|
|
GPC půdních huminových kyselin a fulvokyselin z Trojmezí
Šestauberová, Martina ; Novák, František
U vzorků huminových kyselin (HK) a fulvokyselin (FK), izolovaných z jednotlivých půdních horizontů podzolové půdy smrkového lesa na Trojmezí (Šumava, 48°46´25¨ sev. š., 13°51´04¨ vých. d.), byla pomocí gelové chromatografie stanovena molekulová hmotnost M.sub.r./sub. a průměrná molekulová hmotnost M.sub.w./sub.. Pro vysokomolekulární frakci HK bylo zjištěno rozmezí molekulových hmotností 380 – 569 kDa, pro hlavní frakci HK 6,7 – 31,4 kDa, u FK se hodnoty pohybovaly mezi 1,8 – 3,3 kDa. Z výsledků byl patrný klesající trend M.sub.r./sub. s rostoucí hloubkou, rovněž podíl vysokomolekulární frakce HK se směrem dolů snižoval. HK izolovaná z horizontu B.sub.h./sub. neobsahovala vysokomolekulární frakci a její molekulová hmotnost se blížila hodnotám stanoveným u fulvokyselin.
|
|
|
Příjem potravy a metabolická aktivita .i.Galumna elimata./i. (C.L. Koch, 1841) (Acari: Oribatida) při různých teplotách
Šustr, Vladimír ; Hubert, J. ; Pekár, S.
Schopnost fyziologické kompenzace respirační a potravní aktivity na teplotu byla testována u pancířníka .i.Galumna elimata./i., aby byl ověřen význam signifikantního vzrůstu amylolytické aktivity v celotělních homogenátech roztočů exponovaných chladové aklimaci. Roztoči byli chováni na řase (.i.Protococcus viridis./i.) při rozdílných konstantních teplotách (5-30°C) po dobu 21 dní. Teplotní závislost respirační aktivity, prezence roztočů na potravě a defekace byla porovnávána před aklimací (rychlá reakce na změnu teploty) a po aklimaci ke konstantní teplotě (vliv aklimace). Závislost spotřeby kyslíku na teplotě byla podobná u kontrolních a aklimovaných jedinců. Před aklimací prezence roztočů na potravě rostla exponenciálně s teplotou. Byla však vyšší při 15°C u jedinců aklimovaných ke konstantní teplotě. Defekace rostla exponenciálně s teplotou, vztah byl podobný před a po aklimaci. Teplotní kompenzace nebyla zjištěna ani u metabolické aktivity ani u potravní aktivity.
|
|
|
Potravní zdroje bezobratlých v Ardovské jeskyni a v jeskyni Domica - předběžné výsledky
Nováková, Alena ; Elhottová, Dana ; Krištůfek, Václav ; Lukešová, Alena ; Hill, P. ; Kováč, L. ; Mock, A. ; Luptáčik, P.
Byly studovány chemické parametry (obsah organické hmoty a pH) a složení mikrobiálních společenstev různých substrátů Ardovské jeskyně a jeskyně Domica v NP Slovenský kras (Slovensko). Rozdíly v obsahu organické hmoty a mezi mikrobiálními společenstvy byly nalezeny u substrátů z jeskyně Domica a Ardovské jeskyně. Široké spektrum fotoautotrofních mikroorganismů (řasy a cyanobakterie) bylo zjištěno v různých jeskynních mikroprostředích (jeskynní sediment, rozkládající se dřevo, exkrementy žížal a isopodů), ale žádné řasy nebyly detekovány v exkrementech netopýrů a ve střevním traktu stejnonožce .i.Mesoniscus graniger./i.. Kolonie mikromycetů a bakterií hrají primární roli při transformaci netopýřího guana v potravní zdroj pro saprofágní a mikrofytofágní bezobratlé.
|
|
|
Zajímavé a vzácné saprotrofní mikroskopické houby z exkrementů a ostatních substrátů jeskyně Domica a Ardovské jeskyně (NP Slovenský kras, Slovensko)
Nováková, Alena
Široké spektrum saprotrofních mikroskopických hub představující možný zdroj potravy jeskynních bezobratlých bylo izolováno z různých substrátů (exkrementy netopýrů, bezobratlých a kuny, netopýří guano, jeskynní sediment) jeskyně Domica a Ardovské jeskyně. .i.Pidoplitchkoviella terricola./i. a .i.Thielavia hyrcaniae./i. patří mezi poněkud méně často izolované mikromycety. Druhy zajímavé jak vzhledem kolonií i z mikroskopického hlediska byly izolovány .i.Penicillium glandicola, Beauveria brongniartii, Chaetomium indicum, Penicillium hirsutum, Penicillium hordei, Rhinocladiella./i. sp., .i.Aspergillus versicolor, Echinobotryum./i. state of .i.Doratomyces stemonitis./i. a .i.Oidiodendron cerealis../i.
|
|
|
Změny ve společenstvech půdní mikroflóry a mesofauny během rozkladu listového opadu ve dvou vegetačních zónách - litter bag experiment
Jirout, Jiří ; Petrásek, Jiří ; Čápová, Lenka ; Farská, Jitka ; Jínová, Kristýna ; Rusek, Josef ; Krištůfek, Václav ; Elhottová, Dana ; Starý, Josef ; Nováková, Alena
Terénním experimentem byla testována hypotéza, zda je autochtonní půdní mikroflóra a mesofauna schopna ve vyšší vegetační zóně rozkládat listový opad z nižších zón. Sáčky (litterbags) s listovým opadem buku (.i.Fagus sylvatica./i. L.) a dubu (.i.Quercus robur./i. L.) byly exponovány v bukovém a smrkovém lese na Kleti(CHKO Blanský les). Rozmístění exponovaných sáčků simulovalo globálním oteplováním předpokládaný posun vegetačních zón do vyšších nadmořských výšek. Pro zamezení vstupu určitých skupin edafonu byly použity silonové síťky s různou velikostí ok (42 µm, 0,5 mm, 2 mm). Byly sledovány sukcesní změny vybraných společenstev edafonu (půdní bakterie a mikromycety, pancířníci (Oribatida), parazitiformní roztoči (Gamasida), chvostoskoci (Collembola)) v průběhu dvou let experimentu. Na počátku experimentu (listopad 2002) bylo založeno 480 sáčků. Po 2, 4, 6, 12, a 24 měsících expozice v terénu byla odebrána vždy část sáčků.
|
|
|
Příspěvky k půdní zoologii ve střední Evropě I. Příspěvky ze 7. středoevropského půdně zoologického workshopu
Sborník obsahuje příspěvky prezentované na 7. středoevropském půdně zoologickém workshopu, který se konal v Českých Budějovicích ve dnech 14.-16. dubna 2003. Jednotlivé články shrnují aktuální poznatky z dílčích oborů půdní zoologie a ekologie, taxonomie a faunistiky jednotlivých skupin. Další práce jsou věnovány skladbě a změnám společenstev půdních bezobratlých jak v přirozených a nenarušených podmínkách středoevropských lučních a lesních půd a specifických stanovištích, tak v půdním prostředí v různé míře narušeném lidskou činností. Skupina prací je věnována distribuci a ekologii jeskynních bezobratlých.
|
|
|
Hlístice (Nematoda) v jílech hald uhelných dolů a v pokusně introdukovaných pásech luční půdy
Háněl, Ladislav
Půdní hlístice byly studovány v jílovitém odvalu po těžbě uhlí, který byl před třemi lety obnažen po skluzu horní části haldy. Tato plocha, představující kontrolu, byla porovnána s hlísticemi v introdukovaných pásech čerstvé luční půdy, které byly navezeny na jílovitý odval a v pásech jílovitých odvalů vmezeřených mezi pásy navezené luční půdy. Druhy .i.Ecumenicus monohystera./i. (25% všech jedinců hlístic) a .i.Aporcelaimellus obtusicaudatus./i. (23%) dominovaly na kontrolní ploše odvalu, zatímco v odvalech mezi pásy introdukované půdy jejich populační hustoty poklesly. Nejvíce druhů a rodů hlístic bylo přítomno v pásech půdy. Počet druhů a rodů hlístic v pásech odvalů sousedících s pásy půdy narostl a proporce mezi trofickými skupinami se částečně změnily. Ukázalo se, že introdukce čerstvé luční půdy do odvalů uhelných dolů může ovlivnit společenstva hlístic obývající jíly zbylé po těžbě uhlí.
|
|
|
Žížaly v ekotonu pole - les
Pižl, Václav ; Zeithaml, J.
Vliv ekotonu pole - les na společenstva žížal byl sledován na pěti plochách (blocích) lišících se osevním postupem na poli. V každém bloku bylo vytyčeno sedm linií kolmých k transektu z lesa do centra pole a v každé na jaře 2001 odebráno 6 půdních vzorků. K získání žížal byla použita kombinovaná metoda ručního rozboru půdních vzorků a formalínové extrakce. Celkem bylo nalezeno 9 druhů žížal (5-7 na jednotlivých lokalitách), mezi nimiž dominovala .i.Aporrectodea caliginosa./i.. Pozice v transektu ovlivnila abundanci i biomasu žížal. Oba parametry byly nejnižší v lese, vzrostly na rozhraní pole - les, opět poklesly ve vzdálenosti 5 - 10 metrů od okraje lesa a pak kontinuálně rostly směrem k centru pole.
|
|
|
Stonožky smrkových lesů Moravskoslezských Beskyd, Česká republika
Wytwer, J. ; Tajovský, Karel
Společenstva stonožek (Chilopoda) byla studována v Moravskoslezských Beskydech v letech 1988-1993 a opakovaně v letech 1996-1997 v pěti smrkových porostech, které se lišily stářím a stupněm poškození imisemi. Celkem bylo zaznamenáno 15 druhů, z nichž nejpočetněji na všech plochách byly .i.Lithobius mutabilis, L. forficatus, L. burzenlandicus burzenlandicus, Geophilus insculptus./i.. Průměrné hustoty společenstva stonožek se pohybovaly v rozpětí 9,0 až 194,6 ind.m-2. Nejvyšší hustoty byly charakteristické pro nejmladší smrkové porosty. Vzorky z roku 1996 ukázaly nárůst hustot ve starších a více poškozených porostech. Průměrná epigeická aktivita (údaje ze zemních pastí) neukázala v průběhu sledování signifikantní změny.
|
|
|
Vývoj půdní fauny na loukách obnovených na orné půdě: Iniciální fáze sukcesního vývoje
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Starý, Josef ; Balík, Vladimír ; Frouz, Jan ; Schlaghamerský, J. ; Háněl, Ladislav ; Rusek, Josef ; Kalčík, Jiří
Vývoj společenstev půdní fauny (krytenky, hlístice, roupice, žížaly, suchozemští stejnonožci, mnohonožky, stonožky, chvostoskoci, larvy dvoukřídlých) byl studován v terénních podmínkách od podzimu 1999 ve čtyřech variantách lišících se způsoben obnovy travních porostů. Nárůst kvalitativních i kvantitativních parametrů studovaných skupin živočichů odpovídal iniciálním fázím sukcesního vývoje obnovovaných luk. Převažovaly eurytopní, euryvalentní a povrchově aktivní druhy. Druhy charakteristické pro travnaté biotopy se objevovaly až po intenzivním rozvoji vegetačního krytu. Okolní biotopy, jako zdroje šíření druhů, významně ovlivnily vývoj ploch. Formování společenstev živočichů usměrňovaly mikrostanovištní podmínky a dostupné potravní zdroje.
|
host ::
RSS.