|
|
Hodnocení variability tvaru obličeje u současné české populace
Šmahelová, Dana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Lidský obličej je jedním z prvků, v němž se odráží rozmanitost a individualita jedince, což je dáno především jeho tvarovou různorodostí. Tato diplomová práce se zaměřuje zejména na hodnocení variability tvaru obličeje a jeho pohlavního dimorfismu. Podkladem pro studii se stal soubor 50 žen průměrného věku 21,6 roků a 50 mužů s průměrným věkem 21,1 roků. Data byla dále zpracována s využitím metod geometrické morfometrie. Hlavním výstupem jsou průměrné povrchové modely mužů a žen využitelné v biomecicínské či forenzní antropologii. Variabilita obličeje sledovaného souboru je dána především velikostními a výško-šířkovými poměry tvaru obličeje včetně znaků, které vykazují výrazný pohlavní dimorfismus. Čelo mužů je mírně ubíhající s výrazně rozvinutými nadobočními oblouky a glabelární oblastí. Je patrná hlubší pozice očí v očnici. Muži mají dále široký rovný nos s ostřejším přechodem čelní kosti v nosní kosti. Muži mají celkově větší relativně užší obličej s lehce vystouplými lícními kostmi, menším množstvím měkké tkáně tváří a naopak mohutnější oblast dolního obličeje s výraznější svalovinou obklopující ústní dutinu, která přechází v širokou mírně prominující bradu. Klíčová slova: obličej; geometrická morfometrie; pohlavní dimorfismus; Dense correspondence models analysis; PCA; FESA
|
|
|
Vnímání hierarchického postavení a preference partnerů u člověka
Chmelíková, Kateřina ; Jozífková, Eva (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Vzájemné hierarchické postavení mezi partnery je ve studiích měřeno různými způsoby. Cílem diplomové práce bylo sledovat preference pro partnera v konkrétním hierarchickém postavení vůči respondentovi 1) pomocí hodnocení fotografií, 2) pomocí představ o uspořádání v budoucím vztahu, 3) pomocí přirozených tendencí vést nebo ustoupit a porovnat shodu nebo rozdíly v jednotlivých způsobech hodnocení preference. Byly zpracovány dotazníky od 95 vysokoškolských studentek ve věku do 25 let včetně. Respondentky, které uvedly, že se budou partnerovi podřizovat nebo se s ním v podřizování střídat půl napůl, byly v běžném životě submisivnější než respondentky, které uvedly, že si budou s partnerem rovny. Předpokládaná souvislost mezi představou o budoucím uspořádání vztahu nebo mírou submisivity v běžném životě a volbou fotografie figuranta s konkrétními prvky nonverbální dominance nebyla nalezena. Byly však zjištěny rozdíly ve volbě fotografií u žen užívajících a neužívajících hormonální antikoncepci. Klíčová slova: volba partnera, dominance, submisivita, atraktivita.
|
|
|
Vliv orální hormonální antikoncepce na ženskou sexualitu: evolučně psychologický přístup
Klapilová, Kateřina ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Procházka, Ivo (oponent) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Styčným bodem všech 11 textů, které společně tvoří předkládanou disertační práci, je snaha aplikovat evolučně-psychologický přístup při studiu různých aspektů lidské sexuality. Cílem první části práce je co nejkomplexněji demonstrovat evolučně-psychologický přístup ke studiu jednoho z fenoménů ženské sexuality - užívání orální hormonální antikoncepce (HA). Jejím vlivem totiž dochází k potlačení výskytu adaptivních mechanismů, které jsou u žen spojeny s fertilní fází menstruačního cyklu. V porovnání s normálně cyklujícími ženami tak uživatelky HA vykazují snížené hodnocení atraktivity mužů geneticky kvalitních a kompatibilních a neobjevuje se u nich zvýšení sexuálního naladění a vzestup proceptivního chování ve středu cyklu. Dopad tohoto fenoménu na partnerský výběr a partnerskou dynamiku v ekologicky validním kontextu však dosud nebyl testován. V první výzkumné studii jsme proto analyzovali data v rámci reprezentativního souboru žen z ČR, kde jsme prokázali nižší počet náhodných sexuálních partnerů v posledním roce u uživatelek HA (a to zejména zadaných) než u normálně cyklujících žen. Zadané uživatelky HA také vypovídaly vyšší frekvenci sexuálních aktivit s partnerem. Ve druhé studii jsme v rámci mezinárodního souboru matek potvrdili, že ženy, které se seznámily s biologickým otcem svého dítěte v...
|
|
| |
|
|
Ustálený chod vedení 110 kV
Leinweber, Luboš ; Špaček, Jaroslav (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Moje práce se zabývá parametry dlouhého vedení velmi vysokého napětí (vvn) 110 kV se zadanými výstupními parametry (jmenovité napětí, cos, činný výkon a délku vedení) a to jak z teoretické části, tak i z části praktické, kterou jsem provedl výpočtem ze zadaných hodnot parametrů vedení a to podélnou reaktancí a příčnou admitancí. Výpočet jsem provedl nejprve přibližný, pomocí náhradních dvojbranů (T, , , Steinmetz), pomocí dvojbranu nakrátko, naprázdno a poté jsem provedl přesné řešení a nahrazení pomocí řady. Tyto typy výpočtu jsem popsal v teoretické části. Výsledky jsem porovnal a určil, která metoda se mi zdá být nejpřesnější.
|
|
| |
|
|
Relationship between male facial morphology and assessments of fighting ability
Třebický, Vít ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Stirratt, Michael (oponent) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Sociální interakce mohou někdy vyústit v neporozumění a konflikt, který lze řešit mimo jiné i za použití fyzického násilí. Fyzická konfrontace s sebou nese i rizika zranění nebo jiných, biologickou zdatnost ovlivňujících, následků. Dá se tedy očekávat, že se pomocí přírodního výběru vyvinuly kognitivní a behaviorální procesy ke zhodnocení bojeschopnosti ostatních, které by jedinci pomáhaly se adekvátně a adaptivně rozhodnout tak, aby minimalizoval ztráty a maximalizoval své zisky z případné konfrontace. Hodnocení ostatních často probíhá na základě fyzického vzhledu, například vzhledu obličeje. Lidé jsou na základě rysů tváře schopni poměrně přesně a rychle přisuzovat vlastnosti, jako je fyzická síla nebo sklony k agresivitě. Nicméně slabinou dosavadních výzkumů je, že nebyly založeny na skutečné schopnosti obstát ve fyzické konfrontaci. Z tohoto důvodu jsme v sérii empirických studií testovali hodnocení bojeschopnosti, přesnost tohoto hodnocení a zkoumali morfologii obličeje, která je s těmito hodnoceními a skutečnou schopností obstát v souboji spojena. Pro tyto účely jsme využili údaje od bojovníků smíšených bojových umění, včetně počtu jejich výher a proher. Výsledky první studie ukazují, že lidé jsou skutečně schopni na základě rysů obličeje poměrně přesně ohodnotit schopnost daných jedinců...
|
|
|
Odhad věku dítěte na základě morfologického vývoje obličeje: matematické modelování časových řad 3D faciálních modelů
Kočandrlová, Karolina ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Diplomová práce byla založena na hodnocení morfologie a vývojových změn obličeje dětí ve věku od 3 do 6 let na základě longitudinálních dat. Za využití 3D faciálních modelů 14 dívek a 12 chlapců byly sledovány růstové a tvarové změny, variabilita a pohlavní dimorfismus formy a tvaru obličeje. 3D skenování dětí probíhalo každoročně, celkem se jednalo o 85 3D faciálních modelů. Na analýzu faciálních modelů byly použity metody geometrické morfometrie, přesněji se jednalo o Coherent point drift - Dense correspondance analýzu, per vertex T-test a analýzu hlavních komponent. Výsledky analýz byly vizualizovány na superprojekční barevné mapy průměrných obličejů a na mapy signifikance zobrazující statisticky významné oblasti změn a rozdílů. Obličej ve sledovaném období roste u dívek nejvíce mezi 4. a 5. rokem a nejvíce u chlapců mezi 5. a 6. rokem. Vlivem růstových změn docházelo s přibývajícím věkem ke zvětšování oblastí očí, nosu, rtů a brady a k rozšiřování čela a tváří. V rámci tvarových změn docházelo s rostoucím věkem ke zvýraznění mělčího uložení očí v očnici, ke zvýšení prominence oblastí nosu, rtů a brady, a zároveň k oplošťování čela a tváří u obou pohlaví. Růstové trajektorie se svým směrem u obou pohlaví nelišily, avšak poukázaly na nepatrně intenzivnější růstové a tvarové změny u dívek. Ve...
|
|
|
Od rekonstrukce obličeje podle lebky k identifikaci jedince : požadavky, principy, problémy
Moštková, Miroslava ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Rekonstrukce obličeje podle lebky je technika, kterou lze reprodukovat původní vzhled jedince, avšak vytvoření naprosto přesné podoby je v současné době nemožné. Rekonstrukce je využívaná při archeologickém výzkumu nebo při vyšetřování forenzních případů. Metody rekonstrukce obličeje můžeme dělit na morfoskopické, morfometrické, kombinované a lze je využít při manuálním a počítačovém způsobu rekonstrukce při tvorbě dvojrozměrných a trojrozměrných modelů. U každé z těchto metod lze hodnotit přesnost a spolehlivost pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. Spolehlivost a přesnost rekonstrukce by měla být zvážena i z pohledu percepce obličeje. Lidský obličej je vnímán holisticko-analytickým způsobem, jehož základem je vypočítávání distančních rozdílů mezi znaky. Rekonstrukce obličeje je založená na rozpoznávání známých obličejů, ty jsou vnímány na základě vnitřních znaků, jejich vnímání není ovlivněno změnou úhlu pohledu nebo výrazu. Neznámé obličeje jsou vnímány pomocí vnějších znaků. Obličeje s výrazným obličejovým znakem jsou rozpoznávány rychleji. Obličejové znaky lze seřadit podle velikosti jejich vlivu na rozpoznání obličeje, čím je znak větší, tím větší má vliv. Od největšího a nejdůležitějšího je lze seřadit: obrys obličeje, horní část obličeje, oči s obočím, ústa, nos. Tato práce shrnuje...
|
|
|
Morfologické změny obličeje dospělých mužů a žen během stárnutí
Čiháková, Lucie ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Procesy biologických změn organismu v čase se zřetelně projevují v morfologii obličeje. V diplomové práci jsou tyto senescenční změny sledovány jako tvarové a velikostní změny transversálních dat povrchu 3D virtuálních modelů obličejů 443 žen a mužů (20-88 let) rozdělených do šesti věkových kategorií po dekádách. Metodami geometrické morfometrie (coherent point drift - dense correspondence algorithm, analýza hlavních komponent, per vertex t-test, superprojekce modelů) byly zjišťovány rozdíly v obličeji mezi jednotlivými věkovými kategoriemi s ohledem na pohlaví a sledován pohlavní dimorfismus a jeho postupný vývoj s věkem. Mezi jednotlivými věkovými kategoriemi byl sledován signifikantní rozdíl jak ve tvaru, tak formě obličeje. Obličej žen i mužů se s věkem rozšiřoval a zároveň se snižovala jeho konvexita. Byl sledován ústup celého čela a profilu nosu mužů, zatímco čelo žen se s věkem zešikmovalo vlivem ústupu horní části a profil nosu byl s věkem neměnný. Naopak s věkem neměnná byla poloha brady mužů, zatímco se u žen vysouvala dopředu. Výrazná byla u obou pohlaví retruze měkkých tkání v přední části horní čelisti. Po po sedmé dekádě života obličej stárne odlišně než v předchozích dekádách. Signifikantní rozdíl byl přítomen mezi pohlavími v jednotlivých věkových kategoriích jak ve tvaru, tak formě...
|
host ::
RSS.