|
|
Péče o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá péčí o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko - resuscitačním oddělení. Byly stanovené dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké prostředky využívají sestry pracující na anesteziologicko - resuscitačním oddělení v péči o své duševní zdraví. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké prvky způsobují sestrám na anesteziologicko - resuscitačním oddělení největší psychickou zátěž. Pro dosažení cílů bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. Empirická část práce byla provedena formou kvalitativního výzkumného šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru, který se skládal z 12 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen 10 sestrami pracujících na lůžkové části anesteziologicko - resuscitačního oddělení. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Sestry preventivně předchází každodenní zátěži tím, že pečují o své duševní zdraví a tráví svůj volný čas se svou rodinou a blízkými přáteli. Aktivní odpočinek pro sestry představují výlety, procházky, nebo sport. Pasivní odpočinek zahrnuje čtení, sledování filmů, hraní her, nakupování, sauna, dobré jídlo, péče o sebe sama, nebo vycestování do zahraničí. Některé sestry se snaží dbát na zdravý životní styl a přikládají mu důležitost. Psychickou pracovní zátěž pociťují nejčastěji při příjmu pacienta v souvislosti s vysokou zodpovědností, časovým tlakem a pracovním přetížením. Náročnost přisuzují také neustálému udržování pozornosti, nutnosti rychlého reagování, rozhodování, improvizování a při péči o neklidné pacienty. Emočně náročná je pro sestry především komunikace s rodinami pacientů a péče o dětské pacienty. Pracovní zátěži předcházejí dále tím, že využívají týmovou spolupráci, pozitivní naladění a humor na pracovišti. Sestry v našem výzkumném šetření vyjádřily celkovou spokojenost se svou prací, ale současně zmínily potřebu dalšího personálu do směn či finanční příspěvky na sportovní aktivity.
|
|
|
Emocionální prožívání české populace během pandemie COVID-19
BRUKNER, Adam
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá psychologickými dopady pandemie COVID-19 na lidi, a popisuje jejich duševní zdraví, subjektivní pohodu a prožívání v době pandemie v kontextu s jejich sociodemografickými proměnnými. Sledovány jsou proměnné: pohlaví, věk, pracovní status, rodičovství a forma soužití. Praktická část představuje výsledky dílčích dat z projektu Jupsycor získaných během podzimu 2020, kde jsou uvedené proměnné dávány do souvislosti emocionální habituální subjektivní pohodou u obyvatel České republiky během pandemie.
|
|
|
Respekt k důstojnosti člověka jako základ kvality sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
PODLIPNÁ, Martina
Práce se zabývá kvalitou péče o duševní zdraví, jejímž základním předpokladem je respekt k důstojnosti člověka. Nejprve je charakterizováno etické a právní ukotvení důstojnosti člověka. Dále jsou shrnuty etické zásady vztahující se k důstojnosti člověka, formulované v etických kodexech jednotlivých profesí zastoupených v multidisciplinárním týmu poskytujícím služby lidem s duševním onemocněním. V další části jsou popsány vybrané přístupy k práci s touto cílovou skupinou - klinický a rehabilitační model péče. Poté je představen na zotavení zaměřený přístup v péči o duševní zdraví. Zotavení z duševního onemocnění je pojato jako psychologický proces, v němž lidé usilují o důstojný život. Tento proces má čtyři pružné fáze - naději, zplnomocnění, odpovědnost za sebe sama a smysluplné životní role. V závěrečné pasáži jsou zhodnoceny přínosy a úskalí na zotavení zaměřeného přístupu v souvislosti s důstojností lidí s psychickým onemocněním. Tento přístup naplňuje základní předpoklad kvality sociální práce, kterým je respekt k důstojnosti člověka. Potenciální úskalí nespočívá v principech na zotavení zaměřeného přístupu, ale v jejich případném špatném uchopení.
|
|
|
Pracovní zátěž a odolnost vůči stresu středoškolských učitelů
NOVOTNÁ, Klára
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku pracovní zátěže a odolnosti vůči stresu středoškolských učitelů. Teoretická část se zabývá vlivy, příčinami a následky stresu, duševním zdravím a technikami duševní hygieny. V praktické části je popisováno výzkumné šetření, v jehož rámci byl použit pro sběr dat hloubkový rozhovor s oslovenými učiteli středních škol v jižních Čechách a Horním Rakousku. Výstupem praktické části bylo zjištění, že se pedagogové setkávají ve své profesi s problémy týkajícími se zátěže způsobené obsáhlým vedením administrativy a nezájmem žáků o studium. Učitelé čelí stresu pobytem v přírodě, odpočinkem u knihy, sportem, hudbou a trávením volných chvil s rodinou a přáteli.
|
|
| |
|
|
Program prevence duševního zdraví pro školy
Karmazínová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kollerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje přínosu programu prevence duševního zdraví pro školy na snížení míry stigmatizačních postojů ze strany žáků a žáček vůči pacientům s duševním onemocněním, ale i osvětě v oblasti duševního zdraví i nezdraví. Cílem je vytvořit, realizovat a vyhodnotit intervenci a její dopady na postoje a vědomosti žáků a žaček. Teoretická část představuje problematiku dospívání a duševního zdraví, stigmatizaci s důrazem na školní prostředí. Konec teoretické části je věnován podpoře duševního zdraví, především v rámci školního prostředí. Empirická část využívá smíšeného výzkumného designu a následujících metodologických prostředků: pracovní list, dotazník, pozorování a terénní deník. Výzkumný vzorek představují žáci a žačky čtvrtých ročníků (18-20 let) vybraných seminářů na gymnáziích. Ze získaných dat byla provedena kvalitativní analýza pracovních listů a kvantitativní analýza dotazníkového šetření zabývající se mírou stigmatizace pacientů s duševním onemocněním ze strany žáků a žaček. Z výzkumu vyplývá, že žáci a žačky mají vytvořenou představu o pacientovi s duševním onemocněním a také dokáží popsat co pacient či pacientka s duševním onemocněním prožívá. Dále pak z výzkumu vyplývá pedagogická relevantnost v tématu duševního zdraví s ohledem na výsledný vliv školní intervence na snížení...
|
|
|
Problém nedostupnosti psychiatrické péče o děti v České republice
Stodola, Marek ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku nedostatečnosti psychiatrické péče o děti v ČR. I přes rostoucí veřejněpolitický zájem o stav duševního zdraví dětí se tato oblast péče potýká se značnými strukturálními problémy (zejména nedostatečné personální kapacity, nízká kvalita a nedostupnost péče), které se stále prohlubují. Tyto trendy ohrožují celý systém dětské psychiatrické péče a jejich přetrvávání nese riziko negativních makrospolečenských dopadů. I přes tento velmi negativní trend stále neexistuje ucelená veřejněpolitická koncepce, která by adresně, systematicky a koncepčně problémy dětské psychiatrie řešila. Cílem práce je nejdříve zmapovat a hloubkově popsat jednotlivé problémy dětské psychiatrie a následně pomocí veřejněpolitické teorie tří proudů (Multiple Streams Framework - MSF) rozšířenou o koncept aktérů veřejné politiky vysvětlit, co bránilo procesu nastolení agendy v oblasti dětské psychiatrie. V rámci práce bude využit kvalitativní design orientovaný především na sběr primárních dat v podobě expertních rozhovorů, která budou doplněna o studium veřejněpolitických dokumentů. Práce bude mapovat zejména období od roku 2013, kdy vznikl první koncepční dokument Strategie reformy psychiatrické péče 2013, ve které byla poprvé explicitně zachycena snaha psychiatrickou péči...
|
|
|
Duševní zdraví vysokoškolských studentů v ČR
Beranová, Zuzana ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá duševním zdravím vysokoškolských studentů v České republice. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují studenty VŠ v oblasti duševního zdraví. Dalšími cíli je zjistit, jaký je stav duševního zdraví studentů VŠ a zjistit, do jaké míry ovlivňuje jejich duševní zdraví studium vysoké školy. Posledním cílem práce je navrhnout veřejně politická opatření, která se dají v této oblasti přijmout jako preventivní, a která by mohla vést ke zlepšení stavu duševního zdraví vysokoškolských studentů. Diplomová práce vychází z teorie Six Dimensions of Wellness pro přiblížení pojmu duševní zdraví a také z teorie The social determents of health, která přibližuje faktory, které ovlivňují zdraví obecně. Z těchto teorií a další literatury byly vytvořeny hypotézy. Výzkum se skládá ze dvou částí a to z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu jsou pomocí Spearmenova korelačního koeficientu zkoumány proměnné, které ovlivňují duševní zdraví vysokoškoláků. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na druhou část práce a to na navržení veřejně politických opatření. Provedeny byly polostrukturované rozhovory s pracovníky poraden univerzit a zahrnuty byly i odpovědi pracovníků z krizového centra. Mezi faktory, které ovlivňují duševní zdraví studentů, patří finanční...
|
|
|
Práce se skupinou v rámci ergoterapie v psychiatrické nemocnici
Kotrbová, Kateřina ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kateřina Kotrbová Vedoucí práce: Mgr. Jana Pluhaříková-Pomajzlová Název bakalářské: Práce se skupinou v rámci ergoterapie v psychiatrické nemocnici Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá skupinovou formou ergoterapie u pacientů s duševním onemocněním v době hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Zaměřuje se na vedení cílené skupinové aktivity v rámci ergoterapie a nabízí konkrétní v praxi využitelné terapeutické jednotky, které byly v rámci práce navrženy a většina z nich ověřena v praxi. Dalším výstupem práce je vytvořený pracovní sešit na téma práce s časem, který mohou ergoterapeuti využít v rámci vedení skupin, ale také v rámci individuální ergoterapie. Popisuje také úlohu ergoterapie v oblasti péče o duševní zdraví, její léčebný přínos a doporučení pro práci se skupinou. Zaměřuje se na dospělé hospitalizované pacienty s vážným duševním onemocněním (schizofrenie, bipolární porucha apod.), kteří často využívají následnou péči v rámci hospitalizace. Formou kazuistik bylo popsáno celkem 12 provedených terapií u cílené skupiny, jejich příprava, průběh, závěr a reflexe. Závěr práce shrnuje a hodnotí praktickou zkušenost s vytvořeným navazujícím skupinovým programem na vybrané téma v rámci hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Výsledná zpětná vazba pacientů...
|
|
|
Možnosti využití ergoterapie u pacientů s poruchami příjmu potravy
Mandíková, Jana ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Rejtarová, Anna (oponent)
BAKÁLÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Jana Mandíková Vedoucí práce: Mgr. Jana Pluhaříková Pomajzlová Název bakalářské práce: Možnosti využití ergoterapie u pacientů s poruchami příjmu potravy Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje tématu poruch příjmu potravy a možnostem využití ergoterapie při jejich léčbě. V teoretické části nejprve popisuji problematiku poruch příjmu potravy (PPP), jejich etiologii a možnosti léčby. Dále se zabývám ergoterapií jakožto rehabilitačním oborem v oblasti péče o duševní zdraví. Závěr teoretické části vychází z nastudované české a zahraniční literatury a věnuji se v něm využití ergoterapie u pacientů s PPP. V úvodu praktické části uvádím výsledky dotazníkového šetření o současném využití ergoterapie u pacientů s PPP v České republice, které jsem zrealizovala. Dále popisuji svou praxi a konkrétní terapie, které jsem vedla na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Poslední částí je navržený postup ergoterapeutických intervencí u pacientů s PPP na základě již existující zahraniční příručky "Poruchy příjmu potravy: Průvodce pro ergoterapeuty", která vychází z Modelu lidského zaměstnání MOHO. Součástí jsou také mnou navržené konkrétní aktivity, které může ergoterapeut s lidmi s PPP využít v rámci individuální...
|
host ::
RSS.