|
|
The impact of the EU ETS in the Czech Republic
Tomášková, Lenka ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Tato práce zkoumá environmentální efekt Evropského emisního obchodování (EU ETS) v České republice. Přesněji, vliv EU ETS na CO2 emise, emisní náročnost užitých paliv a produkce (měřeno výnosy) je analyzován na mikro datech popisujících ekonomiku, emise a užití paliv jednotlivých provozoven zahrnující všechny tři fáze EU ETS v období 2005 - 2019. Metoda difference-in- differences s propensity score matching byla vybrána jako vhodný prostředek k analýze kauzálního efektu této regulace. Naše výsledky nepotvrzují žádný efekt EU ETS na emise uhlíku v České republice. Tento závěr platí pro různé specifikace modelu a volbu modelu. V závěru diskutujeme možné důvody, proč regulace EU ETS nemusela vést k žádnému signifikantnímu efektu v České republice. Klasifikace JEL O13, F18, Q54, Q58, H23, D22 Klíčová slova EU ETS, environmentální regulace, propensity score matching, difference-in- differences, Česká republika Název práce Dopady EU ETS v České republice
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dopad spotřeby domácností na životní prostředí
Mach, Radomír ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Šauer, Petr (oponent) ; Musil, Petr (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je vyčíslení environmentální zátěže spojené se spotřebou domácností v České republice. Pro vyjádření zátěže životního prostředí byly vybrány emise tří skupin plynů, konkrétně emise způsobující změnu klimatu, okyselování a tvorbu fotosmogu. Tyto emise vznikají jednak při spotřebě paliv v domácnostech a zpravidla bývají označovány jako přímé emise domácností. Nebo vznikají při výrobě a distribuci zboží a služeb a bývají zpravidla označovány jako nepřímé emise domácností. I když nepřímé emise pochází ze spalování při výrobě energie a z dalších průmyslových procesů a zemědělské činnosti, nikoliv z domácností, jsou důsledkem poptávky domácností po konečných produktech. Proto takto vzniklé emise jsou považovány za důsledek spotřeby domácností. Výsledné hodnoty emisí jsou uváděny pro průměrnou domácnost a domácnosti rozdělené na výdajové decily. Emise rostou s výdaji na člena domácnosti v celkové spotřebě i v jednotlivých spotřebních skupinách napříč všemi decily. V případě emisí souvisejících se změnou klimatu pochází více než polovina z vytápění (41 %) a elektřiny (21 %). Pro okyselení, topení (31 %), potraviny (24 %) a elektřina jsou dominantní zdroje. Tvorbu smogu převážně zapříčiňují emise NMVOC, které pocházejí převážně z dopravy (30 %) a topení (26 %). Dalším...
|
|
|
Three essays in Development Economics
Valíčková, Petra ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent) ; Ščasný, Milan (oponent) ; Nicolas, Claire (oponent)
Tato disertační práce se dotýká některých důležitých aspektů ekonomického rozvoje, včetně finančního rozvoje, lepšího přístupu k moderním zdrojům energie, a optimální úrovně obchodu s elektřinou v rámci lepší regionální integrace. Tato práce byla napsána s cílem pomoci směrovat lepším směrem politické reformy, a to zejména v rozvojových zemích, s cílem rozšířit zdroje ekonomického růstu a směrovat tak země ke splnění jejich dlouhodobých rozvojových cílů, včetně lepší a udržitelnější budoucnosti pro všechny. Tato disertační práce se skládá ze tří článků. V prvním článku se věnuji zkoumaní empirické evidence zabývající se vztahem mezi finančním a ekonomickým rozvojem. V rámci této studie jsem zhodnotila přes 270 studii pro jejich potencionální zahrnutí do meta-regresní analýzy. Ze studií, které obsahovaly empirický odhad důležitosti finančního rozvoje pro ekonomicky růst jsem posbírala 1334 odhadů efektu a vytvořila databázi charakteristik jednotlivých studií. Výsledky meta-analýzy naznačují, že existuje pozitivní vztah mezi finančním a ekonomickým rozvojem, pokud tyto studie vezmeme v úvahu všechny společně. Výsledky jednotlivých studii se ale liší, což vyplývá nejen z rozdílů v metodách výzkumu (například, zda autoři použili vhodné ekonometrické metody), ale také s ohledem na rozdílné regionální a...
|
|
| |
|
|
Enviromentální analýza nákladů a přínosů Určení společenské časové diskontní míry
Štěpaníková, Šárka ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Gregor, Martin (oponent)
V důsledku degradace životního prostředí a nejistoty, do jaké míry je možné nahradit přírodní kapitál, vyvstala potřeba rozhodovacího nástroje, který by ohodnotil veřejný projekt či politiku jak z privátního, tak ze společenského úhlu pohledu (který zahrnuje i pohled environmentální). V této diplomové práci představujeme environmentální analýzu nákladů a přínosů (CBA) jako ideální teoretický prostředek k dosažení takového cíle, avšak ještě jako nedokonalý nástroj k jeho dosažení v praxi. Diskuze o CBA je plná sporů, v této práci se však zaměřujeme pouze na jeden - volbu společenské diskontní míry (SDR), konkrétně na společenskou časovou diskontní míru (neboli "čistou" míru časové preference) pro veřejné environmentální projekty či politiky v České republice. Tato otázka je v důsledku velké nejistoty budoucnosti a mezigenerační spravedlnosti jedním z nejkontroverznějších kroků v CBA. Hledáme proto nejvhodnější způsob určení SDR, hodnotu, kterou by společenská časová diskontní míra a SDR obecně měla mít ve veřejných environmentálních projektech nebo politikách v České republice a zda jsou tyto výsledky v souladu s doporučeními Evropské komise.
|
|
|
Factors influencing the transport mode decision - case of the Czech Republic
Preclíková, Michaela ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Hanus, Luboš (oponent)
Tato práce popisuje používání dopravních prostředků k dosažení různých destinací a analyzuje vliv socio-demografických proměnných na volbu způsobu dopravy pro dojíždění do práce v České republice. Pro analýzu jsou použita data z dotazníku INHERIT. Faktory, které ovlivňují rozhodnutí o dopravním prostředku, byly určeny s pomocí multinomiálního logistického modelu. Zjišťujeme, že muži, lidé s většími příjmy a domácnosti s alespoň jedním dítětem mají signifikantně větší pravděpodobnost dojíždět do práce autem než ženy, lidé, kteří vydělávají méně peněz a domácnosti bez dětí. Život ve velkých městech snižuje pravděpodobnost jezdit autem do práce a zvyšuje pravděpodobnost používat hromadnou dopravu.
|
host ::
RSS.