Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zabezpečení ve stáří a důchodová reforma
Chmelíková, Kateřina ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
V úvodu této diplomové práce bylo vytyčeno několik cílů. Téma zabezpečení osob ve stáří a důchodové reformy nejen v České republice je natolik obšírné, že nebylo možné jej celé detailně zahrnout do této práce. Nebylo to však ani záměrem této práce. Záměrem bylo seznámit každého potencionálního čtenáře, ať už z řad odborné či laické veřejnosti, s úpravou zabezpečení starých osob v České republice, včetně pohledu do historie a s výhledy do budoucna v podobě reforem, ke kterým postupně dochází již nyní. Jistě jsou zde mnohé možnosti, jak práci rozšířit a prohloubit, ale předpokládám, že svým rozsahem a obsahem svůj původní záměr splnila. Dalším účelem této diplomové práce bylo představit na vybraných zemích, jak si jejich zastupitelé poradili s tak složitou otázkou, jakou zabezpečení starých osob bezesporu je. Hlavním cílem pak bylo zanalyzovat tyto provedené reformy a na jednu stranu z nich vybrat to nejlepší a na druhou stranu upozornit na jejich chyby. Z průzkumu, který jsem provedla, abych nakonec vybrala ony tři evropské země, jejichž penzijní systém a zvláště jeho důležité změny jsem popsala a zhodnotila v předchozích třech kapitolách, jsem si odnesla několik cenných obecných poznatků. Prvním z nich je, že není v Evropě země, kde by reforma proběhla "bezbolestně". Nejspíš žádné změny nemohou být...
Vnímání hierarchického postavení a preference partnerů u člověka
Chmelíková, Kateřina ; Jozífková, Eva (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Vzájemné hierarchické postavení mezi partnery je ve studiích měřeno různými způsoby. Cílem diplomové práce bylo sledovat preference pro partnera v konkrétním hierarchickém postavení vůči respondentovi 1) pomocí hodnocení fotografií, 2) pomocí představ o uspořádání v budoucím vztahu, 3) pomocí přirozených tendencí vést nebo ustoupit a porovnat shodu nebo rozdíly v jednotlivých způsobech hodnocení preference. Byly zpracovány dotazníky od 95 vysokoškolských studentek ve věku do 25 let včetně. Respondentky, které uvedly, že se budou partnerovi podřizovat nebo se s ním v podřizování střídat půl napůl, byly v běžném životě submisivnější než respondentky, které uvedly, že si budou s partnerem rovny. Předpokládaná souvislost mezi představou o budoucím uspořádání vztahu nebo mírou submisivity v běžném životě a volbou fotografie figuranta s konkrétními prvky nonverbální dominance nebyla nalezena. Byly však zjištěny rozdíly ve volbě fotografií u žen užívajících a neužívajících hormonální antikoncepci. Klíčová slova: volba partnera, dominance, submisivita, atraktivita.
Podpora adaptace pacienta s amputací dolní končetiny
CHMELÍKOVÁ, Kateřina
V současné době se zvyšuje počet pacientů s diabetem mellitem. Jednou z komplikací tohoto onemocnění je tzv. diabetická noha a s ní spojená léčba amputací. Je zřejmé, že amputace, neboli snesení koncové části končetiny, zasáhne pacienta nejen po fyzické stránce, ale také po stránce psychické, sociální a spirituální. Je proto nezbytné, aby každá sestra uměla zvolit vhodné komunikační techniky s těmito pacienty a poskytla jim dostatečnou pomoc při adaptaci na novou životní roli. Touto problematikou se zabývala také Callista Royová a vytvořila stejnojmenný model, jež lze využít u pacientů adaptujících se na nově vzniklou situaci, kterou bezesporu amputace dolní končetiny je. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním z nich bylo zjistit, jaké problémy shledávají pacienti po amputaci dolní končetiny v jednotlivých adaptačních modech dle C. Royové. Dále jsme se zaměřili na to, jaké intervence sestry využívají při podpoře adaptace v jednotlivých adaptačních modech u těchto pacientů a jak dalece pracují sestry se stimuly v pojetí C. Royové. K výzkumnému šetření byla použita kvalitativní metoda získávání dat pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování u pacientů po amputaci dolní končetiny a dále u sester pracující na standardním oddělení chirurgie. Po nasycení výzkumného vzorku byla získaná data analyzována a zpracována metodou "tužka a papír". Z šetření vyplynulo, že sestry ve své praxi věnují největší pozornost fyziologickému adaptačnímu modu a také modu vzájemné závislosti. V uspokojení základních fyziologických potřeb nejvíce zmiňovaly dopomoc v sebeobslužných činnostech, dále v oblasti vylučování a také velmi často intervence přispívající k tlumení bolesti. V adaptačním modu sebekoncepce a identifikace ve skupině sestry využívají při podpoře adaptace pacienta nejčastěji vhodnou komunikaci a poskytnutí dostatku informací. V oblasti adaptačního modu rolové funkce můžeme říci, že sestry tyto informace zjišťují, avšak nebyla vyhodnocena žádná činnost, kterou by sestry tento modus podporovaly. Narozdíl od sester, které věnují největší pozornost převážně v uspokojování fyziologického adaptačního modu a s ním spojeném modu vzájemné závislosti, pacienti shledávají nedostatek ve všech čtyřech adaptačních modech. V oblasti fyziologického adaptačního modu pacienti nejvíce zdůrazňovali problémy s pohybem projevující se deficitem sebepéče. V oblasti sebekoncepce a identifikace ve skupině uváděli pocity bezmoci a méněcennosti. Téměř všichni pacienti shledávají problém v závislosti na ošetřovatelském personálu a také nemožnosti plnit dříve vykonávané role. Nejčastější stimuly působící na pacienta s amputací dolní končetiny jsou prožívaná bolest, kterou sestry tlumí pomocí podání vhodného analgetika dle ordinace lékaře, dále velmi často uváděný přístup personálu a sociální interakce z důvodu absence rodinných příslušníků. Z šetření vyplynulo, že sestry zaujímají k pacientovi důstojný způsob chování a také respektují příchozí návštěvy pacientů. Informace získané ve výzkumném šetření mohou sloužit jako podklad pro semináře o této problematice a následně vést ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s amputací dolní končetiny.
Vnímání hierarchického postavení a preference partnerů u člověka
Chmelíková, Kateřina ; Jozífková, Eva (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Vzájemné hierarchické postavení mezi partnery je ve studiích měřeno různými způsoby. Cílem diplomové práce bylo sledovat preference pro partnera v konkrétním hierarchickém postavení vůči respondentovi 1) pomocí hodnocení fotografií, 2) pomocí představ o uspořádání v budoucím vztahu, 3) pomocí přirozených tendencí vést nebo ustoupit a porovnat shodu nebo rozdíly v jednotlivých způsobech hodnocení preference. Byly zpracovány dotazníky od 95 vysokoškolských studentek ve věku do 25 let včetně. Respondentky, které uvedly, že se budou partnerovi podřizovat nebo se s ním v podřizování střídat půl napůl, byly v běžném životě submisivnější než respondentky, které uvedly, že si budou s partnerem rovny. Předpokládaná souvislost mezi představou o budoucím uspořádání vztahu nebo mírou submisivity v běžném životě a volbou fotografie figuranta s konkrétními prvky nonverbální dominance nebyla nalezena. Byly však zjištěny rozdíly ve volbě fotografií u žen užívajících a neužívajících hormonální antikoncepci. Klíčová slova: volba partnera, dominance, submisivita, atraktivita.
Problematika ošetřovatelské péče při přechodu pacienta z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení chirurgie
CHMELÍKOVÁ, Kateřina
Na chirurgickém oddělení je mnoho pacientů po rozsáhlém operačním výkonu hospitalizováno na jednotce intenzivní péče. Po stabilizaci stavu jsou překládáni na standardní oddělení. Je zřejmé, že se ošetřovatelská péče na těchto dvou odděleních liší. Rozdílnost můžeme shledat převážně ve výkonech, ale také v dostupnosti ošetřovatelského personálu a zajištění soukromí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, v jakých oblastech shledává sesterský personál problémy u pacientů, kteří jsou přeloženi z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení, a také zmapovat rozdíly ošetřovatelské péče na těchto dvou odděleních. K výzkumnému šetření byla použita kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na standardním oddělení chirurgie a pět pacientů splňujících kritérium překladu z JIP na standardní oddělení. Analýzu poskytnutých informací jsme prováděli pomocí metody "tužka a papír", kdy jsme si jednotlivé rozhovory očíslovali a hledali v nich podobné odpovědi. Z šetření vyplynulo, že sestry vnímají velmi negativně brzký překlad pacienta na standardní oddělení, protože ve většině případů je péče o tyto pacienty časově náročná. Dalším faktem je nedostatečná informovanost pacienta ohledně pooperační rehabilitace a neschopnost vstřebání informací podaných sestrou. Pacienti shledávají rozdílnost především v dostupnosti ošetřujícího personálu, dále v kontinuální monitoraci fyziologických funkcí a v neposlední řadě také v zajištění soukromí.Výsledky tohoto výzkumného šetření by mohly sloužit jako podklad pro seminář vedený o této problematice a do budoucna by následně mohly vést ke zkvalitnění ošetřovatelské péče těchto dvou odděleních.
Zabezpečení ve stáří a důchodová reforma
Chmelíková, Kateřina ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
V úvodu této diplomové práce bylo vytyčeno několik cílů. Téma zabezpečení osob ve stáří a důchodové reformy nejen v České republice je natolik obšírné, že nebylo možné jej celé detailně zahrnout do této práce. Nebylo to však ani záměrem této práce. Záměrem bylo seznámit každého potencionálního čtenáře, ať už z řad odborné či laické veřejnosti, s úpravou zabezpečení starých osob v České republice, včetně pohledu do historie a s výhledy do budoucna v podobě reforem, ke kterým postupně dochází již nyní. Jistě jsou zde mnohé možnosti, jak práci rozšířit a prohloubit, ale předpokládám, že svým rozsahem a obsahem svůj původní záměr splnila. Dalším účelem této diplomové práce bylo představit na vybraných zemích, jak si jejich zastupitelé poradili s tak složitou otázkou, jakou zabezpečení starých osob bezesporu je. Hlavním cílem pak bylo zanalyzovat tyto provedené reformy a na jednu stranu z nich vybrat to nejlepší a na druhou stranu upozornit na jejich chyby. Z průzkumu, který jsem provedla, abych nakonec vybrala ony tři evropské země, jejichž penzijní systém a zvláště jeho důležité změny jsem popsala a zhodnotila v předchozích třech kapitolách, jsem si odnesla několik cenných obecných poznatků. Prvním z nich je, že není v Evropě země, kde by reforma proběhla "bezbolestně". Nejspíš žádné změny nemohou být...

Viz též: podobná jména autorů
6 CHMELÍKOVÁ, Kateřina
1 Chmelíková, Karolína
2 Chmelíková, Kristina
2 Chmelíková, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.