Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 83 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Svoboda médií v zemích Visegrádské skupiny z pohledu novinářů
Voráček, Michal ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá svobodou médií v zemích Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) z pohledu profesionálních novinářů a novinářek. Jejím cílem je zmapovat, jak žurnalisté ve čtveřici zemí vnímají svobodu ve vztahu ke své profesi - jak rozumí pojmu svoboda projevu, co podle nich ohrožuje svobodu projevu, respektive svobodu médií, jak se cítí být ve své profesi svobodní a jaký je podle nich trend v oblasti mediální svobody v nadcházejících letech. Teoretická část zevrubně zachycuje historický vývoj svobody projevu, její právní zakotvení v ústavních listinách a mezinárodních úmluvách a dokumentech, meze svobody projevu či formy jejího omezení. Dále představuje nejvýznamnější nevládní neziskové organizace monitorující míru mediální svobody ve světě a přibližuje mediální prostředí v jednotlivých zemích. Teoretická část se rovněž věnuje vnímání a přístupu profesionálních novinářů a novinářek ke svobodě projevu, svobodě médií a dalším žurnalistickým konceptům a hodnotám. Analytická část pak formou kvalitativní analýzy na základě polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s aktivními novináři a novinářkami ze zemí Visegrádské skupiny sleduje žurnalistický profesní diskurz. Pomocí postupů kvalitativního kódování (otevřené a axiální kódování ze zakotvené teorie) vytváří typologii...
Plánované rodičovství v zemích Visegrádské skupiny
Hrabcová, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Plánované rodičovství v zemích Visegrádské skupiny Abstrakt Hlavním cílem této práce je charakterizovat měnící se přístup k plánovanému rodičovství jednotlivých zemí Visegrádské skupiny od 50. let 20. století až do současnosti a následně jej mezi sebou porovnat. Teoretická část je zaměřena na faktory, které v tomto období u studovaných zemí měly zásadní vliv jak na formování rodiny, tak také na načasování rození dětí. Analytická část se věnuje popisu vývoje demografických ukazatelů plodnosti, umělé potratovosti a odhadovanému vývoji používání antikoncepce na základě provedených šetření. Z analýzy vyplývá, že v období socialismu byl přístup k plánovanému rodičovství v zemích podobný, ale od počátku 90. let se začal více diferenciovat. Největší rozdíly od ostatních zemí byly zaznamenány v Polsku, zřejmě vlivem katolické církve. Klíčová slova: plánované rodičovství, Visegrádská skupina, Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, plodnost, umělé přerušení těhotenství, antikoncepce
Vliv Visegrádské skupiny na jednání o VFR 2014-2020 a 2021-2027
Němcová, Ivanna ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Základní idea koexistence současných středoevropských států v rámci jednoho geopolitického prostoru má svůj počátek již ve 14. století, kdy panovníci Čech, Polska a Uher našli a formulovali společný zájem na vzájemné spolupráci v obraně proti habsburské mocenské expanzi. Formalizovaná podoba spolupráce byla později realizovaná v rámci Rakouské a následně Rakousko-uherské monarchie. Dominantní role Rakouska zanikla rokem 1918 s rozpadem Rakousko-Uherské monarchie, jako jeden z výsledků první světové války. Současné Visegrádské uskupení pak vzniklo jako potřeba reagovat na nové výzvy, kterým musely tyto státy čelit v geopolitickém uspořádání Evropy. Při uskutečňování realistické politiky se Visegrádská skupina může stát významnou silou, nejen v rámci EU, schopnou hájit ekonomické, vojenské i politické zájmy svých členů. Prosazování ekonomických a národních zájmů jednotlivých členů Visegrádské skupiny lze umocnit vzájemnou spoluprací v rámci Evropské unie, především při projednávání dlouhodobých rozpočtů Evropské unie. Dlouhodobý rozpočet Evropské unie (Víceletý finanční rámec) je základním dokumentem EU, který určuje její dlouhodobé priority a umožňuje EU dosahovat deklarovaných cílů. Cílem mé práce je prozkoumat možnosti a efektivitu vzájemné koordinace při prosazování specifických zájmů států...
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
Důvěra v neziskové organizace
Vnoučková, Kamila ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Tato diplomová je zaměřena na téma důvěry v neziskové organizace z pohledu občanů zemí Visegrádské skupiny. Důvěra veřejnosti je klíčová pro fungování neziskových organizací a jejich postavení ve společnosti. Diplomová práce se věnuje otázce důvěry v prostředí postkomunistických zemí, které se kvůli své minulosti vyznačují všeobecně nízkou mírou důvěry. Cílem práce je odhalit, zda se u občanů zemi Visegrádské skupiny liší míra důvěry v neziskové organizace v závislosti na věku a dosaženém vzdělání. V první teoretické části jsou uvedena teoretická vymezení konceptů občanské společnosti, neziskových organizací a relevantních typů důvěry. Empirická část diplomové práce se skládá z metodologie, analytických postupů, interpretace výsledků a závěru. K testování hypotéz předpokládajících vztah mezi mírou důvěry v neziskové organizace, věkem a vzděláním byla použita metoda ordinální regrese, na základě které byl v obou případech odhalen statisticky významný vztah mezi proměnnými. klíčová slova: občanská společnost, neziskové organizace, důvěra v neziskové organizace, Visegrádská skupina
Přímé zahraniční investice v zemích Visegrádské skupiny
Paulík, Libor
Tato diplomová práce se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících přímé zahraniční investice v zemích Visegrádské skupiny. V první části práce jsou definovány základní pojmy, jejich stručná charakteristika a rozdělení v oblasti přímých zahraničních investic. Další část práce se zabývá kvalitativní analýzou investičního prostředí v zemích Visegrádské skupiny. Následuje kvalitativní analýza vybraných faktorů ovlivňujících přímé zahraniční investice v zemích Visegrádské skupiny. Poslední částí diplomové práce je kvantifikace vybraných faktorů pomocí vícerozměrné regresní analýzy a regresní analýzy panelových dat. Ze získaných výsledků vyplývá, že hlavními faktory působícími na přímé zahraniční investice v České republice jsou pracovní náklady, úroveň zdanění a kvalita institucionálního prostředí. Na Slovensku a v Polsku jsou hlavními faktory ekonomický růst, úroveň zdanění a kvalita institucionálního prostředí. V Maďarsku jsou hlavními determinanty ekonomický růst, pracovní náklady, úroveň zdanění a kvalita institucí. V rámci posouzení všech zemí Visegrádské skupiny jsou hlavními faktory ekonomický růst, pracovní náklady, úroveň zdanění a kvalita institucionálního prostředí.
Zahraničný obchod zemí V4 v čase krízy: obdobie rokov 2007 - 2016
Folenta, Matúš
Cílem bakalářské práce je sledování a srovnání vývoje zahraničního obchodu zemí Visegrádské skupiny v době krize (2007 - 2016). Na jedné straně mají tyto ekonomiky mnoho společného, na straně druhé jsou mezi nimi podstatné rozdíly, které mají vliv na zahraniční obchod - ne všechny země jsou stejně otevřené, a ne všechny země mají vlastní měnu. Vývoj zahraničního obchodu je sledován prostřednictvím analýzy vývoje vybraných proměnných, které mají formu časových řad. Empirické výsledky dokazují, že zatímco vliv měny na obchod se ukázal jako nepodstatný, otevřenost ekonomiky hrála důležitou roli ve vývoji zahraničního obchodu v době krize.
Telekomunikačný trh krajín V4
Hanková, Lucia
Hanková, L. Telekomunikačný trh krajín V4. Diplomová práca. Brno: Mendelova univerzita v Brne, 2018. Diplomová práca sa zaoberá analýzou telekomunikačného trhu krajín Vyšehradskej skupiny. Cieľom práce je popis špecifík a rizík daného trhu a pomocou klasických a alternatívnych ukazovateľov zhodnotiť efektivitu a finančnú stabilitu podnikov. V teoretickej časti je popísaný sektor v jednotlivých krajinách V4 a popísané metódy a postupy, ktoré sa použijú pri spracovaní dát v tejto práci. V praktickej časti sú postupne vypočítané všetky potrebné ukazovatele a sú zostrojené modely pomocou metódy klasifikačných stromov pre sledované obdobia 2012-2015. Výsledky sú vyhodnotené a komentované na štatistickej aj ekonomickej úrovni.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 83 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.