|
|
Kierkegaard a kniha Kazatel: vztah poznání a skepse
Janoušková, Anna ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Kružík, Josef (oponent)
Předmětem této filosoficko-antropologické interpretace je fenomén křesťanského obrazu lidství (neboli "stávání se sebou samým") a studium člověka jako bytosti toužící po poznání, opět z křesťanské perspektivy. Po načrtnutí tradice skepticismu v průběhu dějin filosofie bude námi studované téma fenomenologicky a exegeticky zkoumáno ve spisech dánského existencialisty Sørena Kierkegaarda a ve starozákonní knize Kazatel. Následná komparace daných textů nám umožní spatřit paralelu mezi poznáním a skepsí u obou autorů. Uvidíme, že mezi poznáním a skepsí existuje přímá úměra: čím více narůstá vědění, tím více se vynořují pochybnosti. Během interpretace se zaměříme i na genezi pochybnosti a za tímto účelem nám jako podklad poslouží mýtus o stvoření světa z První Mojžíšovy. Pochybnost totiž do světa vstoupila spolu s hříchem (ve formě vědomí) po pozření plodu ze stromu poznání dobrého a zlého. V tomto momentě pro člověka nastal kvalitativní skok ze stavu nevinnosti do stavu hříšnosti. Zjistíme tak, že člověk je takříkajíc napjat mezi dvěma extrémy (konečnosti a nekonečnosti) a cesta ke stávání (záměrně je použito nedokonavého slovesa) se autenticky žijícím křesťanem je pouze prostřednictvím paradoxní víry a upřímné lítosti v religiózním existenčním stádiu, která dokáže transformovat negativní (zdánlivě...
|
|
| |
|
|
Člověk a pohyb: status pohybů lidské existence v myšlení Jana Patočky
Nováková, Alžběta ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním vývoje Patočkovy koncepce pohybů lidské existence v průběhu jeho myšlení. Jejím cílem je ukázat rozborem tří metodologicky vymezených období Patočkova myšlení, jaké jsou její myšlenkové zdroje, explicitní vyjádření a struktura a konečně její životní význam pro člověka a status v Patočkově filosofickém projektu a v jednotlivých vymezených obdobích. Nedílnou součástí takovéhoto promýšlení Patočkovy koncepce je i vyrovnání se s otázkou následnictví jeho dvou velkých učitelů, Edmunda Husserla a Martina Heideggera, a ukázání, že jeho koncepci pohybů lidské existence nelze vyložit jednoduše v rámci polarity prostého nekritického navázání, ani naprostého odmítnutí a vymezení se vůči nim. Rovněž bude snahou ukázat konceptuální spřízněnost s dalšími mysliteli západní filosofické tradice, jejichž výběr je sice selektivní, ale dle mínění autorky přesto vypovídající. Zároveň autorka doufá, že tímto promyšlením koncepce pohybů lidské existence se ukáže místo, které náleží Patočkově myšlení v tradici západní filosofie a především její význam pro život člověka. Klíčová slova Fenomenologie, pohyb, existence, filosofie dějin, autenticita
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
|
|
| |
|
|
K filosofickému vztahu soucitu a svobody
Sváčková, Kateřina ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá dvěma fenomény, soucitem a svobodou, konkrétně jejich pojetím ve filosofii A. Schopenhauera a J.-J. Rousseaua. Domníváme se, že tyto dvě témata představují stěžejní body obou filosofických systémů. Přes odlišné kontexty konceptů i vymezení jednotlivých pojmů soucit pro oba filosofy představuje jakousi pozitivní schopnost živé bytosti, protiváhu nutně přítomného egoismu, ze které povstávají společenské ctnosti i mezilidské vztahy. Svoboda v co nejvyšším měřítku je pak cílem každé lidské bytosti, ať je již pojmem svoboda myšleno cokoliv: pozitivně (možnost libovůle v přirozeném stavu, relativní svoboda jednání) či negativně vymezená svoboda (absence kauzality či závislosti jakékoliv formy). Záměrem práce je na takovém základě nastínit možnosti vztahů obou fenoménů. Zdá se nakonec, že schopnost soucitu může sice potenciálně být omezením určité formy lidské svobody, nicméně taková forma svobody se ukáže jako nedostačující. Ukazuje se však, že možná právě pomocí schopnosti soucitu lze obsáhnout onu opravdu osvobozující svobodu.
|
host ::
RSS.