|
|
Vztah mezi velikostí vajec a dobou inkubace u gekonů (Squamata: Gekkota)
Mrskočová, Jana ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předchozí studie vztahu mezi velikostí vejce a dobou embryonálního vývinu ukazovaly pozitivní korelaci mezi oběma veličinami na mezidruhové úrovni, tudíž se nabízí myšlenka, že doba vývinu by mohla být limitujícím faktorem pro zvětšování velikosti vajec během evoluce. Některé výzkumy plazů na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni tuto korelaci nepotvrzují. Zároveň je vztah mezi dobou vývinu a velikostí vejce ovlivněn mnoha faktory, například posuny v ontogenetických stádiích embrya v době snesení vejce, vlivem teploty a vlhkosti prostředí, přítomností diapauzy během embryonálního vývinu či synchronizací doby líhnutí mláďat, které autoři předchozích studií vůbec nezohlednili, nebo je odfiltrovali nesprávným způsobem. Myslím si, že většinu těchto faktorů lze dobře kontrolovat u vnitrodruhových studií, zároveň ale v rámci druhu bývá malá variabilita ve velikosti vajec, což znemožňuje spolehlivý test přítomnosti korelace. Řešením může být porovnání blízce příbuzných druhů s velkou variabilitou ve velikostech vajec, zde provedené u gekonů rodu Paroedura a gekončíků (čeleď Eublepharidae). Vliv teploty jsem odstranila porovnáváním dob inkubace ve dvou stejných konstantních teplotách. Výsledky ukazují, že na této užší škále není patrná korelace doby vývinu s velikostí vejce. Zdá se tedy, že doba embryonálního...
|
|
|
Želvy (Testudines) - jejich výskyt a chov v ČR
Chotěborová, Tereza ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce s názvem Želvy (Testudines) - jejich výskyt a chov v ČR byla primárně koncipována jako rešeršní. Práce si stanovila za cíl vytvoření celku informací o želvách, je rozdělena na několik konkrétních oblastí jako historie, vznik, anatomie a fyziologie, výskyt, chov a onemocnění. Práce komparuje poznatky o želvách z dostupných zdrojů. KLÍČOVÁ SLOVA: plazi, želva, chov, želva nádherná
|
|
|
Endokrinní disruptory u plazů
Semerád, Jaroslav ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Informace o schopnosti některých kontaminantů životního prostředí ovlivnit reprodukci a vývoj obratlovců prostřednictvím narušení endokrinního systému je velmi rozšířená. Avšak přesných mechanismus, prostřednictvím něhož xenobiotika působí, může být velmi složitý a lišit se druh od druhu. Velmi vhodným modelem ke studiu dopadu těchto sloučenin na populace živočišných druhů se díky různým způsobům determinace pohlaví (genotypově či environmentálně) a rozmnožování (oviparie a viviparie) zdají být plazi. Pohlaví je u mnohých druhů závislé na teplotě během inkubace vajec a aplikací xenogenních steroidních hormonů nebo enzymatických inhibitorů lze tuto determinaci zvrátit. Právě této nestálosti určování pohlaví u některých plazích druhů lze využít jako markeru pro dopady látek s endokrinně disrupčním efektem (EDC), a to i pro extrémně nízké dávky a směsi sloučenin. Novorozená mláďata vystavená EDC během embryogeneze navíc umožňují další způsob zkoumání endokrinní disrupce, kterým je měření hladiny steroidních hormonů v jejich krvi. Navíc mnoho druhů plazů žije v prostředí bohatém na vodu, v blízkosti zemědělských oblastí, kde je používání pesticidů nejintenzivnější, a jsou masožravci či mrchožrouti, což zvyšuje počet možných zdrojů expozice. Mnozí rovněž produkují vejce s flexibilní skořápkou, která umožňuje...
|
|
|
Mechanismy determinace a diferenciace gonády plazů
Ehl, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Plazi jsou, co se týče určení pohlaví, velice rozmanitou skupinou. Evoluce determinace pohlaví probíhala v různých odvětvích nezávisle na sobě a dospěla tak k různým typů určení pohlaví. Mnoho prací se zabývá studiem sítě genů zodpovědné za diferenciaci gonády plazů, za účelem odhalení principů, které umožňují tuto rozmanitost. Díky této různorodosti je velice obtížené u plazů odhalit a popsat spínač zodpovědný za diferenciaci gonády jedním nebo druhým směrem. Zajímavým fenoménem je reverze pohlaví, která je umožněna mechanismem uplatňujícím se jen za určitých neobvyklých okolností. V této práci jsou shrnuty základní informace o určení pohlaví mezi plazy a některé pohledy na jeho třídění. Dále jsou zde uvedeny vybrané geny účastnící se diferenciace pohlaví napříč obratlovci, a jejich exprese u~modelových druhů plazů. Posledním čím tato práce disponuje je shrnutí poznatků o pohlavních revertantech z řad plazů a krátké pojednání na téma jejich významu v evoluci.
|
|
| |
|
|
Prostorová orientace u plazů s důrazem na způsoby testování allothetické orientace
Voňavková, Monika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V současné době jsou u plazů popsány různé způsoby orientace a to především orientace na velké škále pomocí kompasů (magnetického, slunečního). Nejčastějším objektem pro studium prostorové orientace bývají vodní želvy. O ostatních skupinách, hlavně o šupinatých plazech (Squamata) je informací podstatně méně. U této skupiny není přesvědčivě dokázáno, zda a jak k orientaci na malé škále je využívána allothetická orientace. Cílem této práce je popsat způsoby orientace u plazů a zaměřit se na ty práce, kde byla orientace pomocí vnějších význačných znaků prostředí (tj. allothetická orientace) experimentálně testována. Dále byly v této práci podrobně rozebrány způsoby testování allothetické orientace u jiných skupin (např. savců), kde byla vyvinuta nejpokročilejší metodika testování. Práce obsahuje také návrh experimentů vhodných pro testování allothetické navigace pro modelový druh šupinatého plaza gekončíka nočního (Eublepharis macularius). Klíčová slova: plazi, prostorová orientace, allothetická navigace
|
|
|
Parthenogenbetické ještěrky z rodu Darevskia jako evoluční model
Abramjan, Andran ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Mezi ještěrkami rodu Darevskia (Sauria: Lacertidae) existuje několik partenogenetických linií, které jsou endemické pro oblast jižního Zakavkazska. Vysoká míra jejich heterozygotnosti, spojená s hybridním původem těchto organismů, je jedním z podstatných aspektů jejich evolučního potenciálu, stejně jako asexuální reprodukce. Na jedné straně tak stojí výhody heteroze, proti nevýhodám outbreedingové deprese či proti genetické uniformitě klonů. Cílem této práce je zhodnotit, zda tyto aspekty ovlivňují životaschopnost partenogenetických druhů a odlišují je od bisexuálních. Jako ukazatel vývojové nestability jsme zvolili míru asymetrií ve třech znacích v ošupení ještěrek. Zároveň jsme u bisexuálních a partenogenetických ještěrek zhodnotili i asymetrie v rozložení bočních modrých skvrn, které mají u lacertidů důležitou signalizační funkci. Z našich výsledků vyplývá, že v míře vývojové stability není mezi asexuálními a sexuálními druhy významný rozdíl, avšak bisexuální druhy jsou náchylnější na populační změny. Absence samců může u partenogenetických forem mít zřejmě největší vliv na zbarvení, což se projevuje ve ztrátě souměrnosti rozložení modrých skvrn.
|
|
|
Neinvazivní měření steroidních hormonů a vliv hormonální manipulace na chování gekona Paroedura picta
Matušková, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fraňková, Marcela (oponent)
Působení hormonů je součástí života všech živočichů. Jedná se o látky ovlivňující nejen fyziologické změny v organismu, ale i jeho chování. Předmětem zájmu této práce jsou dvě hlavní skupiny steroidních hormonů: glukokortikoidy a androgeny. Glukokortikoidy se aktivují během stresové zátěže. Jejich hladiny je možné měřit neinvazivními metodami, které mají celou řadu výhod. Tu nejpodstatnější přestavuje absence zpětné vazby při odebírání médií pro enzymovou analýzu. Jelikož se neměří přímo fokální hormony, ale jejich metabolity, je třeba tuto metodu nejprve validovat. Tato práce popisuje postup při validaci neinvazivního měření u madagaskarského gekona (Paroedura picta). Pro ověření funkčnosti metody byl aplikován ACTH test: zvířatům byla aplikována látka Synacthen Depot, která by měla zvyšovat hladiny glukokortikoidů v krvi. Bohužel stanovení hladin metabolitů glukokortikoidu neprokázalo předpokládaný nárůst a nepodařilo se tedy validovat metodu neinvazivního měření stresových hormonů. V druhé části práce je věnována pozornost behaviorálním efektům jednoho z nejdůležitějších androgenů - testosteronu. U několika jedinců (samců i samic) gekona byly provedeny hormonální manipulace. Výsledky odhalily rozdíly v sexuálním chování mezi experimentálními skupinami. Oproti tomu na agonistické chování neměly...
|
|
|
Evoluce způsobů určování pohlaví a genomů u šupinatých plazů (Reptilia: Squamata)
Pokorná, Martina ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Marec, František (oponent) ; Vyskot, Boris (oponent)
Evoluce způsobů určování pohlaví a genomů u šupinatých plazů (Reptilia: Squamata) Martina Pokorná disertační práce Abstrakt Disertační práce se zabývá evolucí způsobů určování pohlaví a genomů u šupinatých plazů. Jejím základem jsou tři publikované práce a dva rukopisy. Evoluce pohlavně determinačních mechanismů, pohlavních chromosomů a genomů a jejich uspořádání byla studována na širší fylogenetické úrovni všech šupinatých plazů se začleněním dalších linií plazů a také na menší škále jako podrobné srovnání uvnitř vybraných linií. Problematika byla studována klasickými cytogenetickými metodami a metodami molekulární cytogenetiky, zejména s použitím fluorescenční in situ hybridizace na různých úrovních. Výsledky byly interpretovány v rámci fylogenetických postupů. Práce přispívá k hlubšímu porozumění principů určování pohlaví a evoluce tohoto fenoménu nejen u šupinatých plazů, ale i u amniotických obratlovců. Na základě výsledků získaných při řešení problematiky je možné konstatovat, že pohlavní chromosomy vznikaly v evoluci v jednotlivých skupinách amniotických obratlovců nezávisle. Tento vznik je v některých případech následován akumulací mikrosatelitových sekvencí na pohlavních chromosomech, jejichž charakter však není společný pro pohlavní chromosomy u různých fylogenetických linií. Uspořádání genomů...
|
|
|
Evoluční omezení vzniku živorodosti u amniotických obratlovců: Proč nejsou žádní živorodí ptáci?
Chmelová, Kristýna ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gvoždík, Václav (oponent)
Evoluce živorodosti fascinovala biology již dlouhá léta. Tento zajímavý a geograficky rozšířený fenomén se objevil ve fylogenezi obratlovců mnohokrát nezávisle na sobě. Největší množství nezávislých vzniků živorodosti najdeme mezi šupinatými plazy, kde viviparie vznikala s mnohem větší frekvencí než v ostatních vertebrátních skupinách. Pro porozumění selekčním tlakům vedoucích k evoluci živorodosti bylo navrženo několik hypotéz, z nichž vědci nejvíce podporovanou je "adaptace na chladné podnebí". Podle této hypotézy k živorodosti vedla příznivá termoregulace vyvíjejících se embryí v těle matky. Obecně se předpokládá, že děložní retence vajec je mezistupněm ve vývoji živorodosti a dispozice k zadržování vajec v tělní dutině je jednou z nejdůležitějších preadaptací, které ovlivňují evoluci živorodosti u obratlovců. Dalšími limitujícími faktory může být např. typ skořápky, způsob určení pohlaví nebo hlídání snůšky jako alternativní rodičovská péče k živorodosti.
|
host ::
RSS.