|
|
Ochrana informací a osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Turoková-Hetešová, Alexandra ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Ochrana informací a osobních údajů v pracovněprávních vztazích Tato diplomová práce se věnuje problematice ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích, přičemž řeší zejména případy, kdy dochází ke střetu práva na ochranu soukromí zaměstnance a práva na ochranu majetku zaměstnavatele. Cílem této práce je zejména podat komplexní výklad týkající se ochrany osobních údajů v kontextu pracovního práva. Autorka se vedle toho pokouší o vyřešení některých otázek, které v aplikační praxi mohou činit problémy, a upozorňuje na časté nešvary, k nimž na pracovištích dochází. Práce se skládá ze čtyř kapitol, jež se dále člení na jednotlivé podkapitoly. V úvodu práce se autorka zabývá základním právním rámcem pro ochranu soukromí jednotlivce a osobních údajů jakožto dílčího prvku soukromí, a to jak v české právní úpravě, tak i v kontextu mezinárodního práva a práva Evropské unie. V dalších kapitolách jsou vysvětleny vybrané základní pojmy, s nimiž pracují směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vymezeny základní zásady, které se uplatní při nakládání s osobními údaji. Zde autorka nezapomíná na...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Valachová, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá ochranou osobních údajů v kontextu pracovněprávních vztahů. Jedná se o aktuální a ve společnosti diskutovanou problematiku, která má i ústavněprávní aspekty. Vzhledem k obsáhlosti daného tématu není cílem této práce podat kompletní výklad o problematice ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Mou snahou je spíše "provést" čtenáře tématem od obecného úvodu zahrnujícího i přehled právní úpravy a objasnění klíčových pojmů, nastínit základní východiska právní úpravy a podrobněji se pak zabývat několika vybranými otázkami. Samotná práce je rozdělena do čtyř kapitol. Ve své práci se snažím poukazovat i na nejdůležitější soudní judikaturu a též názory Úřadu pro ochranu osobních údajů a pracovní skupiny WP 29. V první kapitole se věnuji pojmu soukromí, neboť tento považuji za "základní kámen" celé problematiky ochrany osobních údajů. Tato kapitola ukazuje, jak se pojem soukromí v průběhu času vyvíjel, v další kapitole je pak poukázáno na právní úpravu ochrany soukromí a rovněž na střet s jinými hodnotami. V druhé kapitole se zaměřuji na právní úpravu ochrany soukromí a osobních údajů, nejprve na mezinárodní, dále pak na českou právní úpravu, v rámci které rozděluji ještě ústavní a zákonnou úroveň. Ve třetí kapitole jsou analyzovány základní pojmy právní...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Langerová, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je ochrana osobních údajů se zaměřením na pracovněprávní vztahy. Cílem je vedle přiblížení právní úpravy ochrany osobních údajů též upozornit na úskalí, které může přinést zpracování osobních údajů zaměstnance ze strany zaměstnavatele. První a podstatně obsáhlejší část je věnována obecné úpravě, která představuje východisko pro řešení konkrétních případů zpracování v části druhé. První dvě kapitoly jsou věnovány pramenům právní úpravy ochrany soukromí a osobních údajů, a to jak v rovině zákonné a ústavněprávní, tak v rovině mezinárodní resp. unijní. V kapitole třetí se krátce zabývám Úřadem pro ochranu osobních údajů a jeho působností. Následující tři kapitoly vymezují jednotlivé pojmy a představují úpravu práv subjektu údajů na jedné straně a povinností správce či zpracovatele na straně druhé. Již v této obecné části najde čtenář několik případů zpracování osobních údajů zaměstnavatelem, které mají sloužit k objasnění ne zcela určitých pojmů a jejich definic. V poslední sedmé kapitole je záměrem zaprvé velmi obecně postihnout možné spektrum případů zpracování osobních údajů, ke kterému může dojít a dochází v pracovněprávní praxi, a zadruhé konkrétně přiblížit tři vybrané problematické příklady. První je zodpovězení otázky oprávněnosti vyžadování určitých informací...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče
Ryklová, Zuzana ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá právní úpravou ochrany osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče. Jde o téma vysoce aktuální z důvodu nedávné nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který do recentní právní úpravy zasahuje zejména ustanovením smlouvy o péči o zdraví. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola obsahuje nejvýznamnější prameny, které do právní úpravy ochrany osobních údajů ve zdravotnictví zasahují. V této kapitole jsou též popsána významná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a soudů České republiky, která do tématu diplomové práce zasahují. Druhá kapitola se věnuje právu na ochranu osobnosti, právu na ochranu soukromí a ochraně osobních údajů. Téma diplomové práce, tedy ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče, je nepochybně jejich součástí; zhodnocení právní úpravy tří výše uvedených práv poskytuje širší náhled na danou problematiku. Třetí kapitola se zabývá povinnou mlčenlivostí zdravotnických pracovníků, možností prolomení této mlčenlivosti a právní odpovědností za porušení povinné mlčenlivosti. Čtvrtá kapitola popisuje právní úpravu zdravotnické dokumentace. Závěr práce obsahuje zhodnocení stávající právní úpravy a návrhy de lege ferenda. Závěr obsahuje též témata, která do práce nebyla zařazena, ale vzhledem k jejich...
|
|
|
Kamerové systémy na veřejných prostranstvích - zajištění bezpečnosti nebo ohrožení soukromí?
Tokárová, Michaela ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
diplomové práce Právo na soukromí je velmi široké, komplexní a těžko popsatelné. Jeho základ v evropském pojetí spočívá v možnosti jednotlivce rozhodovat sám o sobě, o rozsahu informací, které se o něm dozví někdo jiný. Naopak americké pojetí vychází z práva člověka na nevměšování státu do jeho života. Evropský koncept soukromí sice není postaven, na svobodě od státu, ale i tak zaručuje bezpečí před vnějšími tlaky ke konformnosti. Tím umožňuje využívání i mnohých dalších práv (jako svobodu slova, náboženského vyznání apod.) a stává se základem liberální společnosti. Dle evropské koncepce lze právo na ochranu osobního soukromí vymezit jako právo fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení zda, nakolik a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny navenek. V České republice zatím není rozvinutá debata a ucelená doktrína zabývající se právem na soukromí obecně, na problematiku jeho narušení kamerovými systémy se zatím pohlíží jenom jako "z rychlíku". V dnešní době "internetové" a zaměřené na boj proti terorismu je ale více než jasné, že se tato debata bude muset rozvinout. Legislativně je problematika kamer upravena jen v zákoně o ochraně osobních informací, přičemž je nutno podotknout, že ne komplexně. Upravená je jen otázka zařízení se záznamem, protože bez něj...
|
|
|
Sledování zaměstnanců při práci
Holsteinová, Lenka ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
SLEDOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ PŘI PRÁCI Diplomová práce se zabývá právní ochranou soukromí a majetku v souvislosti s monitorováním zaměstnanců. Právní praxe řeší tuto problematickou oblast různými způsoby, což činí toto téma velmi aktuální. Práce se skládá ze šesti kapitol, každá z nich popisuje důležité aspekty monitorování zaměstnanců. První dvě kapitoly jsou úvodní a definují základní pojmy a právní zásady týkající se ochrany osobních údajů. Třetí kapitola se zaměřuje na soukromí jako základní lidské právo a poukazuje na otázku střetu s jinými hodnotami. Možnosti uplatnění práva na ochranu soukromí jsou uvedeny v poslední části této kapitoly. Kapitola čtvrtá se zabývá příslušnou českou legislativou týkající se sledování zaměstnanců a ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Prostředky monitorování zaměstnanců jsou analyzovány v páté kapitole, která je rozdělena do pěti částí - kamerové systémy, důvěrnost korespondence, použití internetu, GPS lokalizace a biometrická identifikace a autentizace. Šestá kapitola se snaží popsat příslušnou českou judikaturu a ilustruje přístup správního orgánu při rozhodování. Práce usiluje o stručnou analýzu monitorování zaměstnanců z hlediska obecně závazných právních předpisů a identifikaci slabých stránek při uplatňování právních předpisů.
|
|
|
Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů
Koktová, Alena ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů je zjistit, jak je v českých médiích využíván institutu svobodného přístupu k informacím. Práce je založena jednak na rozboru jednotlivých článků uveřejněných na českých zpravodajských portálech a v tisku a dále na rozhovorech s předními českými novináři, kteří poskytli pro účely této práce své praktické zkušenosti se získáváním informací z praxe. Díky tomu se podařilo zmapovat, v jakých případech a s jakým úspěchem novináři postupují dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ačkoliv tento zákon stanoví pouze minimum výjimek, kdy povinné subjekty informace neposkytnou, skutečná praxe tomuto stavu neodpovídá. Novináři se často potýkají s nejrůznějšími výmluvami, proč není možné dané informace poskytnout. Mezi nejčastější důvody odepření informací pak patří ochrana osobních údajů, obchodního tajemství a podmínění poskytnutí informací uhrazením nákladů mimořádně rozsáhlého vyhledávání. Tomu pak odpovídá struktura práce, kdy první dvě kapitoly obsahují úvod do problematiky práva na informace a svobodného přístupu k informacím a další tři kapitoly jsou věnovány zmíněným důvodům odmítnutí novinářských žádostí o informace. Každá kapitola obsahuje popis případu na základě novinových článků a posouzení věci s ohledem na...
|
|
|
Ochrana osobních údajů
Nutilová, Helena ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Mikule, Leoš (oponent) ; Mates, Pavel (oponent)
Primárním cílem dizertační práce je podat komplexní rozbor problematiky ochrany osobních údajů v České republice s přihlédnutím k regulaci v EU. Sekundárním cílem práce je zkoumání historické geneze a obsahových zdrojů předmětné problematiky. Základní informační zdroje, z nichž práce čerpá, představují právní předpisy, judikatura soudů, úřední dokumenty a česká a zahraniční odborná literatura. V rámci dosažení sledovaných cílů využívá práce metody, jež jsou aplikovatelné v oblasti právní vědy. V největší míře je uplatněna metoda deskripce (včetně klasifikace), analýzy a syntézy. Dizertační práce sestává ze sedmi kapitol. Po krátkém úvodu následuje svým charakterem spíše sociologické pojednání o významu ochrany osobních údajů ve 21. století. Ochrana osobních údajů představuje v současnosti aktuální téma s ohledem na prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií, ke kterému dochází od druhé poloviny 20. století, intenzivněji pak od počátku 21. století. Nové technologie umožňují shromažďování osobních údajů v širokém měřítku, přičemž zásahy do soukromí způsobené neoprávněným zpracováním osobních údajů mohou být přitom nevratné. Materiálně-historický zdroj ochrany osobních údajů představuje ochrana soukromí. Soukromí lze vymezit jako subjektivně vnímanou představu o autonomní sféře života...
|
|
|
Osobnostní práva zaměstnance (se zaměřením na ochranu osobnosti a osobních údajů zaměstnance)
Hrabinová, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobnostních práv zaměstnanců. Z širokého tématu osobnostních práv se zaměřuje zejména na ochranu osobních údajů a sledování zaměstnanců na pracovišti prostřednictvím kamerových systémů a monitoringem jejich e-mailové komunikaci či práce na webu. Práce je rozdělena na sedm kapitol některé z nich se dále člení na jednotlivé podkapitoly, kdy první polovina práce je věnována převážně teorii, následující kapitoly se už popisují konkrétní podoby zásahů do soukromí zaměstnanců na pracovišti. První kapitola nastiňuje historii právní úpravy v oblasti ochrany soukromí, respektive ochrany osobních údajů, která není příliš dlouhá s ohledem na to, že k jejímu rozvoji docházelo až po druhé světové válce. Druhá kapitola obsahuje vymezení základních pojmů, jež se týkají ochrany osobních údajů, například samotný pojem osobní údaj, subjekt údajů či správce a zpracovatel. Ve třetí kapitole jsou zpracovány prameny práva. Tato kapitola se dále člení na podkapitoly rozlišující jednotlivé druhy pramenů práva z oblasti mezinárodní, evropské a národní. Následující, čtvrtá kapitola již popisuje vztah ochrany osobních údajů a pracovního práva. V jednotlivých podkapitolách se zabývám zpracováváním osobních údajů ve všech fázích pracovního poměru, včetně doby před jeho vznikem a taktéž...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Pošvářová, Tereza ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Primárním cílem této rigorózní práce je podat komplexní rozbor ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích, včetně přihlédnutí k vývoji této oblasti v Evropské unii. Jejím sekundárním cílem je nastínit danou problematiku též z pohledu ochrany majetkových zájmů zaměstnatele. Základní informační zdroje, z nichž práce čerpá, jsou právní předpisy, judikatura českých i evropských soudů, úřední dokumenty a česká a zahraniční literatura. V rámci dosažení sledovaných cílů, je v největší míře využívána metoda deskripce, analýzy a syntézy. Práce se sestává z deseti kapitol. Po úvodní části následuje rozbor právní úpravy v České republice a Evropské unii, dále rozbor pojmů soukromí a osobních údajů, jejich vzájemný vztah, který je vymezen rozborem jednotlivých prvků v oblasti osobních údajů. Druhá část práce je především zaměřena na problematiku osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Závěr práce je věnován majetkovým zájmům zaměstnavatele. Na základě analýzy shora uváděných informačních zdrojů bylo zjištěno, že režim ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích v zásadě odpovídá právní úpravě Evropské unie. V zájmu ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích lze zaměstnavatelům doporučit omezení požadovaných osobních údajů zaměstnanců na nejnižší možnou míru, jenž postačuje k plnění...
|
host ::
RSS.