|
|
RAF-Frakce Rudé armády.Tři generace teroristů.
Daňková, Šárka ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Norimberský proces
Černá, Dagmar ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V centru pozornosti této práce stojí otázka vlivu jednotlivých právních tradic při utváření Statutu norimberského tribunálu a při procesu, neboť toto téma představuje oblast, která v porovnání s jinými aspekty souvisejícími s norimberským procesem nebyla dosud dostatečně probádána a zpracována. Přitom se jedná o problematiku stěžejní a zajímavou. Práce se bude snažit najít odpověď na otázku, kde byly hledány inspirační zdroje pro provedení jednoho z nejvýznamnějších procesů v dějinách. Při stanovení jednotlivých skutkových podstat se vycházelo především z mezinárodního práva, smluvního i obyčejového, jehož obsah byl v některých případech, zejména v případě zločinu agrese, vykládán do značné míry progresivně, aby bylo stíhání takovéhoto zločinu vůbec na mezinárodněprávní úrovni možné. Pro konkrétní vedení procesu však v mezinárodním právu, jak již bylo výše uvedeno, chyběl vzor i normy, a tak se inspirační zdroje hledaly v národních právních režimech jednotlivých států, účastnících se procesu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Jsem Žid věřící v Krista.": ambivalence postojů Franze Werfela k židovství a křesťanství na příkladu jeho dramatu Pavel mezi Židy
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V životě významného představitele pražské německé literatury Franze Werfela hrálo podstatnou roli židovské a křesťanské náboženství, což se notně odrazilo i v jeho celoživotním díle. Tento typický rys Franze Werfela úzce souvisí s jeho rodným městem, totiž Prahou na konci 19. a na začátku 20. století, kde žili zároveň Češi, Němci a Židé. Jejich kultury se navzájem mísily a ovlivňovaly, přičemž židovské a křesťanské náboženství se zde střetávalo jak s německou, tak s českou kulturou. Tato bakalářská práce se věnuje protichůdným postojům, které Franz Werfel zaujímal k židovskému náboženství, ke kterému se cítil být vázán svým původem a identitou, a k náboženství křesťanskému, jež pro něj na emocionální rovině již od dětství hrálo významnou úlohu. Problematika Werfelova přístupu k oběma náboženstvím je v práci zkoumána na jednom z jeho dramat Pavel mezi Židy z roku 1926, sledující dle slov svého autora tragickou hodinu odloučení křesťanství od židovství, tedy vznik rané křesťanské církve v prvním století n. l. Cílem práce je náčrt Werfelova vlastního teologického konceptu prostřednictvím rozboru jeho dramatu Pavel mezi Židy na dílčí části za účelem potvrzení či vyvrácení názoru o údajné konverzi Franze Werfela ke křesťanství, jenž se po uvedení dramatu roku 1926 rozšířil.
|
|
|
Koncept "Schuldenbremse" jako nástroj proti zadlužování ve Spolkové republice Německo
Říhová, Dominika ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V důsledku rychle stoupajícího zadlužení v posledních letech se Spolková republika Německo rozhodla tento nepříznivý trend zastavit. Schválení a přijetí tak zvané dluhové brzdy (Schuldenbremse) do Základního zákona v roce 2009 podpořil také fakt, že výše státního dluhu výrazně překračovala hranici stanovenou konvergenčními kritérii. S příchodem finanční krize a s ní spojené dluhové krize v rámci eurozóny se ukázalo, že pravidla stanovená Paktem stability a růstu plní málokterý stát, a tudíž se některé státy dostaly svou neodpovědnou fiskální politikou do vážných problémů, jež se vyznačovaly neschopností splácet své závazky. V návaznosti na to musela být přijata úsporná opatření a současně byly vyzvány ostatní státy EU k úpravě svých veřejných financí, jež přispěje ke konsolidaci hospodářské a měnové unie. V důsledku toho byly poté zakotveny dluhové brzdy či jiná opatření v národních legislativách jako prevence proti dalším krizím. Německá dluhová brzda představuje soubor sedmi ústavních zákonů, kde hlavním předpokladem je každoroční sestavování vyrovnaných rozpočtů, respektive vyrovnaných příjmů a výdajů, jak na spolkové, tak i na zemské úrovni, s cílem zabránit dalšímu novému zadlužování. Bylo ustanoveno, že státní rozpočet musí splňovat tuto podmínku již od roku 2016 a je povolen deficit v...
|
|
|
Postoj římsko-katolické církve k Delorsově iniciativě "Srdce a duše pro Evropu"
Kubiš, Vojtěch ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je zkoumat příčiny zdrženlivého postoje římsko-katolické církve vůči Delorsově iniciativě Srdce a duše pro Evropu. Je přitom vycházeno z prvotního předpokladu, že by zapojení do iniciativy mohlo být pro církev výhodné. Vzhledem k apelu Jana Pavla II. na západní sekularizovanou společnost, aby se vrátila ke křesťanským kořenům, mohla římsko-katolická církev využít Delorsovy nabídky spolupodílet se na definování evropských hodnot a propagovat své učení v evropské politice. K zapojení římsko- katolické církve však nedošlo, a to ze dvou důvodů: zaprvé, papež dbal na pečlivé oddělení duchovních záležitostí od evropské politiky. Otázkou hodnot se měla zabývat církev, nikoliv evropské instituce. Zadruhé, Delorsova iniciativa byla pro římsko-katolickou církev nevýhodná z hlediska nastavení dialogu. Hlavním rysem debaty byla jednání na více úrovních (kombinace národních a nadnárodních setkání) a hledání širokého konsensu. Takový styl komunikace byl hierarchickému fungování římsko-katolické církve vzdálený. Pokud by se církev do iniciativy zapojila, její vyjednávací pozici by ztěžovala skutečnost, že by se musela přizpůsobit nové formě jednání, na kterou doposud nebyla zvyklá. Hlubší analýzou těchto dvou skutečností jsou vysvětleny důvody, proč se římsko-katolická církev nezapojila do...
|
|
|
Architektura vídeňského a budapešťského parlamentu jako projev změn politického klimatu
Fischerová, Ema ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Architektura vídeňského a budapešťského parlamentu jako projev změn politického klimatu" se zabývá vztahem mezi architekturou a politickými změnami druhé poloviny 19. století, tedy dobou zrodu tzv. moderních evropských národů. Politické, hospodářské a v neposlední řadě také společenské změny se promítly jak do stavebního slohu, tak i do výzdobného programu řady parlamentních budov. Na příkladu architektury vídeňského a budapešťského parlamentu práce zkoumá, zda a jakou formou se do staveb promítlo nové politické a národnostní uspořádání a s tím spojené ambice. Parlamentní budova, která je dokladem zásadních politických a společenských změn, se tak stává hlasatelem těchto ambicí a jejich programem. Toto její poselství je vyjádřeno architektonickým řešením, volbou stylu a výzdobou. Cílem práce je porovnání obou parlamentů, proto je koncipovaná jako komparativní případová studie. Je rozdělena do dvou kapitol, které se věnují vídeňskému a budapešťskému parlamentu v kontextu politické situace státních útvarů i měst, ve kterých se nacházejí. Bakalářská práce dochází k závěru, že každá ze zkoumaných budov je svým architektonickým řešením i výzdobným programem doslova ztělesněním společenského a politického klimatu své doby. Vídeňský parlament se však od svého budapešťského protějšku liší...
|
|
|
Bytová politika SRN a ČSR v letech 1948/9-1960
Rambousek, Filip ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce analyzuje bytovou politiku SRN a ČSR v letech 1948/9-1960. Cílem komparativní studie je ověřit hypotézu, že zatímco bytovou politiku SRN lze považovat spíše za úspěšnou, bytová politika ČSR byla spíše neúspěšná. Současně si práce klade za cíl zjistit, v čem tento úspěch, resp. neúspěch spočívá: 1) zda byl důsledkem konkrétních politických kroků jednotlivých režimů, 2) do jaké míry byly výsledky bytové politiky ovlivněny hospodářskou vyspělostí a demografickými faktory, 3) jakou roli sehrála tradice bytových politik do roku 1948/9 a 4) jaký význam měla pro sledované období výchozí situace v oblasti bydlení po druhé světové válce. Úspěšnost bytové politiky je odvozena od jejích výsledků v oblasti bytové výstavby, cenové dostupnosti a kvality bydlení. Metodologická část obsahuje teoretické zařazení obou politických a sociálních systémů a definici bytové politiky a parametrů komparace. Následující dvě kapitoly analyzují jednak vývoj bytové politiky na území pozdější SRN a ČSR do roku 1948/9, jednak bytovou politiku obou států v letech 1948/9-1960. V druhém případě je nejprve představen institucionální rámec, klíčoví aktéři a nejdůležitější legislativní opatření, pro komparaci samotnou jsou však určující výsledky dvou bytových politik. Ty jsou v závěrečné kapitole interpretovány s ohledem na výše...
|
|
|
Kulturní a společenský život německé menšiny na Karlovarsku od roku 1989
Benešová, Barbora ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturním a společenským životem německé menšiny v českých zemích s důrazem na vývoj od roku 1989 v pohraničním regionu Karlovarsko. Zpracování práce se zakládá na analýze menšinového tisku, zejména titulů Aufbau und Frieden, Prager Volkszeitung, Landeszeitung, LandesEcho a Eghaland Bladl, výzkumném šetření spočívajícím v interview s příslušníky německé menšiny a v písemných dotaznících adresovaných zástupcům místních samospráv pro výzkum vybraných měst. V úvodu práce jsou definovány základní pojmy a menšinová politika na národní a mezinárodní úrovni. Následně se práce soustředí na historicko-právní vývoj a socio-demografickou situaci německé menšiny v českých zemích po roce 1945. Další část práce pojednává o vývoji kulturního a společenského života německé menšiny v českých zemích od roku 1945 a blíže se věnuje čtyřem hlavním bodům - spolkové činnosti, kulturním a společenským aktivitám, jazykové situaci a médiím. Tyto body jsou v rámci výzkumného šetření sledovány v hlavní části práce. Cílem je analyzovat vývoj kulturního a společenského života německé menšiny na Karlovarsku a zachytit jeho současný stav.
|
|
|
Role Václava Havla v česko-německých vztazích mezi lety 1993-1997.
Kuklíková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na vliv někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla na vývoj vzájemných česko-německých vztahů, a to sice v daném období let 1993 až 1997. Hlavním předmětem zájmu je jeho osobní iniciativa, gesta a také konkrétní politické kroky, které učinil v rámci snahy o budoucí zlepšení česko- německé diplomacie. Na základě toho, jak často se Havel v této agendě zahraniční politiky osobně angažoval, lze říci, že bývalý prezident hrál v této oblasti velice důležitou roli a častokrát působil dokonce i jako "motor" celého vývoje česko-německých vztahů. Nejprve je v práci objasněn základní historicko-politický kontext Havlovy pozice v rámci česko- německé bilaterální diplomacie, a to zejména s důrazem na okolnosti vyjednávání Československo-německé smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992 a Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji uzavřené roku 1997. Dále se text soustředí na analýzu vybraných oficiálních Havlových projevů, prohlášení, setkání s důležitými státníky Německa, zejména s prezidentem Weizsäckerem, nebo rozhovorů do českých i zahraničních médií. Přesto, že bylo právě úkolem právních dokumentů akcentovat konstruktivní dialog zaměřený na úspěšnou budoucí spolupráci, zasahovaly v 90. letech do...
|
|
|
Česko-německý fond budoucnosti jako instrument veřejné diplomacie
Tížková, Lucie ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá změny, kterými Česko-německý fond budoucnosti během svého fungování za posledních téměř 20 let prošel. Nejdříve autorka popisuje teoretické koncepty, v jejichž světle je Česko-německý fond budoucnosti zkoumán, a to koncepty rekonciliace a veřejné diplomacie. Dále jsou v práci popsány snahy o odškodnění obětí nacionálního socialismu v Československu a v České republice, na což navazuje popis Česko- německého fondu budoucnosti a jeho historie. Na základě Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 mu bylo totiž jako poslání uděleno odškodnit oběti nacionálního socialismu, které nebyly do té doby odškodněny. Toto poslání po deseti letech svého fungování naplnil a prošel mnohými jinými změnami, a to také v následujících téměř 10 letech svého fungování. Autorka tyto změny popisuje a na základě těchto změn je poté popsána změna projektové politiky Česko-německého fondu budoucnosti. Dále se práce zaměřuje na změny v jednotlivých projektových oblastech fondu, které jsou ze strany fondu podporovány, kdy se tyto změny projevují ve finanční náročnosti jednotlivých projektových oblastí, ve změně jejich struktury či v místě konání jednotlivých projektů.
|
host ::
RSS.