|
|
Diverzita vrbovek (rod Epilobium) a metody studia jejich hybridizace
Kuchyňková, Lenka ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šemberová, Kristýna (oponent)
Vrbovka (Epilobium) patří mezi rody, na jehož evoluci se významně podílí mezidruhová hybridizace. Tento proces sice generuje evoluční novinky a může vést ke speciaci, může však mít za následek i genetickou erozi a extinkci. Tato práce se věnuje především zástupcům rodu Epilobium, které jsou mezidruhovou hybridizací potenciálně ohroženi. Z české květeny je to především skupina vzácných horských vrbovek zahrnující E. nutans, E. alsinifolium a E. anagallidifolium. Kromě časté mezidruhové hybridizace pak komplikuje situaci v této skupině i minuciéznost rozlišovacích znaků. Rešerše také shrnuje dostupné metody, které mohou být ke studiu mezidruhové hybridizace využity v rámci navazující diplomové práce.
|
|
|
Population structure and evolutionary history of Central European bellflowers from the Campanula rotundifolia agg.
Šemberová, Kristýna
7 Abstrakt zace novinky. Campanula rotundifolia agg.) byl vy studium a . polyploidizace zdroj komplexu a a ved k posunu klady pro i jsou k ke v hybridizace s V C. rotundifolia a alopatrii. a o na a tetraploid , a to jak v mi ami, studovala jsem morfologickou v v by variabilita ve velikosti genomu, v gneice a morfoligii. Vysok variabilita, s m vysok C. rotundifolia m ch ch model ne y rekonstruovanou , jsem porovnala genetickou a morfologickou variabilitu a variabilitu ve velikosti genomu u rostlin z C. rotundifolia s. str. Morfologick podobnost a genetick C. bohemica a C. scheuchzeri z Alp byl C. gelida ve v C. rotundifolia subsp. sudetica. Campanula rotundifolia subsp. sudetica C. rotundifolia s. str. Campanula rotundifolia fenotypovou taxonomy : Campanula rotundifolia agg,
|
|
|
Population structure and evolutionary history of Central European bellflowers from the Campanula rotundifolia agg.
Šemberová, Kristýna ; Schmickl, Roswitha Elisabeth (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Štech, Milan (oponent)
7 Abstrakt zace novinky. Campanula rotundifolia agg.) byl vy studium a . polyploidizace zdroj komplexu a a ved k posunu klady pro i jsou k ke v hybridizace s V C. rotundifolia a alopatrii. a o na a tetraploid , a to jak v mi ami, studovala jsem morfologickou v v by variabilita ve velikosti genomu, v gneice a morfoligii. Vysok variabilita, s m vysok C. rotundifolia m ch ch model ne y rekonstruovanou , jsem porovnala genetickou a morfologickou variabilitu a variabilitu ve velikosti genomu u rostlin z C. rotundifolia s. str. Morfologick podobnost a genetick C. bohemica a C. scheuchzeri z Alp byl C. gelida ve v C. rotundifolia subsp. sudetica. Campanula rotundifolia subsp. sudetica C. rotundifolia s. str. Campanula rotundifolia fenotypovou taxonomy : Campanula rotundifolia agg,
|
|
|
Co víme o rozšíření, původu a historii slanisek Evropy?
Šemberová, Kristýna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Špryňar, Pavel (oponent)
Slaniska patří k velmi specifickému typu azonálního ekosystému. Vyvíjejí se na místech se zvýšenou koncentrací solí v substrátu. Na pobřeží je jejich vývoj výsledkem kontaktu břehu s mořskou vodou, ve vnitrozemí vznik slanisek závisí na specifických klimatických, geologických a pedologických podmínkách. Aby odolaly zvýšené salinitě a dalším extrémním životním podmínkám, vyvinuly se u rostlin (halofytů) zvláštní adaptace. Tyto adaptace se během evolučního vývoje objevily nezávisle na sobě u několika fylogenetických linií. V závislosti na míře salinity substrátu vytváří struktura a fyziognomie vegetace slanisek ve vnitrozemí i na pobřeží dobře odlišitelné zóny. Klimatické podmínky pleniglaciálu byly pro halofilní vegetaci velmi příznivé. Mezi nejstarší slaniska, plnící roli refugií, patří lokality na mořském pobřeží, ale také ve vnitrozemí střední Asie. Tento druh vegetace zasahoval až na jih střední a východní Evropy. Po odeznění glaciace a nástupu lesa značná část této vegetace vyhynula. V některých vnitrozemských oblastech byla zachována díky člověku, který slaniska již od neolitu využíval jako pastviny. S ústupem pastvy však byla velká část lokalit zrekultivována a odvodněna a využívá se jako zemědělská půda. I to je jeden z důvodů, proč je tento biotop na ústupu a často zachován pouze v rámci...
|
|
|
Pátrání po původu vysokohorských endemických zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. ve střední Evropě.
Folbrová, Magdaléna ; Šemberová, Kristýna (vedoucí práce) ; Trávníček, Pavel (oponent)
Komplex Campanula rotundifolia agg. je v horském prostředí zastoupen několika endemickými druhy. Díky extrémním klimatickým podmínkám v subalpínských habitatech může docházet k morfologické konvergenci rostlin izolovaných v různých pohořích. Vzhledem k malým morfologickým rozdílům je tak rekonstrukce evoluce zvonků C. scheuchzeri z Alp, C. bohemica z Krkonoš a C. tatrae ze Západních Karpat velmi obtížná. Morfologická podobnost a stejný ploidní stupeň naznačuje vikarianci areálu původního předka vysokohorských populací. Nicméně díky kontinuální morfologické variabilitě mohou být vysokohorské endemity i lokálně adaptované, původně nížinné, druhy. DNA-ploidie a velikost genomu byla zjištěna průtokovou cytometrií. Taxonomicky důležité znaky byly nalezeny pomocí mnohorozměrných morfometrických analýz. Fenotypová plasticita taxonu C. tatrae byla testována experimentální kultivací. Příbuzenské vztahy mezi skupinami byly odhaleny molekulární metodou - mikrosatelity (7 variabilních primerů). Studované taxony byly tetraploidní, ale některé z nich se odlišily velikostí genomu. K morfologickému odlišení přispěly zejména znaky délka a šířka kališních cípů, počet listů nebo jejich délka. Taxony komplexu C. rotundifolia agg. byly málo diferencované, podél výškového gradientu dochází k velkému genovému toku. Mezi...
|
|
|
Horský fenomén a jeho role při speciaci na příkladu endemických zástupců rodu Campanula ve střední Evropě
Folbrová, Magdaléna ; Šemberová, Kristýna (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Horské prostředí je důležitým faktorem v životě rostlin. Vlivem extrémních podmínek na horách dochází k neustálé speciaci. Ta je provázena složitými procesy, jako je např. geografická izolace (vikariance) nebo polyploidizace. Tyto evoluční jevy lze studovat na vhodných příkladech rostlin, představovaných vybranými horskými endemickými druhy zvonků z komplexu Campanula rotundifolia agg. Tyto druhy jsou si morfologicky velmi podobné, ale předpokládá se u nich odlišný původ. Horský ekosystém je považován za jedno z nejbohatších a ochranářsky cenných prostředí, hostící řadu ohrožených a zákonem chráněných rostlin, z vybrané modelové skupiny jsou to: Campanula bohemica Hruby, Campanula gelida Kovanda a Campanula rotundifolia subsp. sudetica (Hruby) Soó. Cílem bakalářské práce je shrnout na základě dostupné literatury dosavadní poznatky o hostitelském prostředí, endemismu a popsat speciační mechanismy vedoucí k variabilitě horských zvonků a dále se zaměřit na jejich ohroženost, ochranu a původ. V závěrečné části této rešerše je představena náplň navazující diplomové práce, která se bude zabývat původem českých a slovenských horských endemitů z rodu Campanula L. (zvonek), především cytotypovou a morfologickou diferenciací C. tatrae Borbás za využití moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie,...
|
|
|
Populační struktura a fenotypová diferenciace Campanula moravica
Šemberová, Kristýna ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Mráz, Patrik (oponent)
Polyploidizace je u rostlin významným evolučním procesem, který však často přináší taxonomické komplikace (stírání morfologických rozdílů mezi vyššími polyploidy). Komplikovaným polyploidním komplexem ve střední Evropě je i C. rotundifolia agg. V této skupině jsou v České republice tradičně odlišovány tři ploidně-variabilní druhy: C. gentilis (2x, 4x) C. rotundifolia (2x, 4x) a C. moravica (4x, 6x). V návaznosti na recentní revizi C. gentilis a C. rotundifolia se předložená diplomová práce zaměřila na zhodnocení karyologické a fenotypové variability druhu C. moravica v centru jeho areálu na území České republiky a Slovenské republiky. Pomocí moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie, multivariační morfometrika) byly zjištěny značné nesrovnalosti mezi dosud publikovanými údaji o rozšíření cytotypů a morfologické variabilitě. Rozšíření cytotypů C. moravica je oproti původním údajům parapatrické, s hexaploidy rozšířenými převážně v Panonském termofytiku a tetraploidy zejména na středním a východním Slovensku. Typová populace domnělých tetraploidů se ukázala být hexaploidní. V jedné populaci na středním Slovensku byla zjištěna koexistence tetraploidů a šesti minoritních cytotypů (2x, 3x, 5x, 6x, 8x, 9x), což představuje dosud největší vnitropopulační ploidní variabilitu. Pomocí...
|
|
|
Co víme o rozšíření, původu a historii slanisek Evropy?
Šemberová, Kristýna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Špryňar, Pavel (oponent)
Slaniska patří k velmi specifickému typu azonálního ekosystému. Vyvíjejí se na místech se zvýšenou koncentrací solí v substrátu. Na pobřeží je jejich vývoj výsledkem kontaktu břehu s mořskou vodou, ve vnitrozemí vznik slanisek závisí na specifických klimatických, geologických a pedologických podmínkách. Aby odolaly zvýšené salinitě a dalším extrémním životním podmínkám, vyvinuly se u rostlin (halofytů) zvláštní adaptace. Tyto adaptace se během evolučního vývoje objevily nezávisle na sobě u několika fylogenetických linií. V závislosti na míře salinity substrátu vytváří struktura a fyziognomie vegetace slanisek ve vnitrozemí i na pobřeží dobře odlišitelné zóny. Klimatické podmínky pleniglaciálu byly pro halofilní vegetaci velmi příznivé. Mezi nejstarší slaniska, plnící roli refugií, patří lokality na mořském pobřeží, ale také ve vnitrozemí střední Asie. Tento druh vegetace zasahoval až na jih střední a východní Evropy. Po odeznění glaciace a nástupu lesa značná část této vegetace vyhynula. V některých vnitrozemských oblastech byla zachována díky člověku, který slaniska již od neolitu využíval jako pastviny. S ústupem pastvy však byla velká část lokalit zrekultivována a odvodněna a využívá se jako zemědělská půda. I to je jeden z důvodů, proč je tento biotop na ústupu a často zachován pouze v rámci...
|
host ::
RSS.