Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 82 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komentovaný překlad: Gasnier, Vincent: Jan vybírat víno, Singapur, DK- Dorling Kindersley, 2006, str. 8-70
Němcová, Tereza ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Jettmarová, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přeložit vybrané kapitoly z první části knihy How to Choose Wine od Vincenta Gasniera a následně k tomuto překladu vypracovat komentář. Ten obsahuje překladatelskou analýzu originálu, dále popis zvolené metody překladu, hlavních problémů, které při překladu nastaly a jejich řešení, a konečně posunů, k nimž v překladu došlo. Klíčová slova vinná réva, víno, styl, odrůda, translatologie, výchozí text, překlad, analýza textu, metoda, posuny
Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých (Rosaceae)
Šnorová, Markéta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Odcházelová, Tereza (oponent)
NÁZEV Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých AUTOR Markéta Šnorová KATEDRA Katedra biologie a environmentálních studií VEDOUCÍ PRÁCE RNDr. Jana Skýbová ABSTRAKT Předložená bakalářská práce je věnována jabloním, jako zástupcům z čeledi růžovitých. Nejdříve jsem představila některé ostatní rostliny z čeledi růžovitých. Mým cílem bylo zpracovat téma jabloní z širšího úhlu pohledu. Od opylení až po sběr a využití jejich plodů - jablek. Zabývala jsem se také ekologickými nároky jabloní, jejich šlechtěním, odrůdami i historií jejich pěstování. Dále jsem vyzdvihla význam jablek pro člověka z hlediska výživy. Za účelem výuky jsem sestavila praktické aktivity využitelné v hodinách botaniky na ZŠ. A pro víceletá gymnázia jsem navrhla i laboratorní úlohy z chemie a biologie. KLÍČOVÁ SLOVA Jabloň, jablko, šlechtění, odrůda, výživa.
Hodnocení genotypové reakce ozimé pšenice na pěstitelské zásahy
Bláha, Tomáš ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Literatura v bakalářské práci se týká pěstování pšenice ozimé, jejího vývoje, růstu a požadavků na agroekologické podmínky, jako jsou například požadavky na předplodinu, vliv agrotechniky na podzemní orgány, hnojení pšenice, optimální výsevek a hloubka setí. V další části literární rešerše jsou informace o reakci pšenice ozimé na chemickou ochranu, včetně ošetření morforegulátory růstu. Závěr literární rešerše se věnuje složení pšeničného zrna a možnostem ovlivnění jakosti. Metodická část je věnována nezávislému popisu vlastností odrůd, které jsou zařazeny v pokusu. Podklady pro toto hodnocení vychází z literatury, kterou vydává ÚKZÚZ. Dále je zde shrnuto použité vybavení při provádění pokusu, jako jsou stroje či laboratorní vybavení. Pokus byl založen na dvou lokalitách. V Úhřeticích u Chrudimi a v Krukanicích, nedaleko Plzně. Obě tato místa jsou v práci zhodnocená - nadmořská výška, druh půdy, apod. V závěru práce jsou vyhodnocené výsledky pokusů. Z práce vyplývá, že pšenici více vyhovují přírodní podmínky lokality Úhřetice. Průměrný výnos byl o téměř 20 % vyšší než v Krukanicích. Pozdní výsev snížil výnos. S narůstajícím počtem fungicidního ošetření výnos vzrůstal. Jednotlivé odrůdy jsou vyhodnoceny individuálně a jsou k nim navrženy nejvhodnější varianty ošetření. Odrůdám rezistentnějším k chorobám (Bohemia, Seladon) je navrženo jedno ošetření fungicidem a ostatním odrůdám je navrženo dvojí ošetření fungicidem. Z výsledků polního hodnocení chorob vyplývá, že intenzita ošetření musí reagovat na aktuální ročníkovou situaci.
Hodnocení růstu a plodnosti u vybraných odrůd sloupcovitých jabloní
Brázdová, Ludmila ; Zíka, Lukáš (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením růstu a plodnosti u vybraných odrůd jabloní. Jedná se o sortiment sloupovitých jabloní, které představují další stupeň ve vývoji pěstitelských tvarů. Bylo hodnoceno 11 různých odrůd naštěpovaných na dvou různých podnožích. Výsadba byla založena na jaře v roce 2013, ve sponu 3 x 0,8 m. Stromky byly vysazeny jako dvouletí očkovanci. Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat nárůst průměru kmínku, intenzitu růstu a výnos u vybraných sloupcovitých odrůd jabloní, před začátkem a po ukončení jejich vegetace. Bylo třeba zhodnotit plochu průřezu kmene (PPK) v (cm2), přírůstek plochy průřezu kmene (PPPK) v (cm2), průměrnou hmotnost plodu (g), výšku koruny (m), absolutní výnos (kg) na strom, specifický výnos na (cm2) plochy průřezu, výnos (kg) na přírůstek plochy kmene, plošný výnos (t/ha) a specifický výnos na výšku koruny (kg/m). V teoretické části se zabývám historií pěstování jabloní a vývojem různých pěstitelských tvarů, charakteristikou jabloní, jejich významem a složením. Dále nároky na pěstování a samotným ošetřováním jabloní. Zároveň se zmiňuji o nejvýznamnějších chorobách a škůdcích. V závěru této části popisuji techniky sklizně a správné skladování. Praktická část je zaměřena na samotný pokus a jeho následné hodnocení. Uvádím zde polohu a charakteristiku daného stanoviště, kde se jabloně nachází. Popisuji konkrétní sloupcovité odrůdy a použité podnože. Charakterizuji zde konkrétní umístění pěstovaných odrůd a činnosti, které byly realizovány během doby hodnocení pokusu. Na závěr byly zhodnoceny výsledky, ke kterým jsem během celého měření dospěla. V této části jsou vyobrazeny sledované hodnoty ve dvou rozdělených tabulkách. Pro lepší přehled jsou získaná data a výsledky znázorněny graficky. V samotném závěru je kompletní shrnutí celé práce. U větší části výsledků, bylo prokázáno, že podnož ovlivní intenzitu růstu a výnos. Největší přírůstek plochy kmene (cm2) měla odrůda ´Cumulus´ na podnoži M 26, ale na podnoži M 9 měla přírůstek výrazně nižší. Při zhodnocení absolutního výnosu byly nejvyšší hodnoty zaznamenány u odrůdy ´Red Spring´ na M 26, následoval výnos u odrůdy ´Slendera´ M 26. Nejnižší výnos byl sledován u odrůdy ´Cumulus´ na M 9. V těchto případech můžeme vliv podnože na odrůdu potvrdit. U hodnocení specifického výnosu na přírůstek kmene byl nejvyšší výnos u odrůdy ´Red Spring´ na M 26, následovala odrůda ´Slendera´, kde byl výnos větší na podnoži M 9, než na M 26. Zde nelze jednoznačně potvrdit, že podnož M 26, má větší výnos než podnož M 9.
Vliv odrůdy a ošetření osiva horkou vodou na rozvoj vybraných patogenů u cibule kuchyňské
Skoumalová, Tereza ; Koudela, Martin (vedoucí práce) ; Čeněk, Čeněk (oponent)
Cílem práce bylo ověřit meziodrůdové rozdíly v odrůdové odolnosti cibule kuchyňské Allium cepa L. k původci krčkové hniloby cibule Botrytis aclada a původci plísně cibule Peronospora destructor. Dále ověřit vliv ošetření osiva cibule kuchyňské Allium cepa L. horkou vodou na rozvoj původce krčkové hniloby cibule Botrytis aclada a původce plísně cibule Peronospora destructor. Osivo cibule bylo vyseto do misek s pískem a destilovanou vodou a bylo umístěno do růstové komory. Pro pokusy s odrůdovou odolností byly použity odrůdy cibule Alice, Amfora F1, Avalon, Bolero F1, Grenada, Karmen, Tosca, Triumf F1 a Všetana. Pro pokusy s ošetřením osiva horkou vodou byly použity odrůdy cibule Alice, Amfora F1, Unico F1 a Tandem. Byly zadány ideální podmínky pro růst podle metodik firmy Moravoseed s. r. o. a byla orientačně hodnocena klíčivost osiva podle metodik ISTA International Seed Testing Association. Pokusy byly hodnoceny podle upraveného hodnocení od Pawelec et al. (2006). Výsledky pokusů prokázaly, že existují meziodrůdové rozdíly v odolnosti cibule k vybraným původcům chorob. Nejodolnější odrůdy byly Bolero F1, Karmen, Všetana a Triumf F1 proti původci krčkové hniloby cibule Botrytis aclada a odrůdy Alice, Avalon, Bolero F1 a Tosca proti původci plísně cibule Peronospora destructor. Výsledky pokusů na ověření vlivu ošetření osiva horkou vodou o teplotě 50 °C po dobu 20 minut proti původci krčkové hniloby cibule Botrytis aclada a původci plísně cibule Peronospora destructor v počátečním stádiu růstu rostlin, nemělo průkazný vliv na snížení rozvoje původců chorob. U odrůdy Amfora F1 byl pozorován vliv ošetření osiva horkou vodou, ale výsledky byly neprůkazné. Pěstování odrůd s vyšší odolností vůči daným původcům chorob, by mohlo být po ověření odolnosti ve víceletých pokusech, důležitým preventivním nástrojem regulace výskytu uvedených chorob při pěstování cibule.
Vyhodnocení odrůdových charakteristik zavinutek (Monarda hybrida)
Ježová, Barbora ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Doležalová, Jitka (oponent)
Tato práce je zaměřená na zhodnocení sortimentu zavinutek, se zaměřením na kultivary a jejich specifické znaky. Rod zavinutek zahrnuje asi 20 druhů jednoletých i vytrvalých bylin náležících do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Zavinutky jsou známé pro svůj obsah esenciálních olejů s vysokým obsahem geraniolu a thymolu a jsou často využívané v léčitelství. Botanici rozdělili rod Monarda na základě morfologických znaků do dvou skupin. Podrod Monarda a Podrod Cheilyctis. Dnešní sortiment zahradních zavinutek představují zejména kultivary odvozené od druhů M. didyma a M. fistulosa. Výzkum probíhal v Botanické zahradě Hl. m. Prahy, kde bylo sledováno 28 taxonů zavinutek. Byla sledována výška rostlin, doba květu, barva květu, výška a šířka květenství, zbarvení listové růžice a náchylnost k padlí. Na základě těchto parametrů byly rostliny vyhodnoceny a nejlépe hodnocené druhy doporučeny pro další pěstování. Závěrem bylo zjištěno, že zavinutky jsou rostliny nízko i vysoko rostoucí, barva květů se nejčastěji vyskytuje v růžové, purpurové až fialové barvě. Nejčastější doba kvetení se pohybuje od VII do VIII a jejich náchylnost k padlí je hodně závislá na vlhkosti. Přesto jsou některé původní druhy stále odolnější než některé kultivary. Mezi odolné kultivary patří například Beauty of Cobham, Cranberry Lace, Elsie´s Lavander, Petite Delight, Purple Disc nebo Troja Pure White.
Vliv podnože na růst a plodnost vybraných odrůd třešní
Englisch, Jakub ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Zíka, Lukáš (oponent)
Hlavním záměrem dnešního pěstování ovoce je zkvalitnění a zintenzivnění výroby, pro uspokojivé zásobení trhu kvalitními produkty. Toho je možné dosáhnout vhodnou volbou kombinace podnož-odrůda a také použitím perspektivního pěstitelského tvaru (vřetene). Nově zakládané moderní výsadby v pěstitelském tvaru vřetene mají při použití slabě rostoucích podnoží až o několik stovek více jedinců na hektar sadu a do plodnosti začínají vstupovat již třetím rokem, což je podstatně dříve než tomu bylo v minulých letech. V dřívějších výsadbách se hojně využívaly bujnější podnože, ale také se používaly jiné pěstitelské tvary. Slabě vzrůstné podnože byly v mém pokusu zastoupeny podnožemi P-HL-A a Gisela 5. Teoretická část této práce se zaměřuje na obecné nároky pěstování třešní, význam pěstování třešní a jejich botanický popis, škůdce a choroby třešní, vliv podnoží na odrůdu a popis podnoží. Experimentální část práce se specializuje na charakteristiku stanoviště a pokusného materiálu, dále popisuje metody hodnocení a způsob provedení samotného pokusu, výsledky pokusu a z nich vycházející závěry. Cílem práce bylo posouzení vlivu různých podnoží na růst a plodnost vybraných odrůd třešní pěstovaných ve tvaru vřetene ve třetím a šestém roce po výsadbě. V průběhu krátkodobého hodnocení výsadeb třešní pěstovaných ve tvaru vřetene se ukázalo, že na podnoži P-HL-A měla odrůda ´Burlat´ o 19 % bujnější růst oproti odrůdě ´Karešova´, která byla vysazena na stejné podnoži. Ačkoli měla odrůda ´Karešova´ menší objem korun, tak dosáhla oproti odrůdě ´Burlat´ vyššího celkového výnosu (o 10,4 %) a také vyšších specifických výnosů, ovšem odrůda ´Burlat´ dosáhla o 10 % vyšší průměrné hmotnosti plodů oproti odrůdě ´Karešova´. Odrůda ´Sweet Early Panaro 1´ na podnoži Gisela 5 měla o 21 % bujnější růst oproti odrůdě ´Rita´ (Gisela 5), vyšší celkový výnos (o 16,7 %) byl zaznamenán u odrůdy ´Sweet Early Panaro 1´, avšak specifické (měrné) výnosy měly s odrůdou ´Rita´ téměř stejné. Mezi odrůdami ´Rita´ a ´Sweet Early Panaro 1´ byl veliký rozdíl v průměrné hmotnosti plodů. Odrůda ´Sweet Early Panaro 1´ měla o 40 % vyšší průměrnou hmotnost plodů oproti odrůdě ´Rita´.
Vliv odrůdy na výnos a jeho strukturu u raných zavlažovaných brambor
Rubešová, Žaneta ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Souhrn Práce se zaměřuje na zhodnocení vlivu genotypu odrůdy, termínu odběru a lokality na výnos raných zavlažovaných brambor a jeho strukturu ve dvou termínech sklizně následujících čtrnáct dní po sobě. Problematika byla zkoumána na dvou lokalitách v ranobramborářských oblastech v rámci polních pokusů ÚKZÚZ. Výsledky ÚKZÚZ byly získány po sklizni pokusů. V roce 2015 jsem se osobně zúčastnila sklizně a v dalších měsících samostatně zhodnotila dosažené výsledky. Pokus v roce 2007 probíhal v Přerově nad Labem a byl zaměřen na vliv genotypu odrůdy a termínu odběru na strukturu výnosu u raných zavlažovaných brambor. Pokus v roce 2015 probíhal ve výzkumné stanici v Přerově nad Labem a v Lednici na Moravě a byl zaměřen na vliv genotypu odrůdy na výnos, lokalitu a termín odběru u raných zavlažovaných brambor. Na základě výsledků byl zjištěn prokazatelný vliv genotypu odrůdy na výnos, kdy v průměru obou lokalit a obou termínu odběru dosáhla nejvyššího výnosu odrůda Suzan (28,82 t/ha). U všech zkoušených odrůd se projevil výrazný vliv lokality na výnos. V Přerově nad Labem bylo dosaženo v průměru všech odrůd o 18,5 t/ha (109 %) vyšší výnos než v Lednici na Moravě. Při zkoumání vlivu termínu odběru na výnos byl zjištěn jednoznačný nárůst výnosu v druhém termínu odběru. V průměru všech odrůd přirostl výnos v uvedených čtrnácti dnech v Lednici na Moravě o 10,8 t/ha (93,9 %), tj. průměrně o 0,77 t/ha za den a v Přerově nad Labem o 16,6 t/ha (61,3 %), tj. průměrně o 1,2t/ha denně. Vliv genotypu odrůdy a termínu sklizně na průměrnou hmotnost hlíz pod jedním trsem, průměrný počet hlíz pod jedním trsem a průměrnou hmotnost jedné hlízy, byl ve všech případech prokázán. Nejvyšší hmotnosti hlíz pod jedním trsem dosáhla odrůda Monika v obou termínech odběru. Odrůda Magda docílila v obou termínech odběru nejvyššího počtu hlíz. Nejvyšší hmotnost jedné hlízy byla naměřena v prvním termínu odběru u odrůdy Monika a v druhém termínu odběru o odrůdy Bellarosa. Dle mého názoru má genotyp odrůdy, lokalita a termín odběru výrazný vliv na výnos a jeho strukturu. Pro pěstitele je velice důležitý výběr vhodné rané odrůdy, musí ale také zajistit co nejvhodnější pěstitelské podmínky, aby se potenciál dané odrůdy mohl naplno projevit.
Zhodnocení vybraného sortimentu česneku
Dvořák, Jakub ; Koudela, Martin (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Byl založen polní experiment, do kterého bylo vybráno devět domácích ozimých odrůd česneku, pět z nich byly paličáky (odrůdy tvořící květní stvol) a čtyři byly odrůdy nepaličáku. Všechny odrůdy byly pěstovány ve čtyřech opakováních a třech systémech produkce, které se od sebe lišily dávkou aplikovaných hnojiv a použitím mořidel. V konvenčním systém produkce byly použity plné dávky hnojiv a sadba byla před výsadbou mořena. V integrovaném systému produkce byla aplikována poloviční dávka hnojiv a mořidlo nebylo použito. V ekologickém systému produkce nebylo použito žádné hnojivo ani mořidlo. Dvě třetiny dávky bylo aplikováno před výsadbou a zbývající jedna třetina na jaře. Výsadba proběhla, vzhledem k teplému podzimu, až 5. 12. 2014. Během rašení byl porost kontrolován a měřen. V červenci byly rostliny sklizeny a měsíc dosoušeny. Poté byly odstraněny, kořínky a stvol a všechny cibule byly změřeny a zváženy. Poté byly cibule analyzovány na množství silic a na zdravotní stav během skladování. Při tomto pokusu byly cibule jednou měsíčně kontrolovány a byl vyhodnocován jejich stav. Z cibulí určený pro analýzu silic byly silice extrahovány parní destilací a pak analyzovány plynovým chromatografem. Všechny zjištěné výsledky byly statisticky zpracovány. Odrůdy nepaličáku rašily po 40 dnech a odrůdy paličáků po 55 dnech. Největšího výnosu dosáhly odrůdy v integrovaném systému produkce kromě odrůd Dukát, Bjetin a Benátčan a celkově největšího výnosu, bez ohledu na systém produkce, dosáhla odrůda Záhorský. Nejmenší výnos měly odrůdy Matin a Benátčan. Cibule, které dosáhly nejmenšího výnosu, měly také nejmenší hmotnost a šířku cibulí. Pokus se skladováním ukázal, že nejlepší skladovatelnost měly odrůdy z konvenčního systému produkce kromě odrůdy Matin, u které vykazovala nejlepší skladovatelnost cibule z ekologického systému produkce. Nejvyšší obsah silic byl u odrůd paličáků z konvenčního systému pěstování, kromě odrůd Benátčan a Unikát, které vykazovaly nejvyšší obsah silic v ekologické produkci. Při analýze složení silic bylo měřeno množství látek obsažených v silici. Konkrétně se jednalo o allyl sulfid, dimethyl trisulfid, diallyl disulfid a allyl trisulfid. Nejmenší množství těchto látek měla odrůda Benátčan v integrovaném systému produkce a celkově měly odrůdy nepaličáku, ve většině případů, vyšší obsah sledovaných látek než odrůdy paličáku.
Hodnocení vlivu foliární výživy na výnos škrobu a bílkovin brambor
KAKOS, Michal
Cílem práce bylo zhodnotit vliv foliární výživy dusíkem na výnos a obsah škrobu a bílkovin u odrůd brambor určených pro výrobu škrobu s různou délkou vegetační doby. V literárním přehledu je obecné seznámení s danou problematikou a dále je zde shrnut dosavadní vývoj a produkce brambor jak v České republice, tak i ve světě. V roce 2015 byl založen jednoletý polní pokus, kde byl vyhodnocen účinek aplikace 8 % roztoku močoviny, ve variantách aplikace v 1 termínu a aplikace ve 2 termínech roztoku v porovnání s variantou bez aplikace roztoku močoviny. Sledovány byly tři odrůdy s rozdílnou vegetační dobou. Jednalo se o poloranou odrůdu Zuzanna a polopozdní až pozdní odrůdy Eurogrande a Eurostarch. Při velmi specifickém roku 2015 jak na úhrn srážek tak i teplot byla nejlépe vyhodnocena, i když v malé míře, aplikace roztoku močoviny v 1. termínu. Aplikace ve 2. termínech neměla žádný významný vliv na produkci škrobu a dusíkatých látek.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 82 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.