|
Úvod do bio artu
Šperanda, Nina ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; JANOŠČÍK, Václav (oponent)
Bio art je současný umělecký směr, který pracuje s živými organismy (kromě lidí), nebo je vytvářen ve spolupráci s živými organismy.
Je to relativně nové umělecké hnutí, které má své kořeny hluboko v historii evoluce. Vychází z domestikace zvířat a rostlin, technologických objevů, vývoje a vědy.
V minulosti nebylo umění, které by zpochybňovalo svou estetiku a etiku v tak hluboké míře způsobem molekulárním a submolekulárním, jak je tomu u bio umění.
V této práci se budu zabývat historickými vlivy a podmínkami, které vedly k současnému vývoji této oblasti. Pokusím se také vysvětlit problematiku toho, co je bio umění a současně vysvětlit terminologii s ním spojenou. Ve své práci zmíním průlomové objevy a díla současných umělců zabývajících se oborem bio artu.
V teorii bývá estetika bio artu často zastíněna diskuzí o etice, nicméně je velmi důležitou a nedílnou součástí tohoto uměleckého směru. Ve své práci se budu zabývat hlavně estetikou bio umění s odkazem na filosofii. Nastíním stručný přehled názorů současných autorů.
|
|
Etienne Decroux a jeho metoda Le Mime Corporel
Šimon, Lukáš ; VIZVÁRY, Radim (vedoucí práce) ; SOPROVÁ, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o životě a díle Etienna Decrouxe, jednoho z nejvýznamnějších francouzských reformátorů divadla a jeho metodě Le Mime Corporel, která dodnes tvoří základ moderní pantomimy. Decroux je známý ve světě jako vynikající mim, režisér, pedagog, teoretik a reformátor divadla. Jeho přínos pro vývoj evropského divadla v minulém století je velmi významný, zejména pro mimické divadelní žánry. Práce přibližuje čtenáři Decrouxovu osobnost a jeho přínos pro pantomimu vytvořením nové metody mimického divadla - Le Mime Corporel. Další náplní práce je zmapovat významné vlivy různých osobností na umělecký vývoj Etienna Decrouxe, popsat základní prvky formující metodu Le Mime Corporel a porovnání s jinými žánry pohybového divadla.
|
|
Co dělá realismus reálným?
Skala, Adam ; NEBESKÝ, Jan (vedoucí práce) ; SCHEJBAL, Milan (oponent)
Práce je rozdělena na dvě části. V první se zabývá fenoménem realismu a realistických tendencí při tvorbě inscenance. Zkoumá vývoj tendence k realistickému zobrazení v průběhu historie se zvláštním zaměřením na moderní realismus režiséra Thomase Ostermeiera. Práce se snaží poznávat realismu ve společenském kontextu a pojmenovat jeho sociální funkci.
Druhá část práce se soustředí na shrnutí autorovy osobní zkušenosti zejména při školní tvorbě a její reflexi v souvislosti s využitím realistických prostředků.
|
|
Hodnocení efektivnosti výuky odborných předmětů v závislosti na fyzické zátěži před vyučováním.
Janošíková, Martina ; Hanušová, Marie (vedoucí práce)
Období přechodu na střední školu přináší výrazné změny v požadavcích na studijní povinnosti, samostatnost, komunikaci, vyjadřování, nebo odloučení od rodiny v podobě pobytu na internátu. Žáci zařazeni do sportovních center mládeže se kromě těchto změn potýkají ještě s povinnostmi spojenými se sportem. Protože se jedná o žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a středních odborných učilišť, tedy ve věku, kdy obraz sebepojetí-jsem to, v co věřím, vzniká v interakcích s okolním světem a vlastní zkušeností, hraje zde velmi důležitou roli vliv prostředí, kolektivu, vychovatelů, učitelů a trenérů, se kterými žáci tráví prakticky většinu času. Tato práce nahlíží na žáky komplexně z pohledu rozvoje osobnosti jako multifaktoriální biopsychosociální jednotky, z pohledu poznávacích a motivačních procesů, stavů a vlastností, z pohledu sociální psychologie zabývající se interakcí, vztahy a komunikací, psychologií jedince v rámci sociální skupiny a jejího významu pro vývoj jedince. Sleduje podmínky a výsledky vzdělávacího procesu z pohledu pedagogické psychologie, zabývá se formováním vlastností, názorů, postojů a hodnotové orientace z pohledu psychologie výchovy.
|
|
Výskyt domácích a divokých forem velbloudů ve starém světě a jejich hospodářské využití
Burgerová, Michaela ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Rod velbloud (Camelus) zahrnuje dva druhy, velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) a velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus). Velbloudi mají široké pole využití. Lidé v arabských zemích, ale i v Indii a Egyptě je využívají jako hospodářská zvířata, na mléko na maso, nebo i v zájmových chovech jako transportní zvířata nebo jako jezdecká zvířata. Cílem této práce bylo shromáždit materiály o chovu a využití velbloudů v jeho roli hospodářského zvířete v odlišných kulturách a zemích, a dále o podmínkách chovu v lidské péči u soukromých chovatelů a v zoo. První část práce obsahuje informace o fylogenezi a původu čeledi velbloudovitých, taxonomii velbloudů, dále krátké informace o domestikaci a historii využití velbloudů. Jsou zde i popsány oba dva druhy, z hlediska biologie druhu atd., a k tomu krátká zmínka o velbloudích křížencích a plemena velbloudů. Druhá část práce je zaměřena na využití velbloudů. Přednostní a nejrozšířenější využití je na produkci mléka, dalších produktů z mléka velbloudů, fermentaci mléka. Další využití je na masnou užitkovost, hodnocení složení masa, popisuje produkty. Jeho využití je i pro ostatní užitkové části jako hříva a vlna, ta pochází především od velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus). Jako poslední je pracovní využití velbloudů, a to nošení břemen a nákladů a zájmové využití. V práci jsou popsány podmínky chovu velbloudů v lidské péči, chov velbloudů v Somálsku, podmínky pro přísun vody a výživu, podmínky chovu také v České republice, rozšířený je především chov v zoologických zahradách.V ČR jsou velbloudi chováni u soukromých chovatelů v malé míře. Pro porovnání jsou uvedeny také podmínky chovu velbloudů v lidské péči v Austrálii.
|
|
Vliv sněhové pokrývky na odtok během dešťových srážek.
Juras, Roman ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
V zimním období, kdy leží na povodí sněhová pokrývka, stále přibývá výskytu dešťových srážek. Déšť dopadající na sníh (ROS) má často za následek vznik povodní a mokrých lavin. Predikce vlivu ROS záleží především na lepším pochopení mechanismů vzniku a složení odtoku ze sněhové pokrývky. Spojení simulace deště na sněhovou pokrývku a využití stopovačů bylo testováno jako vhodný nástroj pro tento účel. Celkem bylo provedeno 18 experimentů na sněhovou pokrývku s různými počátečními vlastnostmi v horských podmínkách střední a západní Evropy.
Pro určení charakteru proudění bylo použito barvivo brilliant blue (FCF), pomocí kterého je možné vizualizovat preferenční cesty, ale i určit rozhraní dvou vrstev o různých hydraulických vlastnostech. Zastoupení jednotlivých složek odtékající vody na výtoku bylo stanoveno pomocí metody separace hydrogramu, která poskytuje dobré výsledky s přijatelnou nejistotou. Z technických důvodů nebylo možné obě metody použít současně během jednoho experimentu, i když by to ještě více rozšířilo znalosti o dynamice proudění dešťové vody ve sněhové pokrývce. Množství tavné vody bylo vypočteno pomocí rovnice energetické bilance. Použití této rovnice je poměrně přesné, ale zároveň náročné na vstupy. Z toho důvodu bylo tání vypočteno pouze u jednoho experimentu.
Rychlost vzniku odtoku roste v první řadě intenzitou srážky. Počáteční vlastnosti sněhové pokrývky, jako hustota a vlhkost, ovlivňují rychlost vzniku odtoku až druhotně. Na druhou stranu při stejné intenzitě srážky vykazovala nevyzrálá sněhová pokrývka s malou hustotou rychlejší hydrologickou odpověď, než vyzrálá pokrývka s větší hustotou. Velikost odtoku je závislá, především na počátečním nasycení. Vyzrálá sněhová pokrývka s vyšším počátečním nasycení generovala vyšší celkový odtok, kde dešťová voda přispívala maximálně z 50ti %. Proti tomu protekla dešťová voda nevyzrálou sněhovou pokrývkou poměrně rychle a do odtoku se propagovala přibližně z 80ti %.
Pro predikci odtoku během ROS byla použita Richardsova rovnice v rámci modelu SNOWPACK. Tento model byl upraven tak, že byla sněhová matrice rozdělena pro lepší simulaci preferenčního proudění. Tento přístup přinesl zlepšení výsledků oproti klasickému přístupu, kdy se uvažuje pouze matricové proudění.
|
|
Rozvoj elektronizace samosprávy mikroregionu Zábřežsko ve vztahu k e-governmentu
Filipová, Lucie ; Ulman, Miloš (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce "Rozvoj elektronizace samosprávy mikroregionu Zábřežsko ve vztahu k eGovernmentu" zkoumá problematiku rozvoje elektronizace samosprávy ve vztahu k legislativě a eGovernmentu. Téma elektronizace veřejné správy je v posledních letech stále více diskutováno nejen v souvislosti s rostoucími nároky na rychlost zpracování a poskytování informací, ale také na usnadnění a zprůhlednění dílčích procesů ve veřejné správě. V teoretické části jsou popsány role eGovernmentu ve veřejné správě, proces elektronizace veřejné správy v ČR a jednotlivé služby eGovernmentu (Czech POINT, datové schránky, základní registry, komunikační infrastruktura veřejné správy), které využívají obce. Praktická část hodnotí stav využívaného softwarového a hardwarového vybavení, legislativně vázaného softwaru a služeb eGovernmentu na vzorku obcí mikroregionu Zábřežsko. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsou závěrem stanovena doporučení pro zkoumaný vzorek 20 obcí mikroregionu Zábřežsko.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Mikrobiota trávicího traktu včel a příbuzného hmyzu a faktory ovlivňující její složení
Hroncová, Zuzana ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Disertační práce se skládá ze šesti výzkumných kapitol, z nichž pět již bylo publikováno ve vědeckých časopisech, jeden je v oponentském řízení a poslední kapitola představuje originální nepublikovaná data v procesu přípravy rukopisu.
Výzkum prezentovaný v této práci se zabývá složitými mechanismy imunitního systému včel a vos, se zaměřením na mikrobiotu jako součást imunity. Jak je popsáno v úvodu, sociální hmyz, jako včely a čmeláci, hrají klíčovou roli v ekosystémech po celém světě. Nedávné ztráty včel jsou připisovány používání pesticidů, špatné výživě, zvýšenému infekčnímu tlaku a ničení přírodních stanovišť. Během několika posledních let se včelaři i široká veřejnost zabývají úbytky včelstev po celém světě a dožadují se dalšího výzkumu zaměřeného na řešení těchto problémů. Naším hlavním cílem bylo prozkoumat vazby střevní bakteriální populace včel a příbuzných druhů, jejich propojení s imunitou a zjistit možnosti ovlivnění těchto vztahů prostřednictvím suplementace. Součástí cíle bylo charakterizovat střevní mikrobiotu čmeláků a vos pomocí 16S RNA sekvenování, použitého při hledání potenciálně nových bakteriálních druhů.
V práci jsme se snažili objasnit, jak mikrobiom interaguje s hostitelem a prokázat, že hlavní členy těchto komunit ho pozitivně ovlivňují. Bakteriální komunity nacházející se v trávicím traktu včel, jsou ideálním modelem pro zkoumání evolučních a genetických vztahů. Informace založené na našich výsledcích můžou díky objasněným fyziologickým podmínkám v trávicím traktu včel pomoci při vývoji vhodných probiotických preparátů.
|
|
Mezinárodní měnový fond
Drobná, Martina ; Hrdlička, Pavel (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza současné úlohy Mezinárodního měnového fondu v 21. století. První část je zaměřena na příčiny, které vedly k založení Mezinárodního měnového fondu, a na charakteristiku Fondu jako organizace. Druhá část se zabývá jednou z nejhlavnějších úloh Fondu, a to poskytováním úvěrů zemím, které se potýkají s finančními problémy. Výsledkem druhé části je vyhodnocení těchto půjček a jejich budoucí vývoj. Závěrečná část se věnuje zhodnocení současných úloh Mezinárodního měnového fondu a jeho role v budoucích letech.
|
host ::
