|
|
Nové technologie ve vzdělání z fenomenologického hlediska
Novotná, Eva ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce popisuje propojení témat vzdělání a technologií z pohledu fenomenologie. Hypotézou této diplomové práce je myšlenka, že nové technologie mají vliv na proměnu vnímání reálného světa. Cílem práce je zhodnocení vlivu technologií na výchovně- vzdělávací proces a proměna vnímání světa u žáků, kteří nové technologie používají. Práce popisuje přístup vybraných autorů k výchově (Jan Patočka), zavádění technologií do výuky (Branislav Frk, Marc Prensky) a pohled na technologie z fenomenologického pohledu (Maurice Merleau-Ponty, Paul Virilio). Práce ukazuje, jak se proměňuje vnímání generace dnešních dětí a mládeže, které Prensky nazývá digitálními domorodci, oproti starší generaci digitálních imigrantů a jaké mohou být důsledky proměny tohoto vnímání. Práce popisuje nebezpečí, která se za užíváním technologií skrývají a jak jim lze předcházet. KLÍČOVÁ SLOVA fenomenologie, výchova, vzdělání, technologie, média, vnímání
|
|
|
Komparace filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta
Dobrovodská, Helena ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Komparace filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta Cílem této práce je porovnání filosofie Jana Amose Komenského a René Descarta na jejich zásadních dílech, tedy Labyrintu světa a ráji srdce a na Úvahách o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem. Filosofie obou současníků vznikala v 17. století na pozadí třicetileté války a protireformace. Racionalismus René Descarta, který zahajuje karteziánské myšlení se zdá podstatně odlišný od Komenského filosofie stavějící na novoplatonismu a křesťanství. V Descartově myšlení je zásadní analýza, matematický operacionalismus, zatímco Komenský syntetizuje, a dává dohromady celek. První kapitola práce se věnuje životu, době a dílu Komenského a Descarta. Přičemž lze v jejich osudu najít výrazné podoby. Druhá kapitola se věnuje interpretaci Labyrintu světa a ráje srdce a interpretaci Úvah o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem. Třetí kapitola vychází z filosofie Augustina, která se zdá být svorníkem mezi Komenským a Descartem. Čtvrtá kapitola přistupuje k Descartově analýze, kterou dokládá na Úvahách o první filosofii, v nichž se dokazuje boží existence a rozdíl mezi lidským duchem a tělem, a opačnému procesu Komenského, tedy syntéze, která je patrná v...
|
|
|
Fenomén domov
Strnadová, Martina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je fenomén domov. Práce má vést k hlubšímu zamyšlení nad problematikou domova. Cílem práce je osvětlit fenomén domova ve vztahu k dnešní době a nalézt odpovědi na otázky pojící se s domovem a s ním souvisejícím bydlením člověka na této zemi. Samotná práce je strukturována do pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na starořecké kořeny pojmu domov a stručně sděluje, jak na domov nahlíží jazykovědci a jak ho vymezují vybrané společenské vědy. Druhá a třetí kapitola jsou stěžejní částí práce a věnují se detailně fenoménu domova v pojetí dvou významných fenomenologických myslitelů, českého filosofa Jana Patočky a německého filosofa Martina Heideggera. Čtvrtá kapitola přibližuje problematiku domova v básnické recepci známých českých básníků. Pátá kapitola se zamýšlí nad otázkou fenoménu domova ve vztahu k současné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kierkegaardovo pojetí existence
Janatová, Kristýna ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Kierkegaardovo pojetí existence". Pojednává o životě dánského filosofa Sørena Kierkegaarda a jeho filosofii. V práci je řešena problematika lidské existence a její tři základní stádia, která jsou zaměřena na estetiku, etiku a náboženství. Tato stádia jsou nejprve popsána a následně mezi sebou porovnána. Estetické stádium představuje první stupeň života, zatímco náboženské stádium je považováno za nejvyšší cíl lidské existence. Práce pojednává o zoufalství a úzkosti s ohledem na bytí lidské existence. Kierkegaardovu filosofii je třeba chápat jako nepřímé sdělení apelující na naši vlastní existenci. Práce poukazuje na nezastupitelný Kierkegaardův vliv na existencialismus. Klíčová slova: Existence, jednotlivec, bytí, víra, svoboda, subjektivita, úzkost, zoufalství, láska, smrt
|
|
| |
|
|
Masaryk a jeho význam pro dnešek
Dvořák, Jaromír ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Masarykovu myšlení, které svým přesahem má význam i pro současnost. Především jde o otázky o smyslu lidské existence a směřování celé společnosti. Práce se dále věnuje českému národu a jeho vztahu k pravdě, německému elementu a evropské společnosti. Autor při zpracování textu vycházel z hlavních Masarykových děl, na jejichž základě uceleně představil Masarykovy názory na danou problematiku. Následně je doplnil o svůj komentář, čímž celou problematiku vztáhl k současnosti. V této části práce se snažil ukázat, že Masarykův program založený na víře v Boha není již pro současnou společnost nosný. Přesto si z něj můžeme vzít jeho rozměr morální. Naproti tomu Masarykův důraz na všelidský program, demokracii a lidský práva můžeme převzít beze zbytku.
|
|
|
Metafyzické základy filozofie Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Hogenová, Anna (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Práce je věnována rozboru metafyzických základů filozofie českého spisovatele a myslitele Ladislava Klímy. Zachycuje jeho polemiku se starší filozofickou tradicí a vlastními inspiračními zdroji a odhaluje zásadní kontradikce výsledného celku - egosolismu. Těžiště práce leží v analýze přechodu jistého metafyzického vidění světa ve specifický etický apel a s tím související kritikou křesťanské víry tak, jak ji Klíma vnímal. Ta je mnohem více emocionální, než racionální, tato emotivita je ilustrována ukázkami z Klímovy beletristické tvorby. Z nich je rovněž dovozováno ulpívání na hlediscích tradiční metafyziky. V závěru práce jsou shrnuta východiska Klímova filozofování, z nichž popsané kontradikce nutně vyplývají. Je ovšem navržen takový způsob čtení Klímova díla, který je vůči myšlenkové nesoudržnosti výsledného intelektuálního konstruktu indiferentní.
|
host ::
RSS.