|
|
Stanovení Streptococcus pyogenes z výtěru krku kultivačně a metodou imunoturbidimetrie
SMOLOVÁ, Klára
Včasný záchyt infekcí způsobených bakterií Streptococcus pyogenes je velmi důležitý, aby byla zahájena antibiotická léčba a zamezilo se tak vzniku tzv. pozdních následků streptokokových nákaz, mezi něž patří revmatická horečka a akutní glomerulonefritida. Cílem práce je porovnat dvě metody používané k vyšetření výtěru z krku podezřelého z přítomnosti Streptococcus pyogenes prováděných v Nemocnici Písek, a. s.. Jednou z metod je kultivace, prováděná na Oddělení klinické mikrobiologie a druhou z nich je metoda QuikRead go Strep A, která je využívaná v dětské ambulanci. Hlavní výhodou metody QuikRead go Strep A je rychlost, s jakou má lékař k dispozici výsledek vyšetření a také skutečnost, že metoda je prováděna přímo v ambulanci. Ovšem metoda QuikRead go Strep A má oproti kultivaci svá omezení. Nedokáže zachytit případného jiného původce onemocnění, nelze následně provádět určení citlivosti na antibiotika a spolehlivost je udávána jako 93 %. Zvláště proto jsem se zaměřila na porovnání výsledků vzorků vyšetřených oběma z metod. Celkem bylo ve sledovaném období, tedy v roce 2016, vyšetřeno pomocí metody QuikRead go Strep A 218 vzorků. 143 z nich bylo následně přezkoumáno kultivačně. Celkem u 62,9 % vzorků došlo ke shodnému výsledku oběma sledovanými metodami. V tomto případě se metoda QuikRead go Strep A ukázala být jako spolehlivější v případě negativního výsledku testu. Shodnému výsledku, tedy neprokázání Streptococcus pyogenes ve vzorku, bylo dosaženo u 94,7 % vzorků, zatímco v situaci, kdy byl vzorek metodou QuikRead go Strep A určen jako pozitivní, dospělo se kultivačně ke stejnému výsledku pouze u 26,9 % vzorků. Vysoká chybovost mohla být v tomto případě způsobena nesprávným odběrem vzorku pro imunoturbidimetrické vyšetření. V návodu k metodě je upozorňováno na skutečnost, že v případě, kdy se odběrový tampón dotkne jazyka, dásně nebo tváře, může následně dojít k falešně pozitivnímu výsledku. Proto by shoda mezi oběma sledovanými metodami mohla být jiná, pokud bychom vzorky získali od lépe spolupracujících dospělých pacientů.
|
|
|
Diagnostika plicní tuberkulózy
CHALOUPKOVÁ, Lenka
Tuberkulóza (TBC) představuje i v 21. století významný medicínský a sociální problém. Otevření hranic, zvýšená migrace obyvatel, rozvoj pandemie AIDS a s tím související nárůst počtu pacientů se sníženou imunitou vede k tomu, že tuberkulóza i nadále zůstává jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě. Původcem onemocnění je acidorezistentní bakterie Mycobacterium tuberculosis komplex, která je schopná přežívat v lidském organismu řadu let. Příznaky onemocnění nejsou charakteristické, a tak právě včasná diagnostika je nezbytná pro odhalení nově vzniklých onemocnění. Zlatým standardem zůstává i nadále bakteriologické vyšetření založené na mikroskopickém vyšetření a kultivaci materiálu. K dispozici jsou také rychlé molekulárně genetické techniky a metody založené na imunitní odpovědi organismu. Pro tuto práci byla použita data z Plicní léčebny Nemocnice České Budějovice, a.s. za období 2008 2016, a dále data získaná z Pracoviště imunologie, taktéž v Nemocnici České Budějovice, a.s. Cílem práce bylo vytvořit statistický přehled pacientů s potvrzenou plicní tuberkulózou dle věku a pohlaví za období 2008 2016. Dále pak porovnání tuberkulinového kožního a quantiferonového testu u pacientů s plicní tuberkulózou za období 2008 2016. Realizaci a vyhodnocení výsledků quantiferonového testu u pacientů za rok 2016 se věnuji v závěru práce. Metodika spočívala především ve sběru potřebných dat a jejich vyhodnocení. Z výsledků vyplývá, že z dat získaných z Plicní léčebny, byla u 81 pacientů potvrzena plicní tuberkulóza. V 75 % se jednalo o muže, pouze ve 25 % o ženy. U mužů i u žen byl výskyt TB zaznamenán ve všech zvolených věkových kategoriích. U mužů pak nejčastěji ve věkové kategorii 31 50 a 51 70 let. Tuberkulinový kožní test (PPD) a quantiferonový (QF) test byly zároveň provedeny u 62 % pacientů. Pouze u 7 % pacientů nebyl proveden ani jeden z testů. Při porovnání obou testů byl v 64 % pozitivní jak PPD tak i QF test. Dále je z výsledků patrné, že quantiferonový test je citlivější než tuberkulinový kožní test. Quantiferonový test byl za rok 2016 vyhodnocen samostatně z hlediska pozitivního a negativního výsledku, pozitivní výsledek byl porovnán s bakteriologickým vyšetřením. Dále byl QF test vyhodnocen z hlediska pohlaví, věku, diagnózy a zasílajícího oddělení. Poměrně významným zjištěním bylo, že i přes to, že QF test je citlivějším testem, u více než třetiny pacientů s pozitivním výsledkem QF testu nebyl požadavek na průkaz mykobakterií vůbec zadán. V porovnání s bakteriologickým vyšetřením se TBC potvrdila u 14 % pacientů. Přesto, že Česká republika se řadí mezi země s nízkým výskytem tuberkulózy, nelze tuto skutečnost podceňovat. Pocit veřejnosti, že tohoto onemocnění se není třeba obávat, dozajisté umocnil i souhlas se zrušením plošné vakcinace, který platí od 1. 11. 2010. Také řada lékařů již nebere toto onemocnění při diferenciální diagnostice v úvahu. Nicméně edukace především laické veřejnosti v tomto směru je nezbytná.
|
|
|
Vliv působení trávicího procesu zavíječe voskového (Galleria mellonella) na spory původce moru včelího plodu (Paenibacillus larvae).
MRÁZ, Petr
Tato práce se zabývá závažným včelím onemocněním, morem včelího plodu (MVP) a možnostmi kontroly této nemoci a je rozdělena na dvě části, teoretickou a experimentální. Teoretická část je zpracována formou rešerše a obsahuje 2 velké kapitoly. První pojednává o moru včelího plodu a původci onemocnění MVP,bakterii Paenibacillus larvae. Druhá část se zabývá zavíječem voskovým (Galleria mellonella). Experimentální část poté kombinuje tato témata ve snaze nalezení vztahu mezi zavíječem voskovým a P. larvae, který by mohl pomoci při kontrole MVP. Cílem práce bylo zjistit, zda je zavíječ voskový díky svému dobře přizpůsobenému trávicímu traktu, který dokáže rozložit i velmi stabilní látky, jako je včelí vosk, schopen narušit odolné vrstvy spory P. larvae, čímž by mohlo dojít ke změně klíčivosti těchto spor.
|
|
| |
|
|
Využití minimalizačních a půdoochranných technologií pro snížení účinků vodní eroze na obdělávaných půdách
Nerušil, Pavel ; Kohoutek, Alois ; Odstrčilová, Věra ; Vach, Milan ; Javůrek, Miloslav ; Strašil, Zdeněk
Hlavním cílem této metodiky je dostat do povědomí odborné zemědělské veřejnosti poznatky o ochraně půdy před vodní erozí, zejména s ohledem na její degradační vliv na půdní fond a dlouhodobou nápravu způsobených škod. Měla by být rovněž apelem na zodpovědné a důsledné využívání vhodných protierozních opatření, protože snahou nejen odborné, ale i široké veřejnosti by mělo být zajištění trvalé udržitelnosti půdní úrodnosti nejen pro dnešní generace, ale i pro budoucnost. A právě vhodně zvolený způsob hospodaření, využívání technologií, které na půdě, ohrožené erozí brání eroznímu smyvu půdy a podporují zasakování vody do půdy, jsou tím správným způsobem, jak dosáhnout splnění tohoto cíle.
Plný text:  PDF
|
|
|
Interakce patogennich kvasinek rodu Candida s bakterii Pseudomonas aeruginosa
Mynářová, Lenka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Šťovíček, Vratislav (oponent)
Patogenní kvasinky rodu Candida a bakterie Pseudomonas aeruginosa jsou oportunistickými patogeny, které se často vyskytují v lidské mikroflóře jako neškodní komenzálové. Pro zdravého člověka nepředstavují hrozbu, avšak pro jedince s oslabenou imunitou mohou znamenat velké zdravotní riziko. Cystická fibróza (CF) je geneticky podmíněná, nevyléčitelná nemoc, která je mimo jiné příčinou snížené obranyschopnosti pacienta. Velká část nemocných cystickou fibrózou prodělává chronické infekce plic způsobené bakterií P. aeruginosa. Ta však může být doprovázena právě patogenními kandidami, které, stejně jako pseudomonáda, kolonizují dýchací soustavu pacienta nebo různé plastové povrchy (např. katetry). Proto je užitečné sledovat způsob jejich interakce jak v těle hostitele, tak in vitro. Kandidy i pseudomonáda sekretují celou škálu proteinových virulentních faktorů a stejně tak i malé molekuly, které slouží jako mediátory komunikace mezi mikroorganismy. Proto jsme se rozhodly testovat možnosti koexistence dvou zástupců rodu Candida (C. albicans, C. parapsilosis) s bakterií P. aeruginosa ve třech různých, chemicky definovaných, kapalných médiích. Testovaly jsme životaschopnost různých druhů a analyzovaly jsme proteiny sekretované do média. Mezi proteiny sekretovanými pseudomonádou jsme nalezly některé hydrolytické...
|
|
| |
|
|
Interakce Borrelia sp. s buňkami HL-60 a monocyty a kultivace Anaplasma phagocytophilum na buňkách HL-60
Marková, Lucie ; Hulínská, Dagmar (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Borrelia burgdorferi sensu lato a Anaplasma phagocytophilum jsou mikroorganismy způsobující onemocnění lymeskou borreliózu a lidskou granulomatózní anaplasmózu. Jejich společným vektorem v Evropě jsou klíšťata rodu Ixodes. V naší práci jsme se zaměřili na interakce buněk nespecifické imunitní odpovědi s původci lymeské borreliózy, které jsou svou funkcí v časné fázi onemocnění nezastupitelné. Anaplasma phagocytophilum je obtížně kultivovatelný mikroorganizmus, který je možno kultivovat pouze na buněčných kulturách. Úspěšná kultivace Anaplasma phagocytophilum z pacientů z naší geografické oblasti je klíčová pro další experimenty a také důležitá z diagnostického hlediska. V našich experimentech jsme používali ověřené tkáňové kultury buněk HL-60, psích monocytů DH82 a myších monocytů P388D1. Při studiu interakcí původců lymeské borreliózy s buňkami jsme používali dva kmeny odlišných druhů Borrelia. Borrelia garinii M192 a Borrelia burgdorferi sensu stricto B31. Tyto dva kmeny se liší virulencí. Kmen M192 je virulentní, kdežto kmen B31 již pasážováním svou virulenci ztratil. Zaměřili jsme se na studium morfologických změn pomocí světelné mikroskopie (pozorování barevných fixovaných preparátů a pozorování v temném poli), případně transmisní elektronové mikroskopie. Během našich experimentů jsme došli k závěru,...
|
|
|
Kmenové buňky zubní pulpy
Suchánek, Jakub ; Koberová Ivančaková, Romana (vedoucí práce) ; Kukletová, Martina (oponent) ; Hampl, Aleš (oponent)
Tématem této disertační práce je optimalizace vybavení zubní pulpy z cavum pulpae, izolace kmenových buněk zubní pulpy stálé dentice (KBZP) a standardizace kultivačních podmínek pro jejich dlouhodobou kultivaci. Postupy vyhodnocené jako optimální na liniích KBZP byly dále použity pro izolaci a kultivaci kmenových buněk zubní pulpy dočasné dentice (SHED). Dalším cílem bylo charakterizovat KBZP/SHED a ověřit schopnost těchto buněk diferencovat se v jiné buněčné linie (osteogenní, chondrogenní, adipogenní). Porovnávali jsme postupy extrakce zubní pulpy a metody izolace KBZP. Ke kultivačním experimentům byla použita tři média s rozdílným množstvím fetálního telecího séra (FCS) ve snaze optimalizovat nejnižší hladinu tohoto xenogenního suplementu v médiu při zachování běžné proliferační aktivity a cytogenetické stability KBZP. Standardizované postupy a vybrané kultivační médiu byly použity také při izolaci a kultivaci kmenových buněk zubní pulpy z dočasných zubů (SHED). KBZP a SHED jsme charakterizovali pomocí základních biologických vlastností (morfologie, viabilita, velikost buněk, proliferační aktivita). Byl studován vliv jednotlivých médií na biologické vlastnosti (viz výše), fenotyp a stabilitu karyotypu KBZP po dosažení Hayflickova limitu. Optimálním postupem extrakce zubní pulpy se ukázala být...
|
|
|
Clostridium difficile - Význam a současné možnosti laboratrní diagnostiky
Partlová, Simona ; Nyč, Otakar (vedoucí práce) ; Bártová, Markyta (oponent)
Práce se zabývá převážně problematikou diagnostiky kmenů Clostridium difficile. V úvodu je tato bakterie stručně charakterizována a v dalším textu jsou pak uvedené její obecné vlastnosti, příčiny a projevy onemocnění, které způsobuje a současné možnosti laboratorní diagnostiky v lékařské mikrobiologii. Praktická část se zabývá vyšetřením průkazu toxinů C.difficile ve stolici, které bylo v případě pozitivního výsledku doplněno kultivací. Kultivace a následné stanovení citlivosti na antibiotika není prováděna rutinně v každé laboratoři. Relativně novou metodou, dostupnou zatím jen na některých pracovištích, se stala PCR ribotypizace kmenů. Celkem bylo v laboratoři Ústavu lékařské mikrobiologie FN Motol vyšetřeno 195 pacientů s cílem prokázat přítomnost toxinů C.difficile ve stolici. Z tohoto počtu bylo 30 vzorků stanoveno jako pozitivní na přítomnost těchto toxinů. Vzorky s pozitivním nálezem byly následně kultivovány na speciálních půdách určených pro kultivaci C.difficile. Po získání čisté kultury kmene byla stanovena citlivost k metronidazolu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.