|
|
The effect of alien mycorrhizal plants on the community composition of mycorrhizal fungi
Kubove, Eva ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Jednou z najvýznamnejších zmien biotických podmienok prostredia je globalizácia biosféry a presúvanie organizmov do ich nepôvodného areálu, čo ovplyvňuje miestnu biocenózu a predstavuje hrozbu ekologickému aj ekonomickému blahobytu. Kedže pod mykorhízne rastliny spadá väčšina druhov, dôležitý aspekt, s ktorým sa rastlina musí pri zavlečení a kolonizácii nových území vysporiadať, je mykorhízna symbióza. Táto asociácia, spolu so zložením komunity symbiotických húb, sa môže v dynamickom procese meniť, často negatívnym spôsobom. Invázne rastliny alelopatickými látkami narušujú symbiózu, znižujú abundanciu mykorhíznych húb aj fitness hostiteľa. Tiež môžu preberať pôvodným druhom symbiontov či meniť ich komunitu. Pri získaní monodominancie v spoločenstve môžu pozmeňovať dynamiku celého ekosystému. Bakalárska práca si kladie za cieľ charakterizovať a popísať rolu mykorhízy v inváziách rastlín a vplyv týchto rastlín na zloženie spoločenstva mykorhízneho mikrobiómu.
|
|
|
Vliv klimatických změn na interakce rostlin a půdy
Billichová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Klimatická změna je významnou hnací silou schopnou ovlivnit jednotlivé organismy, ale i celé ekosystémy a děje v nich. Jedním z takových dějů je i zpětná vazba mezi rostlinou a půdou neboli plant-soil feedback (PSF), která sama o sobě hraje významnou úlohu ve fungování organismů a může se podílet např. na koloběhu živin (včetně dekompozice), aktivitě půdních organismů nebo kompetici rostlin a jejich životaschopnosti díky vztahu s jejich patogeny a mutualisty. Způsob, jakým klimatická změna ovlivní tyto vzájemné vztahy, může hrát v budoucnu významnou úlohu v přežití těchto druhů a dynamice ekosystémů. Cílem práce byla literární rešerše o vlivu klimatické změny (primárně o vlivu změn teplot a dostupnosti vody) na zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou. Práce úvodem popisuje tuto zpětnou vazbu a dále pojednává o samotném vlivu klimatické změny na rostliny, půdní biotu a vlastnosti půdy. Následně dává práce tyto poznatky do kontextu PSF a doplňuje je z prací přímo zaměřených na zkoumání vlivu klimatické změny a PSF. V závěru stručně shrnuje metodiku výzkumu této problematiky a nastiňuje možné pokračování v rámci diplomové práce. Klíčová slova: klimatická změna, zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, vlastnosti půdy, patogeny, mutualismus
|
|
|
Dynamics of carbon and phosphorus flows in arbuscular mycorrhizal symbiosis
Konvalinková, Tereza ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Dynamika toků uhlíku a fosforu v arbuskulární mykorrhizní symbióze Mgr. Tereza Konvalinková (disertační práce) Abstrakt Arbuskulárně mykorrhizní (AM) houby jsou značně rozšíření a vysoce specializovaní kořenoví symbionti, již získávají veškerý svůj uhlík (C) z hostitelských rostlin, jimž na oplátku poskytují minerální živiny (zejména fosfor, P). Tato práce je zaměřena na rozsah a flexibilitu toků C a P v arbuskulární mykorrhize vzhledem k podmínkám prostředí, zvláště dostupnosti světla a P. Práce dále diskutuje náznaky, že symbiotické toky jsou aktivně regulovány oběma partnery. Poznatky jsou prezentovány ve formě souboru vědeckých prací (dva původní články, jeden souborný článek a jedna knižní kapitola). Jak přínosy mykorrhizy pro tolici (Medicago truncatula), tak její kolonizace AM houbou (R. irregularis) klesala ve skleníkovém pokuse podél gradientu klesající intenzity světla. Kupodivu, morfologická přizpůsobení tolice k dlouhodobému nedostatku světla byly dále posíleny mykorrhizou, pravděpodobně kvůli požadavkům AM houby na C a díky lepší výživě mykorrhizních rostlin. Na druhou stranu, náhlé šestidenní zastínění vedlo k rychlému poklesu obsahu P v prýtech mykorrhizních rostlin, doprovázenému akumulací P v kořenech. To napovídá, že AM houby pokračovaly v čerpání P z půdy, ale neposkytovaly ho hostiteli,...
|
|
|
Wood wide web - myceliální propojení rostlin
Antl, Tomáš ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní mycelium může tvořit kontinuální síť (tzv. myceliální síť) a propojovat řadu rostlin nebo i celé společenstvo v daném ekosystému. Sdílené myceliální sítě mají v rostlinném světě řadu důležitých fyziologických a ekologických důsledků. Předkládaná práce si klade za cíl vytvořit přehled o současných poznatcích týkajících se myceliálního propojení rostlin. Dalším cílem je zhodnotit závěry jednotlivých pozorování a experimentů, které byly na toto téma uskutečněny. Úvodní kapitoly 1 a 2 popisují jednotlivé typy mykorhizních symbióz (arbuskulární, orchideoidní, ektomykorhiza, erikoidní a monotropoidní mykorhizní symbióza), jejich charakteristiky a schopnost tvořit myceliální propojení rostlin. V následujících kapitolách 3 a 4 jsou popsány ekofyziologické důsledky myceliálního propojení rostlin, jako např. udržování stability rostlinných populací, parazitování invazních rostlin na CMN, hypotéza rostlinných společenstev a meta sítí. Skrze mycelium mykorhizních hub může docházet k přenosu různých látek mezi dvěma a více rostlinami. Jsou to jednak minerální látky (zejména dusík a fosfor), ale třeba i uhlíkaté organické látky, voda, signální látky apod. Myceliální sítě umožňují vznik ekologických fenoménů jako je mixotrofie a mykoheterotrofie, epiparazitizmus či efekt chůvy. Poslední část práce...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
|
|
Význam arbuskulární mykorhizy a složení společenstev arbuskulárně mykorhizních hub u rostlin s různými životními formami
Novák, Václav ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Arbuskulární mykorhiza je mutualistické soužití většiny druhů rostlin a hub z oddělení Glomeromycota. V symbióze dochází k oboustranné výměně živin, při které houba získává od rostliny produkty fotosyntézy, a naopak dodává látky anorganické, především fosfor. Mykorhiza má vliv na růst a obranyschopnost rostlin. Složení společenstev AM hub je kromě abiotických faktorů ovlivněno také vlastnostmi hostitelských rostlin, jako jsou typ fotosyntézy, růstová forma, délka životního cyklu, CSR strategie, schopnost fixovat vzdušný dusík, či mykorhizní status. Také význam, který mykorhiza má, je různý pro rostliny s odlišnými vlastnostmi. Tato práce popisuje rozdíly ve složení a diverzitě AMH společenstev u rostlin s různými ekofyziologickými vlastnostmi a shrnuje význam mykorhizy pro různé funkční typy rostlin.
|
|
|
Vliv zvýšené teploty na dekompozici houbové nekromasy v tundře
Moravcová, Andrea ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dekompozicí houbové nekromasy v arktické tundře (souostroví Svalbard) pod faktorem klimatické změny (simulovaná zvýšením teploty uvnitř Open Top Chamber). Byla porovnána dynamika dekompozice houbové nekromasy u dvou vybraných hub, které se liší v úrovni melanizace a v poměru C:N - Laccaria laccata (hyalinní, nižší poměr C:N) a Phialocephala fortinii (melanizovaná, vyšší poměr C:N). Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv úrovně melanizace nekromasy a zvýšené teploty na dynamiku dekompozice houbové nekromasy a na složení komunity dekompozitorů (houby, bakterie). Experiment byl zaměřen na sledování dynamiky dekompozice houbové nekromasy, změny enzymové aktivity na rozkládajícím se myceliu, změny obsahu melaninu a poměru C:N v průběhu degradace a také na analýzu mikrobiálního společenstva na rozkládajícím se myceliu. V průběhu celé inkubace se nekromasa P. fortinii rozkládala pomaleji než nekromasa L. laccata. Za rozdíly v dynamice dekompozice bylo zodpovědné hlavně biochemické složení houbové nekromasy (poměr C:N, obsah melaninu). Obsah melaninu se v průběhu dekompozice zvyšoval u obou typů mycelia. Poměr C:N v nekromase L. laccata v průběhu dekompozice stoupal, kdežto v nekromase P. fortinii zůstal beze změny. Na dekompozici houbové nekromasy se podílely hlavně...
|
|
|
Dynamics of carbon and phosphorus flows in arbuscular mycorrhizal symbiosis
Konvalinková, Tereza ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Dynamika toků uhlíku a fosforu v arbuskulární mykorrhizní symbióze Mgr. Tereza Konvalinková (disertační práce) Abstrakt Arbuskulárně mykorrhizní (AM) houby jsou značně rozšíření a vysoce specializovaní kořenoví symbionti, již získávají veškerý svůj uhlík (C) z hostitelských rostlin, jimž na oplátku poskytují minerální živiny (zejména fosfor, P). Tato práce je zaměřena na rozsah a flexibilitu toků C a P v arbuskulární mykorrhize vzhledem k podmínkám prostředí, zvláště dostupnosti světla a P. Práce dále diskutuje náznaky, že symbiotické toky jsou aktivně regulovány oběma partnery. Poznatky jsou prezentovány ve formě souboru vědeckých prací (dva původní články, jeden souborný článek a jedna knižní kapitola). Jak přínosy mykorrhizy pro tolici (Medicago truncatula), tak její kolonizace AM houbou (R. irregularis) klesala ve skleníkovém pokuse podél gradientu klesající intenzity světla. Kupodivu, morfologická přizpůsobení tolice k dlouhodobému nedostatku světla byly dále posíleny mykorrhizou, pravděpodobně kvůli požadavkům AM houby na C a díky lepší výživě mykorrhizních rostlin. Na druhou stranu, náhlé šestidenní zastínění vedlo k rychlému poklesu obsahu P v prýtech mykorrhizních rostlin, doprovázenému akumulací P v kořenech. To napovídá, že AM houby pokračovaly v čerpání P z půdy, ale neposkytovaly ho hostiteli,...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
|
|
Vliv duální mykorhizy na příjem těžkých kovů vybranými dřevinami čeledi Salicaceae
Kuchár, Michal ; Mrnka, Libor (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
3.1. Abstrakt Kontaminace půd těžkými kovy představuje značné riziko jak pro zdraví lidí, tak pro samotné životní prostředí. Perspektivní metoda, jak tento problém vyřešit, spočívá v remediaci kontaminovaných půd rychle rostoucími dřevinami na plantážích s krátkým obmytím. Jelikož dřeviny využívány tímto spůsobem (hlavně topoly a vrby) , tvoří symbiózu se dvěma hlavními skupinami mykorrhizních hub, je důležité zkoumat interakce mezi rostlinami, houbami a těžkými kovy, a neomezovat se jenom na interakce rostlin a těžkých kovů. Cílem této práce je přispět k dosud nasbíraným informacím, hledáním vhodných mykorhizních partnerů pro topol a vrbu, tolerantních k zátěži, kterou těžké kovy představují. Toto hledání je založeno na posuzování aktivity klíčového antioxidačního enzymu u vybraných hub, a taky na studiu fyziologické odezvy rostlin k přítomnosti mykorhizního partnera na půdách s vyšším obsahem těžkých kovů. První experiment v podmínkách in vitro byl zaměřen na morfometrické charakteristiky mykorhizních hub, pěstovaných na růstových médiích s přídavkem "koktejlu" těžkých kovů. Na základě výsledků bylo vybráno několik tolerantních izolátů pro pozdější inokulaci rychle rostoucích dřevin, s ohledem na fytoextrakční a fytostabilizační strategii. Druhý experiment analyzoval interakce hub a rostlin (vrb a topolů)...
|
host ::
RSS.