|
Chicanská kulturní identita v USA: Tomás Rivera a Roberta Fernándezová
Paclíková, Edita ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma kulturní identity mexických Američanů v USA. V úvodu vychází ze vzájemně propojené minulosti Mexika a Spojených států amerických (otázka přistěhovalectví, chicanské hnutí, chicanská španělština). Pozornost je věnována koncepci mexickoamerické literatury a esejistické, básnické a především narativní tvorbě Tomáse Rivery, předního představitele literatury chicanského hnutí. Jádrem práce je analýza osobitých motivů v Riverově cyklu povídek ...a země jej nepohltila, které vytvářejí obraz života mexických Američanů (motiv náboženství, viny, zoufalství, cesty aj.). Pro pochopení mexickoamerické literatury v její celistvosti (tj. literatury chicanského hnutí a literatury mexickoamerických žen) je provedena komparace Riverova cyklu povídek s dílem spisovatelky Roberty Fernándezové Ženy hranice. 1
|
| |
| |
|
Možnosti rozvoje interkulturních kompetencí u dětí cizinců ve vybrané třídě z pohledu vyučující
Witzová, Dita ; Janebová, Eva (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomové práce se zabývá sledováním možností začlenění žáka - cizince do výchovně vzdělávacího procesu z pohledu učitele rozvojem interkulturních kompetencí. Vlastním cílem této práce bylo sledovat proces rozvíjení interkulturních kompetencí a rovněž sledovat a pojmenovat faktory, které tento proces ovlivňují v průběhu výchovně vzdělávacích aktivit v základní škole. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část je členěna do pěti kapitol na základě analýzy odborné literatury, vztahující se k této problematice. První kapitola práci uvádí. Druhá kapitola blíže vymezuje základní pojmy spojené s migrací a interkulturním vzděláváním žáků - cizinců. Třetí kapitola definuje pojem kultura a pojmy, které s ní souvisejí-akulturace, kulturní identita, kulturní šok, interkulturní senzitivita, předsudky a stereotypy. Následující kapitola má za úkol vymezit pojmy interkulturní komunikace, bilingvizmus, interkulturní konflikt a interkulturní přátelství. Pátá kapitola se věnuje učiteli jako faktoru, který se významně podílí na edukačním a integračním procesu žáků - cizinců. Dále se tato kapitola zabývá interkulturními kompetencemi a možností jejich rozvíjení, vhodnými výukovými metodami podporujícími integraci žáků - cizinců a klimatem školy a třídy. Ve výzkumné části jsem...
|
|
Kulturologický pohled na vývoj vizuálních a audiovizuálních reprezentací domorodých kultur
Porybná, Tereza ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato disertace usiluje především o přehledné zasazení tématu audiovizuálních reprezentací původních národů do kontextu kulturologie. Právě kulturologický přístup je se svým mezioborovým přesahem vhodný k pochopení komplexního významu audiovizuálních kulturních reprezentací, které jsou jak kulturními artefakty, tak kulturními interpretacemi a mají dopad stejně tak umělecký, jako vědecký a politický. První část práce popisuje způsob audiovizuálních reprezentací domorodých kultur především v etnografických fotografiích a filmech, které vznikaly v severoamerickém a evropském kontextu. Zobrazování "exotických druhých" se zintenzivnilo s prvními novověkými zámořskými objevy, nejprve prostřednictvím exhibic živých domorodců, ilustrací a figurín, později formou fotografií, filmů a videí. Tyto reprezentace byly do značné míry ovlivněny sociokulturními podmínkami, v nichž vznikaly. Ještě na přelomu 19. a 20. století převládalo přesvědčení o schopnosti fotografie a filmu podat objektivní záznam reality. Tyto technologie byly proto využívány jako nástroj záznamu a klasifikace fyzických a kulturních odlišností. Rozšířené přijetí doktríny kulturního relativismu však evolucionistická schémata zpochybnilo, což se odrazilo i v mnohem bohatším spektru zobrazování "druhého". Zásadní přelom nastal v 60. letech 20....
|
|
Kulturní identita migrantů v Francii
Sudová, Hana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Předmětem této práce je zkoumání kulturní identity a adaptace migrantů žijících ve Francii. Zabývali jsme se skupinou migrantů ze Subsaharské Afriky a francouzských zámořských de- partmentů, kteří odešli do Francie za studiem. Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní studie. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, kte- rých se zúčastnilo 19 studentů ve věku 21-33 let. Z výzkumu vyplynulo, že se migranti ve své zemi nejvíce ztotožňují se solidaritou a srdečností lidí, která kontrastuje s neosobními vztahy v individualistické Francii. Navzdory zkušenostem s diskriminací se většina migrantů ve Fran- cii poměrně dobře adaptuje. Na Francii nejvíce oceňují, že lidem dává šanci uspět v životě, což není zdaleka tak samozřejmé v zemích jejich původu. V rámci kvantitativního výzkumu vyplnilo 40 respondentů ve věku 18-45 let internetový dotazník. Vzhledem k nízkému počtu respondentů mají výsledky orientační charakter. Vý- sledky například ukazují, že s rostoucí délkou pobytu klesá etnická identita migrantů, což je v rozporu s mnoha výzkumy. Dále výzkum odhalil zajímavý trend, že se ženy z Afriky oproti ženám z francouzských departmentů lépe psychologicky i sociálně adaptují.
|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent) ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
| |
| |