|
|
Bývalý konventní kostel sv. Kateřiny v Chomutově
Kiezler, Radim ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj bývalého konventního kostela sv. Kateřiny v Chomutově a zejména na jeho zachovalý chórový závěr. Po všeobecném pojednání o historii komendy Řádu německých rytířů a Chomutova pojednává práce o dochovaném gotickém chórovém závěru konventního kostela sv. Kateřiny v Chomutově. Převážná část práce je věnována historickému vývoji a architektonickému popisu dochovaných částí. Dochovaná část je nyní součástí Chomutovské radnice.
|
|
|
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod
Holasová, Anežka ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Závišův kříž z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod Anotace Závišův kříž, v roce 2010 prohlášený národní kulturní památkou České republiky, je mimořádným dokladem středověkého zlatnického umění a zároveň schránou, v níž je uchovávána jedna z nejcennějších křesťanských relikvií - partikule svatého kříže. Cílem práce je shromáždit dosavadní výsledky uměleckohistorického bádání o vzniku a původu relikviáře, zachytit historii památky a charakterizovat uměleckořemeslné zpracování, jehož povahu upřesnilo restaurování kříže v osmdesátých letech minulého století. Zároveň, s důrazem na použitý materiál, jej chce představit jako splendor mysticus - středověké zviditelnění věčného světla pravdy.
|
|
|
Hrad Bezděz
Nováková, Barbora ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá bývalým královským hradem Bezdězem na Českolipsku, který dal vystavět král Přemysl Otakar II. Hrad je skvělou ukázkou nástupu gotického slohu v českých zemích v druhé polovině 13. století. V práci se zaměřím především na architekturu, stavebně historický vývoj hradu a v neposlední řadě také na historii a majitele hradu.
|
|
|
Počátky a rozvoj kláštera dominikánek při kostele sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském
Telnarová, Veronika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vzniku a rozvoji kláštera dominikánek při kostele sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském. První část shrne založení dominikánského řádu a jeho ženské větve, šíření řádu a počátky v českých zemích. Dále se práce zabývá již samotným klášterem sv. Anny, jeho založením, vývoji a proměně funkcí od počátku až po dnešní dny, kdy jej vlastní Národní divadlo. Není opomenuta rotunda sv. Vavřince, která byla v prostorách kláštera objevena archeologickým průzkumem v 50. letech minulého století. Nejpodstatnější část práce se zaměřuje na architekturu kostela a kláštera a na objevy nástěnných maleb, které byly v posledních letech restaurovány. Jistá pozornost je také dána středověkému krovu v kostele a projektu na jeho obnovu, který navrhla architektka Eva Jiřičná. Závěrečná část připomene všechny budovy, které ke klášteru patřily do jeho zrušení v roce 1782. Klíčová slova Kostel sv. Anny, rotunda sv. Vavřince, Klášter sv. Anny, dominikánky, středověk, nástěnné malby, krov, Národní divadlo
|
|
|
Vilová architektura na přelomu 19. a 20. století ve městě Zbraslav se zaměřením na vilu Planá růže
Nováková, Markéta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zaměřuje na vilovou architekturu na přelomu 19. a 20. století. Zabývá se příčinami jejího vzniku, účelem, pro který tato architektura vznikala. S ohledem na koncentraci staveb u nás se zabývá především lokalitou hlavního města Prahy a jejího okolí. Práce pojednává blíže o historismu, slohu navracejícím se k umění minulosti. Přibližuje smýšlení a vnímání této doby k nové vznikající architektuře. V souvislosti s uměním historismu se práce zabývá vznikem a historickým vývojem města Zbraslav, které se na přelomu 19. a 20. století stalo jedním z oblíbených míst nově vznikající vilové architektury. V tomto městě se zaměřuje na konkrétní vilu Planou růži z roku 1898, která je zajímavou ukázkou pozdního historismu pro své neorenesanční štíty, fresky secesního tvarosloví a rohovou věž na jihovýchod. V práci je srovnávána s vilou Flora a vilou U Malé řeky 621, které jsou typické také svou rohovou věží na jihovýchod.
|
|
|
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
|
|
|
Osobnost Josefa Fanty a jeho secesní tvorba
Sedlmayerová, Markéta ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Osobnost Josefa Fanty a jeho secesní tvorba Diplomová práce se bude zabývat osobností Josefa Fanty, který žil v letech 1856- 1954 a jeho secesní tvorbou. V první části přiblíží osobnost Josefa Fanty a nastíní jeho historizující tvorbu. Poté se hlavní část práce zaměří na Fantovu uměleckou tvorbu ovlivněnou secesí z let 1897-1932. Nejprve se budě věnovat jeho secesním stavbám v Praze i mimo hlavní město. Pozornost bude soustředěna na budovu nádraží Františka Josefa v Praze, dnešní Hlavní nádraží, Hlahol a Mohylu míru. Práce rovněž představí Fantovu funerální tvorbu a pomníky. Dále se dotkne jeho zásahů do historických budov a jeho práce v rámci návrhů interiérů, zejména jeho interiér na Světové výstavě v Paříži 1900 a jeho výzdobu při návštěvě císaře Františka Josefa I. v Praze. V závěru se pokusí zhodnotit Fantovy secesní motivy a jeho pojetí secese. Klíčová slova Secese, Josef Fanta, architektura, historismus, funerální umění
|
|
|
Marie Anna Savojská a zámek Ploskovice
Slívková, Hana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Zamýšlená a předkládaná diplomová práce se věnuje osobě někdejší české královny a rakouské císařovny Marie Anny Savojské (1803-1884) a místu jejích častých pobytů v severočeském zámku v Ploskovicích. Marie Anna, se svým manželem Ferdinandem V. (1793-1875), si zámek zvolili jako svou letní rezidenci po císařově abdikaci v revolučním roce 1848. Aby vhodně reprezentoval a zvenčí i uvnitř zastupoval důstojenství někdejšího vladaře z habsbursko-lotrinského domu, bylo zapotřebí jej v celkem krátkém čase významně upravit českými umělci a řemeslníky v duchu soudobé druhorokokové tvorby. V jednotlivých kapitolách práce jsou přiblíženy životní osudy Marie Anny, historie a úpravy zámku, jeho vybavení a výzdoba především z pohledu dějin umění.
|
|
|
Stavební historie rotundy svaté Maří Magdaleny v Přední Kopanině
Chabičovská, Hedvika ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem v Přední Kopanině, která se nyní nachází na území Prahy 6. Věnuje se dějinám Přední Kopaniny a jejímu osídlování od pravěkých časů, od období středověku. A to nejenom z hlediska archeologických nálezů, ale i ze stavebních a písemných zpráv. Krátkým přehledem se dotkne hospodářského vývoje kostela svaté Maří Magdaleny a k ní přiléhající fary, vzniku kostela, jeho úpadku i novému povznesu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní kapitola číslo 6 řeší stavební vývoj kostela v devatenáctém a dvacátém století. Vědecký přínos práce spočívá ve stanovení vypovídací hodnoty a autenticitě románského jádra kostela, jak o tom svědčí plánová dokumentace a obrazový materi ál. KLÍČOVÁ SLOVA archeologie, kostel, osidlování, renovace, stavební historie, vývoj.
|
|
|
Slovak and Czech architecture of the 20th century 60: Comparison of selected buildings
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace Bakalárska práca je venovaná stanoveniu základných zhôd a odlišností slovenskej a českej architektúry 60. a 70.rokov 20.storočia. Vychádza z porovnania štyroch vybraných reprezentatívnych dvojíc stavieb, architektonických pamätníkov (Pamätník SNP v Banskej Bystrici a dostavba veží kostola P. Marie a sv. Jeronýma, Cyrila a Metoda, Vojtecha a Prokopa v Prahe), krematórií (Bratislava a Zlín), areálov vysokých škôl (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre a České vysoké učení technické v Prahe) a mostov vo veľkomestskom prostredí (Most SNP v Bratislave a Nuselský most v Prahe). Porovnávacej analýze stavieb predchádza náhľad vývoja slovenskej a českej architektúry v 20. storočí s dôrazom na jeho 60. roky a otázku, či v spoločnom československom štáte existovali dve špecifické národné školy. Súhrnne na ňu odpovedá záverečná kapitola, zhrňujúca výsledky komparácie vybraných stavieb. Analyzované stavby sú graficky a fotograficky dokumentované.
|
host ::
RSS.