|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent) ; Kořalka, Jiří (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Obecní samospráva v Pardubicích 1880-1914
Táborský, Ondřej ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Život české společnosti na přelomu 19. a 20. století byl ještě do velké míry životem maloměsta. Přesto nám většina historických prací o 19. století v Čechách nabízí především příběhy předních politiků, finančníků a umělců. Pomalý rytmus maloměstského života nebyl pro české historiky doposud dostatečně zajímavý, aby mu věnovali více pozornosti. Bylo to však do velké míry venkovské město, které poskytlo společnosti právě ony zmíněné politiky, finančníky a umělce. Nemalá část z nich své životní zkušenosti ve veřejné činnosti, v případě politiků, nebo inspiraci, v případě umělců, čerpala z prostředí menších měst. Proto jsme si za téma této práce vybrali vývoj obecní samosprávy v Pardubicích na přelomu 19. a 20. století jakožto jednoho z reprezentantů tohoto prostředí. Našim hlavním cílem bude zjistit, jak probíhal politický boj o moc, jaké bylo profesněsociální zastoupení v obecní samosprávě, a jaký vliv měly tyto faktory na správu města. Budeme zde vycházet z názoru, že ekonomický rozvoj neznamenal nutně proměnu mocenských vztahů na úrovni obecní samosprávy. Naopak v českém prostředí mělo vliv na stav obecní samosprávy politické štěpení národa koncem 19 století. Ptáme se, do jaké míry tato změna proběhla, jak rychle a s jakými výsledky. Léta 1880 až 1914 jsme si vybrali záměrně vzhledem k hospodářskému a...
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Okres na východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem rigorózní práce je dosud nepovšimnutá problematika činnosti Státní bezpečnosti na úrovni běžného okresu. Zabývá se na jedné straně vývojem organizace aparátu politické policie mimo velká centra, personálním obsazením a začleněním struktury StB do tamního systému totalitní moci. Na druhé straně analyzuje zájmy Státní bezpečnosti, vývoj pojetí nepřítele a údajných či reálných rizik pro stabilitu státní moci. Časový úsek 1960-1989 byl vybrán pro stabilní podobu územního členění i jako období proklamovaného dobudování tzv. socialistické společnosti. V tomto rámci lze sledovat, jaký vliv na územní strukturu Státní bezpečnosti měly důležité mezníky, jako období okolo Pražského jara 1968, vzestup občanských aktivit od konce 70.1et i období pádu režimu koncem roku 1989. Práce vznikla především studiem původních, dosud vesměs neprobádaných archivních materiálů, s použitím nečetných memoárů a sekundární literatury. Úloha územních orgánů StB nespočívala v přímé a masové perzekuci občanů ale především v prevenci, výběrové perzekuci spíše ojedinělých iniciativ a v poskytování základních poznatků nadřízeným složkám. Územní orgány StB napomáhaly zabraňovat šíření protirežimních aktivit mimo hlavní centra, čímž významně přispívaly k monopolu komunistické moci.
|
|
|
Optimismus v časech strachu a nesvobody
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Studentka se ve své práci snaží vystihnout zásadní problematiku formování veřejného mínění na příkladu opozičního satirického časopisu Der Simpl, který vycházel v Praze v době rozmachu nacismu v Německu v letech 1934-1935. Název práce vystihuje jednak samotnou snahu opozičních žurnalistů o "emocionální úlevu" v době narůstající cenzury a represe, jednak ale také dále míří na problematiku vytváření mediálních konstruktů s emotivním zabarvením, na straně jak systému, tak opozice. Autorka se snaží shrnout instrumenty, jakými je vytvářena tzv. "optimistická iluze" ve společnosti a způsoby, jakými působí na formování veřejného mínění. Na základě teoretického rámce i několika karikatur se studentka snaží ukázat, jakým způsobem se tehdejší žurnalisté vyrovnávali s dobovými událostmi. Jak studentka shrnuje v závěru své práce, satira ani opoziční žurnalistika toho na lidském životě až tolik nezmění. Rádi se jí zasmějeme, avšak svůj život na jejich základě nezměníme. Přestože je studentka přesvědčena o důležité roli politiky v rámci života demokratické společnosti a částečně na základě zvolených karikatur i některá politická témata zpracovává, sama se svou prací míří do oblasti mezilidských vztahů a individuálního rozvoje osobnosti. Neboť je přesvědčena o tom, že zachování demokratické společnosti a občanské...
|
|
|
Karel hrabě Chotek - šlechtic na pomezí dvou epoch.
Smítková, Lenka ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky): Tato diplomová práce si klade za cíl podat ucelený obraz významného českého aristokrata, úředníka a filantropa Karla Chotka v jeho životních rolích. Karel Chotek postupně zastával úřad zemského šéfa v Terstu, Innsbrucku a Praze. Období jeho správy je v Českých zemích charakterizováno velkým rozvojem hospodářství a sociálních institucí. Diplomová práce je rozdělena do dvou velkých částí, první tvoří samotná studie, druhou potom přílohy s edicemi použitých archiválií - deníku, memorabilií a autobiografie. Kapitoly studie jsou rozděleny tematicko - chronologicky, podle rolí, jaké hrabě Chotek během života zastával - šlechtic, syn, bratr, student, manžel, otec, úředník, filantrop, cestovatel, pozorovatel revolučního roku 1848, podnikatel, stavitel, velkostatkář a společenský tvor. Výjimku tvoří kapitola dvě, která podává teoretický úvod do problematiky výzkumu deníků, memoárů a autobiografií. V samotném závěru se zamýšlím nad osobností, povahou a charakterem hraběte Chotka.
|
|
|
State, nobility and elite change. The comparison of noble ceremonies in Silesia and Bohemia 1806-1871
Kučera, Rudolf ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Kocka, Jürgen (oponent) ; Ther, Philipp (oponent)
Práce zkoumá nobilitační praxi ve střední Evropě 19. století. Vychází z teoretických konceptů současné neo-tocquevilliánské státovědy a politologie, které definují stát jako autonomně jednajícího společenského aktéra, který svými praktikami a konfigurací vědomě, ale i nevědomě ovlivňuje strukturu vztahů s jinými společenskými aktéry i vztahy mezi těmito aktéry samotnými. Nobilitace jsou proto pojímány právě jako jeden z prostředků státního vlivu na vztahy mezi různými společenskými aktéry. Pomocí nobilitací, jako nejvyšší formy státního vyznamenání, které příjemcům zajišťovalo dědičné symbolické i materiální výhody, distribuoval stát ve společnosti veřejné uznání a symbolický kapitál a vědomě i nevědomě tak podporoval určité skupiny a vzorce chování, zatímco jiné nechával stranou. Základní otázky práce proto znějí: Jaké sociální a politické hranice rýsoval stát ve společnosti pomocí nobilitační praxe? Kterým skupinám a kulturním praktikám poskytoval stát pomocí nobilitací veřejné uznání, a které naopak při distribuci šlechtických titulů nezohledňoval? Jaké byly hlavní dynamizující endogenní a exogenní faktory, které určovaly vývoj nobilitační praxe? Jak a proč se měnily státem uznávané "katalogy šlechtických ctností"? Při zodpovídání těchto otázek se práce opírá o komparativní metodu, která umožňuje...
|
|
|
Česká Sibiř v letech 1918-1939
Rubešová, Adriana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií České Sibiře v době mezi světovými válkami. Česká Sibiř je pojmenování oblasti nacházející se na hranicích středních a jižních Čech, patří do většího celku nazvaném Podblanicko. Česká Sibiř má několik vymezení. Tato práce se věnuje především užšímu vymezení České Sibiře, tedy obcím Miličín, Zahoří, Malovice a Petrovice a jejich osadám. Hlavním cíle práce je popsat každodenní život obyvatel a dění v obcích v meziválečné době. Práce se bude zabývat komunální politikou, hospodářstvím, sociálními podmínkami a spolkovým životem. Opomenuté nezůstanou ani významné osobnosti tohoto kraje. V úvodu se práce bude věnovat vzniku názvu, který je připisován novináři Janu Herbenovi, který si zde vystavěl rodinné venkovské sídlo. Dalším důležitým tématem diplomové práce je místní příroda, především její drsné klima, které stojí za pojmenování celého kraje. Práce se bude reflektovat v přiměřeném měřítku další vývoj tohoto kraje a jejího obyvatelstva až do dnešních dnů. Práce bude obsahovat také didaktickou část. V té bude vytvořen didaktický materiálu, kde se budu usilovat o využití historických poznatků ve výuce na základních školách, především pak ve výuce regionálních dějin. Práce se tak bude pohybovat na pomezí dějin každodennosti, regionálních dějin a vlastivědy a také...
|
|
|
Mnichovo Hradiště 1866-1895. Každodenní život malého města ve druhé polovině 19. století.
Procházková, Lenka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce nastiňuje historii malého okresního města ve druhé polovině 19. století z hlediska politického (státní správa, samospráva, modernizace), hospodářského (doprava, zejména železnice, rozvoj průmyslu) a kulturního (spolková činnost, divadlo, slavnosti). Pozornost je věnována sociální, národnostní, náboženské otázce a školství. Obsaženy jsou i portréty místních nejvýraznějších osobností. Výjimečnou událostí byl prusko-rakouský konflikt v roce 1866 a jeho dopad na obyvatelstvo a život v obci, proto je mu věnována zvláštní pozornost. Práce vychází z archivních materiálů uložených v SOkA Mladá Boleslav a Městském muzeu Mnichovo Hradiště, zohledněny jsou místní kroniky, rukopisné vzpomínky tamějších občanů a dobový regionální tisk v kontextu s historickými pracemi syntetického charakteru.
|
|
|
Z historie Sokola berounského (1865-1918)
Špačková, Kateřina ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tato práce pojednává o vývoji tělocvičné jednoty Sokol v Berouně od jejího vzniku v roce 1865 až do konce první světové války roku 1918. Podstatou práce se stalo studium a analýza dostupných pramenů, odborné literatury a dobových periodik. Pozornost je věnována vnitřnímu životu spolku i jeho veřejnému působení v rámci města i širšího kraje. Ukazuje jednotu v jejím každodenním provozu i při výjimečných okamžicích její historie. Nastiňuje také problémy, se kterými se musela vypořádat. Zároveň představuje některé z osobností berounského Sokola. Klíčová slova Sokol, Beroun, spolek, tělocvik, sokolská župa, sokolský slet, české dějiny, dějiny sportu, 19.-20. století
|
host ::
RSS.