|
|
Komunikace zdravotníků s pacientem s Alzheimerovou chorobou
NOVÁKOVÁ, Hana
Cílem této práce je shrnout současný stav komunikace mezi zdravotníky a pacienty s Alzheimerovou chorobou a zjistit, jaké problémy se u takovéto komunikace objevují. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část shrnuje informace o Alzheimerově chorobě jako jsou etiologie, stádia nemoci, projevy, diagnostika a terapie. Také přináší informace o dvou základních typech komunikace verbální a neverbální, a samozřejmě o významu a účelu komunikace jako takové. V neposlední řadě se zabývá správnou komunikací s pacienty s Alzheimerovou chorobou. Praktická část je složena z popisu metodiky výzkumu a výzkumného souboru, analýzy výsledků a závěrečné diskuse. K naplnění cílů práce jsme si položili 6 výzkumných otázek. Ty byly zodpovězeny kvalitativním výzkumným šetřením pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly analyzovány pomocí kategorizace dat a kódování. Bylo zjištěno, že sestry dodržují většinu zásad komunikace s pacientem s Alzheimerovou chorobou a jsou schopny využívat prvky komunikace různých terapeutických přístupů. Bohužel mají své rezervy v komunikaci s rodinou pacientů a ve spolupráci s podpůrnými organizacemi. Největší komunikační bariéry jsou pro sestry desorientace, úzkost a agresivní chování klienta. Také se musí vypořádávat s vlastními pocity vyčerpání, náladovosti a podráždění většina jich považuje komunikaci s pacienty s Alzheimerovou chorobou za psychicky náročnou. S touto prací byl vytvořen manuál obsahující základní zásady komunikace s člověkem s Alzheimerovou chorobou. Manuál je určený pro zdravotníky i pro rodiny pacientů a obsahuje také seznam podpůrných organizací.
|
|
|
Proměna vztahu dospělých dětí k matce trpící demencí
PECNOVÁ, Iveta
Vztah mezi matkou a dítětem je významně ovlivňován utvářením osobnosti obou zúčastněných. V případě, že matku postihne demence, která promění její osobnost, lze poté předpokládat, že bude její úpadek doprovázen i transformací rodinných vazeb. Tato bakalářská práce představuje specifické životní situace dvou generací, které vzájemně spojuje mateřské pouto. Pozornost je nejprve zaměřena na stranu nemocné matky, kde je v rámci teoretické části přiblíženo její onemocnění. Dále se práce věnuje rodině a prožitkům jejích členů. Děti se postupně adaptují na roli pečovatele, přičemž se vyrovnávají s mnohými obtížemi a vlastním strádáním. Praktická část práce se věnuje způsobu prožívání vztahu z pohledu dospělého dítěte. Zvolený design kvalitativní studie mapuje zkušenosti dětí s matčinou proměnou. Výzkumný soubor je tvořen osmi participanty, jejichž matka je díky pokročilé fázi onemocnění hospitalizována na gerontopsychiatrickém oddělení. Data od nich byla získána prostřednictvím nestrukturovaných rozhovorů a dále byla podrobena analýze pomocí techniky vyložení karet. Rozbor výpovědí dcer a synů těžce nemocných žen umožnil popsat způsob, jakým se dle dětí změnila jejich role ve vztahu, a jak nazírají na matčino onemocnění. Děti si všímají, že následkem propuknutí matčiny demence došlo k proměně vzájemného emočního vztahování. Z výsledků dále vyplývá, že děti prožívají v souvislosti s matčinou situací silné pocity viny.
|
|
|
Zvíře jako prostředek k navázání kontaktu se seniorem s demencí
Novotná, Martina ; Svobodová, Ivona (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití zvířat u seniorů trpících demencí.
V současné době dochází k prodlužování života a tím k celosvětovému stárnutí populace. To má za následek vyšší výskyt chronických onemocnění jakým je i demence. Demence s sebou přináší řadu problémů, které omezují život člověka. Postupně sílí až do té míry, kdy se postižený člověk není schopen sám o sebe postarat a je odkázán na pomoc ostatních. Lidé často žijí v domovech pro seniory a jejich léčba zahrnuje také nefarmakologické terapie, přičemž je terapie s využitím zvířat používána stále častěji.
Zvířata mají v současném životě člověka velice důležitou roli, a to zejména na emocionální úrovni. Pro mnoho lidí se stala nenahraditelnými společníky a je dokázán jejich vliv na psychické i fyzické zdraví člověka. Právě toho využívají animal-assisted interventions (AAI) ve všech svých podkategoriích.
Pro seniory trpící demencí představují zvířata především úlevu od deprese, motivaci a příležitost zapojit se do různých aktivit. Je dokázán vliv zvířat na zlepšení kognitivních funkcí a celkovou kvalitu života seniorů. Nejčastěji se používají psi, dále kočky, koně, drobní savci, ptáci a akvarijní rybičky. Každé zvíře má svá specifika a může být použito v rozdílných situacích, nebo mít odlišný vliv na osoby s demencí. Kontakt se zvířaty probíhá formou návštěvních programů, nebo umístěním zvířat do domovů pro seniory, či přímo k jedinci domů. Při návštěvních programech se nejčastěji využívá terapie a aktivity za pomoci zvířat (AAT a AAA). Vždy je důležité stanovit průběh a cíl každého programu. Protože právě plánování je klíčové pro jejich úspěšnost.
|
|
|
Úroveň péče o nemocné s demencí v různých zařízeních
Švarcová, Radka ; Chloubová, Helena (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce "Úroveň péče o pacienty s demencí v různých zařízeních" se zabývá péčí v zařízeních pro pacienty s Alzheimerovou chorobou a stařeckou demencí. Úkolem bylo zjistit rozdíly v péči o nemocné se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou mezi státními a soukromými zařízeními. Práce se zabývá problematikou stařecké demence a Alzheimerovy choroby a popisuje péči v zařízeních, které jsou specializovaná na nemocné s demencí a Alzheimerovou chorobou. Zaměřena je především na péči personálu a jejich přístupu k pacientům v zařízeních s důrazem na vytvoření rodinného prostředí, vhodné komunikace s možností aktivizačních metod s pacienty. Ve výzkumné části závěrečné bakalářské práce se snažíme zmapovat specializovaná zařízení pro ACH a demenci ve Středočeském kraji. Zároveň zjišťujeme metodou rozhovoru a pozorováním, jaké jsou možnosti v péči o tyto nemocné. Z výzkumného šetření vyplynulo, že je péče ve státních zařízeních z hlediska komunikace a saturace rodinného zázemí více vyhovující z důvodu většího počtu personálu na menší počet pacientů. Komunikace a rodinné zázemí nelze dostatečně vytvořit v soukromých zařízeních, která jsou veliká a která se spíše zaměřují na režimovou stránku péče.
|
|
|
Sociální práce s lidmi a Alzheimrovou nemocí
Otavová, Anna ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce na téma ,,Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobou'' se věnuje problematice Alzheimerovy demence, její diagnostice. Tato práce věnuje pozornost hlavně terapii Alzheimerovi nemoci a také sociální práci s klientem, který touto chorobou trpí. V úvodu jsou vymezeny některé pojmy důležité pro sociální práci. Dále se tato práce věnuje dalším druhům demence pro lepší porozumění této problematice. Praktická část je věnována testu MMSE, pomocí kterého je demence diagnostikována.
|
|
| |
|
| |
|
|
Užití paměťových testů v diferenciální diagnostice časných stadií demence
Málková, Lenka ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Teoretická část se zabývá problematikou demencí, pamětí, primacy, recency efektem a Paměťovým testem učení. Empirická část se skládá z kvantitativního výzkumu. Výzkumný vzorek tvoří skupiny pacientů s demencí. Předmětem zkoumání byly jejich výkony v Paměťovém testu učení, u kterého jsem sledovala primacy, recency efekty. Cílem bylo zjistit rozdíly v primacy, recency efektech mezi jednotlivými skupinami pacientů, dále pak zjistit přítomnost či nepřítomnost primacy, recency efektu u jednotlivých skupin pacientů. Tato studie se snaží popsat potencionální nástroj, který se zaměřuje na způsob, jakým si jedinci s demencí pamatují nové informace. Zjištěné výsledky mohou posloužit k pochopení způsobu zapamatování si nových informací, kteří jedinci používají u odlišných poruch paměti různé etiologie. Klíčová slova: demence, Alzheimerova demence, vaskulární demence, frontotemporální demence, Paměťový test učení, primacy efekt, recency efekt
|
|
|
Návrh na vytvoření Snoezelen místnosti v geriatrickém zařízení
Mašindová, Jana ; Náhlá, Jana (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Jana Mašindová Vedoucí práce: Mgr. Jana Náhlá Návrh na vytvoření Snoezelen místnosti v geriatrickém zařízení Snoezelen terapie se provádí ve speciálně upravené místnosti. To je místnost vybavena zařízením, které stimuluje všechny lidské smysly. Snoezelen místnost nabízí návštěvníkům příležitost prožít poznání, interakci i relaxaci. Návštěvníky nikdo do činností nenutí, naopak mohou uplatnit svou vlastní vůli a provádět vše, co se jim líbí a je jim příjemné. Bakalářská práce se zabývá využitím Snoezelen místnosti pro geriatrické klienty. V České republice existuje mnoho pracovišť pro dětské klienty, která Snoezelen místnost využívají. Je však jen málo pracovišť, která se zabývají Snoezelenem pro geriatrickou populaci, ačkoli se jedná o metodu užívanou v zahraničí pro tuto klientelu velmi často. Teoretická část této práce shrnuje nejen problematiku Snoezelenu, ale také onemocnění demence, které se ve stáří velmi často vyskytuje. Dále je v této části popsána bazální stimulace, která má na lidi trpící demencí velký účinek, a v neposlední řadě je zde uvedeno i propojení Snoezelen místnosti s bazální stimulací. Praktická část mapuje současný stav a vyhodnocuje odpovědi na otázku: ,,Jak lze v České Republice pořídit a vybavit Snoezelen místnost v geriatrickém zařízení?"...
|
|
| |
host ::
RSS.