|
|
Židovské instituce a státní správa v letech 1945-1956
Munková, Michaela ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku židovských institucí v období od skončení druhé světové války do roku 1956, jejich podílu na správním, právním a politickém vývoji obnovené Československé republiky. Popisuje vzájemné kontakty židovských institucí a státu pomocí největších soudobých kauz a na jejich příkladě se snaží dopátrat vlivu židovských institucí na státní orgány při vytváření legislativy a politické linie a naopak zjistit, do jaké míry stát uplatňoval svůj vliv na židovské instituce.
|
|
|
Střípky z mozaiky protektorátní společnosti
Doležal, Jakub ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou období Protektorátu Čechy a Morava v tehdejším politickém okrese Sedlčany a na příkladu tohoto regionu se snaží podat co možná nejvíce široký a plastický obraz tehdejší (protektorátní) společnosti. Tento obraz je nastíněn prostřednictvím mnoho-případové studie respektive pomocí jednotlivých případových studií, jejichž předmětem zájmu jsou konkrétní sociální jedinci žijící ve sledovaném období. Tyto případy přitom nejsou popsány jen samostatně, ale v každém z nich jsou sledovány předem stanovené společné otázky a témata umožňující následnou komparaci a zhodnocení. K těmto v závěru shrnutým otázkám patří otázka svobody každého jedince, predestinace jeho sociální pozice a dalšího směřování jeho životního příběhu v sledovaném období na základě jeho příslušnosti k určité profesní, zájmové, etnické a jiné typické a specifické skupině, dále problematika změn, kterými prošli daní sociální jedinci (respektive sociální typy) v rámci zkoumaného období, a zároveň otázka podmíněnosti těchto změn samotnou realitou německé okupace. V té souvislosti si práce všímá také otázky kontinuity a diskontinuity období Protektorátu Čechy a Morava s obdobím předchozím. S tématem všeobecných změn úzce souvisí také otázka specifických životních podmínek období německé okupace. V rámci...
|
|
| |
|
|
František Křižík. Ze života a díla významného českého vynálezce v kontextu podnikání a samosprávy období 1868-1941
Vrbová, Alena ; Hozák, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Franti š ek Křižík (8.7 . 1847 Plánice u Klatov - 22 . 1. 1941 Stádlec u Tábora) , č estný doktor nauk technických , b y l slavný český elektrotechnik , vynálezce a podnikatel. Po studiích na pražské technice získal první místo a zkušenosti v dílně u Markuse Kau fmanna . Poté působil u tzv . Severní Ferdinandovy , pozděj i u Moravskoslezské a nakonec PlzeJ'ísko - březenské dráhy . V roce 1871 se oženil s Pavlínou Štulíkovou (1853 - 1923) , se kterou měl šest dětí. Roku 1879 si zřídil v Plzni v domě U Zvonu vlastní dílnu, kde prováděl pokusy se zdokonalováním obloukové lampy. Později se významně podílel na rozvoji tamější tramvajové sítě. Roku 1883 se osamostatnil jako podnikatel, definitivně opustil místo u dráhy a o rok později se přes t ěhoval do Prahy , kde zřídil továrnu v Karlíně. Skutečně slavným se Křižík stal na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Při té příležitosti uvedl do provozu první elektrickou tramvaj . Později zřídil elektrickou dráhu Praha - Libeň Vysočany, kterou roku 1907 odkoupily Elektrické podniky . Roku 1903 otevřel první elektrifikovanou železnici u nás, a to na trase Tábor - Bechyně. Na počátku 20 . století se zasazovalo využití vodních sil v Čechách a zřizoval elektrárny, např . v Kolíně a Vysokém Mýtě . Roku 1917 se majoritním vlastníkem Křižíkových závodů stala Pražská úvěrní...
|
|
|
František Křižík. Ze života a díla významného českého vynálezce v kontextu podnikání a samosprávy období 1868-1941
Vrbová, Alena ; Hozák, Jan (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Franti š ek Křižík (8.7 . 1847 Plánice u Klatov - 22 . 1. 1941 Stádlec u Tábora) , č estný doktor nauk technických , b y l slavný český elektrotechnik , vynálezce a podnikatel. Po studiích na pražské technice získal první místo a zkušenosti v dílně u Markuse Kau fmanna . Poté působil u tzv . Severní Ferdinandovy , pozděj i u Moravskoslezské a nakonec PlzeJ'ísko - březenské dráhy . V roce 1871 se oženil s Pavlínou Štulíkovou (1853 - 1923) , se kterou měl šest dětí. Roku 1879 si zřídil v Plzni v domě U Zvonu vlastní dílnu, kde prováděl pokusy se zdokonalováním obloukové lampy. Později se významně podílel na rozvoji tamější tramvajové sítě. Roku 1883 se osamostatnil jako podnikatel, definitivně opustil místo u dráhy a o rok později se přes t ěhoval do Prahy , kde zřídil továrnu v Karlíně. Skutečně slavným se Křižík stal na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Při té příležitosti uvedl do provozu první elektrickou tramvaj . Později zřídil elektrickou dráhu Praha - Libeň Vysočany, kterou roku 1907 odkoupily Elektrické podniky . Roku 1903 otevřel první elektrifikovanou železnici u nás, a to na trase Tábor - Bechyně. Na počátku 20 . století se zasazovalo využití vodních sil v Čechách a zřizoval elektrárny, např . v Kolíně a Vysokém Mýtě . Roku 1917 se majoritním vlastníkem Křižíkových závodů stala Pražská úvěrní...
|
|
|
Omezování soukromého podnikání cestou změn ve struktuře těžkého strojírenství (Národní podnik ČKD a jeho role v boji o průmyslové konfiskáty)
Stříteský, Hynek ; Dobeš, Jan (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Po druhé světové válce došlo ve světě k zásadním mocenskopolitickým změnám a společnost řady zemí zaznamenala výrazný myšlenkový posun doleva, což se odrazilo v jejich hospodářské politice zejména podstatným zvýšením role státu. Posílení Sovětského svazu a vznik lidově demokratických republik pak vyústili v bipolární rozdělení světa na Východ - Západ. Poválečná československá společnost, traumatizovaná vzpomínkami na velkou hospodářskou krizi a události následující po září 1938, zaznamenala výraznou radikalizaci a podstatně v ní zesílilo levicové smýšlení. Požadavek širokých společenských změn, jež by zabránily opakování předválečného vývoj e vedoucího k rozbi tí republiky, se setkával s širokou veřejnou podporou, i když samozřejmě existovaly rozdílné názory na jeho realizaci. Mezi pro středky, kterými byl utvářen hospodářský a sociální systém obnovené republiky, patřilo vedle důsledného provedení pozemkové reformy, plánování či přeorientování partnerských vztahů na Sovětský svaz také znárodnění velkého a klíčového průmyslu 1 a konfiskace maj etku Němců, Mad'arů, zrádců a kolaborantů. V podstatě se jednalo o řadu opatření, jež měla přetvořit stávající uspořádání společnosti. Nový sociální řád se obhajoval potřebou povznést široké vrstvy obyvatelstva.
|
|
| |
|
|
První pozemková reforma na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice
Kaucká, Kristýna ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tématem disertační práce je analýza první pozemkové reformy na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice. Cílem je porozumět jak přerozdělování půdního fondu v období první Československé republiky, tak jeho důsledkům. Toho bude docíleno komparativní analýzou procesů, které proběhly na uvedených velkostatcích. Prvním kritériem komparativní analýzy je chování Státního pozemkového úřadu (SPÚ) k majitelům velkostatků - Metternichovi na Plasku, Fürstenbergovi na Křivoklátsku a Sternbergovi na Radnicku. Mezi kritéria disertační práce patří i hospodářské a sociální dopady pozemkové reformy na území bývalých velkostatků. Cílem komparativní analýzy je hledání shod a rozdílů v přístupu velkostatkářů k vyjednávání s SPÚ, které budou dále interpretovány v kontextu vývoje československého politického a hospodářského systému. Klíčová slova: pozemková reforma, Křivoklát, Plasy, Radnice, velkostatek
|
|
|
Správní vývoj obce Černice v období první Československé republiky a v počáteční fázi okupace
Lišková, Sonja ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Janečková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem samosprávy malé obce Černice. Obecní samospráva a její mikrohistorické zkoumání je badatelským tématem nosným nejen pro poznání národní minulosti, ale je zároveň i přínosným podkladem pro studium kořenů současné právní úpravy a činnosti správních orgánů. Zkoumání vývoje a jednotlivých jevů ve společnosti v minulosti nám pomáhá mnohdy lépe pochopit i současné postoje a závěry, neboť ty často z předchozích zkušeností vycházejí. Nejprve práce představuje nástin dějin od prvních zmínek o obci. V následujících částech je charakterizován vývoj obecní samosprávy malé obce, nacházející se v moderní době v blízkosti velkého průmyslového města Plzně. Představuje obec a její rozvoj v období první československé republiky, významném úseku české historie a dotýká se zlomových okamžiků Poslední část práce je věnována životu občanů, školství, náboženskému životu, kultuře a činnosti místních spolků a organizací.
|
|
|
Nostrifikace průmyslových podniků v českých zemích 1918-1929
Čižinský, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Slovo nostrifikace pochází z latiny. Noster znamená náš a facere je latinský výraz pro sloveso činit, dělat, uskutečňovat. Přeložíme-li tento pojem, dostaneme sousloví s významem "činit naším", "uznat za naše" nebo "přivlastnit si" . S termínem nostrifikace se setkáváme většinou v souvislosti s uznáváním zahraničních studií, vysvědčení a diplomů. Při studiu Rumunska, Polska a hospodářského vývoje Jugoslávie po první Československa, světové válce nacházíme další význam výrazu nostrifikace, který shrnuj e Slovník veřejného práva československého následovně: "Nazýváme tak svéráznou hospodářskou a právní akci, prováděnou v důsledku poli tického odloučení Československé republiky od bývalého Rakousko-Uherska, jejímž účelem bylo převésti do tuzemska sídla a hospodářská vedení společností akciových a s ručením omezeným pokud měly provozovny cele nebo částečně v nynější Československé republice, svá sídla však (a hospodářská vedení) v území bývalé monarchie, jež se dnem 28. X. 1918 stalo pro nás cizinou. ,,
|
host ::
RSS.