|
|
Komplexní analýza rizik pro Dětské centrum Plzeň a návrh následných opatření na ochranu obyvatelstva
BĚLOHLAVÁ, Nikola
Diplomová práce analyzuje možná rizika, která mohou ohrozit zdravotnické zařízení Dětské centrum Plzeň. Právní vymezení tohoto Centra je v současné době komplikované. Výsledkem práce bude analýza rizik a zpracovaná havarijní dokumentace, kterou Dětské centrum Plzeň využije v praxi a zahrne do své dokumentace.Cílem práce bylo analyzovat rizika z dostupné dokumentace, pomoci sběru dat na základě těchto informaci zpracovat havarijní dokumentaci pro zařízení a vypracovat pomocný materiál pro personál zdravotnického zařízení. Celá práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části jsou zpracovány podklady pro zpracování části praktické. Zabývám se zde základními pojmy IZS, které budou poté zmiňovány v části s výsledky. Dále je v teoretické části popsána podobně analýza rizika a dostupné metody analýzy, které mohou být využity. Ve své práci jsem využila analýzu KARS, která určila prioritní rizika, a analýzu SWOT, díky níž jsem zjistila silné a slabé stránky, které jsem potom využila při hodnocení v diskuzi. Poslední kapitolou teoretické části jsou informace o péči o děti do 3 let v ČR. Tato oblast je stále choulostivým tématem, protože zařízení nejsou sjednocena, mají různý status a různé zřizovatele. Při zpracování práce jsem postupovala faktografickoanalytickou metodou. Pracovala jsem s dostupnou dokumentací, literaturou a s různými mapovými portály.Nutné bylo zhodnotit také legislativu. Při zpracování práce byla nutná komunikace jak s odborníky, tak hlavně se zaměstnanci DC Plzeň, aby se dokumentace přizpůsobila jejich potřebám. Další částí diplomové práce je výzkum. Na začátek bylo důležité přesně charakterizovat území, na němž se DC nachází, protože z této charakteristiky vyšly jednotlivé hrozby. Poté byla důležitá práce s havarijní a krizovou dokumentací ORP Plzeň, z níž bylo vybráno několik zdrojů MU a krizových situací, které by měly dopad na fungování zařízení a byly aplikovány za objekty DC Plzeň. Tyto hrozby byly podrobně popsány a zaneseny do analýzy KARS. Analýzu KARS bylo nutno přizpůsobit na míru objektu. Po určení prioritních rizik a jejich souvislosti jsem pomocíSWOT analýzy identifikovala slabé stránky a hrozby, které nemohly z havarijní a krizové dokumentace vyplynout, protože hovoří o rizicích plošně. Ze SWOT analýzy vyplynuly konkrétní faktory, které je třeba v rámci havarijní připravenosti DC zlepšit.Tyto faktory jsou rozebrány v diskuzi.Po sestrojení analýzy bylo nutné stanovit návrh řešení identifikovaných rizik.Muselo být bráno v úvahu to, že vzniklé MU bude řešit primárně personál a tomu muselo být řešení přizpůsobeno. Z HP a KP ORP Plzeň vyplynulo 8 rizik, které ohrožují obě budovy objektu a které nebyly do této doby téměř vůbec řešeny. Další rizika byla stanovena v následných analýzách pro každou budovu DC zvlášť.Pro shodné MU byly navrženy totožné návrhy řešení, protože to situace umožňovala.Specifická řešení byla navržena zvlášť pro jednotlivé části zařízení. Přílohou práce je havarijní dokumentace DC Plzeň, která obsahuje zpracovanou dokumentaci kontrolní seznamy na vybrané MU pro personál na doplnění stávající dokumentace. Rizikem s největší prioritou je výpadek elektřiny, který by ovlivnil řadu dalších subsystémů v zařízení. Řešením je zakoupení náhradního zdroje elektřiny. Ukázalo se,že výhodou je v tomto případě rozdělení budov (Na Chmelnicích a Partyzánská).Překvapením je, že budova DC Plzeň Partyzánská není zahrnuta do zájmové zóny pivovaru Plzeňský Prazdroj.
|
|
|
Alternativní metody léčby u onkologicky nemocných
BĚLOHLAVÁ, Nikola
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaný zhoubný nádor u žen v ČR. V současné době je k dispozici několik druhů vědecké léčby, přesto se jedná o onemocnění velmi závažného charakteru a představuje hrozbu nevyléčitelného onemocnění. Je proto pochopitelné, že ženy trpící onemocněním rakoviny prsu, potažmo všichni onkologičtí pacienti i jejich blízcí, věnují značené úsilí k získání informací o všech dostupných možnostech léčby, které by mohly pomoci zvrátit nepříznivou diagnózu. Proto se často uchylují k volbě některé z terapií, jež nabízí alternativní medicína. Alternativní medicína disponuje širokou škálou metod, problémem ovšem zůstává fakt, že pozitivní účinky některých terapií nejsou vědecky ověřeny (15). Vzhledem k tomu, že onkologické nemoci jsou velmi závažné, představuje pro onkologické pacienty alternativní terapie riziko zejména ve chvíli, kdy těmito metodami zcela nahradí metody vědecké. Cílem této práce je zjistit postoj žen, které trpí či trpěly karcinomem prsu, k alternativním metodám léčby tohoto onemocnění. Mezi dílčí cíle práce patří zjistit, jaké je povědomí žen o typech alternativní léčby v onkologii, jak se v průběhu nemoci měnil postoj žen s rakovinou prsu k tomuto způsobu léčby jejich nemoci, jak tyto metody ovlivnily život pacientek a jaké z nich jsou jim nejbližší. Dále jaké je povědomí žen s karcinomem prsu o rizicích alternativní medicíny. V teoretické části práce se zabývám biologickými a psychosociálními aspekty karcinomu prsu a také klasickými a alternativními terapiemi, jež mohou být v průběhu léčby využity. Jelikož je problematika onemocnění karcinomem prsu individuální oblastí, předpokládá se, že se bude jednat o informace intimního charakteru. Proto jsem považovala za vhodné použít kvalitativní formu výzkumu. Pro tuto problematiku jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru, pro jehož realizaci jsem si připravila seznam návodných otázek a dle potřeby pokládala otázky doplňující. Resondentky k rozhovorům jsem získala pomocí techniky snowball, tedy nabalováním. Využila jsem kontaktu na ženu z mého okolí, kterou dobře znám. Rozhovory s jednotlivými ženami jsou zpracovány ve formě případových studií. Zpracovala jsem 7 případových studií. Osloveno bylo 11 žen, 4 ženy spolupráci odmítly. Ženy jsem po provedení rozhovoru rozdělila v podstatě do 3 kategorií dle jejich obecného postoje k alternativním terapiím léčby jejich onemocnění. Společným znakem u všech žen byl fakt, že ani jedna nezanedbala či neporušila předepsaný plán klasické léčby, který stanovil tým specialistů. Dvě z nich o přerušení klasické léčby ovšem krátce uvažovaly. Největší část respondentek se přiklonila k postoji, který byl spíše nakloněn alternativním léčbám. Byly přístupné využívat metody, o nichž byly přesvědčené, že jejich zdraví neuškodí, i kdyby neměly pozitivní dopad. Dvě ženy uvedly, že jsou zcela přesvědčeny, že některé alternativní terapie v onkologii jsou prospěšné. Dvě respondentky vnímaly alternativní terapie spíše jako pozitivní, jejich účinkem si ale zcela jisté nebyly. Další tři respondentky měly naopak negativní postoj k alternativní medicíně v onkologii. Jedna z žen uvedla, že je k tomuto postoji vedla špatná zkušenost její přítelkyně s touto léčbou, byť při léčbě nemoci zcela jiného charakteru. Většina respondentek během nemoci využila některou z metod alternativní medicíny, i přesto, že některé z nich jim nepřikládaly velkou váhu a důvěru. Pouze dvě ženy, jež zaujaly k léčbě zcela negativní postoj, si nejsou vědomy využití některého druhu této terapie. Mezi nejčastěji využívané metody patřily potravinové doplňky. Méně žen (2) využilo biotroniku, homeopatii a akupunkturu.
|
host ::
RSS.