|
|
Pozornost na prvním stupni a její pravidelný nácvik
Haladová, Kateřina ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zařadit do školního vyučování cvičení, hry na trénink pozornosti a zaznamenat, jestli dojde ke zlepšení pozornosti při pravidelném nácviku. Teoretická část se zabývá definicí pozornosti, popsáním faktorů, které pozornost negativně i pozitivně ovlivňuje. Zabývá se dítětem v mladším školním věku, popisuje jeho dovednosti a schopnosti. Empirická část zpracovává analýzu a porovnává výsledky skupinové činnosti žáků na prvním stupni. Zaměřuje se na pozorování 24 respondentů po dobu čtyř měsíců a zaznamenává jejich průběžných výsledků. Žáci jsou rozděleni na dvě skupiny, aby mohl být jejich pokrok a zlepšení detailněji zaznamenáno. Pozorování bylo prováděno třídním pedagogem a asistentem pedagoga. Výzkum byl realizován na prvním stupni základní školy na Praze 5.Při sběru dat byla použita metoda pozorování dětí ve třídě, jejich práce, pozornosti a paměti. Měření pozornosti proběhlo na začátku a na konci výzkumu. Diplomová práce má zmapovat, jestli může pedagog zlepšit pozornost žáků, zda se při pravidelném nácviku a tréninku pozornost zlepší. Z výsledků vyplývá, že pozornost tréninkem zlepšit lze.
|
|
|
Komunikace s rodiči z pohledu začínajícího učitele
Hašková, Monika ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Pánková, Barbora (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je přiblížení problematiky komunikace mezi rodičem a začínajícím učitelem. V teoretické části se budu za pomoci odborné literatury věnovat formám komunikace a efektivní komunikaci s rodiči. Praktická část pojednává o tom, jak začínající učitel prožívá své první třídní schůzky, tripartitní setkání, řešení konfliktů nebo jak zvládá každodenní komunikaci s rodiči. Pro účely analýzy této problematiky je klíčové získat informace i od jiných začínajících učitelů. Výsledkem výzkumu bude porovnání mé zkušenosti se zkušeností ostatních pedagogů. Klíčová slova komunikace, rodič, učitel, formy komunikace, zkušenost učitele
|
|
|
Evaluace práce s dětskou terapeutickou skupinou
Syrovátková, Nikola ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá evaluací práce s dětskými terapeutickými skupinami. Ukazuje hodnocení programu dětských terapeutických skupin z pohledu rodičů, dětí a terapeutů. Zároveň představuje také to, na čem se v hodnocení všechny zúčastněné strany shodují a v čem naopak rozchází. Teoretická část se zaměřuje na vymezení skupinové psychoterapie, dále na dítě mladšího školního věku. Důležitou částí je skupinová psychoterapie s dětmi a zapojení rodiče v procesu terapie. Rozebírá také zasazení dítěte mladšího školního věku do jeho vývojového období a na to navazující specifika. Poslední kapitola se věnuje roli terapeuta v procesu práce s dětmi i rodiči. V empirické části je představen kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sedmi rodiči a čtyřmi terapeuty. Dětem byl administrován dotazník. Data byla analyzována vytvářením tematických trsů. Vyhodnocování bylo inspirováno metodou zakotvené teorie. Výsledky ukazují, že v hodnocení programu dětských terapeutických skupin se rodiče, děti i terapeuti převážně shodují. Významné pro skupiny se zdá navázání blízkých vztahů s ostatními členy. Jako důležitý faktor celého procesu se ukázal způsob komunikace o skupině mezi rodičem a dítětem. KLÍČOVÁ SLOVA: skupinová psychoterapie, dětská psychoterapie, rodičovský...
|
|
|
Vztah rodiny a školy: případ dítěte mezi institucemi v konfliktu z retrospektivy školy
Machová, Natálie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Předkládaná rigorózní práce vychází z práce diplomové, která si kladla za cíl zmapovat oblast spolupráce a komunikace mezi rodiči žáka a školou v konfliktní situaci. Zároveň práce zkoumala dopady, které tato situace měla na optimální vývoj dítěte, jenž se dlouhodobě nacházel mezi dvěma institucemi v konfliktu. Rovněž práce reflektovala, jak tato konfliktní situace ovlivnila školní práci dítěte, fungování školy samotné a jednotlivé pedagogické pracovníky. Teoretická část je věnována vzájemným vztahům a formám kontaktu obou institucí. Představuje také teoretický rámec způsobů spolupráce rodičů a školy a z nich vyplývající možná rizika a konflikty. Těžištěm této práce je její empirická část, realizovaná v rámci kvalitativního metodologického přístupu. Jedná se o případovou studii žáka, která si kladla za cíl retrospektivně najít a popsat kritická místa konfliktu, ve kterých se nacházela škola a rodina jako instituce a dítě stojící mezi nimi. Za pomocí důkladné analýzy dokumentů, dotazníků, polostrukturovaných rozhovorů a pozorování, byl do hloubky prozkoumán problematický vztah konkrétní rodiny a školy. Současně byly mapovány důsledky konfliktu na vývoj dítěte, nastavení fungování školy, osobní i profesní prožívání jednotlivých pedagogů a důsledky kooperace některých dalších školních institucí. Celá...
|
|
|
Vnímání transgeneračního přenosu v rodině z pohledu osob středního věku
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá transgeneračním přenosem a opakujícími se tématy rodinného příběhu z pohledu osob středního věku. Vychází z diplomové práce nazvané Posttraumatický stres a růst u přeživších holocaust a jejich rodin. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres, trauma a posttraumatický růst. Dále je pozornost věnována historické perspektivě na traumatické události 20. století, jež výrazně ovlivnily život respondentů (2. světová válka, období komunismu) a tématu mezigeneračního přenosu v rodinném kontextu. Empirická část této práce vychází z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. První část se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaust a jejich potomků (N = 150, data sesbírána v CEITEC). Ve shodě s dalšími výzkumy se ukázalo, že se u přeživších holocaust a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje lineární závislost. Kvalitativní výzkum (N = 21) se naopak zaměřil na mezigenerační přenos v rodinné paměti. Byly mapovány oblasti rodinných rolí, fungování i témat jako tradice, spiritualita a loajalita. U vybraných respondentů se mezigenerační opakování objevuje například v oblasti: partnerských obtíží, narušených vztahů rodič - dítě, osobnostních specifik, postojů a...
|
|
|
Představy o škole u dětí primárně se sluchovým postižením či narušenou komunikační schopností
Kalousová, Tereza ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Medřická, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku nástupu dětí do školy ve spojení s jejich představami o škole. Podstatou práce je proto analýza představ o škole, ale u dětí se sluchovým postižením či narušenou komunikační schopností. Konkrétně je mapováno, jaké představy o škole tyto dětí mají a zda je jejich obraz komplexní. Dále je zjišťováno, jakým způsobem či do jaké míry jejich sluchové postižení či narušené komunikační schopnosti zasahují do představ, ale i do dalších oblastí, jako je například kresba. Výzkumný vzorek tvoří tedy děti, které mají primárně sluchové postižení či narušené komunikační schopnosti a navštěvují stejný typ základní školy. Setkání s nimi proběhlo celkem dvakrát. V první fázi všechny děti navštěvovaly ještě mateřskou školku, ve druhé fázi už byly žáky první třídy. V obou případech se jednalo o shodnou budovu, neboť mateřská školka byla součástí základní školy. Všem dětem byla individuálně zadána kresba na téma školy a následně s nimi byl proveden rozhovor nad jejich obrázkem. Sesbíraná data jsou tedy zpracována kvalitativně. V závěru jsou formulovány výsledky celého výzkumu, které byly stanoveny zejména na základě komparace s podobnými výzkumy. Ty se však zaměřovaly na představy o škole u dětí intaktních. Ukázalo se, že děti z mého sledovaného souboru nemají tak konkrétní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kreslení dětí v předškolním věku - míra využívaného potěšení
Jindrová, Jitka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Bakalářská práce nahlíží na dětské kreslení jako hru, u které si užívají děti funkční libost. V teoretické části jsou předložena teoretická východiska, zejména teorie hry od M. Klusáka a M. Kučery, a také ontogeneze lidské psychiky od V. Příhody. V empirické části práce navazuje na výzkum K. Haberhauerové, a předkládá škálu hodnotící míru potěšení z dětské kresby, kterou autorka práce vytvořila. Poté za pomoci testů orientujících se na školní zralost hledá odpověď na výzkumnou otázku, zda je mezi mírou potěšení a mírou rozvoje kognitivních schopností zahrnovaných do školní zralosti nějaká závazná souvislost. V závěru tedy prezentuje tyto míry souvislostí a možný přínos těchto poznatků.
|
|
| |
host ::
RSS.