|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pojetí kauzality u Davida Huma
Pakandl, Martin ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na pojetí kauzality u skotského filosofa Davida Huma. Stěžejní pro nás budou jeho dvě díla: Zkoumání o lidském rozumu a Pojednání o lidské přirozenosti. Na začátku v krátkosti uvedu čtenáře do intelektuálního prostředí novověké filosofie, která zásadním způsobem ovlivnila způsob, jakým Hume přistupuje k problematice vztahu příčiny a účinku. Především nás v tomto ohledu budou zajímat rozpory mezi racionalistickou a empirickou teorií poznání. V další části se budeme zabývat tím, jak nahlíží na možnosti lidského poznání sám Hume. Bude to pro nás důležité především z toho důvodu, že se díky tomu naučíme používat terminologii, se kterou se setkáme dále při rozboru vztahu příčinnosti. Klíčovou úlohu zde má teorie idejí, jejíž základní premisou je, že všechny obsahy naší mysli mají svůj původ ve zkušenosti. Prvně se vyskytnuvší percepce nazývá impresemi, jejich následné kopie, s nimiž pracuje naše mysl, pak idejemi. Ideje jsou zpracovány dvěma mohoucnostmi - pamětí a obrazností. Dále nás bude zajímat rozdělení předmětů lidského poznání na dvě základní kategorie, a to na vztahy idejí a faktické okolnosti. Zaměříme se především na analýzu faktických okolností, protože ty vyjadřují závěry, které činíme o světě kolem nás a jsou založené na předpokládaném kauzálním vztahu mezi...
|
|
|
Skepticismus v antickém Řecku
Dědič, Ondřej ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice skepse v antickém Řecku. Skepticismus zde není myšlen pouze v užším slova smyslu jako jeden z několika filosofických proudů v helénistickém období, ale jako myšlenkový postoj zakládající se na skeptickém vztahování se ke světu. Cílem práce je jednak vyjasnit, co skepse znamená a jakou má roli ve filosofii, jednak sledovat sám fenomén skepse v počátcích filosofie, tedy v antickém Řecku. Zvláštní důraz bude kladen na již zmíněný helénistický skepticismus, který se skepsí pracoval v radikálnějším pojetí než předchozí myslitelé. Zde pro porozumění poslouží především jediný primární pramen s názvem Základy pyrrhonské skepse, jehož autorem je pozdní antický myslitel Sextus Empiricus. Kromě tohoto spisu bude práce čerpat z rozličných sekundárních pramenů, například lze uvést dobově blízké dílo Životy, názory a výroky proslulých filosofů z pera Diogena Laertia. KLÍČOVÁ SLOVA Řecko, skepticismus, filosofie, Pyrrhón z Élidy, Sextus Empiricus
|
|
|
Politické myšlení Judith Butlerové
Sůsa, Jan ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Kobová, Lubica (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na kritickou analýzu politického myšlení americké filosofky Judith Butlerové. Hlavním zájmem Butlerové je vztah mezi individuální a kolektivní subjektivitou a její politické myšlení vzbudilo mnohé kritické reakce a představuje důležitou součást diskuzí ve feministické politické filosofii. Butlerová se zabývá politickým rozměrem konstituce subjektivní identity, a zkoumá, jak by mohly být určité politické strategie (feminismus) vymezeny společnými zájmy jednajících, a nikoli jejich předpokládanou stabilní identitou (pohlaví a gender). Její kritika neproblematizovaných identit, které jsou přijímané jako přirozené, není důležitá pouze pro oblast individuální identity, ale týká se i politického rozměru kolektivních subjektů. První kapitoly disertace se zaměřují na rané myšlení Butlerové: zkoumají její kritický vztah k "druhé vlně" feministického myšlení a nastiňují její koncepci performativní konstituce genderové subjektivní identity. Další kapitoly práce zkoumají postupnou revizi autorčina pojetí a její posun od zkoumání politického rozměru problematiky genderové identity k obecnějším otázkám politické teorie: národ, rasa, třída, státní cenzura, univerzalismus, možnost odporu nebo vznik kolektivního subjektu bez stabilního principu sjednocení. Předložená disertační práce se...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.