|
|
Požadavky nezávislosti správních orgánů v komunitárním právu
Handrlica, Jakub ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent) ; Chvátalová, Iva (oponent)
259 7. Závěry 1. Mluvíme-li se o "nezávislosti" správních orgánů, můžeme pod tímto pojmem chápat nezávislost ve smyslu funkčním, nezávislost ve smyslu politickém, anebo kombinaci uvedených významů. Stěžejní pro posouzení toho, v jakém významu - a jestli vůbec - je možno mluvit o nezávislém postavení dotčeného správního orgánu, je relevantní právní úprava (včetně ústavněprávních postulátů ohledně organizace výstavby státní správy). 2. Požadavek nezávislosti správního orgánu ve smyslu jeho neutrality, nestrannosti a nepodjatosti je jedním ze základních principů výkonu veřejné správy. Orgány moci veřejné prosazují veřejné, nikoliv soukromé zájmy. Požadavek nezávislosti ve smyslu její nestrannosti a nepodjatosti tedy není specifikem vybraných odvětví, nýbrž může být přiřazen k základním principům dobré správy. V kontextu předkládané studie je tento požadavek označován jako nezávislost funkční. Funkční nezávislost správního orgánu má za cíl zabezpečit všem participujícím subjektům rovné postavení ve vztahu k moci veřejné. Nezávislost ve smyslu funkčním má specifické konotace v těch případech, kdy požadavek nestrannosti implikuje nutnost předcházet možným konfliktům širšího spektra zájmů. Jedná se typicky o nové administrativní agendy, které vyžadují specifickou míru separace od mocenského centra, tj. status...
|
|
|
Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva
Havlík, Antonín ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Disertační práce Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 1 JUDr. Antonín Havlík Abstrakt Text práce je zaměřen na zkoumání soukromoprávních závazků (především pracovněprávní povahy). Téma bylo zvoleno v prvním pololetí roku 2008. Pokusil jsem se neomezit výklad pouze na materii platného práva, ale v mezích zvoleného zadání přispět do diskuse ke stále otevřeným (a palčivým) otázkám pracovního práva. Vybral jsem dva teoretické problémy. Jedním byl způsob začlenění pracovního práva do systému práva, resp. postavení tohoto právního oboru ve sféře soukromého práva - zejména jde o vztah k právu občanskému a dále vztah práva pracovního a práva veřejného. Druhým problémem bylo hledání optimální míry omezení smluvní svobody v pracovněprávních vztazích de lege lata jako východisko k návrhům de lege ferenda. Výsledek (na druhém místě uvedeného) procesu - obsah rozhodnutí o vhodné míře kogentní regulace vztahů - se zároveň stal kritériem pro hodnocení zákonného textu. Uvedená dvě dílčí témata byla zpracována jako nadstavba nad standardním výkladem základních otázek soukromého závazkového práva - se zaostřením na závazky pracovněprávní. Zkoumáno bylo jak individuální pracovní právo, tak kolektivní pracovní právo (v obou případech se jedná především o závazkové právo). Stranou pozornosti zůstal třetí významný...
|
|
|
Pracovnělékařské služby
Tomšej, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
- 192 - Anotace Předkládaná disertační práce se zabývá tématem pracovnělékařských služeb. Práce komplexním způsobem pojednává o problematice poskytování pracovnělékařských služeb se zvláštním důrazem na propojení těchto služeb s pracovněprávními vztahy a instituty zákoníku práce. Práce se detailně zabývá zejména problematikou lékařských prohlídek a lékařských posudků a zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance jako důvodu pro skončení pracovního poměru nebo jiné pracovněprávní konsekvence. Kromě rozboru platné legislativy práce analyzuje též aktuální judikaturu, a to zejména k tématu lékařských posudků a jejich přezkumu v soudním a civilním soudnictví. Práce se rovněž zabývá souvisejícími instituty v oblasti ochrany osobních údajů a odpovědnosti za škodu a poskytuje stručné srovnání obecné právní úpravy s právní úpravou služebního poměrů.
|
|
|
Ochrana osobnosti a osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Zahradníček, Jaroslav ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Morávek, Jakub (oponent)
Ochrana osobnosti a osobních údajů v pracovněprávních vztazích Disertační práce se zabývá tématem ochrany osobnosti a osobních údajů pracovněprávních vztazích. Jedná se o velice aktuální téma, neboť rozvoj informačních technologií umožňuje snazší zasahování do soukromí zaměstnanců ze strany jejich zaměstnavatelů. Široké využití informačních technologií a související automatizace procesů na pracovišti umožňují v dnešní době snadné monitorování výkonu zaměstnance, sledování toho, kdy čerpá pauzy a jak je tráví, jak spolupracuje s ostatními zaměstnanci nebo jak využívá svěřené prostředky. Kromě toho k popularitě tématu v poslední době přispěla rovněž nová regulace ochrany osobních údajů, a to v podobě obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Toto nařízení sice nepřináší mnoho právních novinek oproti předchozí právní úpravě, ale zásadně zpřísňuje postih za porušení stanovených Práce je systematicky rozčleněna celkem do 4 částí, přičemž první z částí se zabývá právním rámcem a právními prameny analyzované problematiky a dále popisuje obecná východiska pro zkoumání ochrany osobnosti, včetně ochrany soukromí a ochrany osobních údajů, což je nezbytné pro výklad podaný v dalších částech. Druhá část se věnuje již samostatně ochraně osobnosti a soukromí zaměstnanců. Pozornost je věnována specifikům vztahů...
|
|
|
Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích a systémech sociálního zabezpečení v českém a evropském právu
Jandová, Darina ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích a systémech sociálního zabezpečení v českém a evropském právu Abstrakt Tato disertační práce se zabývá uplatňováním principu rovnosti v pracovněprávních vztazích a systémech sociálního zabezpečení v českém a evropském právu. V úvodní části jsou nastíněny historické souvislosti zakotvení principu rovnosti do právní úpravy. Pozornost je věnována jednak společenským změnám v první polovině 20. století, jež vedly k ochraně rovnosti v Evropě, a jednak legislativním iniciativám a roli justice ve druhé polovině 20. století. Druhá část vysvětluje pojmy rovnost, diskriminace, pracovněprávní vztahy a systémy sociálního zabezpečení, jež jsou ústředními motivy disertační práce. Je rozebráno, jak bylo na tyto pojmy nahlíženo v minulosti, jak se vyvíjely, a v jakých podobách a projevech se s nimi můžeme setkat dnes. Třetí část představuje české i evropské právní předpisy, které tvoří současné antidiskriminační právo. Důraz je kladen na zhodnocení českého antidiskriminačního zákona s ohledem na jeho téměř desetiletou účinnost v českém právním řádu. Autorka v této části disertační práce dochází k závěru, že ochrana poskytovaná antidiskriminačním zákonem je sice v některých případech duplicitní s jinými právními předpisy, soudy nekladou dostatečný důraz na...
|
|
|
Skončení pracovního poměru po soukromoprávní rekodifikaci
Mlýnková, Alice ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Skončení pracovního poměru po soukromoprávní rekodifikaci Abstrakt Disertační práce se zabývá jednotlivými způsoby skončení pracovního poměru, k němuž může dojít jednak na základě projevu vůle jedné či obou stran pracovní smlouvy, tedy zaměstnance a zaměstnavatele, a jednak v důsledku právní události. Práce dále zkoumá dopady právní úpravy občanského zákoníku jakožto obecného předpisu soukromého práva a změn zákoníku práce, provedených v návaznosti na nabytí účinnosti občanského zákoníku, na skončení pracovního poměru a jeho důsledky. Primárně je pozornost věnována uplatnění právní úpravy zdánlivosti a neplatnosti a dále výkladu právních jednání dle úpravy občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. Zkoumán je též vliv občanskoprávní úpravy běhu dob a lhůt na počítání času v pracovním právu. Práce současně zohledňuje judikaturu vztahující se k zákoníku práce vydanou zejména po nabytí účinnosti občanského zákoníku, tj. od roku 2014 až do současnosti. V návaznosti na přehled všech způsobů skončení pracovního poměru se práce věnuje nejprve jednotlivým způsobům rozvázání pracovního poměru, tj. jeho skončení na základě jednostranného nebo dvoustranného projevu vůle stran pracovní smlouvy. Konkrétně se jedná o dohodu o rozvázání pracovního poměru, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru a jeho zrušení ve...
|
|
|
Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích
Brožová, Eva ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Morávek, Jakub (oponent)
Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích Abstrakt Tato disertační práce se zaměřuje na analýzu právní úpravy České republiky obsahující zásadu rovného zaházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace v pracovněprávních vztazích. Dalším cílem této práce je komparace právních úprav jiných členských států Evropské unie a přiblížení uplatňování zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace v praxi včetně uvedení hojné judikatury Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva, a také méně početné judikatury českých soudů. Náplní práce je zejména uvedení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jako takové, rozlišení materiální a formální rovnosti včetně vymezení jednotlivých diskriminačních důvodů a uvedení nejdůležitějších právních pramenů na mezinárodní úrovni, úrovni evropského antidiskriminačního práva a vnitrostátní právní úpravy. Jak je zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace dodržována v praxi v oblasti odměňování ve smyslu poskytování stejné odměny za vykonanou práci stejné hodnoty, a v možnosti dosažení funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání bez rozlišování na základě diskriminačního důvodu, je další oblastí, kterou se zabývá tato práce. Pozornost je zaměřena v této části na diskriminaci z důvodu pohlaví, na indikátor "gender pay...
|
|
|
Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovněprávních vztazích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie
Hájková, Michaela ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovněprávních vztazích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie Abstrakt Problematika rovnosti, resp. rovného zacházení a zákazu diskriminace je tématem aktuálním mimo jiné i ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pro pojem rovnosti je typické, že se jeho obsah a dosah může lišit v závislosti na kulturním, místním i historickém kontextu. V České republice nepatří problematika rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích v současné době k častým tématům řešeným soudní praxí; to však neznamená, že v těchto vztazích k nerovnému zacházení či diskriminaci nedochází. Pracovněprávní oblast je v řadě ohledů ovlivňována normami unijního práva; mimo jiné je problematika zákazu diskriminace v této oblasti předmětem regulace několika směrnic, ohledně nichž má členský stát povinnost transpozice do národního práva. Při interpretaci a aplikaci relevantních národních právních norem je pak třeba především zajistit soulad se směrnicí a zohlednit případnou související judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Též z tohoto důvodu může být pro českou legislativu i aplikační praxi zajímavé srovnání, jak je s problematikou rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávní oblasti nakládáno v jiných členských státech Evropské unie, které...
|
|
|
Pracovněprávní vztahy s mezinárodním prvkem a jejich obsahové proměny v čase
Kratochvílová, Eva ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Ve své disertační práci se autorka věnuje úpravě mezinárodního prvku v pracovněprávních vztazích, která je doplněna o rozměr úpravy práva sociálního zabezpečení a ochrany osobních údajů za účelem vytvoření komplexního pohledu zkoumanou problematiku. Mezinárodní prvek napříč zkoumanými právními úpravami je regulován na unijní úrovni odlišnou metodikou - harmonizační (pracovní právo), koordinační (právo sociálního zabezpečení) a unifikační (ochrana osobních údajů) přístup. Zásadní roli v úpravě mezinárodního prvku v pracovněprávních vztazích hraje unijní legislativa, jejíž těžiště představují vzájemně komplementární nařízení Řím I, Řím II a Brusel I (bis), dále je upraven mezinárodní prvek v pracovněprávních vztazích v rámci tuzemské právní úpravy. Mezinárodní prvek v právu sociálního zabezpečení je upraven v koordinačních nařízeních č. 883/2004 a č. 957/2009, česká právní úprava v tomto směru neobsahuje vlastní právní úpravu mezinárodního prvku a odkazuje na unijní úpravu. V oblasti ochrany osobních údajů bude harmonizační právní úprava směrnice č. 95/46/ES a ZOOÚ od 25.05.2018 nahrazena unifikační úpravou nařízení GDPR. Unijní úprava představuje stěžejní úpravu disertační práce. Disertační práce je rozdělena do tří částí. První část se věnuje obecným východiskům mezinárodního práva soukromého,...
|
|
|
Chudoba a její řešení v oblasti sociálního zabezpečení
Dušková, Lucie ; Chvátalová, Iva (vedoucí práce) ; Kačírková, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problém chudoby a postupný historický vývoj jejího řešení na území dnešní České republiky. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola definuje pojem chudoba a následně popisuje její druhy a nejčastější příčiny. Druhá kapitola zachycuje postupný vývoj řešení chudoby v českých zemích a vymezuje nejdůležitější instituty, jež byly v jednotlivých časových etapách používány. Ve třetí kapitole je zachycena platná právní úprava, pomocí které lze v současnosti nepříznivé sociální situace v důsledku chudoby řešit. V poslední kapitole je posouzena platná právní úprava a nastíněny možné efektivní změny. Cílem této práce je zhodnotit platnou právní úpravu a následně se pokusit navrhnout doporučení ve formě dílčích změn pro zlepšení současného systému. Detailněji je nastíněno potenciální uplatnění dříve používaného institutu domovského práva v dnešní modifikované podobě.
|
host ::
RSS.