|
|
Pracovnělékařské služby
Švandelíková, Klára ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Rigorózní práce se věnuje institutu pracovnělékařských služeb, zakotvených do právního řádu České republiky zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Ten byl společně s některými dalšími zákony součástí tzv. zdravotnické reformy a nahradil právní úpravu závodní preventivní péče obsaženou zejména v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. I přesto, že účinnost zákona nastala již téměř před osmi lety, dosud činí pravidla související s poskytováním pracovnělékařských služeb v praxi potíže, a to jak na obou stranách individuálního pracovněprávního vztahu, tak na straně poskytovatelů pracovnělékařských služeb. Důležitost pracovnělékařských služeb a orientace v právech a povinnostech subjektů pracovnělékařských služeb je podtržena skutečností, že povinnost tyto služby zajistit dopadá na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, obrat či jakýkoli jiný ukazatel. S ohledem na výše uvedené si tato rigorózní práce klade za cíl zmapovat právní úpravu pracovnělékařských služeb se zohledněním dosavadní judikatorní praxe a poskytnout odpovědi na některé problematické otázky vyvstávající z praxe. První část rigorózní práce je pro získání širších souvislostí věnována pracovnímu lékařství jako medicínskému oboru a historickým kořenům ochrany zdraví při práci. Druhá...
|
|
|
Whistleblowing
Švandelíková, Klára ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci se autorka zabývá whistleblowingem, tématem, které je v současné době v České republice vysoce aktuální a diskutované. Důvodem je zejména nové nařízení vlády o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, stejně jako probíhající legislativní práce, které mají směřovat k novému zákonu, jenž má ambice problematiku whistleblowingu komplexně upravit. I v současnosti se však již v českém právním řádu dají nalézt ustanovení, která na rozebíranou problematiku dopadají, a která autorka analyzuje. Ústavní pořádek tak nabízí normy, o které lze opřít legalitu whistleblowingu, jednotlivá pravidla prozařují právem pracovním, trestním, správním či občanským, relevantní je například i právní úprava ochrany osobních údajů či ochrany žurnalistických zdrojů. Byť jednotná definice pojmu whistleblowing neexistuje, snaží se autorka o jeho obsahové vymezení. Whistleblowing, neboli oznamování škodlivého či nežádoucího jednání, chápe jako určitý systém informování příslušných specializovaných míst v rámci entity, ve které k oznamovanému jednání dochází (tj. interní oznamování), případně informování třetího, s danou entitou majetkově a personálně nespojeného subjektu (tj. oznamování externí), přičemž oznamovatel má být chráněn před...
|
host ::
RSS.