|
|
Nároky cestujících v letecké dopravě podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004
Koudela, Martin ; Zavadilová, Marta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Nároky cestujících v letecké dopravě podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004 Abstrakt Předmětem této diplomové práce jsou nároky cestujících v letecké dopravě, a to zejména podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, ale též dle dalších předpisů mezinárodního práva soukromého. Práce je rozdělena do čtyř částí, které s ohledem na povahu tématu spojují jak teoretické, tak praktické aspekty. První část poskytuje uvedení do problematiky zasazením do historického kontextu předpisů o civilním letectví a následně pojednává o důležitých dokumentech v oblasti práv cestujících v letecké dopravě. Zejména tyto dokumenty vzájemně porovnává a poskytuje čtenáři praktický přehled z těchto dokumentů vyplývajících. Ve druhé části se práce zabývá již samotným Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, které představuje ústřední právní předpis této práce. Nejprve autor popisuje kontext a proces přijetí Nařízení a následně se věnuje jednotlivým částem, přičemž teoretický výklad doplňuje četnými odkazy na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Následně jsou shrnuty okolnosti probíhající novelizace Nařízení a poté autor prezentuje své úvahy nad možnými změnami. Třetí část je zaměřena na procesní aspekty vymáhání nároků vyplývajících z Nařízení, přičemž autor popisuje jednotlivé...
|
|
| |
|
|
Vliv odrůdy a ošetření osiva horkou vodou na rozvoj vybraných patogenů u cibule kuchyňské
Skoumalová, Tereza ; Koudela, Martin (vedoucí práce) ; Čeněk, Čeněk (oponent)
Cílem práce bylo ověřit meziodrůdové rozdíly v odrůdové odolnosti cibule kuchyňské Allium cepa L. k původci krčkové hniloby cibule Botrytis aclada a původci plísně cibule Peronospora destructor. Dále ověřit vliv ošetření osiva cibule kuchyňské Allium cepa L. horkou vodou na rozvoj původce krčkové hniloby cibule Botrytis aclada a původce plísně cibule Peronospora destructor.
Osivo cibule bylo vyseto do misek s pískem a destilovanou vodou a bylo umístěno do růstové komory. Pro pokusy s odrůdovou odolností byly použity odrůdy cibule Alice, Amfora F1, Avalon, Bolero F1, Grenada, Karmen, Tosca, Triumf F1 a Všetana. Pro pokusy s ošetřením osiva horkou vodou byly použity odrůdy cibule Alice, Amfora F1, Unico F1 a Tandem. Byly zadány ideální podmínky pro růst podle metodik firmy Moravoseed s. r. o. a byla orientačně hodnocena klíčivost osiva podle metodik ISTA International Seed Testing Association. Pokusy byly hodnoceny podle upraveného hodnocení od Pawelec et al. (2006).
Výsledky pokusů prokázaly, že existují meziodrůdové rozdíly v odolnosti cibule k vybraným původcům chorob. Nejodolnější odrůdy byly Bolero F1, Karmen, Všetana a Triumf F1 proti původci krčkové hniloby cibule Botrytis aclada a odrůdy Alice, Avalon, Bolero F1 a Tosca proti původci plísně cibule Peronospora destructor.
Výsledky pokusů na ověření vlivu ošetření osiva horkou vodou o teplotě 50 °C po dobu 20 minut proti původci krčkové hniloby cibule Botrytis aclada a původci plísně cibule Peronospora destructor v počátečním stádiu růstu rostlin, nemělo průkazný vliv na snížení rozvoje původců chorob. U odrůdy Amfora F1 byl pozorován vliv ošetření osiva horkou vodou, ale výsledky byly neprůkazné.
Pěstování odrůd s vyšší odolností vůči daným původcům chorob, by mohlo být po ověření odolnosti ve víceletých pokusech, důležitým preventivním nástrojem regulace výskytu uvedených chorob při pěstování cibule.
|
|
|
Zhodnocení odrůdové odolnosti vybraného sortimentu zeleniny vůči houbovým patogenům
Maláková, Dana ; Koudela, Martin (vedoucí práce) ; Kristína, Kristína (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit odrůdovou odolnost vybraného sortimentu odrůd salátu hlávkového, listového, ledového a zelí hlávkového vůči houbovým patogenům (Bremia lactucae a Fusarium oxysporum f. sp. conglutinanas)
Tyto pokusy probíhaly v laboratorních podmínkách katedry zahradnictví FAPPZ na ČZU v Praze v růstových komorách. Pokusy se salátem probíhaly v definovaných podmínkách při teplotě 18 - 20 °C v režimu 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Pokusy se zelím hlávkovým probíhaly v definovaných podmínkách v režimu při teplotě 14 °C den a 12 °C noc. Rostliny salátů byly vysety v miskách na jemném písku. Rostliny zelí hlávkového byly vysety do sadbovačů s výsevným substrátem. U všech pokusů byly založeny infikované a kontrolní varianty. Po vzejití rostlin byly pokusné varianty inokulovány vybraným patogenem. Po celou dobu pokusu byly rostliny pozorovány ve 2 - 3 denních intervalech. Experiment byl hodnocen pomocí modifikované standardní metody podle Pawelec et al. (2006). Pro hodnocení pokusů salátu byla použita modifikovaná metoda hodnocení v %. Bodová stupnice 0 - 9 bodů podle procentuálního napadení rostlin byla použita pro hodnocení pokusů zelí hlávkového. Výsledky této metodiky byly vyhodnoceny pomocí programu Statistica12.
V pokusech hodnotících odrůdovou odolnost vybraných odrůd salátu hlávkového, listového a ledového k patogenu Bremia lactucae Bl:31, byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v citlivosti vůči tomuto patogenu. Z výsledků pokusů vyplývá, že nejvíce odolnými odrůdami byly Tarzan, Stamir, Adinal a Verala. Největší citlivost vůči patogenu Bl:31 vykazovala odrůda Dětenická Atrakce, dále pak Traper a Nikolaj. Vliv ošetření osiva horkou vodou (HWT) na potlačení patogena B. lactucae byl statisticky průkazný u odrůd Dětenická Atrakce (snížení o 10 %) a Dubáček (snížení o 7 %) v porovnání s infekční variantou bez ošetření HWT. U hodnocení citlivosti odrůd a linie zelí hlávkového bílého byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v napadení patogenem Fusarium oxysporum f. sp. conglutinans rasa 1. Průkazně nejcitlivější vůči patogenu Foc byla odrůda Pourovo pozdní (stupeň napadení po inokulaci 6,52 bodů).
|
|
|
Zhodnocení vybraného sortimentu česneku
Dvořák, Jakub ; Koudela, Martin (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Byl založen polní experiment, do kterého bylo vybráno devět domácích ozimých odrůd česneku, pět z nich byly paličáky (odrůdy tvořící květní stvol) a čtyři byly odrůdy nepaličáku. Všechny odrůdy byly pěstovány ve čtyřech opakováních a třech systémech produkce, které se od sebe lišily dávkou aplikovaných hnojiv a použitím mořidel. V konvenčním systém produkce byly použity plné dávky hnojiv a sadba byla před výsadbou mořena. V integrovaném systému produkce byla aplikována poloviční dávka hnojiv a mořidlo nebylo použito. V ekologickém systému produkce nebylo použito žádné hnojivo ani mořidlo. Dvě třetiny dávky bylo aplikováno před výsadbou a zbývající jedna třetina na jaře. Výsadba proběhla, vzhledem k teplému podzimu, až 5. 12. 2014. Během rašení byl porost kontrolován a měřen. V červenci byly rostliny sklizeny a měsíc dosoušeny. Poté byly odstraněny, kořínky a stvol a všechny cibule byly změřeny a zváženy. Poté byly cibule analyzovány na množství silic a na zdravotní stav během skladování. Při tomto pokusu byly cibule jednou měsíčně kontrolovány a byl vyhodnocován jejich stav. Z cibulí určený pro analýzu silic byly silice extrahovány parní destilací a pak analyzovány plynovým chromatografem. Všechny zjištěné výsledky byly statisticky zpracovány. Odrůdy nepaličáku rašily po 40 dnech a odrůdy paličáků po 55 dnech. Největšího výnosu dosáhly odrůdy v integrovaném systému produkce kromě odrůd Dukát, Bjetin a Benátčan a celkově největšího výnosu, bez ohledu na systém produkce, dosáhla odrůda Záhorský. Nejmenší výnos měly odrůdy Matin a Benátčan. Cibule, které dosáhly nejmenšího výnosu, měly také nejmenší hmotnost a šířku cibulí. Pokus se skladováním ukázal, že nejlepší skladovatelnost měly odrůdy z konvenčního systému produkce kromě odrůdy Matin, u které vykazovala nejlepší skladovatelnost cibule z ekologického systému produkce. Nejvyšší obsah silic byl u odrůd paličáků z konvenčního systému pěstování, kromě odrůd Benátčan a Unikát, které vykazovaly nejvyšší obsah silic v ekologické produkci. Při analýze složení silic bylo měřeno množství látek obsažených v silici. Konkrétně se jednalo o allyl sulfid, dimethyl trisulfid, diallyl disulfid a allyl trisulfid. Nejmenší množství těchto látek měla odrůda Benátčan v integrovaném systému produkce a celkově měly odrůdy nepaličáku, ve většině případů, vyšší obsah sledovaných látek než odrůdy paličáku.
|
|
| |
host ::
RSS.