|
|
Ošetřovatelská péče o děti při chemoterapeutické léčbě
CIMBÁLNÍKOVÁ, Eva
Současný stav: Dětská onkologie je obor, který se stal důležitou součástí medicíny a díky velkému rozvoji tohoto odvětví se v dnešní době podaří vyléčit téměř 80 % dětských pacientů s onkologickým onemocněním. V dětské onkologii se můžeme setkat s celou řadou nádorových onemocnění, mezi nejčastější patří nádory krvetvorné tkáně, lymfomy a nádory centrální nervové soustavy. Děti se léčí nejčastěji pomocí chemoterapie, která má kromě svých terapeutických účinků celou řadu vedlejších nežádoucích projevů, jež snižují kvalitu života pacienta a některé z nich mohou být pro dítě nebezpečné. Hlavním cílem této bakalářské práce je popsat stěžejní zásady ošetřovatelské péče o dítě během chemoterapie, uvést základní pravidla ošetřovatelské péče o žilní vstupy a zásady správné aplikace léčivých prostředků prostřednictvím venózních vstupů. Dalším cílem je popsat zásady manipulace s cytostatiky a uvést hlavní úlohu sestry při aplikaci chemoterapie. Metodika: K zpracování bakalářské práce a k dosažení stanovených cílů bylo použito kvalitativní výzkumné šetření s využitím techniky sekundární analýzy relevantních zdrojů. Jedná se o vlastní systematickou rešeršní činnost s dohledanými zdroji. Vyhledávání informací o zkoumané problematice vycházelo z odborných a vědeckých publikací. Potřebné informace jsem dále získala prostřednictvím absolvované stáže na Klinice dětské onkologie ve Fakultní dětské nemocnici Brno. Výsledky: Bakalářská práce popisuje stěžejní zásady ošetřovatelské péče o děti během chemoterapie zaměřené zejména na ošetřovatelské problémy v souvislosti s vedlejšími účinky cytostatik. Hlavním úkolem sestry je sledovat výskyt těchto nežádoucích účinků a poskytovat pečlivou ošetřovatelskou péči. Sestra na dětského pacienta pohlíží jako na holistickou bytost a svou péči vždy přizpůsobí aktuálnímu stavu a potřebám klienta. Každé dítě je individuální a jinak reaguje na onkologickou léčbu. U dětí podstupujících chemoterapii je důležité dbát na prevenci vzniku infekce důkladnou bariérovou ošetřovatelskou péčí. Úlohou sestry je zajistit psychickou podporu dítěti i jeho rodičům, edukovat o léčebném režimu dle svých kompetencí, zajistit bezpečnou aplikaci cytostatik, sledovat jejich účinek, výskyt komplikací a zajistit komplexní péči o žilní vstupy. Práce dále zjišťuje zásady správné a bezpečné manipulace s cytostatickými léčivy. Hlavní zásadou je při každé manipulaci dbát na ochranu svého zdraví používáním ochranných pomůcek (speciální nitrilové rukavice, ústenka) a pracovat dle zásad bezpečné manipulace s cytostatiky, které zpracovává každé onkologické oddělení. Závěry: Výzkumná práce je zpracovaná jako teoretická přehledová práce. Jejím hlavním přínosem je přednesení teoretických poznatků o ošetřovatelské péči v dětské onkologii a poukázání na důležitou roli sestry v péči o dětské onkologické pacienty. Na základě získaných poznatků lze usoudit, že sestra má v péči o děti v průběhu chemoterapie nezastupitelnou roli, musí mít řadu teoretických i praktických znalostí, které účelně využije v ošetřovatelské péči. Výsledky z výzkumného šetření mají poskytnout odborné i laické veřejnosti dostatek informací o problematice dětské onkologie.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po ablaci prsu z pohledu žen
TÓTHOVÁ, Kristýna
V současné době je karcinom prsu jedním z nejzávažnějších nádorových onemocnění u žen. Jde o onemocnění velmi závažné, proto je nutné těmto ženám věnovat zvýšenou pozornost. Tato bakalářská práce se věnuje ženám, které podstoupily ablaci prsu. Je zaměřena na subjektivní pohled pacientek na předoperační a pooperační péči. V teoretické části je zmíněná anatomie, druhy karcinomu prsu, příčiny a klinické projevy karcinomu prsu. V další části je zmíněna prevence, prognóza, diagnostika a léčba karcinomu prsu. Následující kapitoly se věnují předoperační a pooperační ošetřovatelská péči o ženy po ablaci prsu. V poslední kapitole jsou zmíněny podpůrné skupiny a jejich činnost. Empirická část zahrnuje výsledky výzkumného šetření, které se zabývá předoperační a pooperační ošetřovatelskou péčí o ženy po ablaci prsu z pohledu žen a informovaností o podpůrných skupinách. Ke zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum. Jako metoda výzkumného šetření byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a ženám bylo položeno 18 otázek. Rozhovory byly nahrány, přepsány do textové podoby a následně byly kategorizovány a analyzovány. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled ošetřovatelské péče o ženy po ablaci prsu. Jako výstup bakalářské práce je návrh na příručku pro všeobecné sestry (ošetřující personál), které pečují o ženy po ablaci prsu.
|
|
|
Změna životního stylu u adolescentů s onkologickým onemocněním a jejich sourozenců
Holcová, Ludmila ; Radvanská, JItka (vedoucí práce) ; Matoulek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá životním stylem adolescentních pacientů před a po ukončení onkologické léčby a vlivem tohoto onemocnění na životní styl jejich sourozenců. Bakalářská práce je strukturovaná do dvou částí. První část je rozsáhlejší, prezentuje dosud zjištěné teoretické poznatky o výživě onkologických adolescentů po ukončení nádorové léčby. Tyto obecné zásady lze použít jako prevence vzniku nádorového onemocnění. Tato část také obsahuje charakteristiku období adolescence a problematiku nádorového onemocnění u dětí a mladistvých. Empirická část práce shrnuje výsledky získané z dotazníkového šetření. Pro zjištění změny stravovacích návyků u onkologicky nemocných adolescentů a jejich sourozenců byla použita kvantitativní metoda. Ke zpracování bylo použito 20 dotazníků od adolescentů a 20 dotazníků od sourozenců, které byly zcela vyplněné. Dotazník pro pacienty zahrnuje otázky o způsobu stravování, pitném režimu, pohybové aktivitě před onemocněním a po vyléčení, o informovanosti onkologických adolescentů a jejich zdrojích. Dotazník pro sourozence zahrnuje otázky o změně životního stylu po zjištění nemoci svého sourozence. Cílem této výzkumné části bylo zjistit, jakým způsobem se stravují adolescenti po ukončení léčby, jestli mají dostatek informací o nutnosti změnit stravovací návyky po ukončení...
|
|
|
Sdělování onkologické diagnózy pacientům očima mladých lékařů
Tvrdá, Pavlína ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Bakalářská práce na téma Sdělování onkologické diagnózy z pohledu mladých lékařů se snaží zjistit, jaká je připravenost mladých lékařů na sdělování onkologické diagnózy pacientům a identifikovat související problémové oblasti v rámci českého zdravotnického systému. Analyzovány byly teoretické i praktické okolnosti sdělování onkologické diagnózy, včetně podmínek pracovního prostředí. Dále byly identifikovány vysoké nároky kladené na lékaře v institucionální zdravotní péči a popsáno související riziko profesního vyhoření. Prozkoumána byla i odborná příprava lékařů v systému pregraduálního a postgraduálního vzdělávání. Primární data byla získána pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostruktuovaných rozhovorů s lékaři. Následnou analýzou a komparací se sekundárními zdroji dat vznikly kategorie, které tvoří další část práce. Interpretace kategorií jsou doplněny citacemi z proběhlých rozhovorů. V závěru práce jsou shrnuty odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
Zdravotně sociální péče o onkologicky nemocné pacienty ve Fakultní nemocnici Plzeň
RATHOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na zdravotně sociální problematiku onkologicky nemocných pacientů ve Fakultní nemocnici Plzeň. Práce je členěna na část teoretickou a část empirickou.Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na výskyt onkologických onemocnění a genderové rozložení. Dále teoretická část popisuje některé z vyšetřovacích metod, příčiny vzniku onkologického onemocnění a následně se zabývá sociálním dopadem pro pacienta s onkologickým onemocněním a paliativní péčí. V posledním úseku teoretické části jsou popsány zdravotně sociální služby poskytované Fakultní nemocnicí Plzeň pro onkologicky nemocné pacienty. Cílem praktické části bylo popsat problematiku onkologicky nemocných pacientů ve Fakultní Nemocnici Plzeň z pohledu multidisciplinární péče. Pro získání informací jsem použila metodiku kvalitativního výzkumu. Nástrojem pro výzkum byly polostandartizované rozhovory. Polostandartizované rozhovory byly provedeny s 10 pacienty, kteří se léčili ve FN Plzeň. V rozhovoru jsem použila otázky zaměřené na obecné identifikační údaje, závislost na nikotinu, genetické zatížení a otázky na péči ve FN Plzeň. Výzkumné otázky byly následující. Jak vnímají pacienti onkologického oddělení péči, která je jim poskytována.Jaký problém v rámci poskytování multidisciplinární péče vnímají pacienti jako nejzásadnější- Výsledkem práce je zjištění, že pacienti onkologického oddělení ve Fakultní nemocnici Plzeň, jsou spokojeni se zdravotní péčí, s léčbou i s chováním ošetřujícího personálu. Jako nejzásadnější problém v rámci poskytování multidisciplinární péče vidí pacienti to, že se v rámci léčby nesetkali ze sociálním pracovníkem ani psychologem. Služby těchto dvou členů multidisciplinárního týmu jim ani nebyly nabídnuty. Hodně pacientů mi sdělilo, že právě tato pomoc jim zde chyběla, byli odkázání na to, že si vše musí řešit sami.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o intravenózní porty na onkologickém oddělení
BICEROVÁ, Věra
Port přináší pacientům větší komfort při léčbě, sestrám usnadňuje práci a šetří čas. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o intravenózní implantabilní porty na onkologickém oddělení. Počty pacientů s porty stále stoupají. Péče o ně patří mezi základní dovednosti onkologické sestry. V první části teoretické práce je vymezen obor onkologie. Druhá část je věnována žilním vstupům. Třetí část je zaměřena přímo na porty a jejich specifika. Ve výzkumné části práce bylo zjišťováno, jaké jsou znalosti sester v oblasti péče o porty. Dále byly porovnávány rozdíly mezi ambulantní a lůžkovou částí oddělení a také byla sledována míra informovanosti pacientů v oblasti péče o port. Výzkumný soubor byl tvořen pěti lůžkovými sestrami, pěti ambulantními sestrami a třemi pacienty. Byl proveden kvalitativní výzkum, formou polostrukturovaného rozhovoru. Ke zpracování dat byla využita metoda otevřeného kódování. Data byla zařazena do jednotlivých kategorií. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny všechny výzkumné otázky. Sestry prokázaly, že mají dostatečné znalosti týkající se péče o porty. Mají zájem se dále vzdělávat a získávat nové zkušenosti. Postupy v péči o porty v ambulantní a lůžkové části jsou téměř shodné. Z výzkumu vyplývá, že ohledně implantace portu, mají pacienti pocit, že se jim dostalo málo informací. V oblasti péče o vlastní port je situace výrazně lepší a pacienti mají dostatečné znalosti. Vzhledem k tomu, že stávající Standard ošetřování intravenózních portů na oddělení nebyl již delší dobu aktualizován, je výstupem mé bakalářské práce nový "Standard ošetřovatelské péče o intravenózní porty" (příloha 4).
|
|
|
Alternativní metody léčby u onkologicky nemocných
BĚLOHLAVÁ, Nikola
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaný zhoubný nádor u žen v ČR. V současné době je k dispozici několik druhů vědecké léčby, přesto se jedná o onemocnění velmi závažného charakteru a představuje hrozbu nevyléčitelného onemocnění. Je proto pochopitelné, že ženy trpící onemocněním rakoviny prsu, potažmo všichni onkologičtí pacienti i jejich blízcí, věnují značené úsilí k získání informací o všech dostupných možnostech léčby, které by mohly pomoci zvrátit nepříznivou diagnózu. Proto se často uchylují k volbě některé z terapií, jež nabízí alternativní medicína. Alternativní medicína disponuje širokou škálou metod, problémem ovšem zůstává fakt, že pozitivní účinky některých terapií nejsou vědecky ověřeny (15). Vzhledem k tomu, že onkologické nemoci jsou velmi závažné, představuje pro onkologické pacienty alternativní terapie riziko zejména ve chvíli, kdy těmito metodami zcela nahradí metody vědecké. Cílem této práce je zjistit postoj žen, které trpí či trpěly karcinomem prsu, k alternativním metodám léčby tohoto onemocnění. Mezi dílčí cíle práce patří zjistit, jaké je povědomí žen o typech alternativní léčby v onkologii, jak se v průběhu nemoci měnil postoj žen s rakovinou prsu k tomuto způsobu léčby jejich nemoci, jak tyto metody ovlivnily život pacientek a jaké z nich jsou jim nejbližší. Dále jaké je povědomí žen s karcinomem prsu o rizicích alternativní medicíny. V teoretické části práce se zabývám biologickými a psychosociálními aspekty karcinomu prsu a také klasickými a alternativními terapiemi, jež mohou být v průběhu léčby využity. Jelikož je problematika onemocnění karcinomem prsu individuální oblastí, předpokládá se, že se bude jednat o informace intimního charakteru. Proto jsem považovala za vhodné použít kvalitativní formu výzkumu. Pro tuto problematiku jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru, pro jehož realizaci jsem si připravila seznam návodných otázek a dle potřeby pokládala otázky doplňující. Resondentky k rozhovorům jsem získala pomocí techniky snowball, tedy nabalováním. Využila jsem kontaktu na ženu z mého okolí, kterou dobře znám. Rozhovory s jednotlivými ženami jsou zpracovány ve formě případových studií. Zpracovala jsem 7 případových studií. Osloveno bylo 11 žen, 4 ženy spolupráci odmítly. Ženy jsem po provedení rozhovoru rozdělila v podstatě do 3 kategorií dle jejich obecného postoje k alternativním terapiím léčby jejich onemocnění. Společným znakem u všech žen byl fakt, že ani jedna nezanedbala či neporušila předepsaný plán klasické léčby, který stanovil tým specialistů. Dvě z nich o přerušení klasické léčby ovšem krátce uvažovaly. Největší část respondentek se přiklonila k postoji, který byl spíše nakloněn alternativním léčbám. Byly přístupné využívat metody, o nichž byly přesvědčené, že jejich zdraví neuškodí, i kdyby neměly pozitivní dopad. Dvě ženy uvedly, že jsou zcela přesvědčeny, že některé alternativní terapie v onkologii jsou prospěšné. Dvě respondentky vnímaly alternativní terapie spíše jako pozitivní, jejich účinkem si ale zcela jisté nebyly. Další tři respondentky měly naopak negativní postoj k alternativní medicíně v onkologii. Jedna z žen uvedla, že je k tomuto postoji vedla špatná zkušenost její přítelkyně s touto léčbou, byť při léčbě nemoci zcela jiného charakteru. Většina respondentek během nemoci využila některou z metod alternativní medicíny, i přesto, že některé z nich jim nepřikládaly velkou váhu a důvěru. Pouze dvě ženy, jež zaujaly k léčbě zcela negativní postoj, si nejsou vědomy využití některého druhu této terapie. Mezi nejčastěji využívané metody patřily potravinové doplňky. Méně žen (2) využilo biotroniku, homeopatii a akupunkturu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřování dětí na transplantační jednotce
HERKUCZOVÁ, Lenka
Onkologické onemocnění je pro každého velmi stresující a zatěžující situace. Nádorová onemocnění se stala ve druhé polovině 20. století druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých. Přináší velký zásah do života dítěte, jeho rodiny a často i do života jedinců v blízkém okolí dítěte. Výzkum probíhal na transplantační jednotce a standardním oddělení Kliniky dětské onkologie. Cílem práce bylo zjistit specifika péče na transplantační jednotce a na základě získaných poznatků stanovit postupy, které mohly zpříjemnit nebo zkvalitnit péči o děti transplantační jednotce. Cíle byly splněny. Na základě výzkumu byly stanoveny čtyři hypotézy.
|
host ::
RSS.