|
|
Rizikové chování klientů výchovného ústavu se zaměřením na zvládání agresivního chování
Dohnal, Kryštof ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Kostelníková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl představit vybraná riziková chování klientů výchovného ústavu se zaměřením na zvládání agresivního chování. Práce je rozdělena na dva celky, přičemž první je literárně přehledová část shrnující vybraná riziková chování vztahující se ke klientům školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Sem patří užívání návykových látek, kriminální jednání, šikana a neposlední řadě i možnými strategiemi jeho zvládání, kterému se věnuje samostatná kapitola. Druhá část je věnována návrhu výzkumného projektu, který je zaměřen na zvládání agresivního chování klientů Výchovného ústavu
|
|
|
Partnerské násilí mezi dospívajícími
Čechová, Tereza ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat důsledky, které může zanechat zkušenost s partnerským násilím v období dospívání na duševním a fyzickém stavu jeho obětí, či obecně na kvalitě jejich života. Cílem teoretické části práce je seznámit čtenáře s fenoménem partnerského násilí širokospektrálně. Nejvýznamnější pasáží je však kapitola zaměřující se na důsledky partnerského násilí na psychické a somatické projevy a chování jeho obětí, a na rozvoj jejich následných partnerských vztahů. Na tuto kapitolu navazuje realizovaný kvantitativní výzkum, který je rozdělen do tří samostatných tematických úseků. V první části výzkumu je zjišťováno, zdali vybrané důsledky zažíval výzkumný soubor respondentů se zkušeností s násilným partnerským vztahem v období dospívání signifikantně více oproti výzkumnému souboru respondentů bez zkušenosti s násilným partnerským vztahem v tomto vývojovém období. V rámci doplňkové analýzy dat č. 1 je pojednáváno o tom, zdali některé aspekty, jež jsou charakteristickými důsledky partnerského násilí, mohli jedinci zažívat také z důvodu problémových vrstevnických vztahů a pokud ano, jaká byla podoba těchto vztahů. Posledním cílem, který si tato diplomová práce klade, je v rámci doplňkové analýzy dat č. 2 zmapovat, zdali zkušenost s partnerským násilím v období dospívání měla vliv na...
|
|
|
Victimization in domestic violence from the pointof view of victims
Kováčová, Monika ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Práca sa sústreďuje na domáce násilie. Teoretická časť najskôr rozoberá definíciu a teórie súvisiace s domácim násilím, najznámejšie modely domáceho násilia a formy, ktoré násilie môže nadobúdať. Pozornosť je venovaná aj rizikovým faktorom pre viktimizáciu, citovej väzbe a diferenciácii self v súvislosti s násilím vo vzťahoch. Zmienené sú aj dôsledky a intervencia spolu s protektívnymi faktormi. Empirická časť využíva kvalitatívnu metodológiu, skladá sa zo šiestich pološtruktúrovaných interview s obeťami partnerského násilia. Mapuje začiatok, priebeh a ukončovanie násilného vzťahu, spolu s dopadmi a protektívnymi faktormi a ďalšími charakteristikami. Zameranie je aj na primárnu rodinu a prípadný postraumatický rozvoj. Využitou metódou je zakotvená teória. Výsledky prinášajú pohľad na viaceré fenomény, ktoré sa týkajú obetí partnerského násilia. Kľúčové slová: partnerské násilie, rizikové faktory, dopady, intervencia, protektívne faktory
|
|
|
Klima školní třídy a edukační styl učitele
Hyklová, Barbora ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice klimatu školní třídy a edukačního stylu učitele. Hlavním cílem je prozkoumání psychologických souvislostí mezi edukačním stylem učitele a sociálním klimatem školní třídy. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretickou část tvoří dvě kapitoly. První kapitola pojednává o psychosociálním klimatu školní třídy, zaměřuje se na školní třídu jako sociální skupinu, zabývá se také vývojovým obdobím žáků druhého stupně a dále samotnou problematikou klimatu školní třídy. V druhé kapitole je věnována pozornost edukačnímu stylu učitele. Ve výzkumné části jsou uvedeny výsledky kvantitativního výzkumu. U žáků druhého stupně sportovní základní školy a prvního stupně víceletého gymnázia bylo zjišťováno, jaké je klima ve školních třídách, dále jak na těchto školách žáci posuzují edukační styly třídních učitelů a následně vtahy mezi těmito fenomény, tedy mezi klimatem školní třídy a edukačním stylem učitele. V závěru práce jsou diskutovány výsledky výzkumné části a shrnuty poznatky výzkumného šetření. Klíčová slova Klima školní třídy, školní třída, žák, učitel, edukační styl učitele, edukační vztah a řízení učitele
|
|
|
Sebepojetí školní úspěšnosti u žáků s poruchou autistického spektra
Kolečková, Tereza ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tématem diplomové práce je sebepojetí školní úspěšnosti u žáků s poruchou autistického spektra. Soustředí se na akademické sebepojetí a akademickou self-efficacy jako na dva důležité a související pojmy, které vzájemně porovnává. Z několika málo výzkumů, které jsou dostupné, vyplývá, že žáci s poruchou autistického spektra mají v určitých oblastech nižší sebepojetí školní úspěšnosti než běžní žáci v různých oblastech. Výzkumný projekt si kladl za cíl porovnat sebepojetí školní úspěšnosti v jednotlivých kategoriích u žáků s poruchou autistického spektra s normativním vzorkem běžných žáků a žáků s jinými obtížemi. Byla použita dotazníková metoda a rozhovor. Z výsledků výzkumného projektu vyplývá, že děti s poruchou autistického spektra mají vyšší sebepojetí pouze u pravopisu než běžné děti. Zároveň mají vyšší sebepojetí v matematice, čtení, pravopisu, psaní, sebedůvěře a celkovém skóru než dyslektické děti. Oproti dětem s lehkou mozkovou dysfunkcí mají statisticky vyšší sebepojetí u celkového skóru a matematiky. Zbylé škály neukázaly statisticky významný rozdíl. Z rozhovoru také vyplynulo, že zhruba 40% dětí s poruchou autistického spektra nemá rádo matematiku a zároveň 40% dětí s poruchou autistického spektra matematika nejde. KLÍČOVÁ SLOVA porucha autistického spektra, sebepojetí, akademické...
|
|
|
Možnosti využití projektivní metody PFT ve screeningu autoimunitních onemocnění
Šilha, Martin ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi autoimunitními procesy na biologické úrovni (skrze prokázané neurologické autoimunitní onemocnění - roztroušenou sklerózu) a možnými autoagresivními procesy na úrovni duševní. Práce je členěna do několika bodů. Nejprve se zabývá imunitou člověka v obecné rovině. Začátek této diplomové práce seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími imunitními pojmy, autoimunitou a principem chorob tohoto systému. Poté je popsána agrese z psychologického hlediska, do kterého zapadá rozdělení na agresi a autoagresi. Na to navazují kapitoly o projektivní psychodiagnostice s přihlédnutím ke zjišťování různých forem agresivity. Následně se tato práce zaměřuje konkrétně na studium případných autoagresivních projevů u pacientů trpících nejrozšířenější autoimunitní chorobou CNS, roztroušenou sklerózou mozkomíšní. Druhá polovina práce popisuje autorem provedený výzkum na toto téma.
|
|
|
Pozornost žáků středních škol během procesu učení při použití špuntů do uší
Doležalová, Pavlína ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Pozornost je komplexní schopností, která se významným způsobem podílí na procesu záměrného učení. Tato práce se na teoretické úrovni věnuje druhům a teoriím pozornosti, které souvisí s efektivním zvládáním školních nároků. Konkrétněji se zaměřuje na vývojové období staršího školního věku a adolescence, tedy na středoškolské žáky. Práce analyzuje výsledky vědeckých studií, které se zabývaly výzkumy pozornosti a jejích vlastností (jako je stabilita, koncentrace či selektivita). Práce je zaměřena na zkoumání toho, zda nenáročná kompenzační pomůcka - zde jsou to špunty do uší - může zlepšit soustředění a stabilitu pozornosti během učení. Dále práce stručně zmiňuje i fyziologický základ fungování tohoto kognitivního procesu. Závěr teoretické části práce mapuje aktuální možnosti diagnostiky pozornosti, zvláště pak u dětí a dospívajících. Okrajově jsou v ní zmíněny i vybrané poruchy pozornosti (např. ADD, ADHD), které (nejen) s učením úzce souvisejí. V empirické části práce je popsán kvantitativní výzkum, v němž je využito několik různých testů pozornosti. Výzkumná otázka zní, zda a jak se liší pozornost (konkrétně soustředění) a případně i výkon žáků středních škol, kteří při procesu záměrného učení použili či nepoužili špunty do uší, aby došlo ke snížení vnímání rušivých elementů z okolí. Výzkum...
|
|
|
Možnosti terapeutické a poradenské práce s ženami jako oběťmi domácího násilí
Tláskalová, Michaela ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Kostelníková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje charakteristice domácího násilí a zmapování jednotlivých přístupů k terapii a poradenství u žen, které byly ohroženy domácím násilím. Obsahem literárně - přehledové části práce jsou psychologické aspekty domácího násilí. Jeho definice, znaky, dopady a hlavní formy. Je zde popsán jeho cyklus a modely reakcí žen. Dále jsou nastíněny principy komunikace s oběťmi domácího násilí i proces odpoutávání se z násilného vztahu. Předloženy jsou vybrané přístupy v terapeutické a poradenské práci s oběťmi domácího násilí jako jsou krizová intervence, párová terapie, poradenství, terapie vycházející z kognitivně - behaviorální terapie, desenzibilizace a přepracování pomocí očních pohybů a svépomocné podpůrné skupiny. Zmíněny jsou i instituce pomáhající obětem domácího násilí v České republice. V souvislosti s tím je navržen výzkumný projekt, který se zaměřuje na redukci negativních symptomů, které se pojí se zkušeností oběti domácího násilí. Snížení těchto příznaků by mělo být výsledkem konkrétního psychoterapeutického programu. Klíčová slova domácí násilí, oběť, násilný partner, terapie, poradenství
|
|
|
Možnosti terapeutické a poradenské práce s dítětem - obětí domácího násilí
Láchová, Markéta ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Kostelníková, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámení s problematikou domácího násilí páchaného na dětech a se specifickými formami terapie, jejichž účinnost z hlediska sebehodnocení dítěte je srovnávána v návrhu výzkumu. Literárně přehledová část je rozdělena na dvě části, z nichž první se zabývá vymezením domácího násilí. Přes dětské trauma a syndrom CAN se dostává až k formám a dopadům domácího násilí na dítě. Druhá část pojednává o specifických formách dětské terapie a věnuje se mimo jiné i obecným zásadám a problematice důvěrnosti v práci s dítětem. Dále jsou zde zmíněny i některé specifické přístupy, které se využívají v zahraničí. V návrhu výzkumu je použit design opakovaných měření, to znamená pre Dítě je testováno škálou sebehodnocení dítěte PAQ, která je součástí Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky. Poté mu je poskytnuta intervence ve formě jednoho ze tří vybraných typů terapie, a to terapie hrou, terapie vyprávěním příběhů nebo terapie pískem. Po absolvování terapie je dítě opětovně měřeno škálou PAQ. Míry rozdílu v sebehodnocení před a po terapii jsou jednak srovnávány v rámci jednotlivých forem terapie a jednak s populačním průměrem u dětí, které nejsou oběťmi domácího násilí. Výsledky mohou posloužit k zefektivnění péče o traumatizované děti. Klíčová slova Domácí násilí, syndrom CAN, sebehodnocení, dětská terapie
|
|
|
Programy pro původce domácího násilí
Kubešková, Veronika ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Předložená diplomová práce si klade za cíl představit podobu a efektivitu programů pro původce domácího násilí. Práce je rozdělena na dva stěžejní celky. Prvním celkem je literárně přehledová část a druhým je realizovaný výzkum vztahující se k předchozí te Literárně přehledová část shrnuje cíle programů a celkovou podobu (formu, průběh, využívané metody a techniky) programů. Nejvýznamnější pasáží je kapitola o efektivitě programů a posléze segment vypovídající o prvcích zvyšujících efektivitu daných programů. Na kapitolu o efektivitě programů totiž navazuje uskutečněný výzkum, který se zaměřuje především na subjektivní zhodnocení (vnímanou efektivitu) navštěvovaného programu ze strany absolventů. Empirická část je rozdělena do třech samostatných úseků: 1. vytvoření sítě původci domácího násilí, 2. tematická analýza vycházející ze závěrečných evaluačních dotazníků jednotlivých programů, 3. vyhodnocení rozhovorů absolventy programů. Klíčová slova Domácí násilí, původce násilí, program pro původce násilí, podoba programů, efektivita programů, prvky zvyšující efektivitu
|
host ::
RSS.