|
|
Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů po poranění mozku
Umlaufová, Veronika ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
V poslední době se múžeme setkat s "boomem" nejrúznějších adrenalinových sporttl. Mnozí však za požitek například ze superrychlé jízdy. ať už v autě, na motorce či na kole po strmé sjezdovce, zaplatí velmi krutou daií. Počet pacientú s poraněním mozku se následkem takového zahrávání si se životem svým i druhých každoročně zvyšuje. Péče o tyto pacienty se tak stává stále více aktuální. Rehabilitační proces u pacientú po poranění mozku představuje "běh na dlouhou traf" a jeho výsledky závisí na mnoha faktorech. Následky poranění mozku se promítají do oblasti biologické. psychické i sociální. Kvalitní rehabilitační plán je zaměřen na všechny zmíněné oblasti a klade si za cíl reintegraci pacienta do běžného prostředí. do kterého se po propuštění z nemocnice či rehabilitačních zařízení vrátí. Rehabilitace pacienttl po poranění mozku je tedy téma rozsáhlé. Autorka této práce se danou problematiku pokusila uchopit především z praktického hlediska a podat přehled podstatných komponent které při samotné práci s pacienty po poranění mozku hrají v)iZnamnou roli. Praxe se bez teorie samozřejmě neobejde. proto jsme se snažili zaměřit se pi·evážně na ty teorie. které se praxe dotýkají.
|
|
|
Prokognitivní vliv repetitivní transkraniální magnetické stimulace u depresivní poruchy
Kučerová, Hana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
V současné době se problematika kognitivních funkcí u depresivních pacientů dostává do popředí zájmu neuropsychologického výzkumu. Ukazuje se totiž, že porucha ovlivňuje praktický život pacientů. Dává se do souvislosti zejména se sociálním a pracovním selháváním. Bližší prozkoumání podstaty a specifického obrazu kognitivního poškození tak může přispět k hlubšímu pochopení depresivní poruchy a k vytvoření zacílených a efektivních programů její nápravy. Přesto se v současné klinické praxi hodnotí kognitivní výkon u depresivní poruchy spíše výjimečně. Hodnocení kognitivních funkcí např. u schizofrenie je již běžnou součástí klinického vyšetření, zatímco u depresivní poruchy je ještě stále považováno za "nadstandardní". Je to poměrně překvapivé, zvláště když si uvědomíme, že například měření poruch paměti je svým způsobem objektivnější než posuzování jiných významných symptomů deprese jako je její závažnost či přítomnost poruch spánku. Kromě toho je kognitivní deficit pravděpodobně 7 klíčovým faktorem, podle kterého se odvíjí schopnost sociálního fungování nemocných a tím i doba návratu do zaměstnání. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) představuje novou možnost léčby depresivních poruch. Výhodou je zejména možnost působit pouze na danou oblast mozkové kůry. Na rozdíl od elektrokonvulzivní...
|
|
|
Exekutivní funkce u pacientů s frontálním poškozením mozku. Ověřeni hypotézy působeni rušivých vlivů na výkon u pacientů s dysexekutivním syndromem
Hůrková, Jana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Testování exekutivních funkcí je z mnoha důvodů velmi obtížné. V praxi dochází k situacím, že používané standardní neuropsychologické testy neodhalí poškození exekutivních funkcí, které je v reálném životě zcela zjevné. Cílem předloženého výzkumu proto bylo ověřit jednu z možností přiblížení testování exekutivních funkcí reálnému životu a tím přispět ke zlepšení jejich diagnostiky. V realizovaném výzkumu byly porovnávány výkony skupiny 19 osob s dysexekutivním syndromem a kontrolní skupiny 19 zdravých osob. Probandi byli zkoumáni ve dvou testových situacích, v klidu (standardní testování) a v zátěži hlukem (reálných podmínkách). V obou testových situacích byly použity identické testy programu NEUROP-2, a to KIQ, PMRE, GO/NO-GO, LISEQ, HANOI a NATE. Zatímco v testech PAARE, LISEQ a NATE nebyl vliv hluku na výkon u obou skupin prokázán, v testech KIQ a HANOI došlo u osob s dysexekutivním syndromem v zátěži hlukem ke zhoršení. V případě testu KIQ bylo toto zhoršení statisticky významné. I přesto ale nebyly v posledních dvou zmiňovaných testech nalezeny signifikantní rozdíly mezi výkony zdravých osob a osob s dysexekutivním syndromem. Jako nedostatečně citlivá se ukázala použitá verze testu GO/NO-GO, neboť tento test neposkytl žádné relevantní výsledky. Obecně lze konstatovat, že zdravé osoby ve srovnání s...
|
|
| |
|
|
Motivace k setrvání v manželství u partnerů osob po poranění mozku
Vaněčková, Anna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o situaci manželů osob, kteří utrpěli poranění mozku. Po poranění mozku se mohou objevit vedle fyzických následků i různě závažné psychické změny. Tyto následky zasahují nejen samotného člověka po poranění mozku, ale i jeho nejbližší, obzvláště jeho partnera a ovlivňují i kvalitu manželství. Teoretická část práce se zabývá nejprve významem instituce manželství, a to jak ze sociologického, tak z psychologického hlediska. Následně práce pojednává o tématu poranění mozku a jeho následcích. Pozornost dále věnována dopadu této situace na manžele osob po poranění mozku. Další část práce se věnuje tématu motivace pro manželství. Empirická část práce je tvořena kvalitativním výzkumem, který je založen na 8 individuálních hloubkových rozhovorech s manžely (manželkami) osob po poranění mozku. Cílem je zmapovat motivy pro setrvání v manželství u partnerů osob po poranění mozku a identifikovat další faktory, které s touto motivací souvisejí.
|
|
|
Empathy and emotion recognition in epilepsy
Vargová, Helena ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Epilepsia je chronické neurologické záchvatové ochorenie, u ktorého môže dochádzať ku kognitívnym deficitom a neželaným afektívnym zmenám. Táto práca sa venuje doposiaľ menej podrobne prebádanej oblasti, a to emočnému rozlišovaniu a empatii u epileptického ochorenia. Teoretická časť najprv popisuje emočné rozlišovanie, využívajúce informácie z výrazu tváre, postoja tela, gest a spôsobu reči. Následne sa venuje empatii ako schopnosti porozumieť pocitom a motívom iných ľudí z ich vlastnej perspektívy, zvyšujúc prosociálne správanie jedinca. Pri oboch tiež popisujeme neurobiologické koreláty. Ako súčasť sociálnej kognície môžu byť narušené tiež u epileptického ochorenia, čo je priblížené v najrozsiahlejších podkapitolách práce. Na teoretickú časť nadväzuje empirická, ktorá predstavuje vlastný výskum exploratívneho charakteru. Zameriava sa na porovnanie emočného rozlišovania a empatie u 28 pacientov s idiopatickou generalizovanou epilepsiou, ich 21 asymptomatických biologických súrodencov a zdravými kontrolnými skupinami. Využíva preložené testovacie metódy, u ktorých základne overuje vhodnosť použitia. Následne podáva výstupy, ktoré nepotvrdzujú signifikantné rozdiely medzi jednotlivými zúčastnenými skupinami, avšak ukazujú mierne odchýlky pacientov a ich súrodencov, pričom sa tieto dve skupiny...
|
|
|
Možnosti nefarmakologické intervence v terapii kognitivního deficitu u českých pacientů se schizofrenním onemocněním - kognitivní remediace pomocí počítačů
Rodriguez Manchola, Mabel Virginia ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Souhrn Kognitivní deficit u schizofrenie a možnosti jeho remediace jsou bohatě popsány v zahraniční literatuře. V České republice se však touto problematikou zabývalo jen málo studií. Cílem práce bylo přispět ke zmapování možností nefarmakologické intervence v podobě kognitivní remediace za pomoci počítačů u českých pacientů s onemocněním ze schizofrenního okruhu s prokázaným kognitivním deficitem. Do naší studie bylo zařazeno celkem 99 pacientů, finální data jsou ze souboru 44 pacientů v experimentální skupině (podstoupili 8týdenní remediaci počítačovým programem PSS Cog Rehab) a od 33 pacientů v kontrolní skupině (bez remediace). Výsledky potvrdily pozitivní krátkodobý efekt cílené remediace selektivních domén kognitivního deficitu u pacientů se schizofrenií. Zdá se, že na strukturovanou intervenci je nejvíce citlivá funkce pracovní paměti. Tyto výsledky se shodují s některými zahraničními pracemi, které použily stejnou počítačovou metodu při remediaci, ale i se studiemi, které využily jiných metod remediace. Navíc funkce pracovní paměti se zlepšila i v generalizované podobě (vizuální intervence vedla i k auditivnímu zlepšení). Klíčová slova: Schizofrenie, kognice, deficit, remediace, počítač
|
|
|
Terapie emocionálních a behaviorálních problémů po získaném poškození mozku
Piťhová, Zuzana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Změny v emotivitě a chování jsou obvyklým doprovodem získaného poškození mozku, které znesnadňuje readaptaci jedince na jeho prostředí. Na rozdíl od kognitivních problémů se těmto změnám nevěnuje tolik pozornosti, neboť jejich komplexnost vyžaduje péči v rámci speciálního neuropsychologického působení. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku získaného poškození mozku a shrnout dosavadní poznatky a zkušenosti v oblasti terapeutické práce s touto specifickou skupinou osob. Předmětem empirické části práce bylo navrhnout vhodný intervenční program, který by se zaměřil na prožívání osobnostních změn po získaném poškození mozku. Jeho cílem bylo poskytnout pacientům informace o obvyklých důsledcích mozkového poškození a prostor pro sdílení obtíží, které mohou zažívat. Účinnost tohoto programu byla měřena pomocí dotazníku European Brain Injury Questionnaire (EBIQ) a Zungovy sebeposuzovací škály deprese (ZSDS). Byly porovnány výsledky před a po skončení programu u experimentální skupiny (N=30) s výsledky kontrolní skupiny (N=30), která se programu neúčastnila. U skupiny, která intervenci absolvovala, bylo dotazníkem EBIQ-P zjištěno signifikantní zlepšení v subškále Tělesné obtíže. Výsledky ZSDS zaznamenaly signifikantní zlepšení depresivní symptomatiky oproti kontrolní skupině. Součástí...
|
|
|
Srovnání Montrealského kognitivního testu a Krátkého testu kognitivních funkcí pro screeningovou diagnostiku Alzheimerovy choroby
Orlíková, Hana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá neuropsychologickou diagnostickou Alzheimerovy choroby. Cílem je zjistit psychometrické charakteristiky nového českého překladu Montrealského kognitivního testu (Montreal Cognitive Assessment, MoCA) srovnáním s Krátkým testem kognitivních funkcí (Mini-Mental State Examination, MMSE), metodou lékaři široce využívanou ke screeningové diagnostice Alzheimerovy choroby. Teoretická část práce se věnuje diagnostice Alzheimerovy choroby a mírné kognitivní poruchy.Popisuje mezinárodní diagnostická kritéria těchto kognitivních poruch. Podává přehled o nejpoužívanějších screeningových metodách neuropsychologické diagnostiky v českém prostředí s hlavním zřetelem na testy MMSE a MoCA. Shrnuje dosavadní psychometrické a psychodiagnostické poznatky o těchto metodách. Obsahem empirické části je srovnání české verze MMSE a nového českého překladu MoCA-CZ na skupině 38 pacientů s Alzheimerovou chorobou a 70 kognitivně zdravých seniorech. Výsledky ukazují, že MoCA-CZ je dostatečně validní a reliabilní screeningová metoda, která přesně odlišuje zdravé od osob s Alzheimerovou chorobou. Věříme, že může obohatit screeningové nástroje dostupné českým odborníkům. Klíčová slova: Montrealský kognitivní test, Krátký test kognitivních funkcí, Alzheimerova nemoc, psychodiagnostika, screeningové testy
|
|
|
Kognitivní funkce u pacientů intoxikovaných metanolem
Bernášková, Lucie ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl zmapovat kognitivní funkce u pacientů po intoxikaci metanolem. Teoretická část se zabývá charakteristikou metanolu, intoxikací metanolem a jejími následky, zejména neurologickými. Protože metanol poškozuje především bazální ganglia, obsahuje tato práce i kapitoly věnované jim a jejich souvislosti s kognitivními funkcemi, kterým také patří samostatná část této práce. V závěru teoretická část podává přehled o "kauze metanol," ke které došlo v České republice v letech 2012 - 2013, a porovnává ji s podobnými hromadnými intoxikacemi v Evropě. Praktická část práce srovnává výsledky v testech kognitivních funcí u souboru pacientů po intoxikaci metanolem a u srovnávacího souboru. Výsledky ukazují, že pacienti po intoxikaci metanolem mají statisticky významně nižší skóry v paměťových testech a testech některých exekutivních funkcí.
|
host ::
RSS.