|
|
Evropsky významní motýli mezofilních a vlhkých trávníků v čase globální změny (Lycaena dispar, Lycaena helle, Phengaris nausithous, Phengaris teleius, Euphydryas aurinia)
Vrba, Pavel ; Faltýnek Fric, Zdeněk ; Rindoš, Michal ; Hájková, K. ; Konvička, Martin
Metodický materiál shrnující varianty zásad péče o stanoviště motýlů mezofilních a vlhkých nelesních stanovišť při různých predikovaných variantách klimatické změny. Zájmovými druhy, chráněnými Směrnicí o stanovištích EU, je hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia), modrásek bahenní (Phengaris nausithous), modrásek očkovaný (Phengaris teleius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a ohniváček rdesnový (Lycaena helle). Součástí je predikce vhodných lokalit pro spontánní nebo asistovanou kolonizaci.
|
|
|
Evropsky významní motýli suchých trávníků v čase globální změny (Colias myrmidone, Parnassius apollo, Phengaris arion)
Faltýnek Fric, Zdeněk ; Konvička, Martin ; Rindoš, Michal ; Sucháčková Bartoňová, Alena ; Spitzer, Lukáš ; Vrba, Pavel
Metodika shrnuje zásady péče o stanoviště modráska černoskrvnného (Phengaris arion), jasoně červenookého (Parnassius apollo) a žluťáska barvoměnného (Colias myrmidone), specializovaných druhů suchých trávníků, skalních drolin a podobných stanovišť, s variantami pro různé scénáře klimatické změny. Součástí jsou mapy budoucích klimaticky vhodných stanovišť, spolu s rozborem možností asistovaných kolonizací.
|
|
|
Ohrožení motýli nížinných lesů v čase globální změny (Coenonympha hero, Euphydryas maturna, Lopinga achine, Parnassius mnemosyne, Zerynthia polyxena)
Konvička, Martin ; Beneš, Jiří ; Číp, D. ; Sobík, D. ; Spitzer, L. ; Faltýnek Fric, Zdeněk ; Rindoš, Michal ; Vrba, Pavel
Metodika, shrnující zásady péče o populace hnědáska osikového (Euphydryas maturna), okáče jílkového (Lopinga achine), jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne), okáče hnědého (Coenonympha hero) a částečně pestrokřídlece podražcového (Zerynthia polyxena), druhů světlých lesů chráněných Směrnicí o stanovištích EU, v podmínkách měnícího se klimatu. Vychází z predikcí vegetačních a mezoklimatických změn lesních biotopů, výhledů lesního hospodářství v ČR a vodohospodářských poměrů.
|
|
|
Corpus Analysis of Infinitive Forms in Verb Clusters in Dutch
Felbr, Lukáš ; Rezková, Iva (vedoucí práce) ; Konvička, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na korpusovou analýzu verbálních komplexů obsahujících tři neurčité slovesné tvary (tj. infinitiv či příčestí minulé). Nejprve jsou jednotlivá slovesa a konstrukce v těchto verbálních komplexech rozděleny do tříd na základě sémanticko- syntaktických vlastností. Tato klasifikace umožňuje poukázat na to, kde jsou hranice a mezery stávajícího výzkumu. Dosavadní popisy kladou důraz především na formální aspekty (jako např. slovosled). Ty v této práci zůstávají v pozadí. Analytická část si klade za cíl popsat a zanalyzovat nefinitní konstrukce obsahující modální sloveso, pomocné sloveso času a plnovýznamové sloveso. Práce se zaměřuje především na mezery v sémantickém popisu verbálních komplexů. Korpusová data odhalují paralely mezi formami verbálních komplexů s epistémickou a deontickou modalitou, které jsou částečně v rozporu s dosavadní teorií. V této práci jsou podrobněji popsány vybrané doklady z korpusu poukazující na tyto paralely.
|
|
| |
|
|
Hnízdní chování a alternativní reprodukční strategie samotářských včel (Hymenoptera: Apoidea)
Rezková, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Konvička, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hnízdním chováním samotářské včely Andrena vaga žijící v hustých agregacích. Detailní znalost chování samotářských včel může být velice důležitá, neboť soliterita představuje pravděpodobně výchozí bod v evoluci sociálních i obligátně kleptoparazitických skupin blanokřídlých. Populace studovaného druhu byla sledována v sezónách 2007 a 2008. Během pozorování byly zjištěny základní demografické charakteristiky sledovaného druhu, jako je přesný začátek a konec sezóny, délka života, hustota populace, počet hnízd na jedince, atd. Dále byly v podrobném etogramu popsány všechny prvky hnízdního chování a byla určena jejich přesná sekvence v rámci zásobovacího cyklu. Tyto poznatky umožnily popsat denní aktivitu studovaného druhu. Byly zjištěny výrazné rozdíly v chování včel mezi oběma sezónami a dále mezi včelami neparazitovanými a včelami stylopizovanými (parazitovanými řasníky). U studovaného druhu byla prokázána existence vnitrodruhového kleptoparazitismu ve formě usurpací. K detekci vnitrodruhového kukaččího chování je klíčové správné přiřazení samice k zásobené komůrce. Z tohoto důvodu byly otestovány dvě nové metody značení podzemních komůrek - značení pomocí protilátek či fluorescenčních barev nanesených na pyl přinášený dospělými včelami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Habitat jako determinanta rozšíření a početnosti ptáků v čase a prostoru
Reif, Jiří ; Storch, David (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Konvička, Martin (oponent)
Shrnutí poznatků dizertační práce Práce se z různých hledisek zabývá vlivem habitatového složení na ptačí společenstva. Zjistili jsme, že pozitivní vztah mezi lokální abundancí a velikostí areálu ptačích druhů není univerzální a že jeho síla závisí mimo jiné na míře neobvyklosti prostředí na zkoumané lokalitě vzhledem ke zbytku regionu. V našem konkrétním případě Kamerunských hor byly lokálně hojné ty druhy, které měly současně malé areály, protože byly zřejmě dobře adaptovány na specifické podmínky horského lesa, což jim bránilo rozšířit se do dalších oblastí. Zároveň izolace a neobvyklost afromontánního prostředí omezovala možnosti jeho kolonizace jinými, v Africe široce rozšířenými druhy ptáků, které, když už se na hory rozšířily, zůstávaly omezeny na bezlesá území. V rámci studovaného společenstva směřoval nejsilnější gradient v druhovém složení ptáků z lesa do bezlesí, což je pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších habitatových gradientů vůbec. Silnou vazbu na les vykazovaly hlavně druhy horské a endemické, naopak bezlesá místa obsazovaly hlavně druhy s velkým areálem v subsaharské Africe. Mnoho horských a endemických druhů mělo zároveň relativně širokou habitatovou niku. Tyto výsledky na jednu stranu ukazují důležitost lesních fragmentů pro přežití původních zástupců afromontánní avifauny, na stranu...
|
|
| |
|
|
Hnízdní chování a alternativní reprodukční strategie samotářských včel (Hymenoptera: Apoidea)
Rezková, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Konvička, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hnízdním chováním samotářské včely Andrena vaga žijící v hustých agregacích. Detailní znalost chování samotářských včel může být velice důležitá, neboť soliterita představuje pravděpodobně výchozí bod v evoluci sociálních i obligátně kleptoparazitických skupin blanokřídlých. Populace studovaného druhu byla sledována v sezónách 2007 a 2008. Během pozorování byly zjištěny základní demografické charakteristiky sledovaného druhu, jako je přesný začátek a konec sezóny, délka života, hustota populace, počet hnízd na jedince, atd. Dále byly v podrobném etogramu popsány všechny prvky hnízdního chování a byla určena jejich přesná sekvence v rámci zásobovacího cyklu. Tyto poznatky umožnily popsat denní aktivitu studovaného druhu. Byly zjištěny výrazné rozdíly v chování včel mezi oběma sezónami a dále mezi včelami neparazitovanými a včelami stylopizovanými (parazitovanými řasníky). U studovaného druhu byla prokázána existence vnitrodruhového kleptoparazitismu ve formě usurpací. K detekci vnitrodruhového kukaččího chování je klíčové správné přiřazení samice k zásobené komůrce. Z tohoto důvodu byly otestovány dvě nové metody značení podzemních komůrek - značení pomocí protilátek či fluorescenčních barev nanesených na pyl přinášený dospělými včelami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.