|
|
Druhově specifické a individuální prediktory kolizí ptáků s prosklenými překážkami v České republice
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Viktora, Lukáš (oponent)
Soudobá přeměna krajiny je provázena vznikem různorodých překážek antropogenního původu, narušujících přirozenou podobu původních biotopů a biokoridorů volně žijících organismů. Tyto překážky mohou mít mimo jiné podobu prosklených ploch, které jsou pro svou průhlednost a odrazivost vysoce rizikové především pro aktivně létající ptáky. Kolize s prosklenými překážkami v celosvětovém měřítku představují pro populace volně žijících ptáků jednu ze stěžejních příčin mortality, která si podle hrubých odhadů ročně vyžádá více než stovky milionů obětí. Mnoho autorů pokládá tento zdroj mortality za zcela neselektivní. V takovém případě lze očekávat, že úhrn mortality v důsledku kolizí bude prostou funkcí populační početnosti. Cílem této diplomové práce je otestovat předpoklad, že tento vztah je značně složitější, a že některé ekologické skupiny ptáků mohou být na základě svých specifických vlastností ke kolizím s prosklenými překážkami více, či méně náchylné. Z faunistických databází byly získány mnohaleté záznamy o kolizích ptáků s prosklenými překážkami pro území celé České republiky. Tyto záznamy byly porovnány s velikostí populací jednotlivých druhů na našem území a s vybranými ekologickými a morfologickými druhovými charakteristikami. V souladu s původním předpokladem bylo zjištěno, že největší množství...
|
|
|
Vnitrodruhová a vnitrosnůšková variabilita ptačích vajec
Králová, Barbora ; Jelínek, Václav (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Ptačí snůšky mají mezi druhy obrovskou variabilitu, co se týče počtu, velikosti, pigmentace, ale i skvrnitosti vajec. Ptačí vejce se mezi sebou neliší pouze mezi druhy, ale i uvnitř druhu, dokonce i uvnitř snůšky. Až v nedávné době se začalo více spekulovat o možných příčinách vnitrodruhové variability. Hypotézy o vnitrosnůškové variabilitě se začaly objevovat ještě později. Tato práce představuje a popisuje některé z hypotéz zabývajících se variabilitou vajec. Jedním z nejvýraznějších faktorů, který ovlivňuje vnitrodruhovou variabilitu je dostupnost potravy, což ovlivňuje i kondici samic. U vnitrodruhové variability se nejvíce studií zaměřuje na rozdílnost mezi posledním vejcem a ostatními vejci uvnitř snůšky. Poslední vejce mají v mnoha případech velikostní rozdíl, ale i jiné množství pigmentu oproti ostatním vejcím ze snůšky, která se od sebe navzájem výrazně neliší.
|
|
|
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
|
|
|
Příčiny globálního poklesu hmyzích populací
Váňová, Barbora ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou krize v hmyzích populacích. Hmyz je jednou z nejpočetnějších a nejdiverzifikovanějších skupin živočichů na světě. Toto společenstvo zastává v přírodě nenahraditelné úlohy, kterými přispívá ke správné funkci celého ekosystému. V současné době se však začaly objevovat jasné důkazy, které svědčí o dlouhodobých úbytcích hmyzu po celém světě. Tyto úbytky jsou způsobeny celou řadou příčin a faktorů, které přispívají různou měrou k poklesu početnosti a diverzity hmyzích populací a často jsou vzájemně provázány. Cílem práce je tedy přehledně představit tento globální problém, a zejména pak jeho hlavní příčiny. Na základě studia odborné literatury a následné demonstrace vlivu jednotlivých faktorů na konkrétní druhy či skupiny hmyzu. Bylo zjištěno, že hlavními důvody úbytku hmyzích populací jsou ztráta přirozených stanovišť, znečištění, šíření invazivních druhů a patogenů, klimatická krize a světelné znečištění. Klíčová slova: úbytek hmyzu, populace, biodiverzita, biomasa, zemědělství, land use, globální změna
|
|
|
Ohrožení a ochrana evropských dravců
Žandová, Denisa ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Dravci jsou mezi lidmi díky své vizuální atraktivitě a velikosti velmi oblíbenou skupinou živočichů. To jim získává pozornost i ze strany ochránců přírody. Navzdory ochraně, která jim je věnována, jsou dravci mezi ptáky velmi ohroženi a na některých místech Evropy populace stále klesají. Nejčastějšími faktory, které v současnosti dravce ohrožují, jsou ztráta habitatu, pytláctví, elektrická vedení, větrné elektrárny a otravy olovem. Tato práce popisuje způsoby, jakými se dravci chrání, zjišťuje, jaká opatření jsou efektivní a hledá další vhodná řešení, která by mohla vést ke zlepšení statusu ohrožení. Ukázalo se, že dravce s podobnými ekologickými nároky a způsobem života ohrožují stejné faktory. V různých oblastech Evropy převažují jiné ohrožující faktory. Jednotlivé státy se odlišují v přístupech k ochraně dravců a některé faktory nejsou dostatečně studovány, proto je potřeba se této problematice i nadále věnovat. Klíčová slova: dravci, ochrana biodiverzity, ohrožující faktory, úbytek habitatu, otrava olovem, pytláctví
|
|
|
Pastva koní jako zásadní nástroj v ochraně biodiverzity
Dudková, Andrea ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V posledních dekádách v ochraně přírody jednoznačně dominuje přístup aktivního obhospodařování, zabraňující zarůstání a zjednodušování druhové skladby nelesních biotopů. Porosty dominantních rostlin, potlačujících konkurenčně slabší druhy, jsou proto redukovány mimo jiné pomocí pastvy velkých herbivorů. Ukazuje se, že značný potenciál pro podporu biodiverzity má pastva koní. Cílem této bakalářské práce bylo na základě literární rešerše shrnout hlavní aspekty pastvy koní a dospět k predikci jejího budoucího využití v ochraně přírody. Ze studií zaměřených na využití pastvy koní v ochraně biodiverzity vyplývá, že dobře funguje k potlačování konkurenčně silných trav a podporuje zastoupení kvetoucích dvouděložných bylin a na ně vázaného hmyzu. Nevýhodou pastvy koní je, že nekonzumují dřeviny, a nedokáží tak potlačovat rozrůstání keřů. Na větších plochách (>20 ha) je využívána celoroční pastva divokých koní, zatímco domácí koně jsou vhodní pro sezónní pastvu na menších lokalitách. Vzhledem k pozitivním výsledkům pastvy koní v podpoře biodiverzity, úspěšnějšímu potlačování konkurenčně silných trav ve srovnání s ostatními býložravci a s nižší mírou lidského úsilí oproti sečení, lze očekávat že případy využití pastvy koní v ochraně přírody budou přibývat. Pokud je cílem i redukce dřevin, musí však být v...
|
|
|
Synthesis and properties of biocompatible polyacrylamide-coated surfaces
Kopilec, Ondrej ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Studenovský, Martin (oponent)
Bakalárska práca sa najprv venuje príprave N-substituovaných akrylamidov, ako použitých monomérov na následnú syntézu polyakrylamidov. Pomocou riadenej radikálovej polymerizácie metódou RAFT bolo pripravených šestnásť polyakrylamidov, s rôznymi bočnými skupinami a o rôznych stupňoch polymerizácie - 25, 50, 75 a 100. Ďalšia časť je venovaná charakterizácií polyakrylamidov pomocou NMR, MALDI-TOF a GPC techník. Polyméry boli následne pomocou techniky "grafting to" nasadené na zlaté doštičky a boli zisťované vlastnosti takto vzniknutého povrchu. Hrúbka tohto povrchu bola zmeraná pomocou elipsometrie, a ako charakter jeho hydrofilicity boli zmerané hodnoty zmáčanlivosti vodou.
|
|
|
Polymeric nanomaterials for targeted inhibition of tumor growth
Šťastná, Katarína ; Etrych, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Galektiny jsou lektiny vázající sacharidy, které mají mnoho biologických aktivit souvisejících s vývojem a progresí rakoviny. Cílem této bakalářské práce je syntéza, fyzikálně-chemické a předběžné in vitro biologické hodnocení nových glykopolymerů s vysokou afinitou ke galektinu- 3. Bylo syntetizováno několik biokompatibilních ve vodě rozpustných lineárních a diblokových N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidových (HPMA) kopolymerů nesoucích multivalentně prezentované glykomimetické ligandy. Připravené glykopolymery byly charakterizovány řadou analytických metod, např. GPC, UV-VIS spektrometrií, DLS a NMR. Polymerní nosiče byly syntetizovány řízenou RAFT polymerací, jejich molekulová hmotnost se pohybovala v rozmezí 25 000-33 000 g/mol a vykazovaly poměrně nízkou disperzitu. Glykopolymery obsahující asi 4 mol % glykomimetických ligandů vykazovaly vysokou schopnost inhibovat apoptózu T- lymfocytů in vitro. Nicméně hypotéza spočívající ve zlepšení biologické aktivity díky hustší prezentaci ligandu na diblokových kopolymerech se nepotvrdila. Závěrem je možné konstatovat, že připravené glykopolymery, jak lineární, tak i diblokové, by hypoteticky mohly být vhodnými nástroji pro synergickou terapii s polymerními systémy dopravujícími léčiva pro cílenou terapii rakoviny. Klíčová slova: polymery, HPMA...
|
|
|
Dlouhodobé populační trendy urbánních ptáků v Evropě a České republice
Grünwald, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Urbanizace je jedním z nejdůležitějších procesů provázejících lidskou civilizaci a zároveň neodvratně účinkuje na ekologická společenstva. Nejlépe prozkoumanou skupinou organismů ve vztahu k urbanizaci jsou ptáci. Různé druhy ptáků mají odlišnou schopnost se na život ve městech adaptovat, takže pro ně urbanizace funguje jako určitý environmentální filtr. Města se přitom velmi dynamicky mění, a proto se může také upravovat charakteristika tohoto environmentálního filtru, což by se mohlo projevit ve změnách početnosti druhů žijících v městském prostředí. Lze předpokládat, že doba, po kterou druh ve městech žije, bude mít vztah k jeho populačním změnám, konkrétně že druhy, které města kolonizovaly dříve, v současnosti vlivem proměn městského prostředí ubývají, zatímco noví kolonizátoři přibývají. Získal jsem trendy 95 běžných urbanizovaných druhů ptáků od roku 2000 do roku 2016 v 16 evropských zemích. Za pomoci místních ornitologických expertů jsem získal údaje o době urbanizace každého z těchto druhů v každé zemi a za odfiltrování vlivu devíti dalších ekologických znaků jsem k sobě tyto dvě proměnné vztáhl. Populační trendy ptáků měly statisticky průkazný vztah k době urbanizace, přičemž druhy urbanizované dříve ubývaly, zatímco nedávno urbanizované druhy přibývaly. To může být zapříčiněno např. tím,...
|
|
|
Moths as nocturnal pollinators in the tropics
Barták, Michal ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
v češtině Tato práce je rešerší dostupných znalostí o roli nočních motýlů v opylování kvetoucích rostlin v tropických ekosystémech. Noční motýli se ukázali jako relativně častí návštěvníci květů s adaptacemi na jejich přilákání. Noční motýli jsou esenciální opylovači některých rostlin. Obligátní mutualismus rostlin s Microlepidoptera (drobní motýli) byl nalezen u 550 druhů rostlin. Makro noční motýli (Macroheterocera) jsou zase efektivními opylovači řady tropických stromů, keřů a bylin. V několika případech byli noční motýli dokonce jedinými návštěvníky a/nebo efektivními opylovači. Druhy rostlin s phalaenofilií a sphingofilií nejsou ve společenstvech příliš početnými. Také noční motýli jsou málo častými návštěvníky jejich květů, to může být ovlivněno ale některými abiotickými faktory. Proporce druhů rostlin skutečně opylovaných nočními motýly byla o trochu nižší než četnost rostlinných druhů s polinačními syndromy spojenými s opylením nočními motýly v některých oblastech. Někteří noční motýli (například lišajové) mohou krást nektar prakticky ze všech květů s kratší květní ostruhou nebo trubkou, protože mají dostatečně dlouhý sosák. Jiní noční motýli zase byli zaznamenáni jako zloději nektaru z některých příliš otevřených (přístupných) květů. Nicméně, noční motýli byli zaznamenáni jako vzácní...
|
host ::
RSS.