|
Flexibilní formy pracovní doby
Kuncová, Gabriela ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
65 Abstrakt - Flexibilní formy pracovní doby Tato diplomová práce pojednává o flexibilních formách pracovní doby a klade si za cíl srozumitelně a souhrnně tuto problematiku popsat. Jedná se o velmi zajímavé a aktuální téma, které do značné míry nepodléhá přímé právní úpravě a ponechává smluvním stranám při ujednávání jejich pracovněprávních vztahů značnou volnost. Tato skutečnost napomáhá větší flexibilizaci pracovního trhu a je významným prostředkem v boji s nezaměstnaností i ekonomickou krizí obecně. Tato diplomová práce obsahuje šest kapitol. V kapitole první je pojem flexibilní formy pracovní doby uveden a je zde stručně popsáno, čím se zabývají následující kapitoly. Druhá kapitola vymezuje pracovní právo ve vztahu k jiným právním odvětvím a popisuje právní zásady, které se k pracovnímu právu vztahují. Následující, třetí kapitola, je věnována úpravě pracovní doby, její délky, způsobům rozvržení a její mezinárodní úpravě. Čtvrtá kapitola představuje úvod k flexibilním formám pracovní doby. Jsou zde nastíněny základní způsoby dělení flexibility ve vztahu k pracovnímu trhu a rozděleny jednotlivé flexibilní formy práce podle typologie, ze které v této diplomové práci vycházím. Na tuto kapitolu navazuje kapitola pátá, která je nejobsáhlejší a ve které jsou již popsány jednotlivé flexibilní formy pracovní...
|
| |
|
Zásada opatrnosti v účetnictví
Věžník, Marek ; Bokšová, Jiřina (vedoucí práce)
Zásada opatrnosti v účetnictví je jedna z několika obecně uznávaných účetních zásad. Potřeba zásady opatrnosti vyplývá ze skutečnosti, že se účetní jednotky často nacházejí v situacích, ve kterých se musí vypořádat s určitými riziky a nejistotami. Základním smyslem této zásady je při zobrazení těchto nejistot v účetnictví nenadhodnotit aktiva a výnosy a zároveň nepodhodnotit pasiva a náklady. Zásada opatrnosti se realizuje pomocí nástrojů opatrnosti, kterými jsou především rezervy, opravné položky a odpisy. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na popis rezerv a opravných položek. Jejím cílem je také popsat rezervy a opravné položky jednak z hlediska české účetní legislativy, jednak z hlediska IAS/IFRS a uvést základní rozdíly mezi těmito legislativními účetními předpisy.
|
|
The analysis of tourism in Martin
Olešová, Petra ; Petrů, Zdenka (vedoucí práce) ; Zábranská, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou potenciálu cestovního ruchu ve městě Martin. Prvá kapitola teoreticky vymezuje základní pojmy související s navazující analytickou části, v následující kapitole jsou tyto poznatky aplikovány na analýzu a zhodnocení jednotlivých předpokladů města Martin pro rozvoj cestovního ruchu. Součástí je i charakterizování základních forem cestovního ruchu, pro které má město Martin předpoklady. Jako nástroje analýzy jsou použity složky primární a sekundární nabídky cestovního ruchu, statistiky návštěvnosti a podrobná SWOT analýza, jejímž cílem je všechny zjištěné skutečnosti shrnout. Poslední kapitola se zaměřuje na prezentaci aktivit města podporujících rozvoj cestovního ruchu ve městě.
|
|
Emisní povolenka jako cenný papír a investiční nástroj
Tůma, Jan ; Kříž, Radim (vedoucí práce) ; Chára, Petr (oponent)
Systém obchodování s emisemi Evropské unie funguje od roku 2005 a dosud je diskutabilní, jaká je právní povaha emisních povolenek. Tato otázka je navíc komplikována faktem, že ji nemůže řešit členský stát EU ETS, protože se jedná o oblast upravovanou komunitárním právem. Tato práce zkoumá, jakou právní povahu má povolenka v českém právu; konkrétně zda se jedná o cenný papír a/nebo investiční nástroj. Závěr je takový, že povolenka není ani jedno a její právní povaha je stále nejasná; v současné době to ale příliš nevadí. Nicméně pro budoucí hladké fungování systému je třeba, aby se tomuto tématu věnovala Evropská komise.
|
|
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí
Pospíšilová, Barbora ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
. Závěr Deliktní odpovědnost fyzických osob, jakožto jeden z právních nástrojů ochrany životního prostředí, má v demokratické společnosti bezesporu své opodstatněné místo. V poslední době sílí tendence dávat přednost trestněprávní odpovědnosti před odpovědností správní, pravdou ale je, že většina protiprávních činů proti životnímu prostředí je projednávána a sankcionována právě v rámci správního práva. Trestní právo je ceněno především pro svoji preventivní a represivní funkci a schopnost výrazněji postihnout pachatele nejzávažnějších deliktů. Na druhé straně je jeho využití v praxi spojeno s řadou procesních překážek, které často brání náležitému využití trestněprávní úpravy při ochraně životního prostředí. Jedná se zejména o problémy s prokazováním příčinného vztahu mezi protiprávním jednáním určité osoby a způsobeným následkem a s prokazováním míry způsobeného následku, značně obtížné je též samotné obstarávání potřebných důkazů. Nezanedbatelnou roli hraje rovněž skutečnost, že orgány činné v trestním řízení mnohdy nemají potřebné odborné znalosti ani dostatek času se trestnými činy proti životnímu prostředí náležitě zabývat. Jsou to příslušné správní orgány, resp. jejich jednotlivé útvary disponující odborně vzdělanými pracovníky v dané oblasti, jimž je uložena povinnost vykonávat dohled nad dodržováním...
|
|
Proexportní politika ČR
Vacková, Veronika ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Práce charakterizuje proexportní politiku v České republice. Zpočátku je formulován význam exportu v malé otevřené ekonomice, jakou je ČR. V následující části je nastíněn vývoj zahraničně-obchodní politiky ČR a počátky proexportní politiky. Dále je popsána institucionální struktura podpory exportu a jednotlivé nástroje, prostřednictvím kterých je realizována. Závěrečné části práce jsou zaměřeny zejména na současný stav proexportní politiky a zhodnocení plnění cílů, které v této oblasti stanovila vláda. Hodnocení vychází ze skutečných průzkumů a analýz v české podnikatelské sféře a dalších ověřených faktů. Součástí hodnocení jsou návrhy, jak vyřešit problematické aspekty současné proexportní politiky.
|
|
Rodinná politika v ČR - vývoj a současný stav
Drahorádová, Eva ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Jako tema svoji diplomove prace jsem si vybrala oblast socialni politiky, respektive pouze jednu jeji čast - politiku rodinnou. Tato oblast a jeji problematika mě v poslední době zajima stale vice, a pravě proto jsem se rozhodla timto tematem zabyvat. Ačkoliv je rodinna politika oproti jinym oborům prava a sociologie předmětem poměrně mladym, neznamena to, že by byla nebo měla byt meně důležitym. Jeji současna podoba, tak jak ji zname dnes se začala ve světě vytvařet až v obdobi po 2.světove valce. V zemich " vychodniho bloku" byla navic, stejně jako jine oblasti, po dobu čtyřiceti let vyrazně ovlivňovana sovětskym vzorem, což se později odrazilo i ve velkych reformach, kterymi musela projit v průběhu 90.let a s jejimiž nasledky se občas potyka do současnosti. Tyto ale i dalši udalosti maji však za nasledek neustaly rozvoj a změny probihajici v teto oblasti a jejim pravnim řadu nejenom u nas, ale i v okruhu prava mezinarodniho a evropskeho. Ve sve praci se proto budu nejprve věnovat historickemu vyvoji rodinne politiky, ktery pravě vedl k jeji nynějši podobě. Rodinna politika je pojmem poměrně širokym, ktery obsahuje řadu davek a institutů. Rozhodla jsem se proto vybrat z nich jen ty nejdůležitějši a z meho pohledu i nejzajimavějši, ktere bych vysvětlila a rozebrala trochu podrobněji - a to jak po strance...
|
|
Obec a ochrana životního prostředí z pohledu práva
Kodrasová, Alena ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cilem me prace je ukazat postaveni a možnosti obce při ochraně životniho prostředi, ktere ji skyta aktualni pravni řad. Obec disponuje subjektivitou jak veřejnopravni, tak soukromopravni. Soukromopravni subjektivita se uplatňuje předevšim při spravě vlastniho majetku.106 Obec se často chova jako soukromopravni subjekt i při řešeni problemů ochrany životniho prostředi. Zakon o obcich stanovi povinnost obce chranit tež veřejny zajem.107 Je třeba položit si otazku, jak vnimaji a hodnoti veřejny zajem obecni zastupitelstva. Posuzovateli a kvalifikovanými prosazovateli těchto (veřejných) zájmů mohou být pouze orgány veřejné moci.108 Organem veřejne moci obec jistě je, ale fakt, že většina obci nema vice než 1000 obyvatel, vzbuzuje pochybnosti, zda takova obecni zastupitelstva reprezentujici zajem několika stovek občanů jsou organem dostatečně kompetentnim k nezávislému posouzeni veřejneho zajmu, ktery se může velice lišit od lokalniho zajmu občanů obce. Je třeba si ale uvědomit, že obec ma jine priority než je ochrana životniho prostředi a to zajmy socialni a ekonomicke. Proto je stat garantem ochrany životniho prostředi, jak vyplyva z ustanoveni Ustavy. Pravě při ochraně životniho prostředi je kontrola ze strany statu a podřizenost rozhodovacich složek důležitym regulatorem pravě z toho uhlu pohledu, že obec...
|
|
Společná zemědělská politika (CAP) EU a její směřování do budoucna
Kubátová, Zuzana ; Bína, Vladislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na Společnou zemědělskou politikou Evropské Unie (SZP EU). Teoretická část je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole je popsán vznik a vývoj SZP, tedy proč tato významná politika EU vznikla a jak se vyvíjela v historii. Druhá kapitola je zaměřena na vysvětlení toho, jak SZP funguje, tedy na základě jakých principů. Je zde uveden mechanismus SZP a nástroje, pomocí kterých je tento mechanismus naplňován. Třetí kapitola je třetí kapitola pak mapuje jednotlivé méně či více úspěšné reformy zemědělského odvětví. Vývoj českého zemědělství je popsán v poslední kapitole teoretické části. Tento vývoj je zde popisován s ohledem na fakt, že ČR je součástí Evropské Unie, proto je i české zemědělství zemědělstvím evropským. Praktická část má dvě hlavní podčásti. První polovina je zaměřena na zkoumání vývoje zemědělství na jednom z velmi důležitých odvětví a to na vývoj stavu skotu v České republice a ve Francii v období od roku 1990 do roku 2007. Českou republiku a Francii jsem si vybrala proto, že vývoj početních stavů skotu v těchto zemích výrazně kontrastuje. Tento průběh zde porovnávám s využitím matematického aparátu časových řad. Ve druhé polovině znázorňuji vývoj podílu výdajů na Společnou zemědělskou politiku na rozpočtu Evropské Unie a snažím se popsat, jak se tento podíl výdajů vyvíjel v historii.
|
host ::
