|
|
Effectivennes of wader conservation
Mantičová, Mária ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kubelka, Vojtěch (oponent)
Úbytok mnohých druhov bahniakov (Charadrii) je vo svete značný, viac ako štvrtina druhov je v niektorom stupni ohrozenia. Pokles ich populácii je zároveň bioindikátorom globálnych problémov, ako je strata vody v krajine. Bahniaky sú globálne ohrozované značným množstvom faktorov, najdôležitejšími sú: strata vhodných habitatov, zmeny v poľnohospodárstve a zvýšená predácia. Cieľom mojej bakalárskej práce bolo vytvoriť rešerš na tému efektivita ochrany bahniakov a zhodnotiť dopad ochranárskych akcií na vybrané druhy. Vo väčšine prípadov sa jednalo o agro-environmentálne opatrenia (AES), umelé vytvorenie alebo obnovenie habitatov a aktívnu ochranu hniezd. Z výsledkov odborných štúdií vyplýva, že bahniaky sa často vyskytujú na vytvorených alebo manažovaných miestach vo zvýšených počtoch, čo však pre celkové obnovenie a zvýšenie produktivity populácii nie je v mnohých prípadov dostatočné. Do budúcnosti by bolo potrebné globálne rozšíriť tie manažmentové opatrenia, ktoré boli vo svojej podstate úspešné na jednotlivých lokalitách a okrem toho zaviesť ďalšie opatrenia, o ktorých sa predpokladá, že budú úspešné, napriek zložitosti ich implementácie. Kľúčové slová: bahniaky, ochrana, manažmentové opatrenia, AES, ohrozenie
|
|
| |
|
|
Riziko vymření různě velkých populací
Váňová, Lenka ; Storch, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Existuje obecně přijímaný předpoklad, že s klesající velikostí populace se zvyšuje pravděpodobnost jejího vymření, ale není zdaleka jisté, do jaké míry tento vztah opravdu platí v reálných populacích. Studií zabývajících se tímto tématem sice postupně přibývá, ale stále je třeba v bádání pokračovat. Dosavadní výsledky naznačují, že zkoumaný vztah v mnoha případech opravdu platí a přednostně vymírají ty méně početné populace. Přesto však závislost není tak jednoznačná a pevná, jak by se dalo předpokládat. Zároveň je totiž známa spousta výjimek, které dokazují, že nízký počet jedinců nemusí být z hlediska přežívání vždy jen nevýhodou. Takové odchylky z pravidla se objevují jak v paleobiologických pracích, tak mezi současnými populacemi. Ukazuje se například, že takovou speciální výjimku představují masová vymírání, kdy při každém z nich nejspíše platila jiná zákonitost, a při jednom tak byla abundance výhodou a při jiném naopak. Ve své práci nejprve krátce zmiňuji témata týkající se vymírání obecně a následně se snažím především shrnout dosavadní poznatky o fenoménu velikosti populace v souvislosti s rizikem vymření. Na základě úvah badatelů i pomocí konkrétních případů populací rostlin a živočichů uvádím pohledy na danou problematiku z obou stran, prostřednictvím příkladů pro i proti teoretickému...
|
|
|
Habitat jako determinanta rozšíření a početnosti ptáků v čase a prostoru
Reif, Jiří ; Storch, David (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Konvička, Martin (oponent)
Shrnutí poznatků dizertační práce Práce se z různých hledisek zabývá vlivem habitatového složení na ptačí společenstva. Zjistili jsme, že pozitivní vztah mezi lokální abundancí a velikostí areálu ptačích druhů není univerzální a že jeho síla závisí mimo jiné na míře neobvyklosti prostředí na zkoumané lokalitě vzhledem ke zbytku regionu. V našem konkrétním případě Kamerunských hor byly lokálně hojné ty druhy, které měly současně malé areály, protože byly zřejmě dobře adaptovány na specifické podmínky horského lesa, což jim bránilo rozšířit se do dalších oblastí. Zároveň izolace a neobvyklost afromontánního prostředí omezovala možnosti jeho kolonizace jinými, v Africe široce rozšířenými druhy ptáků, které, když už se na hory rozšířily, zůstávaly omezeny na bezlesá území. V rámci studovaného společenstva směřoval nejsilnější gradient v druhovém složení ptáků z lesa do bezlesí, což je pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších habitatových gradientů vůbec. Silnou vazbu na les vykazovaly hlavně druhy horské a endemické, naopak bezlesá místa obsazovaly hlavně druhy s velkým areálem v subsaharské Africe. Mnoho horských a endemických druhů mělo zároveň relativně širokou habitatovou niku. Tyto výsledky na jednu stranu ukazují důležitost lesních fragmentů pro přežití původních zástupců afromontánní avifauny, na stranu...
|
|
| |
|
|
Lze úspěšně reitrodukovat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus)?
Stelšovská, Lenka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) byl v minulosti v Evropě běžným druhem. V posledních desetiletích došlo k jeho rapidnímu úbytku v západní části areálu, tj. ve střední a západní Evropě. Jako hlavní příčiny byly identifikovány vysoké nároky tetřeva hlušce na kvalitu prostředí a jeho nízká přizpůsobivost, nevhodné lesní hospodářství, klimatické změny a lidské aktivity (sportovní a turistický ruch). Zásadní je vliv predace. Snaha zamezit vymizení tohoto druhu z Evropy vedl k zahájení řady reintrodukčních programů. Práce shrnuje dostupné informace o reintrodukcích tetřeva hlušce a faktorech, které jejich úspěšnost ovlivňují. Většina doposud realizovaných reintrodukcí skončila neúspěchem. Záchranný program tetřeva hlušce proběhl v letech 1998 - 2007 i v České republice. Pokus o reintrodukci či posílení populací tetřeva hlušce na Šumavě, v Českém lese, Krkonoších, Jeseníkách, Moravskoslezských Beskydech a Brdech také neskončil úspěchem. Příčiny neúspěchu jsou shledávány v nedostatečné kvalitě biotopů, ve značném predačním tlaku, fyziologických a etologických nedostatcích odchovaných jedinců i ve způsobu jejich odchovu. Ze zjištěných informací lze shrnout, že realizované reintrodukce se v podmínkách České republiky jeví jako málo efektivní avšak ne zbytečné; podporou tetřeva hlušce jakožto deštníkové...
|
|
|
Význam rozptýlené zeleně pro ptáky v zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Jedním ze zásadních dopadů postupující intenzifikace zemědělství je homogenizace krajiny, patrná zejména ve vyspělých zemích. V rozsáhlých otevřených plochách, jež představují pro většinu organismů nehostinné prostředí, může být vhodným habitatem pro živočichy nelesní, tzv. rozptýlená zeleň. I když je pochopení významu této zeleně zásadní pro ochranu stále klesající biodiverzity zemědělské krajiny, překvapivě dosud na toto téma nevznikla žádná syntetická studie. Její zpracování je proto hlavním cílem této práce, přičemž zaměřena bude na ptáky, kteří jsou jednou z nejvíce intenzifikací ohrožených skupin. Bylo zjištěno, že rozptýlená zeleň poskytuje ptákům nejen hnízdní a potravní habitat, ale funguje i jako ekologický koridor a zároveň nabízí tahové zastávky dálkovým migrantům. Složení místního ptačího společenstva výrazně ovlivňují vlastnosti zeleně samotné, v menší míře i vlastnosti okolní krajiny. V rozptýlené zeleni se vyskytují jak druhy otevřené krajiny, tak lesní ptáci, avšak jejich preference i využití zeleně jsou do značné míry odlišné. Porozumění těmto mechanismům umožní efektivnější ochranu biodiverzity i zacílení na konkrétní ohrožené druhy ptáků. Cílem ochrany by mělo být zajištění pestré krajinné mozaiky s relativně vysokým zastoupením rozptýlené zeleně a zároveň zajištění kvality...
|
|
|
Vliv klimatických podmínek a změn v krajině na ptačí společenstva
Koschová, Michaela ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent) ; Musil, Petr (oponent)
Změny klimatu zaznamenané v posledních dekádách mají značný dopad na ptačí druhy. Vlivem těchto změn bude pravděpodobně docházet k posunu hnízdních areálů k severu. Přestože není jisté, zda k těmto posunům skutečně dojde, tak i dnes můžeme na ptačích populacích pozorovat změny početnosti, které jsou v souladu s tímto mechanismem. Výsledky analýzy založené na dlouhodobých datech například prokázaly, že severské druhy vyskytující se na území České republiky mají negativnější trendy. Klimatem indukované posuny ale poskytují především náhled na to, jak v budoucnu bude vypadat uspořádání druhů v Evropě. Abychom zjistili, které skupiny druhů posunou své areály rozšíření nejvíce, jsme nejprve vypočítali míru předpokládaného posunu a následně jsme tuto proměnou vztáhli k ekologickým vlastnostem druhů. Míra posunu se dá považovat za ukazatel tlaku, jakým klima na jednotlivé druhy působí, a je zajímavé vědět, jak se tento tlak vztahuje k dlouhodobým trendům početnosti. Zjistili jsme, že vztah mezi mírou posunu a trendem početnosti je signifikantní, ale liší se v závislosti na pozici současného areálu rozšíření vůči České republice. Ačkoliv patří klima mezi hlavní faktory působící na distribuci a početnost, vliv habitatu se též projevil jako silný prediktor a je otázkou, která z těchto proměnných má na ptačí...
|
|
|
Bird communities in stands of non-native trees
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
7 Abstrakt Tato dizertační práce se zabývá vlivy porostů nepůvodních dřevin na ptáky v České republice. Nepůvodní rostliny, včetně dřevin, jsou známy svým nepříznivým vlivem na biodiverzitu, přičemž ptáci představují její široce používaný indikátor. Zde předložené studie ptačích společenstev v porostech nepůvodních dřevin zkoumají, do jaké míry jsou ptáci nepůvodními dřevinami ovlivňováni, což může pomoci ke zhodnocení významu nepůvodních rostlin jako faktoru ohrožující biodiverzitu. Jako zástupce rozšířené nepůvodní dřeviny byl vybrán z listnáčů trnovník akát a z jehličnanů borovice černá. V porostech těchto dřevin jsem zkoumal možné mechanismy ovlivňující ptačí společenstva, vycházející z očekávaných rozdílů ve vegetační struktuře, druhové bohatosti ptáků, složení ptačího společenstva, potravních zdrojích a míře predačního tlaku v porovnání s porosty původního dubu a původní borovice lesní. Obecně počet druhů ptáků pozitivně koreluje se složitostí vegetační struktury. Počet druhů ptáků se však mezi zkoumanými porosty nelišil, navzdory průkazně vyšší vegetační heterogenitě porostů nepůvodních dřevin v porovnání s porosty původních dřevin. Složení ptačího společenstva se lišilo především s ohledem na rozdílnou preferenci jehličnatého a listnatého lesa u jednotlivých ptačích druhů. Z toho plyne, že základní...
|
|
|
Horský fenomén a jeho role při speciaci na příkladu endemických zástupců rodu Campanula ve střední Evropě
Folbrová, Magdaléna ; Šemberová, Kristýna (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Horské prostředí je důležitým faktorem v životě rostlin. Vlivem extrémních podmínek na horách dochází k neustálé speciaci. Ta je provázena složitými procesy, jako je např. geografická izolace (vikariance) nebo polyploidizace. Tyto evoluční jevy lze studovat na vhodných příkladech rostlin, představovaných vybranými horskými endemickými druhy zvonků z komplexu Campanula rotundifolia agg. Tyto druhy jsou si morfologicky velmi podobné, ale předpokládá se u nich odlišný původ. Horský ekosystém je považován za jedno z nejbohatších a ochranářsky cenných prostředí, hostící řadu ohrožených a zákonem chráněných rostlin, z vybrané modelové skupiny jsou to: Campanula bohemica Hruby, Campanula gelida Kovanda a Campanula rotundifolia subsp. sudetica (Hruby) Soó. Cílem bakalářské práce je shrnout na základě dostupné literatury dosavadní poznatky o hostitelském prostředí, endemismu a popsat speciační mechanismy vedoucí k variabilitě horských zvonků a dále se zaměřit na jejich ohroženost, ochranu a původ. V závěrečné části této rešerše je představena náplň navazující diplomové práce, která se bude zabývat původem českých a slovenských horských endemitů z rodu Campanula L. (zvonek), především cytotypovou a morfologickou diferenciací C. tatrae Borbás za využití moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie,...
|
host ::
