|
|
"Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961
Procházková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Druhá berlínská krize představuje jeden z důležitých mezníků ve vývoji sovětsko-amerických vztahů v průběhu studené války. Berlín byl po druhé světové válce rozdělen do čtyř okupačních zón, tato situace vyústila po vzniku dvou německých států do rozdělení města na západní a východní část. Na konci roku 1958 pohrozil sovětský vůdce Nikita Chruščov západním mocnostem, že podepíše separátní mírovou smlouvu s Německou demokratickou republikou a předá kontrolu nad přístupem do Západního Berlína východoněmeckým orgánům. Následná čtyřstranná jednání okupačních mocností nedokázala nalézt řešení berlínské otázky. Po prezidentských volbách roku 1960 se stal prezidentem Spojených států amerických John F. Kennedy, a zdědil tak berlínskou otázku po svém předchůdci. Bakalářská práce "Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961" se zaměřuje na dva klíčové momenty ve vývoji krize - první setkání Kennedyho a Chruščova, k němuž došlo ve Vídni v červnu 1961, a uzavření hranic mezi východním a západním Berlínem následované výstavbou berlínské zdi v srpnu 1961. Jejím cílem je analyzovat reakci Spojených států na tyto události za pomoci tří teoretických přístupů - teorie racionální volby, teorie organizačního chování a teorie vládní politiky.
|
|
|
Redistricting Bodies and Redistricting Reform in the U.S.: Where Are We Now and the Way Forward
Šára, Pavel ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Překreslování volebních okrsků, klasické či účelové zvané gerrymandering, je součástí amerického politického systému od samotného vzniku Spojených států. V poslední době se tento fenomén dostal do centra pozornosti odborníků, médií i voličů. Kritici gerrymandering považují za velký problém, který podle nich omezuje politickou soutěž, přispívá k nefunkčnosti volených institucí a celkově narušuje demokratickou povahu amerického politického systému. Zákonodárci, kterým je svěřena pravomoc překreslovat volební okrsky, jsou obviňování z toho, že volební proces "postavili na hlavu", protože voličům nedovolují vybrat si svého kandidáta, nýbrž umožňují samotným kandidátům vybírat si své voliče. Překreslování volebních okrsků se v současnosti řídí určitými pravidly, z nichž nejvýznamnějšími jsou rovnost populace a zastoupení menšin. Spolu s dalšími zásadami slouží k omezení volnosti orgánů zodpovědných za překreslování, jimiž jsou nejčastěji státní zákonodárné sbory. Kvůli kritice, které v poslední době zákonodárné sbory čelí, byly vytvořeny různé komise s odlišnými pravomocemi a funkcemi. Nezávislé překreslovací komise, jejichž členové nejsou spojeni s politikou, schvalují nové plány bez zásahu zákonodárných sborů a představují dosavadní vrchol reformních snah. Mezi nejdiskutovanější části jakéhokoliv reformního...
|
|
|
The Changing Legal and Social Status of the LGBT People in the U.S. Since 1990
Sochacký, Jakub ; Hervey, Norma (vedoucí práce) ; Young, Ralph (oponent)
Práce se zabývá rolí amerických soudů a jejich rozhodnutími týkajícími se práv a postavení LGBT osob, tedy leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů. Hlavním poznatkem je, že soudní rozhodnutí ve prospěch LGBT osob situaci těmto lidem ještě vice ztíží, jelikož autority v daných státech se často snaží obejít takováto rozhodnutí pomocí legislativních nástrojů. Avšak v dlouhodobém horizontu se soudům daří rozvířit debaty na tato témata, která je pak společnost nucena brát v úvahu, a zdá se, že v těchto debatách vítězí rozum nad předsudky a pověrami. Jednou z nich po dlouhou dobu ve Spojených státech bylo, že soužití dítěte s homosexuálem v jedné domácnosti vede k tomu, že se dítě homosexuálem samo stane. Práce také nalézá analogii mezi současnými snahami LGBT osob o zrovnoprávnění a poskytnutí antidiskriminačních ochran a americkými černochy, jelikož obě tyto skupiny čelily a stále čelí zacházení, které působí, jako kdyby byly občany druhé kategorie. Jedním z takovýchto projevů je i odepírání sňatků osobám stejného pohlaví s odůvodněním, že by instituci manželství degradovali či jinak pošpinili. Některé státy v rámci USA se snaží vytvořit alternativní instituce typu registrované partnerství, které často zahrnují stejné protekce a benefity, jako heterosexuální manželství. Takovéto instituce ovšem mohou...
|
|
|
The impact of US shale gas extraction on local dynamics between environmental- and economic- security frames
Burda, Ondřej ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato práce se věnuje lidské bezpečnosti, konkrétně pak situaci, kdy se dva různé sektory této bezpečnosti - ekonomický a environmentální - střetnou. Využívá v současnosti populární téma těžby břidlicového plynu v USA k tomu, aby určila, co se při takovém střetu stane a jaký sektor případně získá navrch. V první části práce vymezuje výzkumné otázky, definuje předběžnou tezi a diskutuje používané zdroje. Ve druhé části je nastíněno celé teoretické pozadí práce. Speciální pozornost je věnována konceptu lidské bezpečnosti a Kodaňské škole, tedy prvkům, které tradiční vnímání bezpečnosti rozšířily. Zároveň se ale část věnuje i nastínění jednotlivých bezpečnostních sektorů a definici jejich teoretického rámce v souvislosti s americkou těžbou břidlicového plynu. Třetí část práce je těžištěm samostatného výzkumu, jsou zde diskutovány jednotlivé mini případové studie v rámci Spojených států a jejich jak ekonomické tak i environmentální proměnné. Cílem je zjistit, k čemu při střetnutí obou sektorů v jednotlivých případech došlo. Čtvrtá část práce si klade za cíl nastínit možné faktory, které nebyly ve třetí části zmíněny, které ovšem i tak mohly hrát roli v utváření daných výsledků. V páté části pak dochází k předběžné analýze výzkumných otázek, které jsou nakonec zodpovězeny v závěrečné části práce. Ta...
|
|
|
Historie nerovných příležitostí v USA: Segregace hispánských dětí ve školách
Veselková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Historie nerovných příležitostí v USA. Segregace hispánských dětí ve školách Již půl století uplynulo od doby, kdy Nejvyšší soud Spojených států amerických slavně rozhodl, že segregované školy jsou protiústavní, protože oddělená vzdělávací zařízení jsou ze své podstaty nerovná, a ukončil tak institucionalizovanou segregaci menšin. Přesto jsou dnes segregované školy stále realitou a stále nenabízejí srovnatelné vzdělání. Tato diplomová práce se zabývá vzděláváním hispánských dětí ve Spojených státech amerických od počátku dvacátého století po současnost. Z hlediska geografie se práce zaměřuje především na oblast amerického Jihozápadu. Tematicky pak věnuje velkou pozornost významným soudním sporům, ve kterých Hispánci bojovali proti segregaci a za rovné příležitosti ve vzdělávání. Soudy sehrávaly v USA tradičně zásadní roli v bojích za občanská práva, jelikož v americkém systému fungují soudní rozhodnutí jako legislativní precedenty. Proto tato práce věnuje velkou pozornost soudnímu případu Mendez vs. Westminster, jehož rozhodnutí vedlo po druhé světové válce k ukončení institucionalizované (tzv. "de iure") segregace hispánských dětí v USA. Segregace dětí ve vzdělávání je odbornou literaturou jen zřídka zkoumána v souvislosti s hispánskou menšinou. V obecném povědomí pak bývá téměř výhradně spojována...
|
|
|
Divisive Factors of Immigration Policy in the Republican Party: A Case Study of Representatives from California
Vaculová, Lucia ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá nejednotnosťou názorov na navrhované opatrenia imigračnej reformy medzi zástupcami Republikánskej strany v Snemovni reprezentantov. Cieľom práce je predstaviť príčiny rozkolu počas zasadania 113. Kongresu pomocou analýzy názorov poslancov reprezentujúcich štát Kalifornia a vplyvov na ich rozhodovanie. V prvej časti popisuje vývoj v strane od volieb v roku 2010. Načrtáva zmenu prístupu vedenia Republikánov k imigračnej otázke a postoj jednotlivých krídiel k presadzovaným opatreniam. Následne na predstavenom návrhu reformy prijatom v Senáte v lete 2013 vysvetľuje hlavné roviny imigračnej politiky. V druhej polovici sa pomocou prípadovej štúdie zameriava na vplyvy, ktoré formujú názory politikov na imigráciu. Tematicky zoraďuje aspekty imigračnej politiky do kategórií ochrany hranice, legálnej a ilegálnej imigrácie. Opierajúc sa o výsledky iných výskumov popisuje tri premenné, ktoré majú určujúci vplyv na názory zástupcov zo Snemovne reprezentantov: voličská základňa, záujmové skupiny a ideologické zaradenie politika. Na základe aplikácie predstavených teórií analyzuje kauzálne súvislosti medzi zmienenými údajmi a názormi politikov na jednotlivé aspekty imigračnej politiky. Dochádza k záveru, že deliacim bodom je otázka legalizácie statusu ilegálnych imigrantov, na ktorú...
|
|
|
The United States Military: The Most Patriotic Social Welfare Program?
Aldorf, Marek ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Americkou sociální politiku, jež se po desetiletích pod kontrolou neoliberálního paternalismu stala vysoce selektivní a neefektivní, je nutné změnit. Modelové řešení bylo nalezeno přímo ve Spojených státech, a to v jedné z federálních institucí - armádě. Ta se za posledního půlstoletí proměnila z pouhého nástroje na obranu na komplexní instituci, v rámci níž funguje téměř dokonalý sociální systém, který by mohl sloužit právě jako předloha sociálnímu systému na celonárodní úrovni. Tento systém nebyl založen na pouhém altruismu, ale na strategické snaze vybudovat co nejstabilnější a nejefektivnější vojenskou sílu. Jako následek tak vznikla univerzální zdravotní péče, bezplatný přístup k vyššímu školství, systém sociálního zabezpečení pro veterány a další. To napomohlo tomu, že lidé spojení s armádou mají obecně vyšší vzdělaní, míru zaměstnanosti i kvalitu rodinného života než zbylá americká společnost. To vše zapříčinilo, že armáda začala být využívána jako sociální program. Avšak i když je služba v armádě často brána jako práce pro nižší socio-ekonomické skupiny, které skutečně mají největší motivaci do armády vstoupit, začala být v posledních letech vyhledávána americkou střední třídou, která díky strukturálním problémům nejen v americkém sociálním systému začala hledat alternativní cesty jak si...
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
|
Sovětsko-americké vztahy v období polské krize, 1980- 1981
Roškotová, Jitka ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vývoje vztahů mezi dvěma supervelmocemi studené války, Spojenými státy americkými a Svazem sovětských socialistických republik, v období polské krize na přelomu 70. a 80. let 20. století. Cílem práce bylo především pečlivé zrekonstruování událostí polské krize, zjištění jejích příčin, vlivů a důsledků na vzájemné vztahy supervelmocí. Úvod práce je věnován vývoji sovětsko-amerických vztahů v průběhu studené války, a to od jejího počátku až do vypuknutí polské krize v letech 1980 až 1981. Následně jsem rozebrala zahraniční politiku obou supervelmocí, její charakteristiku, hlavní aktéry i faktory, které ji nejvíce ovlivnily. Polsko se v 70. letech potýkalo s obrovskými hospodářskými problémy, s nimiž byly spojeny také sociální nepokoje. Ty v létě roku 1980 přerostly ve vlnu stávek, kterou dosavadní komunistický režim již nedokázal zvládnout. Polské události tak vyústily ve vyhlášení výjimečného stavu, který měl komunistický systém v Polsku "zachránit". Polský převrat v 80. letech definitivně ukázal celému světu, že se komunistický systém může ve státech střední a východní Evropy udržet pouze silou. V mezinárodně politické situaci na počátku 80. let již nemohl Sovětský svaz nebrat ohledy na názory a postoje Spojených států i členských zemí Severoatlantického...
|
host ::
RSS.