|
| |
|
|
Effects of peripheral inflammation on gene expression modulation in passerines and parrots
Kuttiyarthu Veetil, Nithya ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hyršl, Pavel (oponent) ; Harazim, Markéta (oponent)
(in Czech) Ptáci hrají významné role při udržování ekologické rovnováhy jako predátoři, roznašeči semen, cyklátoři živin a opylovači, což z nich činí nedílnou součást mnoha ekosystémů. Ptáci jsou často vlajkovými druhy a jsou tak důležití pro ochranu volně žijících živočichů obecně. Některé ptačí populace jsou globálně propojené v důsledku migrace, což je činí náchylnými k epidemiím infekcí. Ptáci také čelí různým existenčním hrozbám v náročných podmínkách prostředí, od pouští po studené hory. Aby se vyrovnali s těmito různorodými prostředími, potřebují nejen fyziologické adaptace, ale také velmi dobře vybavený imunitní systém optimalizovaný na patogeny běžné v prostředí, které obývají. Jak dobře imunitní systém hostitele reaguje na patogeny, určuje celkovou fitness a přežití jedince. Vhled do funkce ptačích imunitních systémů je velmi důležitý, protože ptáci jsou zásobárnou nesčetných patogenů. Byli primárním zdrojem několika velkých epidemií vedoucích k celosvětovým úmrtím lidí a zvířat (např. Covid 19, ptačí chřipka, virus západonilské horečky). Podobně jako všechny živé bytosti jsou ptačí hostitelé a patogeny vždy v neustálém adaptačním závodě ve zbrojení. Tato koevoluce hostitelů a jejich patogenů tvoří základ vývoje imunitního systému hostitele. Patogeny využívají různé mechanismy, aby se...
|
|
|
Vybrané dopady klimatických změn na ptáky v horách Evropy: posuny ve výškovém rozšíření, změny početnosti a změny fenologie
Mikulcová, Eliška ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hološková, Adriana (oponent)
Množství studií se zabývá vlivem klimatických změn na organismy, mimo jiné i na horské ptactvo. Horské druhy jsou obzvláště ohrožené působením změn klimatu, jelikož se vyskytují v extrémním prostředí. Změny klimatu působí na horské ptáky většinou přes rostoucí teplotu prostředí, která ovlivňuje jejich výškové posuny a početnosti. Obě tyto proměnné jsou kromě změny klimatu závislé i na specifických druhových vlastnostech jednotlivých druhů, oblasti jejich výskytu a změně habitatu. Tato práce se zaměřila na utřídění poznatků o dopadech klimatické změny na horské ptáky a na objasnění variability výškových posunů těchto druhů. Bylo zjištěno, že větších výškových posunů do vyšších oblastí dosahovaly druhy nižších poloh, otevřené krajiny a druhy s rychlou životní strategií. Při posunech do nižších oblastí převažovalo působení změny habitatu nad vlivem klimatické změny. Žádné významné posuny nebyly zaznamenány, když druhy odpovídaly na změnu klimatu změnou fenologie, což jim zřejmě umožnilo kompenzovat její dopady na lokální úrovni. Populační trendy byly většinou negativní s největšími poklesy pro vysokohorské druhy, druhy s vysokou ekologickou specializací, daleko migrující druhy a druhy s krátkou délkou života. Pro snížení poklesu početností je důležité nastavit vhodný lokální management krajiny a...
|
|
|
Funkce samičího zpěvu u pěvců.
Kubíková, Tereza ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Mikula, Peter (oponent)
Samičí zpěv byl u pěvců dlouhou dobu přehlížen, protože se předpokládalo, že zpívají pouze samci, a to i přesto, že se první záznamy o samičím zpěvu objevovaly již na konci 19. stol. Ojedinělý zpěv samic byl obvykle odůvodňován zvýšením hladiny pohlavních hormonů, ve skutečnosti ale samice zřejmě zpívají z podobných důvodů jako samci, to znamená při obraně teritoria, lákání partnera, případně pokud chtějí zabránit mimopárové kopulaci. Tyto funkce samičího zpěvu byly odhaleny až poté, kdy se ornitologové začali více věnovat tropickým pěvcům. V tropech je totiž u mnoha druhů patrný pohlavní dimorfismus, díky kterému je snazší rozeznat samici od samce. Partneři zde navíc často vytvářejí dlouhotrvající svazky, a vzhledem k tomu, že obvykle také společně obhajují celoroční teritorium, je pro ně výhodné být sehraní i ve zpěvu. Z toho důvodu se někdy samice přidávají zpěvem ke svému partnerovi a zpívají tak společně v duetu. Dnes je již samičí zpěv zaznamenán i u řady pěvců obývajících mírný pás a počet těchto druhů postupně přibývá. Je tedy pravděpodobné, že zřejmě zůstává u řady druhů stále přehlížen. Pravděpodobně proto, že samice mohou být mylně označeny za samce. Zároveň samice zpívají jen během krátkého období a je tak složitější jejich zpěv zachytit. Klíčová slova: samičí zpěv, ptáci, funkce...
|
|
|
Ptáci v Královské oboře Stromovka jako výukové téma
Řezníčková, Adéla ; Svobodová, Silvie (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Diplomová práce Název: Ptáci v Královské oboře Stromovka jako výukové téma Autor: Bc. Adéla Řezníčková Vedoucí práce: PhDr. Ing. Silvie Svobodová, Ph.D. ABSTRAKT Práce se zabývá tématem využití městského parku Královská obora Stromovka jako lokality vhodné pro realizování exkurzí a environmentálních výukových programů tematicky zaměřených na ptáky. Teoretická část práce specifikuje pojetí zoologických témat se zaměřením na ptáky v rámci kurikulárních dokumentů a zpracování tohoto tématu v učebnicích. Dále je v teoretické části práce charakterizována vybraná lokalita z pohledu historického i současného stavu a přehled informací o ochraně ptáků v evropském i českém právu. V závěru teoretické části je charakterizována exkurze jako výuková metoda a environmentální výukový program. Hlavním cílem práce je příprava, realizace a ověření environmentálního výukového programu, který propojuje teoretické znalosti žáků o ptácích a principy environmentální výchovy s praxí ve smyslu výuky v přírodním prostředí a poznávání místa, v němž žáci žijí. Celkem byly navrženy tři exkurze, které byly realizovány v průběhu různých ročních období. Získávání zpětných vazeb bylo uskutečněno formou strukturovaného rozhovoru s vyučující a dotazníků pro žáky. Rovněž proběhlo zjišťování vstupních znalostí žáků s pomocí pretestu a srovnání...
|
|
|
Návrh výukového boxu s tematikou ptactva v prostředí ZOO Hluboká nad Vltavou
NOVOTNÁ, Tereza
Předložená bakalářská práce je zaměřena na tvorbu výukového boxu s tematikou ptactva, ve spolupráci se Zoo Hluboká nad Vltavou. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části je čerpáno z odborné literatury, která se dané problematice věnuje. Nejprve se zaměřuje na terénní výuku, didaktickou hru a Rámcový vzdělávací program. Druhá část je podrobně věnována ptactvu, jež se vyskytuje v praktické části bakalářské práce. Praktická část má podobu didaktické hry. Zahrnuje manuál pro pedagogy a pracovní list určený všem zájemcům o hru.
|
|
|
Ptačí svět - námět pro výtvarné činnosti v MŠ
KVASNIČKOVÁ, Markéta
Tématem bakalářské práce je ptačí svět - námět pro výtvarné činnosti v mateřské škole. Cílem práce bylo vytvořit soubor výtvarných činností a aktivit souvisejících s ptačím světem. Teoretická část se zabývá vývojem dítěte předškolního věku a vývojem kresby. Práce obsahuje taktéž kapitolu o výtvarných činnostech a technikách používaných v mateřské škole, dále informace o environmentální výchově v prostředí mateřské školy v návaznosti na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Pro hlubší prozkoumání tématu je v teoretické části taktéž zařazena kapitola o ptactvu ve výtvarném umění. V praktické části jsou vypracovány náměty pro výtvarné činnosti související s ptáky, popis jejich realizace předškolními dětmi a následné hodnocení. Metoda zúčastněného pozorování přináší odpovědi na evaluační otázky.
|
|
|
Umělá neuronová síť pro rekonstruování vymřelých druhů
Pešek, David ; Bilík, Šimon (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala navrhnutím, naučením a zhodnocením umělé neuronové sítě pro rekonstrukci vymřelých živočišných druhů. Nejprve byl vybrán hlavní prvek navrhované UNS, tedy generativní model. Vzhledem k jejich výborným výsledkům v poli generování obrázků se odůvodněně jevila třída difúzních modelů jako správná volba. Konkrétně byl vybrán difúzí model Stable diffusion. Jeden z počátečních kroků práce bylo také vytvořit trénovací množinu pro navrhovaný model. K obrázkům živočichů bylo potřeba napárovat nějaké popisky, podle kterých by se dal živočich identifikovat. K tomuto účelu byly využity geny cyklooxygenázy-1 daných živočichů. Dále byl použit sekvenční transformátorový model GPT-2, který je naučen na trénovací množině lidského přirozeného jazyka. Tento model byl použitý pro zakódování DNA sekvencí do vektorové podoby, ve které byla zachycena sémantika a kontext mezi jednotlivými částmi DNA sekvence. Modely by bylo velmi složité učit od začátku kvůli velké potřebné velikosti trénovací množiny a výpočetní a časové náročnosti. GPT-2 model byl tedy pouze doučen na trénovací množině DNA sekvencí řádu pěvců a samotný difúzní model byl naučen na párech obrázků těchto živočichů a DNA sekvencí zakódovaných pomocí GPT-2 modelu. Pro generování obrázků byly pomocí GPT-2 generovány originální DNA sekvence, které se podobaly sekvencím z trénovací množiny. Následně bylo zakódování těchto sekvencí předáno difúznímu modelu, který vytvořil samotné obrázky. Metoda generování nových DNA sekvencí pomocí GPT-2 modelu stojí na myšlence, že vygenerovaná DNA sekvence se částečně podobá DNA sekvencím z trénovací množiny. Takto experimentálně vygenerované DNA sekvence se mohou podobat DNA sekvencím vymřelých předků nebo příbuzných řádu pěvců. Model byl schopný v části případů vygenerovat takové obrázky, které lze na pohled považovat za živočišný druh, ale je nutno konstatovat, že vygenerované obrázky často nešlo považovat za rekonstrukce živočichů. Úspěšnost vygenerování obstojného obrázku živočicha byla přibližně 10%. Funkčnost modelu byla testována i na testovací množině DNA sekvencí živočichů několika řádů, které spadají pod třídu ptáků stejně jako řád pěvců. Úspěšnost vygenerování rekonstrukce, kterou bylo možné porovnávat s fotografií se pohybovala okolo 15%.
|
|
|
Druhově specifické a individuální prediktory kolizí ptáků s prosklenými překážkami v České republice
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Viktora, Lukáš (oponent)
Soudobá přeměna krajiny je provázena vznikem různorodých překážek antropogenního původu, narušujících přirozenou podobu původních biotopů a biokoridorů volně žijících organismů. Tyto překážky mohou mít mimo jiné podobu prosklených ploch, které jsou pro svou průhlednost a odrazivost vysoce rizikové především pro aktivně létající ptáky. Kolize s prosklenými překážkami v celosvětovém měřítku představují pro populace volně žijících ptáků jednu ze stěžejních příčin mortality, která si podle hrubých odhadů ročně vyžádá více než stovky milionů obětí. Mnoho autorů pokládá tento zdroj mortality za zcela neselektivní. V takovém případě lze očekávat, že úhrn mortality v důsledku kolizí bude prostou funkcí populační početnosti. Cílem této diplomové práce je otestovat předpoklad, že tento vztah je značně složitější, a že některé ekologické skupiny ptáků mohou být na základě svých specifických vlastností ke kolizím s prosklenými překážkami více, či méně náchylné. Z faunistických databází byly získány mnohaleté záznamy o kolizích ptáků s prosklenými překážkami pro území celé České republiky. Tyto záznamy byly porovnány s velikostí populací jednotlivých druhů na našem území a s vybranými ekologickými a morfologickými druhovými charakteristikami. V souladu s původním předpokladem bylo zjištěno, že největší množství...
|
|
|
Synantropizace holuba hřivnáče (Columba palumbus) a straky obecné (Pica pica)
Tesařík, Jáchym ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Straka obecná a holub hřivnáč jsou v současnosti typickými synantropními ptačími druhy. Prostudováním dostupných zdrojů jsem zjistil, že během svého procesu stěhování z přírody do měst prodělali několik více či méně zásadních změn, které jim usnadnily přechod z rurálního do urbánního prostředí. Vzhledem ke své přizpůsobivosti nemají s kolonizací městského prostředí problém a zvládají zde obsadit stále pestřejší škálu hnízdních biotopů. Díky synantropizaci dokázali rozšířit svůj areál a zejména zvýšit svou celkovou početnost. Pravděpodobně největší hrozbou pro urbánní populace obou druhů je hnízdní predace, kvůli které dochází lokálně k poklesům populačních trendů a ke snížení hnízdní úspěšnosti. Kvůli predačnímu tlaku a díky přizpůsobivosti hřivnáče i straky si myslím, že můžeme do budoucna očekávat nejen nárůst početnosti a populační hustoty v městských populacích obou druhů, ale také obsazování nových a pestřejších hnízdních habitatů ve stále větší blízkosti lidských obydlí.
|
host ::
RSS.