|
|
Chemismus vody a sedimentů fluviálních jezer Labe
Chalupová, Dagmar ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent) ; Benešová, Libuše (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na problematiku fluviálních jezer v Polabí, které bylo již od středověku značně ovlivňováno lidskou činností. Stará říční ramena, která jsou velice cennými ekosystémy přispívajícími ke stabilitě říčního ekosystému, dokladují nejen změny toku Labe, ale vzhledem k ukládání řady škodlivin vypovídají i o průmyslovém znečištění, kterému byla řeka především v 2. polovině 20. století z důvodu nedostatečných opatření na průmyslových zdrojích kontaminace vystavena. V rámci tohoto výzkumu bylo podrobně studováno 5 starých říčních ramen v úseku mezi Hradcem Králové a Mělníkem, která se vzájemně lišila intenzitou komunikace s řekou, vzdáleností od významných zdrojů průmyslového znečištění a využitím okolních pozemků. Výzkumné práce zahrnovaly morfometrická a batymetrická měření, sledování hydrologického režimu, sezónní měření ve vodním sloupci a pravidelné analýzy povrchových vzorků vody. Z důvodu zjištění starších antropogenních zátěží byly v jezerech odebrány profily sedimentu v délce, kterou použitá technika umožňovala. Kromě zrnitostních rozborů jednotlivých vrstev byl stanoven obsah organického uhlíku a koncentrace vybraných kovů a arzénu (Ag, Cd, Cr, Cu, Fe, Hg, Mn, Pb a Zn). Hodnocení povrchových vzorků vody prokázalo podobnost starých ramen, která byla stále spojena s...
|
|
|
Využití plovoucího sacího bagru k čištění vodních nádrží a odstraňování přírodních sedimentů
Sedlecká, Šárka ; Pokorný, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na návrh realizace revitalizace soustavy malých vodních nádrží v obci Lužice v okrese Most a to pomocí mokré metody s využitím plovoucího sacího bagru. Součástí práce je zhodnocení soustavy vodních nádrží Lužice III. a návrh projektu jejich obnovy jako příprava studie proveditelnosti, která bude sloužit při podání žádosti o dotaci. Dále práce popisuje problematiku znečištění vodních nádrží a ve stručnosti se zabývá revitalizačními opatřeními. V rámci hodnocení navržených opatření popisuje problematiku sedimentů ve vazbě na legislativu a přináší možnosti využití dotačních příležitostí.
|
|
|
Těžké kovy v řece Ohři, úsek Sokolov-Karlovy Vary
Hrnko, Vladimír ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Heřmanovský, Martin (oponent)
V této práci jsem se zabýval kontaminací povrchových vrstev říčního sedimentu v oblastech Sokolovska a Karlovarska vybranými prvky a jejich porovnáním s údaji průmyslem nezatíženého sedimentu z oblasti Písty a limity Mezinárodní komise na ochranu Labe (MKOL).
Sedimenty byly odebírány ze sledovaného povodí řeky Ohře v úseku Sokolov-Karlovy Vary, která protéká průmyslovou oblastí Sokolovska a Karlovarska. Ve své bakalářské práci zhodnotím, zda je výše uvedený tok ovlivňován průmyslovou činností na základě dat z odebraných vzorků.
Jako měřítko jsem si vybral ukazatele koncentrace těžkých kovů v povrchových sedimentech říčního toku. Vzorky jsem odebíral čtvrtletně v průběhu celého roku na šesti stanovištích.Zvolil jsem tři stanoviště ve městě Sokolov a tři lokality v Karlových Varech. Pro srovnání byl jeden ze vzorků z Karlovarska odebrán v CHKO Slavkovský les, oblast Svatošské skály. Sledovanými parametry byly pH, Cd, Cr, Cu, Pb, Ni a Zn.
Vybraný úsek Ohře je v těchto ukazatelích velmi opomíjen a výsledky z mých měření mohou být důležitým podkladem pro sledování dalšího vývoje v daném toku řeky.
|
|
|
Změny reliéfu dna a objemu VD Fojtka vlivem zanášení
Vlasák, Tomáš ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Hradilek, Václav (oponent)
Sedimentace je přirozený proces, který je závislý na mnoha faktorech za působení času. Množství usazených sedimentů na dně vodních nádrží má vliv jednak na celkový objem a plochu vodního díla, ale také na reliéf dna.
Tato práce se zabývá množstvím sedimentu ve vodní nádrži Fojtka a změnou reliéfu jejího dna za 109 let fungování nádrže. Pro účely této práce bylo na přehradě provedeno měření dna pomocí echosounderu z lodi, jehož výstupem byla bodová vrstva o 5500 bodech. Dále byla změřena břehová linie pomocí GPS přístroje. Zpracování dat proběhlo v programu ArcGIS, kde byla data nejdříve zredukována a upravena k použití pro interpolační nástroje ze sady ArcToolbox. Pro vybrání nejpřesnější interpolace byla vytvořena validační data, která byla porovnávána s interpolovanými. Nejlepší výsledky poskytovala interpolace Kriging a TIN v rozlišení 0,5 m.
Pro srovnání se současným stavem byly vektorizovány plány z doby výstavby, u kterých byla rovněž vytvořena validační data a následně porovnávána přesnost jednotlivých interpolací. Jako nejlepší metoda pro tato data byla vyhodnocena metoda TIN v rozlišení 0,5 m. Metoda TIN byla použita u obou datových sad pro 2D a 3D vizualizace reliéfu dna a také pro výpočet aktuálního objemu a plochy zátopy nádrže.
Rozdíl reliéfů dna nádrže Fojtka ukázal zmenšení objemu nádrže o 6,7% a redukci zaplavené plochy o 3,2%. Vliv na toto relativně malé zanesení má pravidelně těžená předzdrž umístěná nad nádrží.
|
|
|
Úroveň kontaminace sedimentů z údolní nádrže Orlík organickými a anorganickými polutanty
Dvořák, Tomáš ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Vlivem sorpčních procesů mohou sedimenty zadržovat celou řadu toxických látek, které jsou spolu se sedimentem transportovány na velké vzdálenosti od místa jejich vzniku. Přehradní nádrže představují významný rezervoár těchto sedimentů a mohou tak vypovídat o celkovém zatížení povrchových vod v daném povodí. Tato práce je proto založena na hypotéze, že sedimenty údolní nádrže mohou napomoci k odhadu zdrojů a míry znečištění vody v dané oblasti.
Cílem této práce bylo zhodnocení úrovně kontaminace sedimentů z údolní nádrže Orlík organickými a anorganickými polutanty a posouzení potenciálního vlivu jednotlivých přítoků na celkovou míru kontaminace těchto sedimentů. V rámci literárního přehledu byla hodnocena současná úroveň poznání zejména v oblasti speciace toxických prvků a specifik chování polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vodách, sedimentech a vodních organismech. Diskutována byla také biologická aktivita a eutrofizační potenciál sedimentů.
Hodnoceno bylo celkem 34 směsných vzorků sedimentu odebraných v různých částech Orlické nádrže včetně jejích významných přítoků. V jednotlivých přítocích byla sledována také biologická dostupnost významných polutantů na základě jejich obsahu ve tkáních mlžů.
Metodou atomové spektrometrie byly zjištěny zvýšené obsahy As, Cd a Zn v sedimentech ÚN Orlík. Výrazně nadlimitních hodnot dosahoval arzen ve spodní části nádrže a to od soutoku řeky Otavy s Vltavou ve směru k tělesu hráze. Zvýšené obsahy kadmia a zinku byly zjištěny v sedimentech řeky Otavy. Na základě analýzy tkání mlžů v přítokových oblastech byla prokázána významná bioakumulační schopnost kadmia. Mimo jiné byla zjištěna také významná závislost obsahu fosforu na obsahu celkového železa a hliníku v sedimentech.
|
|
|
Sedimentační nádrž na toku Kuřimka
Holá, Lucie ; Julínek, Tomáš (oponent) ; Uhmannová, Hana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh sedimentační nádrže na toku Kuřimka v katastrálním území Moravské Knínice. Ve výpočtech byla provedena kapacita řešeného úseku a výpočet průběhu hladin pro třicetidenní vodu a vybrané N-leté průtoky. Jedna z kapitol byla věnována posouzení vegetačního doprovodu. K výpočtům byl použit jednorozměrný matematický model HEC-RAS 4.1. Drsnost dna a svahů byly určeny na základě osobní obchůzky. Výsledkem je určení kapacitního průtoku, zhodnocení současného stavu a návrh průtočné sedimentační nádrže na vybraném pozemku. Bakalářská práce může být přínosem další sedimentační nádrže v okolí Brněnské přehrady.
|
|
|
Assessment of phosphorus associated with Fe and Al (hydr)oxides in sediments and soils
JAN, Jiří
The established fractionation scheme of Psenner and Pucsko with consecutive BD and NaOH steps was shown to be ineffective in distinguishing between the stable crystalline (hydr)oxides and their more active amorphous and poorly crystalline forms. These forms highly vary in their ability to sorb P and thus in their ecological significance. Dissolution kinetics of the Fe and Al minerals were performed using both the BD and NaOH extraction solutions. The results were applied to modify the original fractionation scheme for better quantification of P associated with active Al and Fe (hydr)oxides, and better estimation of the amounts of these Fe and Al forms in soils and sediments.
|
|
|
Využití kapalinové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv
Dvořáková, Petra ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá problematikou výskytu reziduí léčiv v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimální metody pro stanovení vybraných léčiv ze vzorků odebraných z vodního ekosystému a kalů z čistíren odpadních vod. Ze skupiny léčiv byla vybrána antibiotika, která patří mezi nejčastěji užívaná léčiva. Antibiotika přítomná ve složkách životního prostředí mají jako ostatní léčiva toxický vliv na organismy v něm žijící. V případě antibiotik však dochází navíc ke vzniku rezistence. Pro studii byla konkrétně zvolena sulfonamidová antibiotika, která se používají jak v humánní tak i ve veterinární medicíně. Byly vypracovány celkem tři optimalizované postupy pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích povrchové vody, sedimentu a kalu. V rámci optimalizace byly zkoušeny čtyři typy extrakce, a to extrakce na tuhou fázi, extrakce pomocí zvýšeného tlaku, mikrovlnná extrakce a ultrazvuková extrakce. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s dvěma detektory - detektorem diodového pole a hmotnostním spektrometrem. Optimalizované metody byly aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány na dvou řekách (Svratka a Svitava), a to celkem na 31 odběrových místech. Kal byl odebírán na čistírně odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice po dobu osmi dnů. Pro vypracování ucelené studie byla přítomnost analytů sledována rovněž ve vzorcích rybí svaloviny. Vzorky ryb pocházely z řeky Svratky (před a za ČOV). Výskyt sulfonamidových antibiotik byl potvrzen ve vzorcích povrchové vody z řeky Svratky (ug.l-1), v sedimentu z obou sledovaných řek (ug.kg-1) a v kalu z ČOV (ug.kg-1). Ve vzorcích povrchové vody z řeky Svitavy a ve vzorcích ryb nebyla léčiva detekována, případně se jejich koncentrace nacházela pod limitem detekce.
|
|
|
Návrh čerpací stanice pro dopravu hydrosměsi
Béreš, Matej ; Štigler, Jaroslav (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá problematikou prúdenia hydrozmesí v potrubí. V prvej časti práce sa zaoberám vlastnosťami disperzných sústav, používaných čerpadiel a dopravných potrubí. Zvláštna pozornosť je venovaná bagrovacím čerpadlám a polyetylénovým HDPE potrubiam. V druhej časti spracovávam dáta namerané v spolupráci s firmou PROGROUPE Sediment Removal a.s. na vodnom diele Gabčíkovo na rieke Dunaj. Na základe nameraných dát následne navrhujem potrebnú charakteristiku bagrovacieho čerpadla pre prečerpávaciu stanicu umiestnenú na projekte revitalizácie Kazašského jazera Borovoe.
|
|
|
Problematika stanovení cínu v environmentálních matricích
Bušinová, Markéta ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá v rešeršní části především obsahem cínu ve složkách životního prostředí, jeho koloběhu v nich a možnostmi stanovení cínu v životním prostředí. Shrnuje dostupné informace o vlastnostech cínu a jeho sloučenin, výskytu a koloběhu cínu ve složkách životního prostředí. Dále se zaměřuje na stanovení cínu ve složkách životního prostředí, pozornost je věnována především stanovení celkového obsahu cínu s využitím metody ET-AAS. Experimentální část je zaměřena na optimalizaci metody stanovení na ET-AAS a výběr vhodného extrakčního postupu pro stanovení celkového obsahu cínu v půdách a sedimentu. Nejvhodnější postup stanovení cínu na ET-AAS byl aplikován na vzorky půdy, sedimentu a vody. Jako optimální modifikátor matrice pro byl zvolen roztok Pd(NO3)2 v 5 % kyselině askorbové, optimální pyrolýzní teplota byla 1400 °C a teplota atomizace 2400 °C. Ani jeden z posuzovaných postupů extrakce nebyl shledán jako vhodný postup pro potřeby stanovení cínu v environmentálních vzorcích a je třeba dalších prací, které by optimalizovaly metodu separace.
|
host ::
RSS.