|
|
Osvojení zletilého: vývoj a srovnání úpravy OZO až OZ 2012
Linhartová, Eva ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Název diplomové práce: Osvojení zletilého: vývoj a srovnání úpravy OZO až OZ 2012 Tato diplomová práce se zaměřuje na historický vývoj právního institutu osvojení zletilého, který se navrátil do současné právní úpravy po více než 60 letech, během nichž byl s ohledem na tehdejší pojetí osvojení z právní úpravy vyloučen. Navrácení tohoto institutu do českého rodinného práva je důsledkem snahy zákonodárců o realizaci jednoho z hlavních principů, na nichž je vystavěn občanský zákoník z roku 2012. Tímto principem se rozumí návrat k tradicím a vzorům standardních úprav kontinentálních evropských států. První část práce se věnuje původní právní úpravě osvojení zletilého z dob antického Říma, odkud pochází kořeny tohoto právního institutu. Hlavním smyslem adopce bylo v této době uspokojení potřeby bezdětných mužů, kteří hledali dědice a pokračovatele rodu a rodového jména. Římskoprávní koncepce osvojení zletilého se stala vzorem pro většinu kontinentálních zákonných úprav až do počátku 20. století. Některé z nich, typicky občanský zákoník rakouský a německý, následují tento vzor dodnes. Do poloviny 20. století existovala vedle adopce dětí možnost osvojit zletilou osobu po vzoru římského a později rakouského práva i u nás. Toto období českých a československých právních dějin je základním tématem druhé...
|
|
| |
|
|
Právní úpravy rozvodu a výživného mezi rozvedenými manžely v ČR a ve vybraných evropských státech
Mozgová, Kamila ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Králíčková, Zdeňka (oponent) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Rozvod manželství jako jeden ze způsobů zániku manželství je upraven ve všech právních řádech Evropy, když je definován jako zrušení platného manželství za života manželů, vyslovené kompetentním státním orgánem, na základě důvodů stanovených zákonem a v rámci předepsaného procesněprávního postupu, s účinky ex nunc. Jedním ze znaků současné evropské společnosti je tzv. "krize rodiny". Projevem této krize je stále se zvyšující počet nesezdaných párů a především stálý nárůst počtu rozvodů. Rozvod, jako sociální situace se stal na začátku třetího tisíciletí pro drtivou většinu společnosti běžnou a přijatelnou záležitostí a je považován za dostupný, rázný a účinný způsob řešení neshod a problémů v manželství. Existující evropská legislativa pak v tomto ohledu vede také k tomu, že jen velmi malé procento rozvodů dnes končí smírem partnerů. Není však jistě žádoucí společenský význam institutu manželství přeceňovat. Z hlediska obecného mínění nelze právní úpravu rozvodu manželství ztížit natolik, aby nutila manžele zůstávat ve svazku nefunkčním a de facto neexistujícím. Obecně se předpokládá, že skončením manželství zaniknou jak osobní, tak i majetkové vztahy mezi manžely a že každý z manželů se bude schopen nadále sám o sebe postarat. Pokud se však rozvedený manžel ocitnul v takové životní situaci, jež mu...
|
|
|
Vyživovací povinnost
Dlouhá, Markéta ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Vyživovací povinnost Resumé Rigorózní práce se věnuje tématu vyživovací povinnost, přičemž se zabývá všemi druhy vyživovací povinnosti. Vyživovací povinnost je jedním z institutů rodinného práva, který zahrnuje řadu vzájemných práv a povinností a týká se každého z nás, ať už jako povinného či jako oprávněného. Rigorózní práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy vyživovací povinnosti obsažené v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, s právní úpravou zakotvenou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. První kapitola rigorózní práce jednak osvětluje základní pojmy této problematiky, jako výživné a vyživovací povinnost, jednak se zabývá funkcí vyživovací povinnosti. Další kapitola rigorózní práce pojednává o právní úpravě vyživovací povinnosti v historickém kontextu a zaměřuje se na právní úpravu v občanském zákoníku 2012 a důvody jeho přijetí. Dále rigorózní práce shrnuje jednotlivé druhy vyživovací povinnosti a věnuje se vzájemným vztahům mezi nimi. Rigorózní práce rovněž blíže osvětluje základní podmínku trvání vyživovací povinnosti a jednotlivá kritéria pro stanovení rozsahu vyživovací povinnosti, která jsou společná pro všechny druhy vyživovací povinnosti. V sedmé až dvanácté kapitole rigorózní práce jsou podrobně rozvedeny jednotlivé druhy...
|
|
| |
|
|
Rodinné právo v Korejské republice po roce 1948
Líbalová, Ilona ; Löwensteinová, Miriam (vedoucí práce) ; Zemánek, Marek (oponent)
Tato práce popisuje hierarchické a patrilineární normy v rodinném právu v korejském občanského zákoníku a zabývá je jejich postupným odstraňováním tak, aby bylo kompatibilní s ústavním právem. První část práce vyzdvihuje specifika korejského rodinného práva v rámci historického kontextu. Analyzuje původ systému hlavy rodiny a rodinných registrů jakožto jednoho z hlavních zdrojů nerovnosti v korejském rodinném právu. Druhá část se zaměřuje na proces kodifikace ústavy a občanského zákoníku a představuje konfuciánské a ženské organizace, které měly v dalších letech vliv na podobu rodinného práva. Předmětem sporu byla nekompatibilita rodinného práva občanského zákoníku s ústavním právem. Cílem této práce je zjistit, zda dnešní rodinné právo v občanském zákoníku již lze považovat za slučitelné s ústavou. Třetí část práce se proto věnuje novelizacím rodinného práva na pozadí socio-politických změn, kdy je patrné postupné odstraňování hierarchických a patrilineárních etických norem z občanského zákoníku až do doby přelomu tisíciletí. Klíčová slova: Korejská republika, moderní korejské právo, rodinné právo, ústava, manželství, rozvod, lidská práva
|
|
|
Právní postavení rodičů dítěte při jeho osvojení
Oliveriusová, Monika ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Záměrem práce je analýza účinné právní úpravy postavení rodičů dítěte při jeho osvojení a osvojení samotné s ohledem na aktuální otázky a úpravu v novém občanském zákoníku. Využívány jsou především metody analytická a kompara- tivní. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola pojednává o vymezení základních pojmů, s kterými je dále pracováno. Zařazuje též institut osvojení do širšího rámce náhradní rodinné péče. Druhá kapitola se zabývá právní úpravou osvojení. Je členěna do šesti podkapitol, se stěžejní třetí podkapitolou zabývající se podmínkami osvojení. Třetí a nejrozsáhlejší kapitola je podstatou práce. Je věnována analýze současné právní úpravy právního postavení rodičů dítěte při jeho osvojení. Pozornost je věnována i nové formulaci nezájmu rodiče ve vazbě na nový občanský zákoník. Součástí této kapitoly je i odborníky a veřejností čas- to diskutovaná problematika utajených porodů. Vzhledem k tradici tohoto institutu ve Francii, je učiněn vhled do francouzské právní úpravy. Čtvrtá kapito- la je věnována procesnímu postavení rodičů dítěte a to jak v řízení o osvojení, tak v řízení incidenčním. Podstatou kapitoly páté je úprava v novém občanském zá- koníku, který nabude účinnosti k 1. 1. 2014. Tato kapitola pojednává v první podkapitole o obecných otázkách s akcentací na rodinné právo a...
|
|
|
Pěstounská péče v soukromém a veřejném právu
Sauerová, Štěpánka ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje institutu pěstounské péče. Pěstounská péče je v současné době velmi aktuálním tématem oblasti rodinného práva. Po letech teoretických úvah, diskuzí a příprav došlo v této oblasti k řadě významných změn, které byly do právní úpravy promítnuty novým občanským zákoníkem a novelou č. 401/2012 Sb., zákona o sociálně- právní ochraně dětí. Cílem těchto změn je snaha profesionalizovat pěstounskou péči, vytvořit z pěstounské péče alternativu k ústavní péči, zefektivnit její fungování, snížit rizika neúspěchu v praxi a zvýšit zájem veřejnosti o tuto formu náhradní péče. V popředí všech úvah stojí především nejlepší zájem a blaho dítěte. Důraz je kladen na právo dítěte vyrůstat v rodinném prostředí a na poskytování pomoci rodině ohroženého dítěte. Diplomová práce je členěna do sedmnácti kapitol. První kapitola uvádí do problematiky náhradní péče a věnuje se jednotlivým jejím formám. Druhá kapitola představuje historický exkurz do jednotlivých fází vývoje pěstounské péče. Třetí kapitola je věnována vnitrostátním a mezinárodním pramenům právní úpravy pěstounské péče. Těžiště práce tvoří kapitoly čtyři až čtrnáct, které obsahují právní úpravu pěstounské péče de lege lata z hlediska práva soukromého i veřejného. Patnáctá kapitola obsahuje stručný výklad právní úpravy pěstounské péče ve Velké...
|
|
|
Analýza praktických důsledků změn v rodinném právu podle §655 - §975 občanského zákoníku
Veselá, Soňa ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá novou právní úpravou rodinného práva uvedenou v novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., který nabývá účinnosti od 1. 1. 2014 a jejími důsledky pro praxi. Zároveň se svou účinností tento zákon ruší dosavadní platný zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, který dosud upravuje v naší legislativě rodinné právo. S tím také ruší zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Hypotéza:Jedná se o průlomovou změnu v naší legislativě, která bude mít zásadní vliv na systém rodinného práva a současnou praxi. Cíl: Analyzovat novou právní úpravu rodinného práva - §655 - §975 zák. č. 89/2012 Sb., porovnat se zák. č. 94/1963 Sb. Vyhodnotit předpokládané dopady na dotčený okruh osob, vyplývající ze zrušení zák. č. 94/1963 Sb. a na postupy v praxi OSPOD. Metody užité v bakalářské práci: Analýza, komparace a dedukce.
|
|
|
Práva a povinnosti rodičů a dětí (s důrazem na vybrané problémy vzniku vztahu rodičů a dětí)
Málková, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Rodina je pojem, který existoval, existuje a bude existovat v každé době, v každé společnosti, v každé kultuře. O stálosti vztahů v rodině však nemůžeme hovořit. Vyvíjely se vztahy mezi muži a ženami i mezi rodiči a dětmi. Došlo k zrovnoprávnění mužů a žen. Z dětí, které byly objekty moci otcovské, se staly jedinci, kteří mají svá práva a požívají ochrany. Ústředním tématem mé diplomové práce je právní úprava práv a povinností rodičů a dětí a určení rodičovství. Tyto dvě relativně samostatné části práce se prolínají a jsou spolu spjaty. Bez narození dítěte a určení rodičovství by nemohly vzniknout jednotlivá práva a povinnosti. V první kapitole své práce se zaměřuji na právní úpravu vztahů mezi rodiči a dětmi obecně. V historickém kontextu zmiňuji proměnlivost vztahů v průběhu tisíciletí. Roztříďuji jednotlivá práva a povinnosti podle zákona o rodině (zákon č. 94/1963 Sb.) a občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.). Obě tyto právní úpravy oddělují institut rodičovské (z)odpovědnosti od dalších práv a povinnosti, ať už jde např. o určení jména dítěti či o vyživovací povinnost. Na ty se zaměřuji samostatně ve druhé a třetí kapitole. Druhá část mé diplomové práce je věnována určení rodičovství. Určení mateřství bylo donedávna, i díky zásadě mater semper certa est, vždy jasné, ale díky pokrokům v medicíně,...
|
host ::
RSS.