|
|
Dynamics of carbon and phosphorus flows in arbuscular mycorrhizal symbiosis
Konvalinková, Tereza ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Dynamika toků uhlíku a fosforu v arbuskulární mykorrhizní symbióze Mgr. Tereza Konvalinková (disertační práce) Abstrakt Arbuskulárně mykorrhizní (AM) houby jsou značně rozšíření a vysoce specializovaní kořenoví symbionti, již získávají veškerý svůj uhlík (C) z hostitelských rostlin, jimž na oplátku poskytují minerální živiny (zejména fosfor, P). Tato práce je zaměřena na rozsah a flexibilitu toků C a P v arbuskulární mykorrhize vzhledem k podmínkám prostředí, zvláště dostupnosti světla a P. Práce dále diskutuje náznaky, že symbiotické toky jsou aktivně regulovány oběma partnery. Poznatky jsou prezentovány ve formě souboru vědeckých prací (dva původní články, jeden souborný článek a jedna knižní kapitola). Jak přínosy mykorrhizy pro tolici (Medicago truncatula), tak její kolonizace AM houbou (R. irregularis) klesala ve skleníkovém pokuse podél gradientu klesající intenzity světla. Kupodivu, morfologická přizpůsobení tolice k dlouhodobému nedostatku světla byly dále posíleny mykorrhizou, pravděpodobně kvůli požadavkům AM houby na C a díky lepší výživě mykorrhizních rostlin. Na druhou stranu, náhlé šestidenní zastínění vedlo k rychlému poklesu obsahu P v prýtech mykorrhizních rostlin, doprovázenému akumulací P v kořenech. To napovídá, že AM houby pokračovaly v čerpání P z půdy, ale neposkytovaly ho hostiteli,...
|
|
|
Kořenoví mykobionti vřesovcovitých rostlin: diverzita, distribuce a interakce s okolními rostlinami
Kolátková, Viktorie ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
Kořeny vřesovcovitých rostlin poskytují útočiště řadě houbových endofytů a mykorhizních hub. V rámci čeledi můžeme pozorovat minimálně čtyři typy mykorhizních symbióz, z nichž nejrozšířenějším je erikoidní mykorhizní (ErM) symbióza. Právě tento symbiotický vztah umožňuje vřesovcovitým rostlinám přežít v mnoha odlišných a často velmi nehostinných habitatech celého světa (od tropického mlžného lesa, po vřesoviště arktické tundry). Skupina hub, které se na něm podílejí, se v minulosti jevila být jako velice úzká hrstka askomycetů, konkrétně pak druhy Rhizoscyphus ericae (Read) Zhang & Zhuang a Oidiodendron maius Barron. S rozvojem molekulárních metod však došlo k jejímu rozšíření o mnoho dalších druhů spadajících i do oddělení stopkovýtrusých hub, zejména pak do řádu Sebacinales. Diverzita ErM houbových společenstev se na různých geografických lokalitách liší a bývá ovlivněna dalšími faktory jako nadmořskou výškou nebo typem ekosystému. Podrobnější druhová distribuce však zůstává kvůli nedostatku dostupných dat stále neznámá. Ačkoliv se jedná především o symbionty vřesovcovitých rostlin, mohou některé ErM houby kolonizovat i jiné rostlinné druhy. Jejich efekt na tyto pseudohostitele není zatím zcela objasněn. Primárně však zvyšují vitalitu vřesovcovitých rostlin a poskytují jim výhodu v kompetici s...
|
|
|
Význam mykorhizní symbiózy v invazivnosti borovice vejmutovky
Antl, Tomáš ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl porovnat komunity ektomykorhizních (EcM) hub, které kolonizují kořenový systém invazní borovice vejmutovky a domácí borovice lesní. Cílem práce bylo posoudit, jaký má mykorhizní symbióza vliv na invazivitu borovice vejmutovky na území Národního Parku České Švýcarsko a určit jak borovice vejmutovka působí na druhové složení a četnost EcM hub. Porovnáváno bylo také množství alokovaného uhlíku do nadzemních a podzemních ektomykorhizních struktur, jehličí ve formě opadu a do jemných kořínků obou druhů borovic. Měřena byla i produkce extramatrikálního (EMM) mycelia v experimentálních nylonových sáčcích, pomocí stanovení obsahu ergosterolu - specifické složky houbových membrán. Jednotlivé polní experimenty probíhaly během dvou let na lokalitách, kde se monodominantně vyskytovaly jednotlivé druhy borovic. Oproti očekávání, byla druhová bohatost EcM hub na kořenech borovice vejmutovky poměrně vysoká, jelikož byla srovnatelná s druhovou bohatostí původní borovice lesní. Výsledky prokázaly významný rozdíl v produkci ectomykorhizních plodnic. Oproti plochám, kde se vyskytuje nepůvodní borovice vejmutovka, byl zaznamenán o 100% nižší výskyt EcM plodnic, ve srovnání s plochami obývanými borovicí lesní. Průkazně nižší byl i obsah ergosterolu ve vzorcích pocházejících ze...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dynamics of carbon and phosphorus flows in arbuscular mycorrhizal symbiosis
Konvalinková, Tereza ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Dynamika toků uhlíku a fosforu v arbuskulární mykorrhizní symbióze Mgr. Tereza Konvalinková (disertační práce) Abstrakt Arbuskulárně mykorrhizní (AM) houby jsou značně rozšíření a vysoce specializovaní kořenoví symbionti, již získávají veškerý svůj uhlík (C) z hostitelských rostlin, jimž na oplátku poskytují minerální živiny (zejména fosfor, P). Tato práce je zaměřena na rozsah a flexibilitu toků C a P v arbuskulární mykorrhize vzhledem k podmínkám prostředí, zvláště dostupnosti světla a P. Práce dále diskutuje náznaky, že symbiotické toky jsou aktivně regulovány oběma partnery. Poznatky jsou prezentovány ve formě souboru vědeckých prací (dva původní články, jeden souborný článek a jedna knižní kapitola). Jak přínosy mykorrhizy pro tolici (Medicago truncatula), tak její kolonizace AM houbou (R. irregularis) klesala ve skleníkovém pokuse podél gradientu klesající intenzity světla. Kupodivu, morfologická přizpůsobení tolice k dlouhodobému nedostatku světla byly dále posíleny mykorrhizou, pravděpodobně kvůli požadavkům AM houby na C a díky lepší výživě mykorrhizních rostlin. Na druhou stranu, náhlé šestidenní zastínění vedlo k rychlému poklesu obsahu P v prýtech mykorrhizních rostlin, doprovázenému akumulací P v kořenech. To napovídá, že AM houby pokračovaly v čerpání P z půdy, ale neposkytovaly ho hostiteli,...
|
|
|
Kořenoví mykobionti vřesovcovitých rostlin: diverzita, distribuce a interakce s okolními rostlinami
Kolátková, Viktorie ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
Kořeny vřesovcovitých rostlin poskytují útočiště řadě houbových endofytů a mykorhizních hub. V rámci čeledi můžeme pozorovat minimálně čtyři typy mykorhizních symbióz, z nichž nejrozšířenějším je erikoidní mykorhizní (ErM) symbióza. Právě tento symbiotický vztah umožňuje vřesovcovitým rostlinám přežít v mnoha odlišných a často velmi nehostinných habitatech celého světa (od tropického mlžného lesa, po vřesoviště arktické tundry). Skupina hub, které se na něm podílejí, se v minulosti jevila být jako velice úzká hrstka askomycetů, konkrétně pak druhy Rhizoscyphus ericae (Read) Zhang & Zhuang a Oidiodendron maius Barron. S rozvojem molekulárních metod však došlo k jejímu rozšíření o mnoho dalších druhů spadajících i do oddělení stopkovýtrusých hub, zejména pak do řádu Sebacinales. Diverzita ErM houbových společenstev se na různých geografických lokalitách liší a bývá ovlivněna dalšími faktory jako nadmořskou výškou nebo typem ekosystému. Podrobnější druhová distribuce však zůstává kvůli nedostatku dostupných dat stále neznámá. Ačkoliv se jedná především o symbionty vřesovcovitých rostlin, mohou některé ErM houby kolonizovat i jiné rostlinné druhy. Jejich efekt na tyto pseudohostitele není zatím zcela objasněn. Primárně však zvyšují vitalitu vřesovcovitých rostlin a poskytují jim výhodu v kompetici s...
|
|
|
Význam mykorhizní symbiózy v invazivnosti borovice vejmutovky
Antl, Tomáš ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl porovnat komunity ektomykorhizních (EcM) hub, které kolonizují kořenový systém invazní borovice vejmutovky a domácí borovice lesní. Cílem práce bylo posoudit, jaký má mykorhizní symbióza vliv na invazivitu borovice vejmutovky na území Národního Parku České Švýcarsko a určit jak borovice vejmutovka působí na druhové složení a četnost EcM hub. Porovnáváno bylo také množství alokovaného uhlíku do nadzemních a podzemních ektomykorhizních struktur, jehličí ve formě opadu a do jemných kořínků obou druhů borovic. Měřena byla i produkce extramatrikálního (EMM) mycelia v experimentálních nylonových sáčcích, pomocí stanovení obsahu ergosterolu - specifické složky houbových membrán. Jednotlivé polní experimenty probíhaly během dvou let na lokalitách, kde se monodominantně vyskytovaly jednotlivé druhy borovic. Oproti očekávání, byla druhová bohatost EcM hub na kořenech borovice vejmutovky poměrně vysoká, jelikož byla srovnatelná s druhovou bohatostí původní borovice lesní. Výsledky prokázaly významný rozdíl v produkci ectomykorhizních plodnic. Oproti plochám, kde se vyskytuje nepůvodní borovice vejmutovka, byl zaznamenán o 100% nižší výskyt EcM plodnic, ve srovnání s plochami obývanými borovicí lesní. Průkazně nižší byl i obsah ergosterolu ve vzorcích pocházejících ze...
|
|
|
The role of arbuscular mycorrhizal symbiosis in plant performance under the specific edaphic conditions of serpentine soils
Doubková, Pavla ; Sudová, Radka (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Gryndler, Milan (oponent)
P. Doubková: Význam arbuskulární mykorhizní symbiózy pro růst rostlin ve specifických podmínkách hadcových půd Souhrn Hadcové půdy představují specifické prostředí s nepříznivými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, které zahrnují především vysoký obsah hořčíku, spolu s nízkým poměrem vápníku vůči hořčíku, zvýšené koncentrace některých těžkých kovů a často také nedostatek základních živin či nízkou vododržnou kapacitu půdy. Předložená práce vycházela z předpokladu, že za těchto nepříznivých podmínek může hrát významnou pozitivní roli v růstu a výživě rostlin jejich symbióza s arbuskulárně mykorhizními (AM) houbami. Ty zlepšují příjem živin hostitelskými rostlinami a pomáhají jim překonávat různé typy abiotic- kého stresu. U zvolené modelové hostitelské rostliny - chrastavce rolního (Knautia arvensis, Dipsacaceae) jsme zjišťovali: i) přirozený výskyt AM symbiózy a druhovou bohatost a složení společenstev AM hub kolonizujících kořeny; ii) význam AM symbiózy v hadcových podmínkách pro rostliny z hlediska růstu, příjmu prvků a odpovědi při vystavení vodnímu stresu; iii) diferenciaci hadcových a nehadcových populací K. arvensis, resp. AM hub v reakci na hadcové podmínky. Rostliny K. arvensis na hadcových lokalitách vykazovaly obecně nižší kolonizaci kořenů AM houbami než rostliny v nehadcových půdách. Přilehlé...
|
|
|
Vliv mykorhizních a saprotrofních hub na výnosové vlastnosti a příjem dusíku u rajčete a póru
Kudláčková, Marta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
V současné době se hledají alternativní přístupy k produkci zemědělských plodin, které by byly v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Tato práce byla zaměřena na testování organického pěstování rajčete (Solanum lycopersicum L.) a póru (Allium porrum L.) s využitím organického hnojení biomasou kukuřice (Zea mays L.), mykorhizních hub a saprotrofních hub. Ve skleníkových podmínkách byl sledován vliv různých kombinací mikrobiálního ošetření na příjem dusíku a růstové a výživové vlastnosti rostlin. Dodaná organická hmota byla značená stabilním izotopem dusíku 15 N a od kořenového systému rostlin byla oddělená nylonovou membránou, kterou mohou prorůstat hyfy mykorhizních hub, ale ne kořeny rostlin. V prvním roce se varianty lišily přítomností nebo nepřítomností těchto tří faktorů: organická hmota, saprotrofní houba Agrocybe sp. a mykorhizní houba Glomus mosseae (Nicolaj & Gerd.) Gerd. & Trappe. Inokulace houbou Agrocybe sp. nebo současně i mykorhizní houbou G. mosseae zvýšila růst rostlin rajčete kultivovaných v přítomnosti organické hmoty. Výnosy rajčete nebyly průkazně zvýšeny. Suchá hmotnost prýtu póru byla vyšší při ošetření houbou G. mosseae spolu s dodáním organického materiálu. Mikrobiální inokulace neměla vliv na příjem dusíku (15 N) z organického zdroje. V dalších pokusech obsahovaly všechny...
|
host ::
RSS.