|
| |
|
|
Krize ČSSD v letech 2013-2018
Kusbach, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Česká strana sociálně demokratická byla v minulé době jedním z nejúspěšnějších politických uskupení v České republice, nicméně v od roku 2013 se potýká s úbytkem volebních preferencí a v následujících letech bude čelit výzvě o to, aby se udržela v dolní komoře Parlamentu České republiky. Tato diplomová práce se zabývá děním ve straně v letech 2013-2018 a zkoumá příčiny toho, proč se strana, která ve volbách dostávala 30% hlasů a naprosto dominovala krajské úrovni, dostala do krize jak volební, tak vnitrostranické. První kapitola práce popisuje čtyři hlavní teoretické koncepty, o které se práce při popisu stranických procesů opírá. Dále je práce dělena na dvě analytické kapitoly. Ta první se věnuje událostem, kterými strana procházela ve zvoleném pětiletém období. Obsahem je tedy faktografický popis, který je doplněn bližším zaměřením na vnitrostranické spory a vývoj volebních preferencí. Vnitrostranické spory jsou analyzovány z mediálního hlediska, tedy důraz je kladen na to, jak spory média vnímala, a vývoj volebních preferencí je zkoumán v rámci daných časových úseků s ohledem na dopad vnitrostranických sporů. Druhá analytická kapitola se pak věnuje vybraným problémům české sociální demokracie, kdy se jedná především o problémy vnitřní. Je tady např. popisována vnitřní struktura, problematika...
|
|
|
Soumrak sociálního státu? Předkrizové, krizové a postkrizové vývojové tendence sociálního státu ve Švédsku
Hanuš, Karel ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Keller, Jan (oponent) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Otázka sociálního státu patří dlouhodobě mezi nejdiskutovanější politická témata a týká se prakticky každého člena společnosti. V posledních několika desetiletích bývá rozvinutý sociální stát často vnímán jako překážka konkurenceschopnosti v podmínkách globalizované ekonomiky a diskutuje se o jeho ekonomické udržitelnosti a dopadech na společnost. Za zemi s nejrozvinutějším modelem sociálního státu bývá považováno Švédsko, které v první polovině devadesátých let dvacátého století prošlo hlubokou ekonomickou krizí. Vývoj švédského modelu sociálního státu v kontextu krize tak představuje kritický případ pro hodnocení životaschopnosti sociálního státu. Sociální stát je v této práci chápán jako vícerozměrný jev zahrnující jak sociální výdaje a instituce sociální politiky, tak i mocenské struktury a legitimitu. Ke zkoumání proměn švédského sociálního státu ve všech uvedených dimenzích je využita teoretická perspektiva vycházející z teorie mocenských zdrojů, institucionálního přístupu, transnacionální perspektivy, teorie závislosti a světového systému, jejichž komplementarita je teoreticky zdůvodněna. Takto pojatá práce by měla přispět porozumění vývoji sociálního státu ve Švédsku uplatněním multidimenzionální perspektivy (studie sociálního státu se často soustředí pouze na některé aspekty), doplnit...
|
|
|
Oldřich John - vzestup a pád politika
Pácl, Bohumil ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá osobností Oldřicha Johna, prvního předsedy Národního shromáždění republiky Československé pro roce 1948, vrcholného představitele sociální demokracie, jeho podílem na sloučení této strany s KSČ a na vzniku totalitního režimu, a následným politickým pádem spojeným se Státní bezpečností připravovaným procesem. Autor vyslovuje základní hypotézu, podle níž člověk talentem, schopnostmi a ambicemi předurčený pro politiku, svým jednáním, působením a činností výrazně přispěl k vítězství nedemokratického režimu, aby ho pak tento režim právě proto, že byl bytostný homo politicus, deprivoval a deklasoval. Zejména na základě pramenů je předkládán vývoj Johnovy politické dráhy, osobnostních rysů, vlastností, postupů a prostředků komunikace, které při svém působení ve veřejném životě využíval. V řešení bylo použito svědectví přímých účastníků Johnova jednání, dobových autentických záznamů a mediálních výstupů. Současně jsou podložena analýzou profilu a ambicí jedince, působícího v politice, kterou přináší teoretická literatura. Výsledky této práce umožňují vyslovit závěr o odpovědnosti politických elit v kontextu přeměny demokratické společnosti v totalitní, k níž došlo právě v únoru 1948.
|
|
|
Komparace Sociálně demokratické strany Chorvatska a Socialistické strany Srbska a jejich zařazení v rámci směrů sociální demokracie v letech 2000-2016
Elčić, Sandro ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato práce je komparativní případovou analýzou dvou nástupnických stran Svazu komunistů Jugoslávie, Sociálně demokratické strany Chorvatska (Socijaldemokratska partija Hrvatske - SDP) a Socialistické strany Srbska (Socijalistička partija Srbije - SPS). V úvodu práce jsou definovány směry sociální demokracie: stará levice, nová levice a třetí cesta. Zatímco stará levice je založena převážně na keynesiánských přístupech k ekonomice, nová levice se zaměřuje hlavně na postmaterialistické a hodnotové otázky. Třetí cesta je syntézou neoliberálních ekonomických přístupů a některých, zejména environmentálních, přístupů nové levice. Tato práce následně stručně shrnuje historický vývoj obou zemí ve zkoumaném období, tedy mezi lety 2000 a 2016. Poté zkoumá programové dokumenty stran a prohlášení jejich předních představitelů, aby mohla zařadit strany dle výše zmíněných směrů sociální demokracie v hodnotových i ekonomických přístupech. Práce na závěr také stručně analyzuje praktickou politiku stran v obdobích, kdy byly u moci, aby bylo možné srovnat, zda není rozpor mezi proklamovanými přístupy a praktickou politikou. Z této práce vyplývají následující závěry: Ačkoliv byla srbská SPS na počátku sledovaného období z ekonomického i hodnotového hlediska zastáncem staré levice, prodělala v průběhu sledovaného...
|
|
|
Vývoj SPD po znovusjednocení Německa do roku 2005
Jůza, Robert ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v letech 1990 - 2005. Na počátku tohoto období došlo ke znovusjednocení Německa, v jeho závěru skončilo koaliční vládnutí SPD a Zelených a SPD ztratila kancléřský post. V práci je nejprve krátce zrekapitulován poválečný vývoj SPD, jehož znalost je klíčová pro pochopení událostí po roce 1990. Další kapitoly jsou podle jednotlivých volebních období věnovány právě létům 1990 - 2005. Práce se zaměřuje na hlavní fenomény, které SPD ve zkoumaném období provázely. Pozornost je věnována např. stranickým diskuzím o hospodářské, sociální a zahraniční politice či personálním sporům v rámci SPD. Rozebrány jsou hlavní programové dokumenty SPD ve zkoumaném období. Předkládané informace jsou v práci shrnuty a zanalyzovány.
|
|
| |
|
| |
|
|
Počátky sociálnědemokratického poúnorového exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent) ; Kuklík jun., Jan (oponent)
HORÁK, Pavel, Počátky poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953), Praha, Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2014, 392 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Disertační práce analyzuje, jakým způsobem byla v letech 1948-1953 formována sociálnědemokratická exilová strana. Sleduje kdo, jak a proč se na tomto procesu mohl nebo chtěl podílet. Téma nahlíží z institucionální perspektivy "exilové strany". Popisuje, jak byla strana organizována a vyjednávána. Kromě osobních příběhů v kulisách uprchlické každodennosti zkoumá, co znamenalo být "sociální demokrat" v "poúnorovém exilu" a zda "exilová strana" vytvářela vlastní sféru komunikačního prostoru k formulaci programu a nejrůznějších požadavků a iniciativ. Práce se koncentruje na formativní období "exilu". Je vymezena rokem 1953, který potvrdil dlouhodobější, bipolární charakter světového řádu. Hypotézou je tvrzení, že se v rámci československé poúnorové migrace formovala "exilová sociálnědemokratická strana" jako instituce, která na základě určitých kritérií vytvářela vlastní komunikační, sociální a migrační sítě. Text přitom neignoruje historický subjekt "obyčejných", "low-level" migrantů. Popisuje podmínky, v jakých "strana" a jednotliví aktéři působili, a na základě několika sond a...
|
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
host ::
RSS.