|
Venkovské statky, dvory a rezidence pražského biskupství za Tobiáše z Bechyně
Spoustová, Ludmila ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Resumé Venkovské statky, dvory a rezidence pražského biskupství za Tobiáše z Bechyně Biskupství pražské vlastnilo již od samotných počátků pozemkový majetek, který postupem doby nabýval na rozsahu a na konci 13. století měli i díky tomuto vlastnictví biskupové pražští postavení rovnající se nejpřednějším šlechticům země, s vlastním dvorem a reprezentativními sídly. Biskupské zboží bylo nepravidelně rozseto po území celé diecéze; výnosy z hospodaření byly pak soustřeďovány do jednotlivých hospodářských dvorců. Každá oblast měla rovněž své vyšší správní centrum. Koncem 13. století, za časů biskupa Tobiáše z Bechyně, můžeme patrně mezi tato střediska počítat Žerčice a Běchary v oblasti Pojizeří; na sever od Prahy Roudnici, Slavětín a Blíževedly, v západních Čechách Rokycany a Horšovský Týn, v jižních Čechách Týn nad Vltavou, Chýnov a pozdeji na krátkou dobu získaný Sepekov a Skalice. Ve středních Čechách Český Brod a Trhový Štěpánov a v rozsáhlém území Českomoravské vysočiny pak střediska Červená Řečice, Pelhřimov a Vyskytná. Na Moravě vlastnilo pražské biskupství majetek s centrem v Kojetíně. Vyjmenovaná místa byla středisky hospodářské i církevní správy, stával zde kostel, dřevěný či kamenný dvorec nebo tvrz a v několika případech i kamenný hrad, konával se tu trh. Často tudy procházela frekventovaná cesta,...
|
|
Klasicistní vrata a dveře v Poličce
Junek, David ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
K nenápadným, ale významným památkám náleží domovní vrata a dveře. Ve více než 12 truhlářských dílnách v Poličce vzniklo ve 40.-80. letech 19. století 85 vyřezávaných vrat a dveří, které nemají obdobu v celé České republice. Dodnes je jich dochováno 35. Klasicismus nastupuje v Čechách za panování císaře Josefa II. (1780-1790) a do Poličky vstupuje novostavbou chlapeckých škol z r. 1841 a doznívá do konce 80. let. Velký požár města v r. 1845 vedl k výrazné klasicistní přestavbě. Práce velmi podrobně pojednává o těchto tématech: Zadavatelé - poličští měšťané - zdobená vrata byla věcí prestiže. Truhláři - k dispozici jsou podrobné soupisy mistrů i popisy vandrovních cest. Konstrukce dveří a vrat. Motivy výzdoby. Barevnost vrat a fasád - nejobvyklejší barva vrat byla okrová, hnědá a zelená; dvoubarevnost vrat je až novodobá. Dveřní kování vč. klik a zámků - o práci zámečníků, řada litinových klik pochází patrně ze slévárny v nedalekém Blansku (jedna z 5 nejvýznamnějších sléváren v Rakousko-Uhersku). Kamenné portály - nezdobené, z pískovce nebo tvrdých rul; portály byly natírány stejnou olejovou barvou jako vrata. Památkový zájem - v r. 1922 proveden soupis vyřezávaných vrat, v r. 1942 byla nafotografována, v r. 1994 vydalo muzeum úplný obrazový katalog Klasicistní domovní vrata v Poličce, r. 1998 věnovala Česká...
|
|
Lid versus kormorán
Ulrychová, Michala ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Lhota, Stanislav (oponent)
Kormorán velký patří mezi živočichy, kteří se díky svému způsobu obživy dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Jako rybožravý predátor byl tento pták v minulosti pronásledován rybáři a hrozilo mu vážné nebezpečí vyhynutí. Proto byl ve 20. století zařazen mezi chráněné druhy živočichů. Tato ochrana spolu s dalšími faktory vedla k nebývalému vzestupu počtu kormoránů velkých a jejich šíření do celé Evropy. Počátkem 80. let našel kormorán velký ideální podmínky k hnízdění i v jižních Čechách v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Tato oblast je ale nejen chráněnou oblastí, ale i místem proslaveným svou mnohasetletou tradicí rybníkářství a chovu ryb. Příchod kormorána velkého tak vyvolal konflikt mezi stranou ochránců přírody a stranou rybářů, pro něž výskyt kormorána velkého znamená finanční ztráty. Cílem mé práce byla snaha o přiblížení pozadí celého konfliktu a představení postojů a názorů zúčastněných stran. Za tímto účelem byla nejprve vyhotovena rešerše tisku a následně proběhl i dotazníkový průzkum, který se zaměřil na skupiny profesních rybářů, ochránců přírody, sportovních rybářů, místních obyvatel a návštěvníků Třeboňska. Tyto dotazníky byly později kvalitativně analyzovány. Ukázalo se, že konflikt mezi rybáři a ochránci přírody není pouze sporem o to, jestli a jak má být kormorán velký...
|
|
František Křižík. Ze života a díla významného českého vynálezce v kontextu podnikání a samosprávy období 1868-1941
Vrbová, Alena ; Hozák, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Franti š ek Křižík (8.7 . 1847 Plánice u Klatov - 22 . 1. 1941 Stádlec u Tábora) , č estný doktor nauk technických , b y l slavný český elektrotechnik , vynálezce a podnikatel. Po studiích na pražské technice získal první místo a zkušenosti v dílně u Markuse Kau fmanna . Poté působil u tzv . Severní Ferdinandovy , pozděj i u Moravskoslezské a nakonec PlzeJ'ísko - březenské dráhy . V roce 1871 se oženil s Pavlínou Štulíkovou (1853 - 1923) , se kterou měl šest dětí. Roku 1879 si zřídil v Plzni v domě U Zvonu vlastní dílnu, kde prováděl pokusy se zdokonalováním obloukové lampy. Později se významně podílel na rozvoji tamější tramvajové sítě. Roku 1883 se osamostatnil jako podnikatel, definitivně opustil místo u dráhy a o rok později se přes t ěhoval do Prahy , kde zřídil továrnu v Karlíně. Skutečně slavným se Křižík stal na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Při té příležitosti uvedl do provozu první elektrickou tramvaj . Později zřídil elektrickou dráhu Praha - Libeň Vysočany, kterou roku 1907 odkoupily Elektrické podniky . Roku 1903 otevřel první elektrifikovanou železnici u nás, a to na trase Tábor - Bechyně. Na počátku 20 . století se zasazovalo využití vodních sil v Čechách a zřizoval elektrárny, např . v Kolíně a Vysokém Mýtě . Roku 1917 se majoritním vlastníkem Křižíkových závodů stala Pražská úvěrní...
|
|
František Křižík. Ze života a díla významného českého vynálezce v kontextu podnikání a samosprávy období 1868-1941
Vrbová, Alena ; Hozák, Jan (oponent) ; Šouša, Jiří (vedoucí práce)
Franti š ek Křižík (8.7 . 1847 Plánice u Klatov - 22 . 1. 1941 Stádlec u Tábora) , č estný doktor nauk technických , b y l slavný český elektrotechnik , vynálezce a podnikatel. Po studiích na pražské technice získal první místo a zkušenosti v dílně u Markuse Kau fmanna . Poté působil u tzv . Severní Ferdinandovy , pozděj i u Moravskoslezské a nakonec PlzeJ'ísko - březenské dráhy . V roce 1871 se oženil s Pavlínou Štulíkovou (1853 - 1923) , se kterou měl šest dětí. Roku 1879 si zřídil v Plzni v domě U Zvonu vlastní dílnu, kde prováděl pokusy se zdokonalováním obloukové lampy. Později se významně podílel na rozvoji tamější tramvajové sítě. Roku 1883 se osamostatnil jako podnikatel, definitivně opustil místo u dráhy a o rok později se přes t ěhoval do Prahy , kde zřídil továrnu v Karlíně. Skutečně slavným se Křižík stal na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Při té příležitosti uvedl do provozu první elektrickou tramvaj . Později zřídil elektrickou dráhu Praha - Libeň Vysočany, kterou roku 1907 odkoupily Elektrické podniky . Roku 1903 otevřel první elektrifikovanou železnici u nás, a to na trase Tábor - Bechyně. Na počátku 20 . století se zasazovalo využití vodních sil v Čechách a zřizoval elektrárny, např . v Kolíně a Vysokém Mýtě . Roku 1917 se majoritním vlastníkem Křižíkových závodů stala Pražská úvěrní...
|
|
České barokní korunovace
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Jako svou proseminární práci jsem se rozhodl před třemi roky napsat krátkou studii o korunovaci Ferdinanda IV. na českého krále roku 1646, kterou jsem napsal ze zájmu o barokní Habsburky a konkrétně o osobnost císaře Ferdinanda III., jenž celou korunovaci svého syna připravil, a na níž se aktivně podílel. Při studování korunovačních popisů a okolního aktového materiálu uloženého v tehdy ještě Státním ústředním archivu v Praze jsem ale neporozuměl řadě věcí, které nakonec zapříčinily, že jsem se rozhodl po více než roční přestávce vrátit se k tématu českých barokních korunovací, tentokrát v širším časovém záběru. Uvědomil jsem si, že sice dokážu popsat, jak a co se stalo, který zemský úředník nesl v korunovačním průvodu tu kterou korunovační insignii, ale nedokážu vysvětlit proč se tak stalo. Za touto otázkou, začínající slovem "proč", se hned vyhrnula řada dalších, které mě nutily pouštět se do stále obecnějších problémů, zkoumat otázky teorie absolutismu, vzniku veřejnosti a královské propagandy, nebo zásady rituálního a ceremoniálního chování v raném novověku. Byl jsem překvapen, že se těmto otázkám až na výjimky v českém prostředí nikdo nevěnoval, neméně jsem ale byl překvapen, kolik lidí v zahraničí se jimi zabývalo, a k jakým důležitým - a i pro české prostředí použitelným - závěrům došli. Sekundární...
|
|
Josef Hoffmann - european designer
RAUSCHER, Daniel
Jako téma bakalářské práce je zvolen život a dílo slavného brtnického rodáka, designéra, architekta a profesora Josefa Hoffmanna v kontextu střední Evropy. V první části se práce věnuje nejdůležitějším etapám jeho života, od jeho školních let v Čechách (Brtnice, Jihlava a Brno), přes vídeňská studia u Otto Wagnera a jeho členství v nejdůležitějších výtvarných seskupeních své doby, až po stipendijní pobyt v Itálii. Ve druhé části jsou zmiňovány zásadní architektonické stavební realizace a rozsáhlá část pojednává o proslulém období jeho designérského působení uvnitř dílny uměleckých řemesel (Wiener Werkstätte), která produkovala předměty užitého umění v neuvěřitelné šíři od módních oděvů, přes šperky, až po kompletní zařízení domů. Řada z těchto předmětů pro domácnost se dodnes vyrábí. Třetí část bakalářské práce se zabývá způsobem působení Hoffmanna na designérské scéně s jeho odkazem do současnosti. Nadčasovost jednoho z nejslavnějších designérů první poloviny 20. století se snaží zkoumat poslední část práce, která se věnuje porovnání Hoffmanna s některými dnešními umělci a potvrzuje jeho evropský přesah.
|
|
Zdeňka Šemberová a její život (1841-1912)
Jeřábková, Iveta ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala zachycení života Zdeňky Šemberové, zajímavé ženy své doby. Ve své práci jsem při popisu života Zdeňky Šemberové postupovala nejprve chronologicky. Popsala jsem události jejího života tak, jak si je zaznamenala ve svých osobních denících. V nich se promítla její složitá osobnost. Svému deníku se svěřovala téměř se vším. Zaznamenala si, kdy byla nemocná a kdy navštívila společenskou nebo kulturní událost. Nevyhýbala se ani intimnějším tématům. Řešila rodinné konflikty, ale také milostná zklamání. Zásluhou její otevřenosti si lze udělat představu o životě měšťanské dívky a ženy v 19. století. Prostřednictvím svého otce Aloise Vojtěcha Šembery a bratra Vratislava Kazimíra se seznámila s řadou významných a zajímavých osobností, které v ní zanechaly hluboký dojem. S mnoha významnými osobnostmi Zdeňku nadále spojovala korespondence. Dopisovala si s dcerou Jana Kollára Ludmilou a později i s jejími dětmi. Při svých prázdninových pobytech ve Vysokém Mýtě podávala pravidelně zprávy své matce a otci o aktuálním dění na maloměstě, kde se zapojovala do řady kulturních a společenských akcí, kde byla čestným hostem. Korespondenci Zdeňky Šemberové jsou věnovány další dvě kapitoly. Pro svou práci jsem si vybrala osobní dopisy, které si Zdeňka vyměňovala se dvěma zajímavými...
|
|
Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost
Radová, Irena ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Irena Radová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková Počet stran: 101 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Středověk, 13. století, opatrovnictví, církevní řády, žena ve středověku, sv.Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, řádová sestra Bakalářská práce se zabývá počátkem opatrovnictví v Čechách ve 13. století, postavením ženy ve středověku a významnými ženami v dějinách opatrovnictví, především osobou Zdislavy z Lemberka a Anežky České. Mapuje jejich osudy, dílo a odkaz do budoucnosti. Zároveň také porovnává život obou světic se způsobem řeholního života dnes. V této souvislosti je práce rovněž přehledem církevních řádů, které se ve 13. století věnovaly charitě a péči o nemocné. Snaží se odhalit společné a rozdílné rysy středověkého opatrovnictví s aktuálním pojetím ošetřovatelství. Těžiště práce tvoří kvalitativní výzkum, který odhaluje dobovou problematiku v kontrastu se současností. Přínosem této práce by mělo být nalezení rozdílů i společných rysů v péči o choré tehdy a dnes a odkazu, který nám 13. století zanechalo. Současně s tím by měla sloužit pro připomenutí bohaté historie a zvýšení prestiže a hrdosti samotných zdravotních...
|
|
Jan Nejedlý a překlad Všeobecného občanského zákoníku do češtiny
Hlavačka, Milan
Na začátku 19. století se vyskytly v Čechách ve stejné době dvě systematické kodifikace: jedna byla soukromo-právní (Všeobecný občanský zákoník) a druhá byla Dobrovského gramatika. Tyto dvě kodifikace obsahovaly značný modernizační potenciál a obě se promítly právě do českého překladu Všeobecného občanského zákoníku.
|
host ::
