|
|
Role tří hlavních aktérů v rozpoutání občanské války v Bosně a Hercegovině a její počátky
Zavadilová, Tereza ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje podíl, jaký měli tři bývalí prezidenti republik Bosny a Hercegoviny, Srbska a Chorvatska, v případě rozpoutání občanské války v Bosně a Hercegovině, která probíhala v letech 1992 až 1995. Občanská válka byla nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Teritoriálně je práce zaměřena na území bývalé Jugoslávie. Zpracovávané období odpovídá létům 1989-1992, tedy doba rozpadu SFRJ a vzniku nových republik. Vzhledem k tomu, že je pozornost věnována i životům jednotlivých prezidentů, tzn. Slobodanu Miloševićovi, Franjo Tudjmanovi a Aliji Izetbegovićovi, zabíhá práce časově až do období 50./60. let. Důraz je kladen zejména na jejich politický život a postupné získávání moci. Nutné je hned na počátku připomenout rozpad SFRJ, aby bylo možné se zaměřit na další vývoj. V závěru je pozornost věnována dohodám týkajících se případného rozdělení Bosny a Hercegoviny, čímž by byla dovršena snaha bosenských Srbů a Chorvatů o připojení co největší části země k samotnému Srbsku a Chorvatsku. V neposlední řadě je zachycen vývoj války v průběhu roku 1992. Klíčová slova Jugoslávie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, občanská válka, Slobodan Milošević, Franjo Tudjman, Alija Izetbegović
|
|
|
Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru
Höfer, Karel ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Bc. Karel Höfer Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru KP IPS FSV UK Diplomová práce ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá tématem komparativního volebního inženýrství a volebního designu v postjugoslávském prostoru. Lze ji tak v rámci sociálních věd zařadit do oboru politické vědy a v jejím rámci do oboru komparativní politické vědy a dále pak specificky do podoboru volebních studií. Předmětem práce je volební design a volební inženýrství a jejími případy jsou jednotlivé politické a konkrétní volební systémy v postjugoslávském prostoru do roku 2012. Důležitost uvedeného tématu tkví v tom, že se jak z teoretické, tak i z empirické perspektivy jedná o dosud komplexně neprobádané téma, které si zasluhuje svoji pozornost. Výzkum volebního designu a volebního inženýrství je přitom jedním z nejperspektivnějších směrů současné politické vědy. Postjugoslávský prostor zase nabízí vzhledem ke svým společným historickým a institucionálním východiskům, ale rozdílnému politickému a institucionálnímu vývoji po rozpadu Jugoslávie, ideální prostředí pro komparativní politickou vědu a obecně komparativní přístup. Primárním cílem této práce je proto komparace volebního designu a volebního inženýrství v postjugoslávském prostoru. Důležitou součástí práce je kromě empirických zjištění také původní a...
|
|
|
The role of peacekeeping in resolving ethnopolitical conflict: Comparative study of Macedonia, Bosnia and Herzegovina, Kosovo and Cyprus
Šinkovičová, Martina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práca sa zaoberá vzťahom medzi povahou peacekeepingovej misie a potenciálnym pozitívnym výstupom z tejto činnosti a úspešnosťou peacebuildingu v špecifickom kontexte etnopolitických konfliktov. Etnopolitické spory predstavujú stále živú výzvu najmä pre OSN, ktorá je jedným z hlavných aktérov v snahe o pomoc pri ich riešení a ktorá ponúka konkrétne nástroje zahraničnej politiky na ich riešenie - peacekeepingové misie. Komparatívna prípadová štúdia pracuje s predpokladom, že povaha etnopolitického konfliktu a povaha strán v ňom zúčastnených ovplyvňuje významnou mierou zapojenie a pôsobenie peacekeepingových misií pri riešení týchto konfliktov. Pomocou teórií vzniku a riešenia etnických konfliktov vytvára diplomová práca rámec, v rámci ktorého má byť vysvetlená ich komplikovanejšia riešiteľnosť, ako aj inhibítory teoreticky úspešných modelov. Práca vymedzuje aj typológiu peacekeepingových operácií OSN a zúžené poňatie ďalšieho nástroja zahraničnej politiky, peacebuildingu, a to konkrétne na jeho politické a bezpečnostné aspekty. Dáta prípadových štúdií Macedónska, Bosny a Hercegoviny, Kosova a Cypru následne poskytujú priestor na formuláciu čiastkových záverov a zistení skúmanej kauzálnej väzby. C lick here to buy ABBY Y PDF Transform er2.0 w w w.ABBYY.com C lick here to buy ABBY Y PDF Transform er2.0 w w...
|
|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
|
Operace NATO reagující na krize ve světle jugoslávských konfliktů 90. let
Blažek, Martin ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Operace NATO reagující na krize ve světle jugoslávských konfliktů 90. let pojednává o vývoji bezpečnostní politiky Severoatlantické aliance v 90. letech minulého století ve smyslu operací reagujících na krize mimo Článek 5 Washingtonské smlouvy. Nejprve jsou srovnány strategické koncepty Aliance z let 1991 a 1999. Na rozdílech v těchto konceptech je ilustrována změna základních cílů a prostředků Aliance v oblasti operací reagujících na krize. Následuje analýza událostí v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995 a v Kosovu v letech 1998 - 1999. Sledovány jsou zásadní momenty zapojení Aliance do těchto konfliktů. Na základě této analýzy se práce na závěr pokouší definovat, jakým způsobem se události v bývalé Jugoslávii projevily na vývoji oficiální politiky NATO, jejímž základem jsou právě zmiňované strategické koncepty.
|
|
|
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina
Slavková, Markéta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent) ; Halbich, Marek (oponent)
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina Mgr. Markéta Slavková Abstrakt (čeština) Tento projekt otevírá téma ozbrojeného konfliktu a následného post-konfliktního rozvoje v bývalé Jugoslávii, přičemž problematiku netradičně analyzuje skrze subdisciplínu antropologie jídla. V centru zájmu stojí způsoby produkce, přípravy a konzumace potravy v Srebrenici, BaH v kontextu dramatických změn, kterými region prošel zhruba za posledních několik desetiletí. Jídlo je podmínkou reprodukce, primární formou interakce se světem, mediátor socializace, znak identity a sociální koheze a v neposlední řadě i nástroj moci. V tomto smyslu Farquhar podotýká, že "mantra": 'Jsi to, co jíš,' je i nadále tématizovaná v rámci společenských věd (Farquhar, 2006: 146). Na druhou stranu, otázkou zůstává, co se děje se vztahem mezi sociálním aktérem a jeho/její potravou, když hladoví - za podmínek všeobecného materiálního nedostatku, který nastává v době války. Tento projekt se snaží nalézt odpovědi na zvýše zmíněné otázky na základě dlouhodobého etnografického výzkumu.
|
|
|
Hodnocení činnosti Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu v její poválečné rekonstrukci mezi roky 1995-2002 na pozadí "Capability-Expectations Gap"
Šitera, Daniel ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Patnáct let po konci občanské války, která postihla Bosnu mezi roky 1992-1995, je tato země stále předmětem mezinárodního protektorátu. Mezinárodní protektorát v Bosně měl původně pozvolna ustoupit nabývající suverenitě země po jednom roce od konce občanské války. Místo podobného kroku ale mezinárodní společenství svou aktivitu v zemi začalo zvyšovat. Učinilo tak posilováním kapacit (finanční a vojenské zázemí protektorátu, možnost zasahovat do dění země) Vysokého představitele (High Representative), ad hoc instituce, již mezinárodní společenství vytvořilo, aby řídila mezinárodní protektorát v Bosně. Vysoký představitel v roce 1997 získal tzv. Bonn Powers, které mu v Bosně umožnily vydávat platné zákony a odvolávat demokraticky zvolené bosenské představitele. Zvyšování těchto pravomocí bylo odůvodňováno snahou mezinárodního společenství zemi stabilizovat, aby z ní mohlo co nejdříve odejít. Bosna je však nestabilní zemí a mezinárodním protektorátem dodnes. Mezinárodní společenství totiž právě díky Bonn Powers vystavělo v Bosně stát, který nesplňoval očekávání všech tří místních národů - Bosňáků, Chorvatů a Srbů. Neúspěch mezinárodního protektorátu v Bosně proto nastoluje základní otázku, zdali vůbec existuje možnost stabilizovat etnicky rozdělené země po občanském konfliktu do takové podoby, kterou...
|
|
|
Role informačních a komunikačních technologií (IKT) v zemědělském sektoru v Bosně a Hercegovině
Franěk, Václav ; Kandakov, Alexander (vedoucí práce) ; Hes, Tomáš (oponent)
Bosna a Hercegovina je jedním z nejchudších států Evropy. Zemědělství bylo v devadesátých letech dvacátého století stejně, jako celá země zničená válečným konfliktem a potřebovalo nutnou transformaci. Informační a komunikační technologie (IKT) mohou pomoci s rychlejším rozvojem zemědělství v rurálních oblastech země, zlepšením konkurenceschopnosti drobných zemědělců, na kterých stojí celé zemědělství Bosny a Hercegoviny a v neposlední řadě také zvýšením její konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Cílem mojí práce byla hlubší rešeršní analýza literárních zdrojů v rámci použití informačních a komunikačních technologií v zemědělském sektoru Bosny a Hercegoviny. Použití informačních a komunikačních technologií v zemědělství pak může být odůvodněno zvětšující se spotřebou potravin nebo rozšiřováním pokrytí signálem pro mobilní telefony a rozšiřování internetového připojení. Nicméně penetrace internetu ve venkovských oblastech Bosny a Hercegoviny, které jsou postavené na zemědělství, není nijak závratná. Ale kroky vlády a místních úřadů se postupně ubírají směrem k rozvoji venkova i za použití informačních a komunikačních technologií, například přestavením rychlejšího 3G internetu. Drobní zemědělci jsou také nejvíce ohroženi změnami cen potravin, v čemž jim mohou informační a komunikační technologie také pomoci. Nejdůležitějším doporučením a závěrem by bylo použití spíše mobilních zařízení namísto stolních počítačů nebo notebooků.
|
|
|
Role etnicity v eskalaci konfliktu:případová studie Bosna a Hercegovina
Vápeníková, Sára ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza příčin eskalace etnického konfliktu na území Bosny a Hercegoviny. Po smrti komunistického vůdce Josipa Tita v roce 1980 se začaly znovu probouzet nacionalistické ideologie. Vlivem neustále se zhoršující hospodářské krize, vysoké nezaměstnanosti a rétoriky politických elit tyto ideologie vyústily ve válku mezi národnostmi, které žily na mnohých místech promíšeně po několik staletí. Válka mezi třemi etniky, která vypukla v roce 1992, je považována do té doby za nejkrvavější konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Práce s sebou přináší také analýzu ostatních faktorů, které měly na eskalaci vliv. Faktorům politickým, ekonomickým, strukturálním a kulturním se věnuje významná část této bakalářské práce.
|
|
| |
host ::
RSS.