|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
|
|
| |
|
|
K filosofickému vztahu soucitu a svobody
Sváčková, Kateřina ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá dvěma fenomény, soucitem a svobodou, konkrétně jejich pojetím ve filosofii A. Schopenhauera a J.-J. Rousseaua. Domníváme se, že tyto dvě témata představují stěžejní body obou filosofických systémů. Přes odlišné kontexty konceptů i vymezení jednotlivých pojmů soucit pro oba filosofy představuje jakousi pozitivní schopnost živé bytosti, protiváhu nutně přítomného egoismu, ze které povstávají společenské ctnosti i mezilidské vztahy. Svoboda v co nejvyšším měřítku je pak cílem každé lidské bytosti, ať je již pojmem svoboda myšleno cokoliv: pozitivně (možnost libovůle v přirozeném stavu, relativní svoboda jednání) či negativně vymezená svoboda (absence kauzality či závislosti jakékoliv formy). Záměrem práce je na takovém základě nastínit možnosti vztahů obou fenoménů. Zdá se nakonec, že schopnost soucitu může sice potenciálně být omezením určité formy lidské svobody, nicméně taková forma svobody se ukáže jako nedostačující. Ukazuje se však, že možná právě pomocí schopnosti soucitu lze obsáhnout onu opravdu osvobozující svobodu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.