|
|
Kompetence zaměstnanců na pracovní pozici účetní
ŠEBÍSTKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je zanalyzovat a zhodnotit činnosti a kompetence účetních a navrhnout různé typy vzdělávání, které by napomohlo tyto schopnosti vylepšit. Dalším cílem je navrhnout optimální pracovní náplň zaměstnanců na pracovní pozici účetní. Analýza kompetencí a činností probíhala prostřednictvím dotazníků, jehož respondenty jsou zaměstnanci na pracovní pozici účetní. Data získaná z dotazníků byla vyhodnocena pomocí Mann-Whitneyůva U testu a Chí-kvadrát testu v prostředí programu STATISTICA. Na základě výsledků byla navržena pracovní náplň tak, aby pokrývala veškeré povinnosti, které účetní v rámci své pozice musí splnit, ale zároveň je ponechán prostor pro specifické požadavky klientů.
|
|
|
Profesní zátěž učitele v různých kulturách
Svobodová, Michaela ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Práce se zabývá zátěží, kterou ve své profesi pociťuje učitel, a zaměřuje se konkrétně na středoškolské učitele v České republice a na Novém Zélandu. V teoretické části jsou zpracována témata střední školy, kultury, zátěže a profesní zátěže učitele podle dostupných tuzemských i zahraničních odborných zdrojů. Tato část představuje jak teoretická východiska, tak i realizované výzkumy zabývající se danými tématy. Empirická část práce sestává z návrhu výzkumu na téma uznání profese středoškolského učitele v České republice a na Novém Zélandu. Proponovaný výzkum se soustředí na uznání rodiči žáků a snaží se tak o hlubší zkoumání jednoho z faktorů působících profesní zátěž učitelů. Cílem této bakalářské práce je prezentovat téma profesní zátěže učitele a nabídnout interkulturní perspektivu, které by se v této oblasti dalo využít. Klíčová slova: Zátěž, učitel, střední škola, kultura, Nový Zéland
|
|
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
|
|
Činnost učitele z hlediska psychické a fyzické náročnosti
Neubauerová, Karolína ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Bakalářská práce analyzuje profesi učitele a zaměřuje se na její možné nároky a požadavky. Přitom bere v úvahu jak objektivní rovinu pohledu na učitelskou práci, tak subjektivní pohled učitele. Východiskem práce je psychologická profesiografie učitele, která popisuje jednotlivé činnosti učitele odehrávající se za určitých podmínek ve školním prostředí. Zaměřuje se nejen na kvalifikační a osobnostní požadavky, ale také na organizaci času učitele a některé atypické činnosti, které tvoří součást učitelského povolání. Podstatnou část tvoří posouzení zátěže, která je na učitele kladena, a její účinky na osobnost učitele a jeho pracovní činnost. Zvláštní pozornost byla věnovaná stresu, jeho zdrojům a důsledkům. Učitelská profese je zhodnocena jako poměrně náročné povolání s mnoha různorodými požadavky a očekáváními. Závěr práce tvoří zamyšlení se nad způsoby a strategiemi zvládání zátěže a stresu z hlediska přirozené obrany organismu a ostatních prostředků vyrovnání se se stresem, jako je snaha změnit vlastní přístup k zátěži prostřednictvím nejrůznějších programů a kurzů dalšího vzdělávání, prostředků školy a dalších možností.
|
|
|
Spánek a profesní zátěž učitele
Kotenová, Yvetta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spánku a profesní zátěže učitelů. Teoretická část přináší informace o pracovní zátěži, jejích zdrojích a možných důsledcích. Z dlouhodobých důsledků je podrobněji věnována pozornost syndromu vyhoření, jeho projevům a možnostem diagnostiky. Následně jsou shrnuty poznatky z výzkumů zátěže a syndromu vyhoření v profesi učitele a pozornost je věnována také rizikovým a protektivním faktorům. Dále se teoretická část věnuje tématu spánku, jeho fyziologickým charakteristikám, potřebě a významu spánku v životě člověka, důsledkům nedostatečného či nekvalitního spánku a vybraným poruchám spánku. V závěru teoretické části jsou shrnuty výzkumy spánku v souvislosti se stresem a syndromem vyhoření, ze kterých vychází empirická část práce. Cílem empirické části je zmapovat kvalitu spánku u souboru učitelů základních a středních škol a dále ověřit vztahy mezi jejich kvalitou spánku (PSQI), syndromem vyhoření (SMBM) a spokojeností se životem (SWLS).
|
|
|
Kultura pracovišť OSPOD a podmínky pro zvládání pracovní zátěže
Adamcová, Eliška ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Kultura pracovišť OSPOD a podmínky pro zvládání pracovní zátěže" pojednává o pracovních podmínkách oddělení SPOD, charakterizuje specifické podmínky práce na tomto oddělení. Práce vymezuje úlohu vedoucího pracovníka oddělení SPOD jako osobu, která má významný vliv na utváření organizační kultury tohoto pracoviště. S pomocí teorie managementu jsou vymezeny základní principy a taktiky vytváření vhodného a stimulujícího pracovního prostředí poskytujícího podporu pracovníkům při zvládání nadměrného množství práce. Výzkumná část na příkladech praxe oddělení OSPOD přináší zjištění o tom, jak vedoucí pracovníci těchto oddělení vytváří dobré pracovní prostředí pro své pracovníky. Z výzkumu vyplývá, že nejzásadnější úlohu při tom hrají budování kvalitních meziosobních vztahů, pravidelná supervize a atmosféra důvěry, podpory a respektu.
|
|
|
Zdroje stresu, zátěže a nespokojenosti v práci zdravotních sester
Hrdličková, Renáta ; Francová, Veronika (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Pokud se ocitneme v roli pacienta, každý z nás bude jistě očekávat poskytnutí té nejlepší péče. Chronicky přetížená zdravotní sestra nemůže dostatečně saturovat potřeby svých pacientů a poskytovat prvotřídní ošetřovatelskou péči. Naším cílem je prozkoumat zdroje stresu, zátěže a nespokojenosti v práci zdravotních sester. Teoretická část seznamuje čtenáře se současnými vědeckými poznatky o pracovním stresu a vyhoření u zdravotníků. Druhá kapitola se mj. zabývá rozborem psychických, sociálních a fyzických předpokladů, které jsou nutné pro výkon profese zdravotní sestry. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů nahlížíme do unikátní profesní zkušenosti sedmi respondentů, kteří pracují v českém zdravotnictví na pozici zdravotní sestry. Centrem analytického postupu je tematická analýza. V našem šetření vyšlo najevo, že sestrám ubírá nejvíce energie nedostatek psychické podpory a ocenění ze strany managementu a spolupracovníků. Naši respondenti se setkávají na svých pracovištích s vyhořelými zdravotníky. Sami však možnost určitého stupně vlastního vyhoření během rozhovorů nedeklarovali. Zdravotní sestry jsou ve své profesi vystaveny enormnímu množství pracovních a profesních stresorů, které pak vedou k jejich pracovní nespokojenosti. Dochází k dlouhodobému...
|
|
|
Syndrom demence u klientů jako specifický fenomén v řízení pracovníků v přímé péči, v terénní asistenční službě.
Hlavičková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Holasová, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o dopadu onemocnění syndromem demence u klientů sociální terénní služby na pracovníky v přímé péči. V práci jsou propojeny dvě teoretické roviny, které jsou s tématem v úzkém vztahu. Jedná se v první řadě o rovinu samotného onemocnění syndromem demence a okolností, které souvisí s péčí o nemocného člověka. Druhá rovina se zabývá tématem řízení týmu pracovníků v přímé péči, se zacílením do terénní sociální služby. Výzkum v sekvenční variantě umožnil akcentovat momenty, které jsou specifické v péči o klienty se syndromem demence v domácím prostředí. Záměrem bylo pojmenování zátěžových momentů, které s sebou práce s danou cílovou skupinou v domácím prostředí nese. V jádru respondenty zmiňovaných zátěží se podařilo najít jako společný jmenovatel stres, plynoucí z nepředvídatelnosti situace. Jde o nepředvídatelnost danou onemocněním klienta v podmínkách domácího prostředí, ve kterém je klient zvyklý sám rozhodovat, a to navzdory zhoršené kognici. V další úrovni stojí pak stres plynoucí z nejasné odpovědnosti za obsah služby. Pracovník musí být schopen flexibilně přecházet z role, která je více řídící, do role, kdy službu řídí klient, a to často v rámci jedné služby (časově v rámci hodin) a u jednoho klienta s onemocněním demence. Popsaná zátěž, která ze služby u klienta se...
|
|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči
ADLEROVÁ, Michaela
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese. Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
|
host ::
RSS.