|
|
Nelegální práce a její postih
Stonjek, Patrik ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je nelegální práce a její postih. Nezbytným předpokladem k diskuzi o tomto tématu je analýza a vymezení závislé práce. Proto je tato problematika rozebírána v první - vstupní kapitole předloženého textu. V navazující kapitole se autor zabývá již samotnou nelegální prací a jejími formami. Akcent je kladen na správní delikt umožnění výkonu nelegální práce, jeho legislativní vývoj v uplynulých letech a na roli negativního zákonodárce - Ústavního soudu při korekci sankcí udělovaných za tento správní delikt. Třetí kapitola analyzuje správními delikty souvisejícími s nelegální prací, které jsou obsaženy v zákoně a zaměstnanosti a v zákoně o inspekci práci. Poslední kapitola se věnuje nelegální práci v kontextu celého českého právního řádu, tedy rovině obchodněprávní, trestněprávní, daňové a odvodové. V závěru jsou shrnuty poznatky získané z předešlých kapitol a autor v něm vyslovuje svůj názor, jakým směrem by se úprava nelegální práce mohla v České republice ubírat.
|
|
|
Whistleblowing
Švandelíková, Klára ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci se autorka zabývá whistleblowingem, tématem, které je v současné době v České republice vysoce aktuální a diskutované. Důvodem je zejména nové nařízení vlády o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, stejně jako probíhající legislativní práce, které mají směřovat k novému zákonu, jenž má ambice problematiku whistleblowingu komplexně upravit. I v současnosti se však již v českém právním řádu dají nalézt ustanovení, která na rozebíranou problematiku dopadají, a která autorka analyzuje. Ústavní pořádek tak nabízí normy, o které lze opřít legalitu whistleblowingu, jednotlivá pravidla prozařují právem pracovním, trestním, správním či občanským, relevantní je například i právní úprava ochrany osobních údajů či ochrany žurnalistických zdrojů. Byť jednotná definice pojmu whistleblowing neexistuje, snaží se autorka o jeho obsahové vymezení. Whistleblowing, neboli oznamování škodlivého či nežádoucího jednání, chápe jako určitý systém informování příslušných specializovaných míst v rámci entity, ve které k oznamovanému jednání dochází (tj. interní oznamování), případně informování třetího, s danou entitou majetkově a personálně nespojeného subjektu (tj. oznamování externí), přičemž oznamovatel má být chráněn před...
|
|
|
Právo na stávku a výluku
Zelená, Taťána ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Právo na stávku a výluku" usiluje o poskytnutí uceleného přehledu teorie a praxe v oblasti práva na stávku. Práce je členěna do čtyř samostatných kapitol. První kapitola se zaměřuje na teoretické aspekty práva na stávku, přičemž velký prostor je v této kapitole věnován druhům a formám stávek. Druhá kapitola se zabývá stávkou na poli mezinárodního práva, kde se kromě popisu současného právního stavu snaží o analýzu jednotlivých stanovisek příslušných výborů Mezinárodní organizace práce a Rady Evropy. Třetí kapitola se zaměřuje na právo na stávku v rámci právní úpravy České republiky. Pozornost je věnována zejména právu na stávku podle zákona o kolektivním vyjednávání, avšak nejsou opomenuty ani stávky, jež se konají mimo úpravu zákona o kolektivním vyjednávání. Poslední kapitola se zabývá právem na výluku. Záměrem této poslední kapitoly je pouze stručná charakteristika tohoto práva zaměstnavatelů, jakožto protipólu stávky.
|
|
|
Rovné zacházení a diskriminace v pracovněprávních vztazích
Aldorf, Lukáš ; Pichrt, Jan (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
rigorózní práce Rovné zacházení a diskriminace v pracovněprávních vztazích Cílem této práce je zjistit, jak efektivní je právní úprava rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích, a to na úrovni mezinárodního, unijního i českého vnitrostátního práva. V případě potřeby pak na základě tohoto zjištění navrhnout efektivní a spravedlivé změny právních předpisů či přijetí mimoprávních opatření. Tomu odpovídá i členění této práce. V první kapitole definuji pojmy užívané v oblasti zákazu diskriminace. V kapitole druhé uvádím pro mne nejpřesvědčivější koncepci morálního ospravedlnění zákazu diskriminace v jakémkoli normativním systému. Kapitola třetí popisuje, analyzuje a částečně i kritizuje platnou právní úpravu na výše uvedených třech úrovních práva (mezinárodní, unijní, české). Ve čtvrté kapitole uvádím metody, jejichž prostřednictvím lze odhadnout rozsah diskriminace na určitém území. Pátá část vyjmenovává typické příčiny či motivaci diskriminačního jednání, jimiž jsou zejména předsudky či konformita. V závěrečné části navrhuji určité změny stížnostního mechanismu a přijetí tzv. přiměřených adaptací a lehkých kvót. Nakonec zdůrazňuji význam vzdělávání všech osob k úctě k lidským právům a k rovnosti.
|
|
|
Pracovnělékařské služby
Tomšej, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
- 192 - Anotace Předkládaná disertační práce se zabývá tématem pracovnělékařských služeb. Práce komplexním způsobem pojednává o problematice poskytování pracovnělékařských služeb se zvláštním důrazem na propojení těchto služeb s pracovněprávními vztahy a instituty zákoníku práce. Práce se detailně zabývá zejména problematikou lékařských prohlídek a lékařských posudků a zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance jako důvodu pro skončení pracovního poměru nebo jiné pracovněprávní konsekvence. Kromě rozboru platné legislativy práce analyzuje též aktuální judikaturu, a to zejména k tématu lékařských posudků a jejich přezkumu v soudním a civilním soudnictví. Práce se rovněž zabývá souvisejícími instituty v oblasti ochrany osobních údajů a odpovědnosti za škodu a poskytuje stručné srovnání obecné právní úpravy s právní úpravou služebního poměrů.
|
|
|
Konkurenční doložka
Rozner, Jan ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Tröster, Petr (oponent)
NÁZEV: Konkurenční doložka AUTOR: Jan Rozner KATEDRA Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení VEDOUCÍ PRÁCE: doc. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. ABSTRAKT: Tato práce podává ucelený přehled o pracovněprávním institutu konkurenční doložky. Zpracovává judikaturu a četnou odbornou literaturu v relaci k daným odstavcům dotčených zákonných ustanovení. Z důvodu patrných vývojových tendencí je jedna kapitola práce věnována rozpracování historie konkurenční doložky. De lege lata úprava konkurenční doložky v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je ve své podstatě povedená a ucelená, ačkoliv je každému ustanovení o konkurenční doložce věnována bohatá polemika na poli odborné veřejnosti. Publikované názory jsou v této práci rozebrány a zhodnoceny, a to i v kontextu právní úpravy konkurenční doložky v zahraničních právních řádech. V závěru práce navrhuji určité kroky ve smyslu úpravy de lege ferenda s inspirací z úpravy konkurenční doložky v zahraničí, především ve Švédsku. KLÍČOVÁ SLOVA: pracovní právo, konkurenční doložka, zákaz konkurence, skončení pracovního poměru
|
|
|
Flexibilní formy zaměstnání
Bajerová, Zdeňka ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Předmětem rigorózní práce "Flexibilní formy zaměstnání" je rozbor různých forem zaměstnání s flexibilním prvkem z pohledu aktuálně účinné právní úpravy i s úvahou de lege ferenda. Její součástí je také stručná analýza těchto forem zaměstnání ve slovenské právní úpravě.
|
|
|
Komparace právní úpravy agenturního zaměstnávání v České republice a Polské republice
Czeczotka, Andrzej ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem této práce je právní úprava agenturního zaměstnávání v České republice a Polské republice. Důraz je kladen především na srovnání jednotlivých oblastí právní úpravy v obou státech a popsání nejpodstatnějších rozdílů. Cílem práce je přispět k lepšímu pochopení tohoto specifického institutu pracovního práva a vnést zahraniční podněty do širší diskuze o výhodách a nevýhodách využívání agenturního zaměstnávání v České republice. V neposlední řadě tato práce může posloužit i jako zdroj poznatků k úvahám de lege ferenda. V první části této práce je popsána základní charakteristika agenturního zaměstnávání. Postupně jsou uvedeny různé pohledy na tento pracovněprávní institut, zejména v kontextu jiných forem zprostředkování zaměstnání, dále pak stručný popis mezinárodních pramenů práva v této oblasti a krátký historický exkurz do vývoje úpravy v Polsku i ČR. Druhá část je věnována veřejnoprávní regulaci agenturního zaměstnávání, zejména podmínkám získávání oprávnění k provozování této činnosti a povinnostem agentur práce plynoucích z veřejnoprávních norem. Právní úpravy obou států jsou rozděleny do samostatných kapitol. V poslední části je pak srovnání nejdůležitějších aspektů agenturního zaměstnávání z pohledu norem práva soukromého. Jednotlivé kapitoly pojednávají mj. o právním postavení a právech...
|
|
|
Omezení konkurence v českém pracovním právu
Krajíčková, Markéta ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Omezení konkurence v českém pracovním právu Rigorózní práce se zabývá omezením konkurence zejména v oblasti pracovního práva, a to jak v průběhu trvání pracovněprávního vztahu, tak také po jeho skončení, tedy konkurenční doložkou. Dále je poskytnut přehled o úpravě omezení konkurence v právu obchodním a v dalších právních předpisech. Obsažen je také historický vývoj právní úpravy omezování konkurence a komparační kapitola zabývající se možnostmi omezení konkurence ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Autor přináší své úvahy de lege ferenda a také pojednání o ústavněprávních souvislostech omezování konkurence. Reflektovány jsou také změny, které přinesla rekodifikace soukromého práva přijetím nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.
|
|
|
Kolektivní vyjednávání
Kavan, David ; Pichrt, Jan (oponent) ; Tröster, Petr (oponent)
Rigorózní práce Kolektivní vyjednávání Mgr. David Kavan Abstrakt Práce pojednává o kolektivním vyjednávání, jak je dnes (práce vychází ze stavu ke dni 1. září 2014) chápáno a vymezeno platným českým právem. Toto chápání a vymezení je porovnáno s pojetím kolektivního vyjednávání dle dokumentů mezinárodního práva. Pozornost je dále věnována právní úpravě kolektivního vyjednávání a právních institutů pro kolektivní vyjednávání významných, jak je nalézáme v českém vnitrostátním právu, v mezinárodním právu a v pramenech práva evropského. Autor pojednává o subjektech kolektivního vyjednávání a o úrovních, na nichž kolektivní vyjednávání probíhá, a zabývá se procesem kolektivního vyjednávání jako takovým a postupy, které v jeho rámci probíhají. Předmětem pozornosti autora je také kolektivní smlouva jako typický a nejvýznamnější výsledek kolektivního vyjednávání. V závěru se pak práce soustředí na situaci, kdy strany kolektivního vyjednávání nejsou schopny dosáhnout shody o kolektivní smlouvě, a na právní prostředky nabízející se k jejímu řešení.
|
host ::
RSS.