|
| |
|
|
Analýza informační společnosti. Nebezpečí médií pro výchovu nebo jejich velká příležitost?
Vencl, Josef ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce bere za základ teorie o moderní informační společnosti, jak ji reflektují moderní filosofie. Teoreticky se zabývá roztříštěností světa a vzdělání, podléhajících vlivu různých zájmů, a technologií, které hrozí reálnou destrukcí osobnosti, na druhou stranu je ale jejich rozvoj nutnou podmínkou pro fungování společnosti. Práce hledá, jaké místo mají technologie v současné společnosti a vzdělávání, formuluje jejich pozitivní a negativní stránky. KLÍČOVÁ SLOVA moderní společnost, informační společnost, učící se společnost, vzdělání, vzdělávání, poznání, svět
|
|
|
Využití kinematigrafické tvorby věnované holocaustu při výuce výchovy k občanství a dějepisu
Pinc, Benedikt ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Práce se snaží zodpovědět otázku, zda film představuje vhodnou didaktickou pomůcku při výuce o holokaustu. Nejprve se zabývá problematikou holokaustu a tím, jak o něm vyučovat. Holokaust zde není nahlížen pouze jako historická událost, ale především jako specifický projev moderní společnosti. Redukce na historický fakt by vedla k opominutí zásadních etických a sociálních tematických přesahů, které v sobě holokaust nese. Proto navrhuji vyučovat o holokaustu nejenom v hodinách dějepisu, ale také v hodinách výchovy k občanství. Další část navazuje na to, že jako jedna z vhodných metod výuky o holokaustu se nabízí využití filmové tvorby. Pracuje se zde nejprve s tezí, že film nezobrazuje skutečnost, ale je určitou reflexí skutečnosti. Dále je zaměřena pozornost na fenomén paměti, neboť paměť je něco, co vytváří určitý rámec našeho uvažování a myšlení. Při výuce se musí zohlednit právě to, že film jako produkt kulturní paměti vychází vždy z určitého referenčního rámce paměti, na jejímž utváření se ale zároveň také podílí. Po rozebrání konkrétních didaktických i legislativních otázek spojených s médiem filmu ve výuce došlo na závěr práce k propojení získaných poznatků a vytvoření několika ukázkových hodin k tématu holokaust. Na základě toho je možné tvrdit, že film představuje vhodný prostředek k...
|
|
|
Běh jako fenomén moderní společnosti v historicko-sociologické perspektivě
Gramskopf, Rostislav ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce z oblasti sociologie sportu mapuje základní socio-demografické znaky běžců v ČR s důrazem na běžce mezi 30. - 50. rokem, kteří tvoří většinu běžeckého segmentu. Kromě těchto znaků práce také mapuje běžecké návyky, preference, oblíbená místa, motivy a aspirace týkající se nejenom nových závodů, ale měnícího se běžeckého vybavení či vzestupu neformálních skupin. Nedílnou součástí je bližší pohled na historii sociologie sportu u nás i ve světě stejně jako na vybrané sociální teorie blízké sociologii sportu. V metodologické části práce je rozpracován pohled na vnímání volného času, nové turistické alternativy - cestování za během či vnímání nových forem skupin, tzv. light communities které tvoří druhou část druhé běžecké vlny. Práce nabízí také bližší pohled na spokojenost běžců ve srovnání se spokojeností ekonomicky aktivních obyvatel v ČR (listopad 2018, CVVM). V rámci kvantitativní metodologie jsou data získána prostřednictvím metody respondent driven sampling na různých místech včetně sociálních sítí, ale i oslovením běžců různé úrovně. Deskriptivní data jsou získána pomocí dotazníkového šetření distribuované pomocí Google formulářů. Následné deskriptivní a inferenční analýzy (ANOVA, t-test, EFA, aj) dat z dotazníkového šetření jsou zpracovávány ve statistickém programu SPSS v. 25....
|
|
|
Zrychlená společnost a hnutí Slow Movement
ŠITNEROVÁ, Simona
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na fenomén zrychlené společnosti a globální myšlenkové hnutí Slow Movement, coby reakci na tento společenský trend posledních staletí. Autorka nejprve popisuje historický vývoj společenského zrychlování a jeho dopady na lidstvo i životní prostředí, které, jak zjišťuje, jsou často výrazně negativní. Následně jsou ve studii popsány historické i kulturní rozdíly v lidském vnímání času a odlišnosti v tempu života vybraných států a národů světa. Dále je ve studii zaměřena pozornost na první tendence ke zpomalení, které se začaly ve společnosti objevovat již v době moderní, a ve větší míře se prosadily v době postmoderní. Hlavní část práce představuje globální hnutí Slow Movement, okolnosti jeho vzniku, vývoj v čase, a hlavní ideje celého sledovaného konceptu. Skrze detailnější deskripci jednotlivých tematických odnoží pomalého hnutí jsou dále prezentovány konkrétní způsoby a návody na realizaci života v souladu s pomalou filozofií. Závěrem jsou shrnuty hlavní zjištění a poznatky, kterých bylo ve studii dosaženo, vysloveny náměty pro budoucí výzkum, a uvedeno krátké zamyšlení ohledně perspektiv možného budoucího úspěchu a dalšího rozšíření myšlenek hnutí Slow Movement.
|
|
|
Liminalita v moderní společnosti: Erasmus jako přechodový rituál
Picková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou liminality v moderních přechodových rituálech, které zde představuje program Erasmus+, a jak jsou některé její aspekty odlišné od liminální fáze rituálu, jak ji popsal Victor Turner. Práce vznikla na základě výzkumu, který probíhal během pětiměsíčního studia na KTU (Kaunas University of Technology) v Litvě právě v rámci Erasmu. Data byla získána skrze zúčastněné pozorování a také pomocí devíti polostrukturovaných rozhovorů s dalšími účastníky programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že k modifikování charakteristiky liminality v moderních přechodových rituálech dochází skrze působení procesu globalizace. Práce se pak detailněji zabývá jednotlivými fenomény s procesem globalizace spojenými. Jedním z nich je například vývoj moderních technologií, který má za následek uvolnění izolace liminálních osob a také jim umožňuje zachování kontaktu s domovem a původní strukturou. Dalším bodem je zmenšení časoprostorových vzdáleností a usnadnění mobility, což kromě již zmíněného zachování kontaktu také umocňuje pocit vytržení ze struktury společnosti, ve které se liminální osoby nachází. Globalizace má také vliv na intenzitu communitas, jelikož skrze proces multikulturalizace dochází k vytváření segregovaných skupinek stejné národnosti uvnitř samotné communitas. Naopak navenek...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.