|
|
Vybrané aspekty rodinného působení a školní úspěšnost dítěte
Lucáková, Jana ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Předložená práce se zabývá výzkumem multifaktorově podmíněného fenoménu školní úspěšnosti a na něj působících vlivů z oblasti rodinného prostředí. V teoretické části jsou zpracovány poznatky o školní úspěšnosti a vnímané akademické účinnosti žáka. Další část je věnována jednotlivým oblastem rodinného působení ovlivňujícího školní úspěšnost žáka a to vzdělání rodičů, volnočasovým aktivitám rodičů a dětí, pomoci v domácí přípravě do školy a způsobům výchovy v rodině. Empirická část představuje kvantitativní výzkum, ve kterém je prostřednictvím výzkumného souboru žáků druhého stupně základní školy a víceletého gymnázia ověřován vztah mezi vybranými proměnnými rodinného působení a jednotlivými složkami školní úspěšnosti. Dále je zjišťován vztah mezi vnímanou akademickou účinností žáka a jeho školním prospěchem. Klíčová slova: školní úspěšnost, vnímaná akademická účinnost, rodinné vlivy, způsob výchovy.
|
|
|
Způsob výchovy a sourozenecká skupina ve vícedětných rodinách
Suchomelová, Anna ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem výchovy a sourozeneckou skupinou ve vícedětných rodinách. V teoretické části jsou popsána teoretická východiska způsobu výchovy, proměnné působící na způsob výchovy a specifika vícedětných rodin. Pro výzkum v empirické části byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor je složen z devíti rodin české národnosti se čtyřmi až pěti dětmi ve věku 1,5 roku až 18 let. Rodiče jsou ve většině případů vysokoškolsky vzdělaní, praktikující katolíci. Data byla získávána kombinací kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod. Výstupem práce je popis výchovných specifik vícedětných rodin, možných příčin výchovných rozdílů mezi sourozenci a zároveň charakteristika sourozenecké skupiny. Zdá se, že velikost rodiny se odráží zejména v komunikaci rodičů s dětmi, množství společných činností a v organizaci chodu domácnosti. Příčiny rozdílného výchovného působení na jednotlivé sourozence můžeme hledat v odlišných osobnostních charakteristikách, věku a sourozenecké konstelaci dětí a zároveň v přibývajících zkušenostech rodičů. Význam sourozenecké skupiny se projevuje zejména v kompenzaci nedostatku rodičovské pozornosti, podněcování vývoje mladších sourozenců a rozvoji sociálních dovedností.
|
|
|
Aktuální psychologické problémy domácího vzdělávání
Blechová, Barbora ; Mertin, Václav (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psychologickými aspekty domácího vzdělávání. Teoretická část se soustředí na domácí vzdělávání v kontextu samotných jeho aktérů, tedy dítěte a rodiče. Na straně dítěte mapuje taková témata, jako je socializace doma vzdělávaných dětí, jejich studijní úspěšnost či efektivita vzdělávání ve školním a domácím prostředí. Dále je nastíněna psychologická problematika domácího vzdělávání vztahující se k rodičům, a to především jejich motivace pro volbu této formy vzdělávání či často nesnadná cesta, na kterou se na základě této volby vydávají. V empirické části je uveden návrh výzkumu zaměřující se na problematiku sociálního vývoje domácích školáků.
|
|
|
Možné souvislosti mezi školním vývojem a specifickými obtížemi dospělých s dyslexií
Táborová, Zuzana ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá obtížemi dospělých s dyslexií a to z hlediska jejich školního vývoje. V rámci teoretické části je na základě české i zahraniční literatury charakterizována dyslexie včetně shrnutí možných obtíží, které se mohou s touto poruchou pojit. Je zde také popsán průběh školní docházky v kontextu dyslexie. Empirická část popisuje výzkum, jehož cílem je zmapovat souvislosti obtíží dospělých s dyslexií s jejich školním vývojem. Data jsou porovnána s intaktní populací. Výzkumná skupina zahrnuje 120 dospělých osob, z toho 60 osob s dyslexií a 60 bez dyslexie (66 žen a 54 mužů). Intaktní populace byla spárována s jedinci s dyslexií na základě shodného pohlaví, roku narození a nejvyššího dosaženého vzdělání. Soubor využitých metod čítal anamnestickou část, školní dotazník a tři sebeposuzovací nástroje - Dotazník kognitivních chyb, Dotazník dyslektických obtíží a Dotazník obecné vnímané účinnosti. Výsledky potvrdily souvislost školního vývoje s projevy dyslexie v dospělosti avšak pouze v omezené míře. Ta je pravděpodobně dána nedostatečnou péčí o tyto osoby v rámci školní docházky. Celkové závěry práce ukazují, že je nutné poskytovat těmto jedincům specifickou péči a to jak v dětství tak také v dospělosti. Klíčová slova: dyslexie, dospělí s dyslexií, dyslektické obtíže,...
|
|
|
Dyslexie a kreativita
Brancuská, Hana ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá tzv. "pozitivními aspekty" dyslexie, konkrétně zvýšenou kreativitou jedinců s dyslexií. V současné době se stává běžné dávat dyslexii do souvislosti nejen s deficity a symptomy, ale také poukazovat na možné zisky. Často se hovoří o vyšší kre- ativitě a dalších specifických schopnostech jedinců s dyslexií. Na základě výsledků zahranič- ních výzkumů, které naznačují souvislost dyslexie se zvýšenou kreativitou, a současně výstupů předchozího výzkumného projektu na toto téma (Brancuská, 2012), byla realizována výzkumná studie zabývající se mapováním kreativního potenciálu dospělých (studentů vysokých škol, či již pracujících). Výzkumný soubor tvořilo tentokrát 40 jedinců s dyslexií a 40 jejich intakt- ních protějšků ve věkovém rozpětí 19 - 40 let (z toho 46 žen a 34 mužů). Data byla snímána pomocí Torranceho figurálního testu tvořivého myšlení. Srovnáním dosažených výsledků cí- lové a srovnávací skupiny ve třech stanovených oblastech - originalitě, elaboraci a poskytování nestandardních a neobvyklých odpovědí měla být potvrzena (respektive vyvrácena) domněnka, že jedinci s dyslexií vykazují signifikantně vyšší skór ve všech třech oblastech. Signifikantní rozdíl mezi skupinami v oblasti originality byl prokázán v části výzkumného souboru - u stu- dentů technických oborů, v...
|
|
|
Psychohygiena jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Cílí na psychology a sociální pracovníky. V první části je zpracována problematika týkající se poradenství a požadavků kladených na poradenské pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, která do poraden přichází. Dále je řešena problematika syndromu vyhoření a psychohygieny vztažená k profesi poradenských pracovníků. Druhá část diplomové práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku psychohygieny jako prevence před syndromem vyhoření u poradenských pracovníků, konkrétně u psychologů a sociálních pracovníků, pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že poradenští pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující na své práci její administrativní a organizační prvky, a nemotivované či obtížné klienty. Naopak je nejvíce obohacuje rozmanitost, různorodost a pestrost klientských příběhů, setkávání s klienty a pocit smysluplnosti. Pokud jde o psychohygienické strategie a techniky, které poradenští pracovníci nejvíce využívají, v popředí figurují relaxace, meditace a napojení na...
|
|
|
Odborná a laická psychologie o výchově dětí v rodině
Kučerová, Andrea ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zjistit názory laické veřejnosti na výchovu dětí v rodině a srovnat je s vybranými psychologickými výzkumy. Teoretická část je přehledem několika výzkumů z posledních let zabývajících se výchovou v rodině zvolenými tak, aby se vyjadřovaly k názorům laické veřejnosti, specificky rodičů, a odpovídaly na jejich tematiku z odborného pohledu. Empirická část bude dotazníkovou metodou zjišťovat hodnoty, postoje a názory rodičů na klíčové výchovné situace. Práce by měla přinést zjištění aktuálních trendů ve výchově rodičů z České republiky se srovnáním aktuálních poznatků z novodobých psychologických výzkumů ohledně výchovy v rodině.
|
|
|
Edukační styly učitelů středních škol
Lukáčová, Monika ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje edukačním stylům učitelů středních škol. Literárně přehledová část se postupně zabývá popisem nejvýznamnějších edukačních prostředí středoškolských studentů (dospívajících či adolescentů) - rodiny, školy, vrstevníků. Tato část podává zevrubnější informace o socializaci v období adolescence, za jejíž východisko je považována interakce s druhými lidmi, mezi nimiž je zvlášť vyzdvižen koncept "významných dospělých" (rodičů, učitelů) jako nezastupitelných faktorů pro vývoj a rozvoj adolescenta. V návaznosti na charakteristiku interakce a komunikace v pedagogicko-psychologickém kontextu jsou představeny různé přístupy k edukačním stylům učitele i specifikům, která se týkají edukačního prostředí středních škol. V další části je navržen výzkumný projekt, který věnuje pozornost středoškolským učitelům "Pedagogiky" a "Psychologie", u nichž je v úvodu stručně charakterizováno jejich specifické postavení ve vztahu k edukačním stylům. Cílem takové výzkumné sondy by mělo být porovnání edukačních stylů těchto učitelů, k jehož naplnění je navrhnuto využití dotazníku "Žák o učiteli" od autorky Ilony Gillernové. Klíčová slova v českém jazyce: edukační prostředí, interakce učitel-žák, edukační styl, středoškolský učitel, adolescence, střední škola
|
|
|
Způsoby zjišťování kognitivních deficitů u dětí předškolního věku
Hronová, Veronika ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsoby zjišťování kognitivních deficitů u předškolních dětí. Teoretická část bakalářské práce je nejprve zaměřena poznatky ohledně kognitivní úrovně u dětí v předškolním věku. Následně jsou popsány kognitivní deficity, jež se v tomto věku mohou projevovat. Největší pozornost je věnována diagnostickým nástrojům, které se v České republice využívají k vyšetření předškolních dětí. V práci jsou zmíněny jak klasické standardizované metody, tak metody dynamického vyšetření. Na závěr teoretické části jsou tyto dvě metody srovnány. Empirická část obsahuje návrh výzkumu, jehož cílem je ověřit přínos nově standardizovaného testu dynamického vyšetření ACFS z dlouhodobého hlediska. Klíčová slova: diagnostické metody, kognitivní deficity, předškolní děti, dynamické vyšetření
|
|
|
Možnosti dynamické diagnostiky u dětí v mateřských školách-Škála využití kognitivních funkcí (ACFS)
Drápalová, Alena ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
V této práci ověřujme praktický přínos metody Škála využití kognitivních funkcí (ACFS) pro určení potenciálního kognitivního rozvoje předškolních dětí. V teoretické části se věnujeme specifikům předškolního období a vymezení pojmu dynamické diagnostiky typické svým formátem pretest-intervence-posttest. Blíže se seznamujeme s metodou ACFS a vlivem dospělého na proces zkušenosti zprostředkovaného učení, který je zásadní součástí intervenční fáze dynamické diagnostiky. V empirické části blíže popisujeme intervenční fázi využití dynamické diagnostiky a výzkumně prověřujeme možnosti metody ACFS diagnostikovat potenciál rozvoje kognitivních funkcí u předškoláků. Ze získaných výsledků vyplývá, že metoda ACFS dobře identifikuje potenciál rozvoje kognitivních funkcí testovaných dětí a poskytuje konkrétní efektivní návod pro další práci s dětmi. Klíčová slova: Předškolní období, dynamická diagnostika, zkušenost zprostředkovaného učení, metoda ACFS, kognitivní rozvoj dětí
|
host ::
RSS.