Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dynamics of carbon and phosphorus flows in arbuscular mycorrhizal symbiosis
Konvalinková, Tereza ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Dynamika toků uhlíku a fosforu v arbuskulární mykorrhizní symbióze Mgr. Tereza Konvalinková (disertační práce) Abstrakt Arbuskulárně mykorrhizní (AM) houby jsou značně rozšíření a vysoce specializovaní kořenoví symbionti, již získávají veškerý svůj uhlík (C) z hostitelských rostlin, jimž na oplátku poskytují minerální živiny (zejména fosfor, P). Tato práce je zaměřena na rozsah a flexibilitu toků C a P v arbuskulární mykorrhize vzhledem k podmínkám prostředí, zvláště dostupnosti světla a P. Práce dále diskutuje náznaky, že symbiotické toky jsou aktivně regulovány oběma partnery. Poznatky jsou prezentovány ve formě souboru vědeckých prací (dva původní články, jeden souborný článek a jedna knižní kapitola). Jak přínosy mykorrhizy pro tolici (Medicago truncatula), tak její kolonizace AM houbou (R. irregularis) klesala ve skleníkovém pokuse podél gradientu klesající intenzity světla. Kupodivu, morfologická přizpůsobení tolice k dlouhodobému nedostatku světla byly dále posíleny mykorrhizou, pravděpodobně kvůli požadavkům AM houby na C a díky lepší výživě mykorrhizních rostlin. Na druhou stranu, náhlé šestidenní zastínění vedlo k rychlému poklesu obsahu P v prýtech mykorrhizních rostlin, doprovázenému akumulací P v kořenech. To napovídá, že AM houby pokračovaly v čerpání P z půdy, ale neposkytovaly ho hostiteli,...
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
Dynamics of carbon and phosphorus flows in arbuscular mycorrhizal symbiosis
Konvalinková, Tereza ; Jansa, Jan (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Dynamika toků uhlíku a fosforu v arbuskulární mykorrhizní symbióze Mgr. Tereza Konvalinková (disertační práce) Abstrakt Arbuskulárně mykorrhizní (AM) houby jsou značně rozšíření a vysoce specializovaní kořenoví symbionti, již získávají veškerý svůj uhlík (C) z hostitelských rostlin, jimž na oplátku poskytují minerální živiny (zejména fosfor, P). Tato práce je zaměřena na rozsah a flexibilitu toků C a P v arbuskulární mykorrhize vzhledem k podmínkám prostředí, zvláště dostupnosti světla a P. Práce dále diskutuje náznaky, že symbiotické toky jsou aktivně regulovány oběma partnery. Poznatky jsou prezentovány ve formě souboru vědeckých prací (dva původní články, jeden souborný článek a jedna knižní kapitola). Jak přínosy mykorrhizy pro tolici (Medicago truncatula), tak její kolonizace AM houbou (R. irregularis) klesala ve skleníkovém pokuse podél gradientu klesající intenzity světla. Kupodivu, morfologická přizpůsobení tolice k dlouhodobému nedostatku světla byly dále posíleny mykorrhizou, pravděpodobně kvůli požadavkům AM houby na C a díky lepší výživě mykorrhizních rostlin. Na druhou stranu, náhlé šestidenní zastínění vedlo k rychlému poklesu obsahu P v prýtech mykorrhizních rostlin, doprovázenému akumulací P v kořenech. To napovídá, že AM houby pokračovaly v čerpání P z půdy, ale neposkytovaly ho hostiteli,...
Podstávkové domy v severních Čechách
Konvalinková, Tereza ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Podroužek, Kamil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou podstávkových domů na území severních Čech. Podstávkové domy jsou specifickou architektonickou formou venkovského domu, která se vyskytuje pouze na uzavřeném území pohraničí dnešního Česka, Polska a Německa. Práce byla provedena na základě rozsáhlého několikaletého terénního výzkumu, kterému předcházelo studium odborné literatury, archivních pramenů či historické fotodokumentace. Kromě dokumentace a zachycení stavu podstávkových domů v současnosti in situ, se práce věnuje vzniku, vývoji, konstrukčímu řešení, vzhledu exteriéru a interiéru, rozšíření a regionálnímu vymezení podstávkových domů.
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
Pozemkové úpravy a jejich vztah k ochraně životního prostředí
Konvalinková, Tereza ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
82 8. ZÁVĚR Zákon postuluje tvorbu pozemkových úprav (dále PÚ) ve veřejném zájmu, jímž je mimo jiné myšleno i umožnění racionálního hospodaření na pozemcích. V zákoně však není explicitně uvedeno "zemědělské" hospodaření, což může důvěru zemědělců v PÚ nejen značně oslabit, ale zároveň vytvářet prostor pro prosazování nezemědělských cílů. Právní jistota ve vlastnických vztazích, cesta k znovuzískání vztahu k půdě i přispění k zefektivnění ochrany životního prostředí, to vše jsou podstatné dopady PÚ. Masivní investiční výstavba posledních let však přináší nová rizika. Ačkoli výhodou PÚ prováděných na základě přechodu a výměny vlastnického práva může být posílení vztahu k půdě i ohleduplnější chování vlastníků - uživatelů k životnímu prostředí (dle postulátu, že vlastnictví zavazuje), skrývá tento postup v sobě i mnohé nejistoty. Nejvýznamnější je zřejmě nedostatečná ochrana proti spekulativně vedeným PÚ, které mohou mít za cíl pod záminkou provádění PÚ získat výhodněji situované pozemky a využít jich nikoli jako zemědělských, ale iniciovanou změnou územního plánu obce jako pozemků stavebních. V souvislosti s procesem suburbanizace se tak PÚ mohou minout cílem ochrany krajiny i podpory zemědělského hospodaření a stát se pouze nástrojem developerů. Zvláště z tohoto úhlu pohledu vystupuje rozdíl mezi českou...
Motivace a stimulace zaměstnaců
Konvalinková, Tereza ; Margarisová, Klára (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce objasňuje problematiku motivace a stimulace zaměstnanců. Teoretická část se zabývá popisem základních pojmů dané problematiky jako je motivace, stimulace, řízení lidských zdrojů, komunikace a životní situace, které se mohou v sociální práci vyskytnout. Empirická část byla zkoumána na základě anonymního dotazníkového šetření u zaměstnanců v sociálních službách a rozhovorem s vedoucími pracovníky. Dotazník měl za úkol zjistit, jak jsou zaměstnanci v sociálních službách motivováni k výkonu své práce a jak dalece jsou ovlivňováni vnějšími stimuly. Rozhovor by měl poskytnout náhled vedoucích pracovníků a celé téma doplnit. Skupinu respondentů tvořili zaměstnanci Domova důchodců Libina, který poskytuje sociální služby seniorům a osobám s různými typy demencí. Zjištěné výsledky a doporučení jsou uvedeny v závěru diplomové práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.