Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  začátekpředchozí56 - 65  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Trenéři ve fotbalové Gambrinus lize pohledem deníků a jejich internetových verzí
Hejbal, Dominik ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem fotbalových trenérů nejvyšší české fotbalové soutěže. Sledovaným materiálem jsou dva celostátní deníky - Mladá fronta DNES, která ze všech všeobecně zaměřených listů věnuje sportu nejvíce prostoru, a jediný český sportovně orientovaný deník Sport. Dále se práce soustředí na internetové verze sledovaných deníků, tedy iDNES.cz a iSport.cz. Výzkum se zaměřuje na soutěžní ročníky 2011/2012 a 2012/2013. Vybrané období nabízí velmi zajímavé události na lavičkách českých klubů. Vyhlášený sparťan František Straka přijal nabídku Slavie. Krátce nato se Jaroslav Hřebík potřetí domluvil na angažmá ve Spartě. Pavel Vrba s Viktorií Plzeň dosáhl nejlepších výsledků v historii klubu. Petr Uličný, rekordman v počtu odtrénovaných zápasů v samostatné české lize, získal svou první trofej na konci trenérské kariéry, kdy se Sigmou Olomouc vyhrál domácí pohár a navíc klub udržel v první lize. Luboš Kozel dostal pražskou Duklu po sedmnácti letech zpět do první ligy, ve které si jeho svěřenci vedli nad očekávání dobře. Text za použití kvalitativní analýzy, posuzuje rozdíly v hodnocení trenérů mezi dvěma redakcemi. Dále se práce zabývá odlišnostmi v obsahu tištěných novin oproti internetovému zpravodajství. Jsou zde také uvedeny výsledky kvantitativního výzkumu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Srovnání zobrazení olympijských vítězství Věry Čáslavské v dobovém tisku
Rybářová, Adéla ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Srovnání zobrazení olympijských vítězství Věry Čáslavské v dobovém tisku je zaměřena na rozbor novinových článků týkajících se olympijských vítězství Věry Čáslavské na olympijských hrách v Tokiu v roce 1964 a v Mexiku v roce 1968. Na základě analýzy těchto článků je porovnán mediální obraz těchto vítězství v obou sledovaných obdobích mezi sebou i v jednotlivých sledovaných denících. Mediální obraz je také zasazen do dobových souvislostí, zejména je pak sledováno jeho využití k politické propagandě. Mezi zkoumané deníky, které práce analyzuje, patří Rudé právo: Orgán Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Lidová demokracie: Orgán Československé strany lidové a Mladá fronta: Deník mladých lidí. Sledované období bylo stanoveno vždy na týden před a dva týdny po olympijských hrách. Analýza článků se zabývá jak obsahem, tak částečně i použitým jazykem.
Mediální obraz devíti mistrovství světa v ledním hokeji na československém a českém území v dobovém tisku
Velikovská, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz devíti mistrovství světa v ledním hokeji na československém a českém území v dobovém tisku" se zabývá způsobem informování tisku o devíti světových šampionátech v hokeji pořádaných na území Československa a později České republiky, a to pomocí kvalitativní analýzy článků z dobového tisku. Jde jak o specializované sportovní deníky a týdeníky, tak o deníky nespecializované. Práce má za cíl dokázat na příkladech z denního tisku, jak se v průběhu sedmi desetiletí, které dělily první šampionát v roce 1933 a ten zatím poslední v roce 2004, měnil styl informování sportovních novinářů o vrcholné sportovní akci pořádané na domácím území. Všímá si kromě míry a cílení kritiky a stylu informování také toho, jaký vliv měla na sledovaný tisk aktuální politická situace či propaganda. Ať už v meziválečném období, těsně po druhé světové válce, po okupaci v roce 1968 či těsně po revoluci v roce 1989. Sledované období bylo ohraničeno na měsíc před začátkem každého turnaje a dva týdny po jeho skončení. Práce analyzuje v případě meziválečných šampionátů v roce 1933 a 1938 deníky Rudé právo, České slovo a Národní politika, u pozdějších šampionátů deníky Československý sport, Mladá fronta, Rudé právo a Svobodné slovo a týdeníky Stadión a Gól. Po revoluci následně z nich vzniklé deníky...
Počátky sportovní žurnalistiky na stránkách periodického tisku na přelomu 19. a 20.století. Sport jako součást českého masového tisku
Lukšů, David ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Waic, Marek (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Tato diserzační práce přináší jako vůbec první text širší vhled do první etapy utváření české sportovní žurnalistiky od jejich počátků ve druhé polovině 19. století do roku 1918, kdy se tato profese ustavila jako svébytný novinářský obor. Vzhledem k nedostatku původní literatury vychází převážně ze studia dobového tisku a archivňních materiálů. Při jejich zpracování byla využita hlavně přímá a nepřímá metoda historiografická. Základem bylo popsat utváření sportovní žurnalistiky nikoliv jako samostatný izolovaný proces, ale jako součást širšího kontextu české společnosti, sportu a médií. Součástmi práce popisující počátky české sportovní žurnalistiky jsou nejdůležitější tituly a novinářské (vydavatelské) osobnosti sledovaného období, problematika sportu v denním politickém tisku a mimo jiné také formování a ustaňvování profese sportovního novináře nebo vznik a rozvoj sportovní fotografie. Kapitolami, které zasazují hlavní téma do širších souvislostí jsou stručný nástin sportovního vývoje v Čechách a základní osa prvopočátků sportovní žurnalistiky ve vybraných zemích (Velká Británie, USA, Francie, Německo, Rakousko). Důležitou částí práce směrem k dalšímu výzkumu je slovníkový přehled prvních sportovních novinářů.
Vývoj periodika Československý sport od svého vzniku do roku 1989
Riethofová, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Periodikum Československý sport vzniklo v roce 1953. Médium bylo ustanoveno Státním výborem pro tělesnou výchovu a sport a až do roku 1989 bylo hlavní platformou státní tělovýchovné organizace. Československý sport byl jedním z ústředních médií komunistického režimu a stejně jako veškerá ostatní média podléhala vlivu komunistické propagandy a cenzuře. Během let se Československý sport vyvíjel jak po stránce obsahové, tak po té grafice. Z média, které původně vycházelo dvakrát týdně, se Československý sport vypracoval na jeden z deseti nejčtenějších deníků v tehdejším Československu. Jeho náklad v 80. letech vystoupal na 195 000 výtisků. Po pádu komunismu se deník přetransformoval, pod názvem Sport ho dodnes vydává společnost Ringier ČR.
Srovnávací analýza pojetí olympijských vítězství Emila Zátopka a Věry Čáslavské v dobovém tisku
Velikovská, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce Srovnávací analýza pojetí olympijských vítězství Emila Zátopka a Věry Čáslavské v dobovém tisku se zabývá komparací způsobu informování tisku o olympijských vítězstvích dvou úspěšných českých sportovců - atleta Emila Zátopka a gymnastky Věry Čáslavské. A to pomocí analýzy a komparace článků čtyř dobových deníků týkajících se jejich sportovních úspěchů a olympijských her jako takových. Má za cíl dokázat na příkladech z denního tisku, že olympijská vítězství Emila Zátopka v době utužování komunistického režimu v Československu byla výrazně zatížena propagandou, která ovlivňovala také sportovní zpravodajství, jehož kvalita a objektivnost tím byla ovlivněna. V 60. letech, kdy naopak docházelo k postupnému uvolňování režimu, měly podle stanovené hypotézy sledované deníky o olympijských úspěších Věry Čáslavské informovat výrazně méně propagandisticky. Sledované období bylo ohraničeno na čtrnáct dní před začátkem her a měsíc po jejich skončení. U Emila Zátopka práce analyzuje sportovní zpravodajství v Rudém právu, Mladé frontě a Svobodném slově, u Věry Čáslavské také v Československém sportu. Analýza se zabývá zejména obsahovou stránku zpravodajství, lehce se dotýká i uveřejněných fotografií.
Sportovní novináři jako tiskoví mluvčí sportovců nebo sportovních klubů - etický problém
Suchan, Jan ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Sportovní novináři jako tiskoví mluvčí sportovců nebo sportovních klubů - etický problém" pojednává o problematice sportovních novinářů, kteří zároveň pracují pro sportovce, sportovní kluby nebo svazy, většinou jako tiskoví mluvčí, autoři článků na webových stránkách nebo organizátoři a moderátoři tiskových konferencí. Tímto souběhem funkcí se novinář dostává do střetu zájmů, který může ovlivňovat jeho příspěvky v médiích, ať už výběr témat příspěvků nebo jejich obsah. Bakalářská práce zkoumá úpravu střetu zájmů v českých etických kodexech, názory vedoucích sportovních redakcí českých médií na působení sportovních novinářů v PR oblasti a konkrétní případ novinářky, jež se dostala do popsaného střetu zájmů.
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
Sportovní novinář a jeho společenská úloha: srovnávací analýza
MLS, Martin
Předkládaná práce se zabývá experty poněkud opomíjenou částí české mediální sféry - sportovní žurnalistikou. Práce je zaměřena na konkrétní sportovní novináře (bez ohledu na jejich odborné zaměření) a jejich společenskou úlohu. I přesto, že je tento text spíše sociologického charakteru, jeho cílem je postihnout proměnu sportovní žurnalistiky od osvětově-propagační funkce definované politickými poměry před rokem 1989 po součást komerčně a oddechově orientované role v současnosti. Práce zároveň zohledňuje roli médií jako součást mimoškolní výchovy. Autor podává analýzu role sportovních žurnalistů v období před rokem 1989 a v současnosti: zjišťuje, že změn zůstala ušetřena jen samotná podstata práce sportovního žurnalisty. Na základě vlastního kvalitativního výzkumu, v práci zastoupeného formou dvoustránkového dotazníku, autor dále srovnává pracovní podmínky a návyky a také profesní názory pěti vybraných regionálních sportovních novinářů. Práce rovněž předkládá profesní portréty respondentů výzkumu, zpracované na základě jejich odpovědí na otázky v dotazníku, které se autor pokusil interpretovat formou komentářů a hledat mezi nimi souvislosti. Zjištěné výsledky byly následně formou srovnávací (komparativní) analýzy shrnuty do návrhu typologie sportovních novinářů, která obsahuje pět originálních typů sportovních novinářů. Jednotlivé typy byly charakterizovány z několika hledisek a ke každému typu byl přiřazen jeden respondent našeho výzkumu jako jeho konkrétní představitel. Na závěr je rovněž nabídnuto kritické zhodnocení návrhu typologie a možné varianty doplnění či rozšíření práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   začátekpředchozí56 - 65  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.