|
|
Role metabolismu a imunitního systemu v plicni hypertenzi
Křivonosková, Monika ; Plecitá, Lydie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Plicní arteriální hypertenze je fatální onemocnění s nízkým výskytem, jež postihuje plicní cévy, které se remodelují, stěny cév tloustnou a postupně zmenšují svůj průsvit. Během toho dochází k výlevu některých látek z endoteliálních buněk, jež působí vazokonstrikčně a proliferativně na buňky hladkého svalstva. Taktéž dochází ke snížení produkce vazodilatačních látek, což má opět vazokonstrikční efekt. Akumulace imunitních buněk v adventicii podporuje proliferaci buněk hladkého svalstva, migraci a diferenciaci fibroblastů v myofibroblasty, jež působí změny ve složení extracelulární matrix. Změny metabolismu všech buněk plicní cévní stěny týkající se přechodu na glykolýzu a zvýšený příjem glukózy podporují proliferaci buněk a modifikují signalizaci vedoucí k postupu a aktivaci buněk imunitního systému, které provází remodelaci plicních cév.
|
|
|
Mitochondrial tumour suppressors
Jakoubě, Pavel ; Kečkéšová, Zuzana (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Rakovina zůstává jedním z nejobávanějších onemocnění naší doby a do vývoje nových způsobů diagnostiky, prevence a léčby je investováno nemalé množství finančních prostředků. Naštěstí máme v těle i vlastní obranné mechanismy, které brání nádorové transformaci - takzvané tumor supresorové proteiny. Studium těchto proteinů nám může nabídnout nejen vhled do vnitřních procesů této nemoci, ale také odhalit nové způsoby, jak s ní bojovat. Nápadným znakem rakoviny je deregulace různých metabolických procesů, a jelikož mitochondrie hrají stěžejní roli v mnoha těchto procesech, zajímalo nás, zda se v mitochondrii tumor supresory nachází a jaká je jejich role. Několik mitochondriálních tumor supresorů již bylo identifikováno a bylo zjištěno, že zastávají různé funkce (např. úprava aktivity ostatních enzymů či zánětlivé odpovědi, přímý podíl v různých metabolických drahách, ovlivňování produkce volných radikálů a HIF signalizace). Cílem této práce je shrnout dostupné informace o těchto důležitých proteinech. Klíčová slova: rakovina, tumor supresory, SIRT3, SIRT4, POX/PRODH, MTUS1/MTSG1, FUS1/TUSC2, LACTB, FH, SDH, mitochondriální
|
|
|
Úloha odpřahujících proteinů (UCP) v kardioprotekci
Furmánková, Tereza ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (cardiovascular disease, CVD) je celosvětově na první příčce, jako příčina úmrtí. Ročně na CVD umře necelých 18 milionů lidí a prevalence nadále vzrůstá jak u mužů, tak žen. V současné době je zřejmé, že udržení mitochondriálního membránového potenciálu může hrát významnou úlohu v patofyziologii srdce a podílí se na kardioprotektivních mechanismech. Mitochondriální membránový potenciál lze ovlivňovat různými způsoby, jeden z nich je stimulace odpřahujících nebo-li ,,uncoupling" proteinů. Shrnutí dosavadních poznatků v této práci poukázalo na to, že odpřahující proteiny mají vliv na redukci kyslíkatých radikálů, inhibici apoptózy, ovlivňují tvorbu ATP a aterosklerotických plátů a chrání srdce před toxicitou lipidů. K regulaci jejich genové exprese dochází několika způsoby a ovlivnění těchto cest může být jeden z dalších způsobů, jak docílit kardioprotekce. Klíčová slova: odpřahující proteiny, mitochondrie, kardioprotekce, tyroidní hormony, mastné kyseliny, tuková tkáň, reaktivní formy kyslíku, FGF21
|
|
|
Genomics of Preaxostyla flagellates
Novák, Lukáš ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hirt, Robert (oponent) ; Van der Giezen, Mark (oponent)
Protista obývající prostředí chudá na kyslík si vyvinula řadu specifických adaptací, včetně modifikovaných mitochondrií, do různé míry přizpůsobených životu bez kyslíku. Nejradikálněji pozměněné typy těchto organel nazývaných MRO (Mitochondria-Related Organelles) zcela ztratily mitochondriální genom i další znaky definující kanonické aerobní mitochondrie. Anaerobní protista jsou často endobionty (tzn. parazity, mutualisty atp.) větších organizmů. Vedle anaerobního prostředí představuje endobiotický způsob života další zdroj selekčního tlaku, vyžadující unikátní adaptace včetně např. redukovaných biosyntetických schopností, nebo modifikovaného souboru povrchových proteinů. V této práci představujeme nové poznatky o adaptacích anaerobních protists kmene Preaxostyla, se zvláštním ohledem na reduktivní evoluci mitochondrií, která vedla k unikátní úplné ztrátě mitochondrie u zástupce této skupiny, druhu Monocercomonoides exilis. Získali jsme genomovou sekvenci M. exilis dobré kvality a úplnosti i genomová a transkriptomová data z 9 dalších devíti zástupců Preaxostyla. Na základě těchto dat, pečlivých funkčních anotací genů, fylogenetických analýz a experimentální lokalizace proteinů vyvozujeme tyto závěry: 1) M. exilis zcela ztratil mitochondrii. Tato ztráta byla pravděpodobně umožněna nahrazením...
|
|
|
Bacterial proteins in the biogenesis of mitochondria of unicellular eukaryotes.
Petrů, Markéta
v češtině Vznik mitochondrie z bakteriálního endosymbionta se řadí mezi zásadní momenty v evoluci eukaryot. Nedílnou součástí organelogeneze byl přesun genů endosymbionta do jádra hostitele a zároveň probíhající tvorba translokačních drah pro proteiny nově syntetizované v cytoplasmě hostitele. Výsledné komplexy translokáz jsou kombinací původních bakteriálních komponent a proteinů specifických pro eukaryota. Kromě translokáz určených pro import proteinů z cytoplazmy najdeme v současných mitochondriích i některé komponenty původních bakteriálních sekrečních drah. Zatímco funkce široce rozšířeného mitochondriálního homologu YidC, Oxa1, je dobře známá, role ojedinělých mitochondriálních Sec a Tat translokáz nebyla zatím objasněna. Více pozornosti bylo zatím věnováno jejich homologům v plastidech, kde se tyto translokázy podílejí na sestavování fotosyntetických komplexů. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky o struktuře a funkci prokaryotických YidC, Sec a Tat translokáz a jejich eukaryotických homologů. Na základě porovnání obou organel endosymbiotického původu je navržena hypotéza o příčinách větší "evoluční úspěšnosti" v integraci bakteriálních translokáz do transportních drah plastidu.
|
|
|
Bacterial proteins in the biogenesis of mitochondria of unicellular eukaryotes.
Petrů, Markéta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Embley, Martin (oponent) ; Hashimi, Hassan (oponent)
v češtině Vznik mitochondrie z bakteriálního endosymbionta se řadí mezi zásadní momenty v evoluci eukaryot. Nedílnou součástí organelogeneze byl přesun genů endosymbionta do jádra hostitele a zároveň probíhající tvorba translokačních drah pro proteiny nově syntetizované v cytoplasmě hostitele. Výsledné komplexy translokáz jsou kombinací původních bakteriálních komponent a proteinů specifických pro eukaryota. Kromě translokáz určených pro import proteinů z cytoplazmy najdeme v současných mitochondriích i některé komponenty původních bakteriálních sekrečních drah. Zatímco funkce široce rozšířeného mitochondriálního homologu YidC, Oxa1, je dobře známá, role ojedinělých mitochondriálních Sec a Tat translokáz nebyla zatím objasněna. Více pozornosti bylo zatím věnováno jejich homologům v plastidech, kde se tyto translokázy podílejí na sestavování fotosyntetických komplexů. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky o struktuře a funkci prokaryotických YidC, Sec a Tat translokáz a jejich eukaryotických homologů. Na základě porovnání obou organel endosymbiotického původu je navržena hypotéza o příčinách větší "evoluční úspěšnosti" v integraci bakteriálních translokáz do transportních drah plastidu.
|
|
|
The Role of Tyrosine Kinase Activity of Mitochondrial ERBB2/HER2 in Breast Cancer
Novotná, Eliška ; Rohlena, Jakub (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Rakovina prsu je častým nádorovým onemocněním postihující miliony žen po celém světe. Amplifikace onkogenu HER2 v rakovině prsu sice umožňuje nasazení cílené terapie, nicméně až u třetiny pacientek dochází k vytvoření rezistence vůči léčbě. Jeden z možných mechanismů rezistence může být relokalizace HER2, receptoru s tyrosinkinázovou aktivitou, z plazmatické membrány do mitochondrií. Nicméně mechanismus působení mitochondriální frakce HER2 zřejmě nevyužívá kanonickou signalizaci HER2 umístěného v plazmatické membráně. Mitochondriální HER2 zvyšuje energetický metabolismus rakovinných buněk, proliferaci a migraci v několika in vitro modelech a tvorbu nádorů v myších spojenou se zvýšenou produkcí ROS. Mitochondriální HER2 je kinázově aktivní, a já jsem se proto zabývala rolí kinázové aktivity v jeho funkci. Kinázová aktivita mitochodnriálního HER2 podporuje některé vlastnosti potřebné v tumorigenezi, ale konstitutivní kinázová aktivita způsobila zvýšenou citlivost buněk k buněčné smrti a zpomalila růst nádorů v myším modelu. Na druhé straně, mutace v ATP-vazebném místě HER2, s níž je HER2 kinázově neaktivní, zvýhodnila buňky v růstu bez možnosti adheze a v tvorbě nádorů in vivo. Lze proto navrhnout, že mitochondriální funkce onkogenu HER2 je závislá nejen na jeho kinázové aktivitě, ale také zahrnuje...
|
|
|
Studium systému oxidativní fosforylace u vzácných typů mitochondriálních onemocnění
Zdobinský, Tomáš ; Tesařová, Markéta (vedoucí práce) ; Pecinová, Alena (oponent)
Buňky savců jsou ve svém bioenergetickém metabolismu závislé na produkci ATP především pomocí systému oxidační fosforylace (OXPHOS). Poruchy správné funkce OXPHOS mohou vést ke vzniku dědičných mitochondriálních onemocnění s různou závažností a rozmanitými projevy. Nejvážněji bývají zasaženy tkáně s vysokými energetickými nároky, které jsou však obtížně dostupné pro biochemická a jiná vyšetření. Cílem práce bylo především charakterizovat dopady mutací sedmi různých genů (OPA1, DARS2, NDUFS8, NR2F1, HTRA2, MGME1, POLG) na bioenergetický metabolismus a strukturu mitochondrií kožních kultivovaných fibroblastů osmi pacientů s mitochondriálním onemocněním. Hlavní použitou metodou bylo měření spotřeby kyslíku permeabilizovanými buňkami pomocí vysoce citlivé polarografie. Tímto způsobem byly zjištěny výrazné změny v respiraci fibroblastů čtyř pacientů. U dvou z nich a dvou dalších linií byly pomocí fluorescenční mikroskopie zjištěny změny morfologie mitochondriálního retikula oproti kontrolám při použití různých kultivačních podmínek. Kožní fibroblasty jsou relativně snadno dostupné a nabízí řadu výhod pro účely diagnostiky i studia. Výsledky této práce ilustrují možnosti jejich využití mj. pro validaci potenciálních kauzálních mutací mitochondriálních onemocnění, především však v kombinaci s dalšími...
|
|
|
Úloha adrenergní signalizace a mitochondrií v kardioprotekci
Macíčková, Eliška ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Kardiovaskulární choroby, jako je infarkt myokardu či srdeční selhání, jsou v dnešním vyspělém světě jednou z hlavních příčin úmrtí. Tyto choroby jsou doprovázeny patofyziologickými změnami v buňce, které jsou velmi často spojeny se změnami signalizace adrenergních receptorů a s dysfunkcí mitochondrií. Proto jsou tyto celky hojně studovány ve snaze objevit účinnou léčbu. V současné době jsou známy endogenní protektivní mechanismy, které zvyšují odolnost srdce k těmto patofyziologickým stavům a část těchto mechanismů cílí přímo do mitochondrií. Zde dochází především ke snížení nadměrné produkce reaktivních forem kyslíku a snížení citlivosti přechodně propustného mitochondriálního póru k otevření. Mnoho těchto signálních drah souvisí s adrenergními receptory. Tato práce si klade za cíl propojit poznatky o úloze adrenergní signalizace v kardioprotektivních mechanismech směřujících do mitochondrií. Klíčová slova: srdce, adrenergní signalizace, mitochondrie, kardioprotekce
|
|
|
Interaction between hydrogenosomes and endoplasmic reticulum in Trichomonas vaginalis
Kučerová, Jitka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
ERMES je proteinový komplex spojující endoplasmatické retikulum a mitochondrie. Tento komplex se obvykle skládá ze čtyř proteinů - Mmm1, Mmm2 (Mdm34), Mdm10 a Mdm12. Poprvé byl komplex ERMES objeven u organismu Saccharomyces cerevisiae, v němž byl také dobře prozkoumán. ERMES zprostředkovává přenos lipidů, podílí se na distribuci a morfologii mitochondria a hraje významnou roli v udržování homeostázy buňky. U lidského parazita urogenitálního traktu Trichomonas vaginalis byla přítomnost komplexu ERMES predikována na základě in silico analýzy, která ukázala na tři velmi divergentní homology Mmm1, Mmm2 a Mdm12. Cílem této práce je přinést důkazy, zda se opravdu jedná o subjednotky ERMES, jaká je jejich buněčná lokalizace, zda spolu vzájemně interagují a pokusit se zjisit s jakými dalšími proteiny jsou ve vazbě.
|
host ::
RSS.